Smrt
Smrt, úmrtí, skon, latinsky exitus, je (z biologického a lékařského hlediska) zastavení životních funkcí v organismu spojené s nevratnými změnami, které obnovení životních funkcí znemožňují. Smrt je skok i proces a souvisí úzce se stavem tří hlavních orgánů, kterými jsou srdce, plíce a mozek, a které se dříve označovaly jako tzv. atria mortis - brány smrti. Smrt je tedy stav organismu po ukončení života, úplná a trvalá ztráta vědomí.
Klinická smrt Jedná se o stav, kdy jsou tělesné funkce potlačeny na minimum a nejsou běžným způsobem zjistitelné. K takovým případům patří například stavy po úrazu bleskem či elektrickým proudem nebo stavy po tonutí.
Biologická smrt Když životní funkce potlačeny na minimum, nastává samovolně skok - ustává srdeční činnost a dýchání, nastupuje klinická smrt, a pokud nedojde k resuscitaci a pokusům o oživení, přechází organismus po určité době v konečné stádium – biologickou smrt. Poté následuje tvorba posmrtných změn, které jsou nepochybnými znaky smrti.
Sociální smrt Tímto termínem se označují stavy, kdy člověk fyzicky ještě žije, ale je odtržen a vyvázán od všeho lidského, z mezilidských vztahů a není možné ho vrátit zpět do společnosti. Z toho vyplývá, že sociální smrt může nastat i u zdravého člověka.
Psychická smrt Psychickou smrtí se rozumí intenzivně prožívaná beznaděj, zoufalství, celková rezignace na život. Tento stav nepochybně napomáhá vstupu smrti fyzické, biologické. Psychická smrt však ne vždy úzce souvisí se stavy před blížící se smrtí, ale může nastat i u lidí fyzicky zdravých a vést například až k sebevraždě.
Eutanázie Tento čin bývá vysvětlován jako, snadná, krásná smrt, ukončení života těžce nemocného, trpícího nesnesitelnými bolestmi, a to na jeho výslovné přání. V letošním roce uzákonily po dlouhých sporech tuto tzv. smrt z milosrdenství dva státy - Nizozemí a Belgie. Vyskytuje zde spousta problémů. Například hranice „snesitelnosti“ bolesti je u každého individuální a posouzení stavu není jednoduché.
Mozková smrt Z důvodu odebírání tkání pro účel transplantace je velice důležité určit smrt mozku. Pokud totiž nastane situace, kdy je za pomoci přístrojů umírajícímu stále umožněno dýchání a srdeční činnost, nemůže dojít bez důkazu smrti mozku k odebrání tkáně nebo orgánu. Kritéria - člověk je v hlubokém bezvědomí svaly nevykazují žádné napětí, které je ovládané nervstvem (svalová atonie) - žádné reakce na podněty nad prvním obratlem, což také souvisí s nervovou soustavou - vymizení spontánního dýchání
Posmrtné změny Sem patří: chladnutí, skvrny, zasychání a difúze plynů a tekutin, posmrtnou ztuhlost, posmrtné srážení krve, hnilobný rozklad, posmrtná ztuhlost svalů. Při posmrtném chladnutí mrtvého těla dochází k vyrovnávání tepelného rozdílu mezi tělem a okolním prostředím. Posmrtné skvrny vznikají poklesem krve do níže položených míst a často pomáhají patologům určit dobu smrti zemřelého. Zasychání vzniká v důsledku odpařování povrchu a poklesu tělesných tekutin (např. zasychání rohovky, spojivky, rtů, apod.). Posmrtné srážení krve může odhalit smrt udušením. Hniloba je způsobována za pomoci sirovodíku zejména střevními bakteriemi, které se šíří dále do celého těla. V důsledku tvorby plynů se mrtvé tělo nadouvá a pokožka se pomalu odchlipuje v podobě puchýřků.
Konec http://www.teenmania.eu/referaty/biologie/smrt.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Smrt