Právo Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUM VY_32_INOVACE_03B7_Islámské_právo Autor Ing. Věra Štverková Období vytvoření Říjen 2013 Ročník/věková kategorie 4. ročník OA. EL, 3. ročník OA Vyučovací předmět/klíčová slova Právo Anotace Prezentace je zaměřena na popis a charakteristiku islámského práva, historií pramenů islámského práva, čím je charakteristické právo, ukázka trestního práva

CZ.1.07/1.5.00/34.0025 PRÁV0 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státním rozpočtem České republiky.

Islámské právo vera.stverkova@oa-poruba.cz

Islámské právo Používání islámského práva se omezuje na některé země Asie a severní Afriky

Historie islámského práva Islám se snažil o obrácení všech národů na svou víru. Jeho právo tudíž platilo pro všechny, kdo přijali islám. Islám nebyl společenství podle původu, ale společenstvím podle vyznání víry. Islám znamená „odevzdání se“,což znamená,že člověk se má podrobit Boží vůli.

Minulost islámského práva Islámské právo absorbovalo pravidla a zásady ze Starého i Nového zákona. K vývoji islámské právní administrativy přispěly také Byzantská a Perská říše. Arabská kultura byla důležitá pro vývoj islámského práva, zejména během prvního formativního století. Ačkoli má islámské právo mnoho různých náboženských zdrojů, mnoho ustanovení odráží zvyklosti Arabů v 8. století n. l.

Prameny islámského práva

Prameny islámského práva KORÁN – svatá kniha pro muslimy Obsahuje všechna pravidla, která Bůh (Alláh) stanovil a předal proroku Mohamedovi, aby řídila lidské chování. Obsahuje 144 súr(kapitol), které zahrnují 6342 veršů, z nichž 500 se zabývá právními otázkami. Jinými slovy, korán je zákoník, který řídí náboženský a společenský život lidí. První mezi islámskými právními prameny, pravidla z něj vycházející jsou považována za nejvyšší normy a všechna pravidla, vycházející z jiných zdrojů, by měla být v plném souladu s pravidly Koránu

ŠÁRIA Islámským právem je tzv. šária, za jeho tvůrce je považován Bůh. Šaría zahrnuje 4 oblasti: náboženské právo (Ibadat), civilní právo (Muamalat), osobní právo (Munakhat) a trestní právo (Ukubat). Šária byla vyvinuta a zdokonalena náboženskými učenci.

Rozdíly mezi školami uČenců Škola Maliki je nejkonzervativnější a neochotná spoléhat se na konsensus učenců jako základ pro tvorbu práva. Škola Hanafi má více formalistický přístup a zdůrazňuje přesné chování člověka při plnění svých náboženských povinností. Škola Shafii zaujímá pozici mezi předchozíma dvěma. Škola Hanbali pak obecně přijímá stanoviska Shafii, ale vyžaduje striktní zachovávání Sunny a ještě striktnější přijetí Koránu.

ŠÁRIA Šária se zabývá běžnými záležitostmi života včetně politiky, ekonomie, bankovnictví,  obchodu, smluv, rodiny, sexuality, hygieny  a sociálních věcí. Je praktikována více než miliardou muslimů na světě v otázkách uctívání, svědomí, morálky (modlitba, půst, pouť, očista, halal jídlo apod., morální zásady) a v dnešním světě se šaríou řídí lidé na celém světě a v různých kulturách.

Oblasti Šaríe Náboženské právo - Ibadat Civilní právo - Muamalat Osobní právo - Munakhat Trestní právo - Ukubat

Dnešní doba Šaría je praktikována více než miliardou muslimů na světě v otázkách uctívání, svědomí a morálky (modlitba, půst, očista, morální zásady atd.) V dnešním světě se šaríou řídí lidé na celém světě a v různých kulturách. Objevují se radikální islamistické organizace, např.  Sharia4Belgium, Sharia4Holland či Islam4UK, které usilují o formální uzákonění prvků šaría pro muslimy v zemích západní Evropy.

Šária u nás V České republice existuje skupina českých muslimských intelektuálů Shariah4Czech, neboli Šaría pro Česko, která má podobný název, ale jiný účel a nemusí se se západoevropskými skupinami v některých bodech islamizace Evropy shodovat. Česká skupina se zabývá právem šaría ve významu naplňování náboženských povinností, islámskou misijí a začlenění islámských hodnot do české společnosti.

SUNNA – cestou proroka Sunna je autentickou tradicí proroka Mohameda Zahrnuje jeho promluvy ve specifických případech a jeho jednání v daných situacích. Druhý nejvyšší pramen islámského práva Korán a Sunna byly jedinými prameny práva, po Mohamedově smrti přišli následovníci na to, že v některých otázkách dochází mezi Korán a Sunnou k rozporům. Poté se uchylovali ke konsensu (Ijma) nebo analogii (quisas) – staly se formálními prameny práva

Idžma - Ijma nevyžaduje souhlas všech muslimů; je omezena na muslimské právníky (úlama) Muslimští učenci se uchylují k Ijmě, když se objeví nový případ a jejich rozhodnutí není jasné ani podle Koránu, ani podle Sunny. Pro aplikaci Ijmy musí být splněny podmínky: musí se zúčastnit přiměřený počet renomovaných právníků, ti se musí jednomyslně shodnout, Každý právník musí vyjádřit svůj názor jasně a otevřeně.

IJTIHAD - odkazuje na snahu právníka formulovat zákonné pravidlo na základě důkazů nalezených v podstatných pramenech, ze kterých musí být všechna pravidla Islámu odvozena (Korán a Sunna) Ijtihad je přístupný všem právníkům za přesně stanovených podmínek.

Qiyas znamená rozsudek vydaný v novém případu na základě právní analogie. Jinými slovy to znamená aplikaci právního řešení citovaného v Koránu nebo Sunně pro určitý případ

ISLÁMSKÁ PRÁVNÍ KULTURA TRESTNÍ PRÁVO ukázka

Základní principy Islámské trestní právo uplatňuje základní principy moderního trestního práva – legalita, zákaz retroaktivity, presumpce neviny, in dubio pro reo. Korán samotný obsahuje důkazy potvrzující princip legality. Korán 17:15 - „Kdo po cestě správné se ubírá, sám pro sebe tak činí, však kdo bloudí, ten jen proti sobě tak činí. A žádná duše nákladem obtěžkaná neponese břímě jiného a nepotrestali jsme nikoho dříve, než byl námi vyslán posel.“

Trestní odpovědnost - věk 1. Dítě, které je mladší sedmi let, nemůže být trestně odpovědné za žádných podmínek. Nicméně tyto děti mohou být činěny odpovědnými za civilní delikty (např. náhrada škody). 2. Věk od sedmi let do dosažení puberty. Puberta je v islámu podmíněna buď věkem (někteří učenci říkají, že začíná ve věku jedenáct let, jiní říkají ve dvanácti, další zase rozlišují mezi muži a ženami) nebo jejími znaky, případně obojím. Nezletilec v tomto věku již není zcela trestně neodpovědný. Je mu přiznána částečná trestní odpovědnost za delikty tazir. 3. Po dosažení puberty již může být každá osoba činěna plně odpovědnou za trestné činy, které spáchala

Klasifikace trestných činů Obecně lze rozdělit trestné činy do tří oblastí: První zahrnuje trestné činy proti Bohu, resp. náboženství (hadd, hudud), Druhá oblast má charakter civilních deliktů, po jejichž spáchání vzniká nárok na odškodné nebo odvetu (qisás). Třetí, zvláštní kategorií, jsou společensky nebezpečná jednání, která jsou trestána na základě úvahy soudce (tazír).

Seznam použité literatury RYSKA, R., PUŠKINOVÁ, M., Právo pro střední školy. 2. vyd. Praha: EDUKO nakladatelství, s. r. o., 2013. ISBN 978-80-87204-76-4 JUDR. HRADIL, P., Právo pro gymnázia, obchodní akademie a střední odborné školy. Zlín : KODIAK print s. r. .o., 2013. IČ 60708750 Microsoft PowerPoint, kliparty

Seznam použité literatury http://cs.wikipedia.org http://www.zakonyprolidi.cz http://www.tyden.cz/obrazek/noble-quran- 493940a9d00bd_196x300.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/ 7/79/Allah.svg/200px-Allah.svg.png https://encrypted- tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTzYndbTuLCEAdX 7YImrmeWqpSzKihtmDMNWtGydV_AiYIzoSHy2w http://o15.officeredir.microsoft.com/r/rlidOOHome?clid=1029&CTT=97