Zásobování pitné vody
Cena vody Co je vodné a stočné Vodné je úplata za vodu dodávanou z veřejného vodovodu, tj. za výrobu a distribuci pitné vody. Stočné je úplata za vodu odváděnou veřejnou kanalizací, tj. za odvedení (odkanalizování) odpadní vody a její čištění. Způsob stanovení cen Kalkulace cen vody a stočného vychází z platných předpisů pro věcně usměrňované ceny (Cenový věstník MF ČR). Zpracovatelem je provozovatel vodohospodářské infrastruktury, který návrh kalkulace předává vlastníkovi (radě, případně zastupitelstvu) k odsouhlasení. Činitele ovlivňující výši ceny Podstatnou složkou cen je nájemné, které společnost platí majitelům vodohospodářské infrastruktury. Nájemné je odvozené od hodnoty pronajatého majetku. Další významnou položkou je spotřeba chemikálií, především k úpravě surové povrchové vody (zdrojem vody pro Plzeň je řeka Úhlava, v některých oblastech okresu Plzeň-sever jsou využívány zdroje podzemní vody - od r.2002 je podzemní voda zpoplatněna). Nezanedbatelnou částku také představuje spotřeba energií nutná k výrobě a distribuci pitné vody, k čištění vod odpadních, likvidace kalů (potřebné chemikálie na stabilizaci kalů a výdaje na skládkování). Na snížení nákladů na opravy příznivě působí obnova vodohospodářského majetku a realizace smluvních investic.
Úpravna vody Uplatnění metod V procesu nachází uplatnění široká škála fyzikálně-chemických metod, např.: • koagulace, flokulace, sedimentace – odstranění zákalu a koloidních látek, • filtrace – mechanické filtry na odstranění hrubých nečistot, pískové filtry, • membránové procesy – ultrafiltrace, nanofiltrace, reverzní osmóza, • ionexové technologie – změkčení, odstranění NO3 –, dealkalizace, výroba demineralizované vody, • adsorpce – odstranění arsenu, aktivní uhlí pro odstranění zápachu, chuti, • odplynění – snížení obsahu kyslíku, CO2, radonu (převážně podzemní vody), • oxidace, redukce – odstranění Fe, chlorace pro snížení mikrobiálního oživení.
Čištění odpandích vod Mechanické (primární) Odpadní voda je na ČOV přiváděna hlavní stokou ze stokové sítě. Na jejím konci je umístěn lapák štěrku. Ten zachycuje nejhrubší nerozpuštěné látky (například štěrk, dlažební kostky, kusy cihel, …), uplatňuje se především při zvýšeném průtoku odpadních vod. Dalším stupněm jsou česle. Ty odstraní hrubé plovoucí nečistoty. Česle bývají s ručním nebo strojovým shrabováním naplavenin tzv. shrabky, alternativou česlí jsou buď síta, a nebo mělnicí česle a dezintegrátory, které se někdy používají na malých ČOV. Následuje lapák písku, často v kombinaci s lapákem tuků. Jeho cílem je oddělení minerálních suspenzí (písek) od organických nerozpuštěných látek, organické je výhodné v odpadní vodě nechat. Separace se děje na základě rozdílných hustot obou materiálů, využívá se buď gravitační nebo odstředivá síla. Odstraněním písku se jednak zabrání jeho usazování na nežádoucích místech a jednak se sníží abraze případných následujících zařízení. Lapáky písku se někdy provzdušňují. Lapák štěrku, česle a lapák písku a tuků se někdy souhrnně nazývají ochranná část ČOV. Posledním zařízením pro mechanické čištění je usazovací nádrž. Zde probíhá usazování jemných nerozpuštěných látek a stírání plovoucích nečistot z povrchu nádrže. Vzniká primární kal, který je zpracováván v kalovém hospodářství. Tato část je obzvlášť důležitá pro systémy s nitrifikací a pro zkrápěné biofilmové reaktory.