2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek Jabok2007
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek STÁT A CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek VZTAH MEZI STÁTEM A CÍRKVEMI Konfesijní stát – identifikuje se s určitým náboženstvím či konfesí: Konfesijní stát – identifikuje se s určitým náboženstvím či konfesí: Netoleranční: jiné konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko-uherská monarchie od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům – toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy).Netoleranční: jiné konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko-uherská monarchie od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům – toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy). Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r Švédsko)Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r Švédsko) á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci.á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci. Sekulární (světský) stát – konfesně neutrální, neidentifikuje se s žádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) považuje za rovnoprávné: Sekulární (světský) stát – konfesně neutrální, neidentifikuje se s žádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) považuje za rovnoprávné: Svoboda volby vyznání nebo stavu bez vyznání pro každého občana a svoboda vykonávat či nevykonávat náboženské obřady a vyznávat či nevyznávat víru podle této volby. Paritní systém: Rovnost všech náboženství před zákonem; Nárokovost uznání náboženství (konfese, církve) jako instituce po splnění zákonných předpokladů Uznání církví i jejich součástí jako právnických osob a možnost církví zakládat svobodně a nezávisle na státu další právnické osoby s jakýmkoliv posláním v rámci občanské společnosti. Sekulární stát odlukový: úplná odluka církve od státu Sekulární stát odlukový: úplná odluka církve od státu Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje. Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje.
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Listina základních práv a svobod Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. Článek 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Církve a stát po roce 1989 Obnova sekulárního státu – postupné vytváření nového konfesního práva Obnova sekulárního státu – postupné vytváření nového konfesního práva Zákon 16/1990: zrušen státní souhlas k výkonu duchovenské činnostiZákon 16/1990: zrušen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti Od jsou dotace na platy duchovních poskytovány přímo ústředím církví, ne duchovním jako doposud, v rámci zákona 219/1949.Od jsou dotace na platy duchovních poskytovány přímo ústředím církví, ne duchovním jako doposud, v rámci zákona 219/ /1990 Sb. a 338/1991 – restituční zákony298/1990 Sb. a 338/1991 – restituční zákony 308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení náboženských společností, platil až do roku /1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení náboženských společností, platil až do roku Zákon 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších novel.Zákon 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších novel.
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Současný model vztahu státu a církví v ČR Konfesní právo: Zákon 3/2002 Sb. Konfesní právo: Zákon 3/2002 Sb. Stát: Stát: Registruje církve a jimi zřízené právnické osoby,Registruje církve a jimi zřízené právnické osoby, Ponechává jim plnou svobodu k vlastní činnosti, pokud neodporuje zákonuPonechává jim plnou svobodu k vlastní činnosti, pokud neodporuje zákonu Některým církvím přiznává zvláštní práva (§7), která nemají jiné právnické osoby (=kooperace církví a státu):Některým církvím přiznává zvláštní práva (§7), která nemají jiné právnické osoby (=kooperace církví a státu): vyučovat náboženství na státních školách; vyučovat náboženství na státních školách; pověřit duchovní ke službě v armádě a věznicích; pověřit duchovní ke službě v armádě a věznicích; být financována státem; být financována státem; konat církevní svatby platné před státem; konat církevní svatby platné před státem; zřizovat církevní školy; zřizovat církevní školy; zachovávat zpovědní tajemství, pokud je tato povinnost tradiční součástí učení církve nejméně 50 let. zachovávat zpovědní tajemství, pokud je tato povinnost tradiční součástí učení církve nejméně 50 let.
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Registrace CNS Návrh na registraci CNS podává přípravný výbor tří fyzických osob, musí předložit zápis o založení, podpisy alespoň 300 zletilých členů a základní dokument. Návrh na registraci CNS podává přípravný výbor tří fyzických osob, musí předložit zápis o založení, podpisy alespoň 300 zletilých členů a základní dokument. Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat CNS, která je registrována nepřetržitě alespoň 10 let a plní všechny závazky vůči státu a třetím osobám. Návrh musí obsahovat podpisy tolika zletilých členů CNS, kolik činí alespoň 1 promile obyvatel ČR (tj. asi ) Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat CNS, která je registrována nepřetržitě alespoň 10 let a plní všechny závazky vůči státu a třetím osobám. Návrh musí obsahovat podpisy tolika zletilých členů CNS, kolik činí alespoň 1 promile obyvatel ČR (tj. asi ) Postup: 1. založení CNS; 2. registrace na MK ČR (přípravný výbor podpisů); 3. přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (10 let od registrace, podpisů). Registraci i oprávnění k výkonu zvláštních práv může stát zrušit, pokud daná CNS neplní zákonné podmínky. Postup: 1. založení CNS; 2. registrace na MK ČR (přípravný výbor podpisů); 3. přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (10 let od registrace, podpisů). Registraci i oprávnění k výkonu zvláštních práv může stát zrušit, pokud daná CNS neplní zákonné podmínky. MK vede tři rejstříky: 1. rejstřík registrovaných CNS (nyní 29),2. rejstřík církevních právnických osob (podle církví), 3. rejstřík svazů církví a náboženských společností. Všechny veřejně přístupné na Nejsou v nich školy – ty se registrují ve školském rejstříku na MŠMT. MK vede tři rejstříky: 1. rejstřík registrovaných CNS (nyní 29),2. rejstřík církevních právnických osob (podle církví), 3. rejstřík svazů církví a náboženských společností. Všechny veřejně přístupné na Nejsou v nich školy – ty se registrují ve školském rejstříku na MŠMT.
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Financování církví Modely financování církví v Evropě : Modely financování církví v Evropě : Státní dotace: Belgie, ŘeckoStátní dotace: Belgie, Řecko Církevní daň: Německo, Dánsko, Finsko, ŠvédskoCírkevní daň: Německo, Dánsko, Finsko, Švédsko Církevní příspěvky: RakouskoCírkevní příspěvky: Rakousko Daňové asignace: Itálie, Španělsko, v posledních letech také Slovensko, Maďarsko, Polsko a LitvaDaňové asignace: Itálie, Španělsko, v posledních letech také Slovensko, Maďarsko, Polsko a Litva Výnosy z majetku: Velká Británie PortugalskuVýnosy z majetku: Velká Británie Portugalsku Dobrovolné příspěvky: Francie, NizozemíDobrovolné příspěvky: Francie, Nizozemí
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Současný model financování církví v ČR Katolické církvi bylo v letech 1990–91 vráceno zákonem č. 298/90 Sb. 35 mužských a 21 ženských klášterů a zákonem č. 338/91 Sb. 51 mužských a 62 ženských klášterů (celkem tedy 169) a také budova bohosloveckého semináře v Olomouci. Katolické církvi bylo v letech 1990–91 vráceno zákonem č. 298/90 Sb. 35 mužských a 21 ženských klášterů a zákonem č. 338/91 Sb. 51 mužských a 62 ženských klášterů (celkem tedy 169) a také budova bohosloveckého semináře v Olomouci. Většina majetku katolické církve nebyla restituována a zůstává v rukou státu (restituce se týkala především budov, o které projevily zájem církevní subjekty – ne všech a ne jiných objektů, zejména lesů a půdy). Většina majetku katolické církve nebyla restituována a zůstává v rukou státu (restituce se týkala především budov, o které projevily zájem církevní subjekty – ne všech a ne jiných objektů, zejména lesů a půdy). Stát nadále podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem podle vlastních pravidel dává církvím peníze na platy kněží a dalších zaměstnanců (rozpočet MK). Stát nadále podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem podle vlastních pravidel dává církvím peníze na platy kněží a dalších zaměstnanců (rozpočet MK). Vše ostatní je financováno ze sbírek a darů věřících (povinnost přispívat na potřeby církve podle CIC, salár v evangelických církvích), příp. z pronájmů, výnosů, vlastní podnikatelské činnosti církevních subjektů a grantů (EU). Specifikum katolické církve: intence. Vše ostatní je financováno ze sbírek a darů věřících (povinnost přispívat na potřeby církve podle CIC, salár v evangelických církvích), příp. z pronájmů, výnosů, vlastní podnikatelské činnosti církevních subjektů a grantů (EU). Specifikum katolické církve: intence.
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Financování církví v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou financovány tyto CNS: Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou financovány tyto CNS: Apoštolská církevApoštolská církev Bratrská jednota baptistůBratrská jednota baptistů Církev adventistů sedmého dneCírkev adventistů sedmého dne Církev bratrskáCírkev bratrská Církev československá husitskáCírkev československá husitská Církev řeckokatolickáCírkev řeckokatolická Církev římskokatolickáCírkev římskokatolická Českobratrská církev evangelickáČeskobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republiceEvangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistickáEvangelická církev metodistická Federace židovských obcí v České republiceFederace židovských obcí v České republice Jednota bratrskáJednota bratrská Luterská evangelická církev a.v. v České republiceLuterská evangelická církev a.v. v České republice Náboženská společnost českých unitářůNáboženská společnost českých unitářů Pravoslavná církev v českých zemíchPravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznáníSlezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČRStarokatolická církev v ČR Financování podle uvedeného zákona nevyužívají tyto CNS: Financování podle uvedeného zákona nevyužívají tyto CNS: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů Křesťanské sbory Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboženských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích : 1. platy duchovních 2. pojistné k platům duchovních 3. platy církevní administrativy 4. pojistné církevní administrativy 5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví) 6. údržba církevního majetku Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboženských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích : 1. platy duchovních 2. pojistné k platům duchovních 3. platy církevní administrativy 4. pojistné církevní administrativy 5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví) 6. údržba církevního majetku
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Počet duchovních v letech Název Církev římskokatolická celkem2 462, , , , ,24 Českobratrská církev evangelická253,00243,00231,00262,00245,74 Církev československá husitská252,20253,00280,16321,68374,53 Slezská církev evangelická augsburského vyznání77,5069,0075,5074,5085,00 Pravoslavná církev v českých zemích109,53124,00129,08143,01148,33 Apoštolská církev90,0098,00105,00119,00142,00 Církev bratrská65,5067,0081,0080,2086,69 Církev řeckokatolická30,0032,0031,0041,0037,15 Evangelická církev augsburského vyznání v ČR8,00 8,7310,54 Evangelická církev metodistická33,4539,0033,7736,6639,81 Jednota bratrská50,0045,0055,0062,0064,40 Luterská evangelická církev a.v. v ČR11,00 13,2012,8212,50 Starokatolická církev v ČR28,0032,00 33,0034,00 Federace židovských obcí v ČR26,9027,0031,0033,0036,51 Náboženská společnost českých unitářů3,104,003,213,00 Ostatní církve a náboženské společnosti celkem1 038, , , , ,20 CELKEM3 500, , , , ,44
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Financování CNS v letech v tis. Kč Počet duchovních Platy duchovních Pojistné duchovních Platy administrativy Pojistné administrativy Platy celkem včetně pojistného Prostředky na věcné náklady církví a náb. spol Prostředky na údržbu církevního majetku 1 ) Program kulturních aktivit Prostředky na odstranění následků povodní 2 ) CELKEM
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Základní platy duchovních Platový stupeň Počet let započitatelné praxe Platová třída I.II.III.IV.V. 1.do 3 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 18 let do 21 let do 24 let do 27 let nad 27 let
2. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Problémy současného právního stavu Nedořešený způsob financování církví (zpolitizovaná otázka restitucí církevního majetku) Nedořešený způsob financování církví (zpolitizovaná otázka restitucí církevního majetku) Přísné podmínky pro registraci a získání právní subjektivity institucí zřizovaných církvemi Přísné podmínky pro registraci a získání právní subjektivity institucí zřizovaných církvemi Neexistence smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem Neexistence smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem