Dějepis a občanská výchova Milan Šimek SEDM DIVŮ SVĚTA Dějepis a občanská výchova Milan Šimek

SEDM ANTICKÝCH DIVŮ SVĚTA 1) Diova socha v Olympii 2) Mausolova hrobka 3) Pyramidy v Gíze 4) Visuté zahrady Semiramidiny 5) Kolos rhódský 6) Chrám bohyně Artemis v Efesu 7) Maják alexandrijský

SOCHA BOHA DIA V OLYMPII

II. Socha Dia v Olympii vznikla v místě konání proslulých her asi v letech 460 až 450 před Kristem. Vytvořil ji jeden z nejlepších řeckých sochařů Feidiás ze slonoviny a zlata. Zeus seděl na trůně z cedrového dřeva, který byl vysoký přes deset metrů.

III. Koncem čtvrtého století po Kristu, po prohlášení křesťanství za státní náboženství římské říše, byla socha odvezena do Konstantinopole.

IV. Zde se její stopa ztrácí. Na élidských mincích z 2. století je zachycena její podoba.

MAUSOLEUM V HALIKARNASU

II. Mauzoleum v Halikarnassu v Malé Asii nechala ve 4. století před Kristem na počest svého zemřelého královského manžela Maussólla postavit Artemisia II. Staviteli byli architekti Pýtheos a Satyros. Ve třináctém století bylo 46 m vysoké mramorové mausoleum poškozeno zemětřesením, v patnáctém století je zničili Rhodští (dnes Maltézští) rytíři.

III. Přesná podoba stavby není známa, ze sochařské výzdoby se zachovaly sochy Maussólla i Artemidy i některé z vlisů, nejkrásnější z nich pocházejí od Skopáse.

PYRAMIDY V GÍZE

II. Jediným dochovaným starověkým divem jsou egyptské pyramidy u Gízy, které přetrvaly a dodnes přitahují turisty z celého světa. Pyramidy sloužily jako hrobky faraónů.

VISUTÉ ZAHRADY SEMIRAMIDINY

II. Visuté zahrady Semiramidiny byly postaveny v Babylonu. Semiramis byla manželkou krále Ninose, který vládl v Ninive. Asi kolem roku 800 před Kristem dala postavit svůj palác, v něm byla zahrada umístěna na stupňovitých terasách nesených klenbami.

III. Jejich zbytky vykopal v roce 1913 v Babylonu německy archeolog Robert Koldewey.

KOLOS RHODSKÝ

II. Rhodský kolos byl rovněž majákem, stál v přístavu hlavního města na řeckém ostrově Rhodosu. Socha znázorňující boha slunce Hélia ve vztyčené paži nesla oheň, který ukazoval v noci lodím cestu. Sochu-maják ulil z bronzu sochař Charés pravděpodobně v roce 281 před Kristem.

II. Po zemětřesení se Kolos v roce 225 př. K. zřítil, poslední zbytky jsou připomínány roku 653. Dnes není po Kolosu na Svatomikulášském molu, kde pravděpodobně stál, ani stopy

III. Rhodská čtyřdrachma z poloviny 3. století př. K. zobrazuje hlavu boha Hélia, patrně podle podoby Kolosu.

CHRÁM BOHYNĚ ARTEMIS V EFESU

II. Artemidin chrám v Efesu byl vynikající stavbou řeckého stavitelství i azylem, pod jehož ochranu se utíkali pronásledovaní a kam byly ukládány poklady. Postavili ho krétští stavitelé Chersifron z Knóssu a jeho syn Metagénés asi v šestém až pátém století před Kristem.

III. V roce 356 př. K. byl chrám vypálen žhářem Hérostratem a obnoven stavitelem Deinokratem. Po vydání dekretu císaře Theodosia z roku 389 byl zbořen. V 19. století objevili archeologové jeho základy a trosky sloupů. Mince z Efesu z 2. století zobrazuje chrám i se sochou Artemis.

MAJÁK NA OSTROVĚ FARU

II. Maják na ostrově Faru stál u vjezdu do přístavu ve starověké Alexandrii na pobřeží Egypta. Asi 180 metrů vysoký maják měl podobu pevnostní věže. Z moře byl vidět ze vzdálenosti 50 km. Stavitelem majáku byl Sóstratos.

II. Stavba vznikla asi v letech 300–280 př. Kristem v počátcích ptolemaiovské dynastie. Maják vlivem zemětřesení a vojenských nájezdů postupně chátral.

III. Jeho zbytky se zřítily v roce 1326. Ostrov Faros je dnes součástí pevniny, základy majáku se archeologům nalézt nepodařilo. Ptolemaiovská mince zobrazuje v náznaku maják včetně jeho sochařské výzdoby.

RESUMÉ Ze sedmi divů světa, jak je vypočítal starověký anonymní autor, se do dnešní doby zachovaly pouze egyptské pyramidy. Podobu ostatních zachycují pouze nepříliš přesné popisy v knihách starověkých autorů.

II. V několika případech se alespoň v zjednodušené podobě zachovaly i na dobových mincích.