Formální vztahy Tereza Faitlová Design obuvi

Mezilidské vztahy Mezilidský vztah je obecná vlastnost konkrétního člověka, která se váže k jinému člověku nebo skupině lidí. Je založen na schopnosti najít, budovat, udržet, případně ukončit vztah. V praxi může tato vazba nabývat nejrůznějších podob a vždy záleží na dalších okolnostech a podmínkách její existence. Ideální je pokud vztah přináší oběma stranám užitek a je oběma stranami pozitivně chápán.

Vztahy mezi lidmi Člověk je tvor společenský. Vytržení ze společnosti, odstranění možnosti stýkat se s lidmi, se proto také vždy považovalo za největší trest, který může člověka postihnout. Vztahy mezi lidmi mohou také nabývat nejrůznějších podob, od vztahů velmi špatných (vztahy negativní) přes vztahy nedefinovatelné (neutrální) až po vztahy velmi dobré až vynikající (vztahy pozitivní). Mezilidské vztahy se projevují ve dvou nejdůležitějších formách, v mezilidské komunikaci (ve vzájemném styku a dorozumívání se) a v kooperaci (ve vzájemné spolupráci). Tyto dva atributy jsou předpokladem pro rozvoj člověka jako jedince (myšlení, zrání) i společnosti (na základě mezilidských vztahů záleží hodnota společnosti).

Faktory ovlivňující vztahy Základním faktorem je jedinečná osobnost každého člověka, jeho vrozené povahové vlastnosti (temperament). Lidi lze rozdělit na čtyři základní typy temperamentu: sangvinik, melancholik, cholerik, flegmatik. Každého člověka ovlivňuje (formuje) i prostředí, ve kterém žije. To lze rozdělit na tři pásma: Nejbližší okolí-zde zejména rodina, dále potom prostředí školní třídy, vrstevníci, party, zájmové kroužky. Region-zvyklosti a tradice nejbližšího okolí, regionální tisk, klimatické podmínky. Země-masmédia, společnost, zákony a normy

Předpoklady pro dobré mezilidské vztahy Jedná se zejména o soubor vlastností (postojů) člověka k ostatním lidem. Předpokladem správného přístupu k ostatním je přístup k sobě sama. Vlastnosti a postoje považované za dobré pro mezilidské vztahy: Úcta k člověku, uznání potřeb zájmů i odlišnosti lidí, slušnost, zdvořilost, taktnost, srdečnost, štědrost, upřímnost, otevřenost, ohleduplnost, všímavost, sebekritičnost, respekt k jinému pohlaví i barvě pleti, nadhled. Ovšem lidé nejsou dokonalí proto mezi nimi vznikají konflikty. I ty patří k životu, je třeba s nimi počítat, učit se je řešit a poučit se z nich,což je nejhlavnější,co se mezilidských vztahů týče.

Specifické vztahy Každý vztah je svým způsobem specifický. Níže zmíněné tři jsou všeobecně považovány za nutné pro spokojený život. Rodinné vztahy Do rodiny člověk vstupuje bez vlastního přičinění. Každému člověku na světě jsou dáni nejbližší lidé. Pro tuto skupinu se používá slovo rodina. Dobré vztahy v nejužší rodině (děti, rodiče, sourozenci) jsou základem zdravého psychického vývoje každého člověka. Přátelství Přátelství je jedním z nejmocnějších pojítek mezi lidmi. Vytváří pevné, často celoživotní svazky, přinášející člověku radost a uspokojení. Je to především vyhraněné zaměření jednoho člověka na druhého. To se projevuje zejména porozuměním druhého, pochopení jeho myšlení a jednání a oceňováním jeho dobrých vlastností a chování. Manželství, partnerství Je přirozeným výsledkem trvalého citového vztahu dvou lidí (zpravidla opačného pohlaví). Manželstvím vzniká rodina. Jedním ze smyslů rodiny může být i výchova dětí.

Formální vztahy Formální vztahy jsou vymezené určitými neosobními pravidly. Přístup člověka k člověku je veden vnějšími skutečnostmi, jako je jeho moc, autorita nebo sociální pozice. Na formálních vztazích jsou založeny formální organizace, které tvoří osu života v moderní společnosti. Základem formálních vztahů je obvykle symbolická vzdálenost mezi lidmi, vnější úcta, v rovině jazykové vykání a pouze určitá konverzační témata. Pokud by člověk nerespektoval tyto pravidla je považován obvykle za neslušného člověka.

Neformální vztahy Neformální vztahy mohou být vřelé, emocionálně podložené, neřízené vnějšími pravidly, ale naopak vedené osobním rozhodnutím, zájmem a motivací. Jsou to tedy svou podstatou vztahy v neformálních organizací jako je například rodina (i když má určité prvky formálnosti). Neformální vztah obvykle znamená symbolickou blízkost, společně sdílenou imunitu, v rovině konverzační tykání a celou škálu témat, která mohou a jsou předmětem rozhovoru. Základem neformálních vztahů, mimo jiné velmi důležitou i pro sociální pracovníky, je i osobní pomoc jednoho člověka druhému.

Formální vs. neformální organizace Formální organizace - vytvoření určitých pravidel, zásad - i tady fungují zákony, které musí být respektovány (zákoník práce) a celé funguje na základě statutu zakládací litiny - vnitřní podoba může být různá, provádí se reorganizace (různé příčiny) - jsou zde určeny pozice, kam kdo patří a s nimi pojené pravomoci a povinnosti, má k dispozici sankce, pomocí nichž zajišťuje, aby to fungovalo. Neformální organizace - všichni jme lidmi a do formálních, předepsaných vztahů vstupujeme s určitým zázemím a zkušenostmi = náš sociální a kulturní kapitál - kulturní kapitál = schopnost navazovat kontakty, habitus chování, dán prostředím, kde jsme vyrostli - sociální kapitál = dán známostmi, které máme, jaké máme sociální sítě, kam patříme (základem je rodina). Vyšší sociální kapitál mají střední vrstvy.

Formální vztahy společnosti Organizace má být mocensky jednoznačná, má tvořit pevnou hierarchickou linii, nepřipouštět její oslabování a rozptýlení, má mít vysokou stabilitu, garantovanou nezvratnost a trvalost moci. Takto vymezený formalistní přístup k organizaci je zcela neživotný a neodpovídá fungování organizací. Formální organizace je analyticky myšlený modelový typ organizace, kde základní pojmy, se kterými se operuje, jsou celek, jeho struktura, subsystém a prvky. Ty jsou představovány kategoriemi sociální pozice a sociální role. Základem této koncepce je racionální výstavba struktury organizace vycházející z cílů, kterých má být dosaženo, a z činností, které jsou pro dosažení těchto cílů nezbytné. Sleduje systém vědomě koordinovaných činností, systém odosobněných vztahů postavených na racionálních základech, jež jsou zaměřeny na plnění stanovených cílů.

Formální a neformální skupiny Formální skupiny - jsou vymezené definovatelnou hierarchií sociálních postů a s nimi spojených rolí - lze v nich rozpoznat vztah podřízenosti a nadřazenosti - patří zde organizace jako jsou školy, armády, nemocnice, zaměstnanecký podnik nebo úřad… - jsme s nimi neustále v kontaktu, protože jsou osou života moderní společnosti Neformální skupiny - nejsou složeny z jasně definovaných postů a vztahů nadřazenosti a podřízenosti - nejsou vymezeny formálními vztahy mezi lidmi, ale osobními nebo emocionálními vazbami - patří zde organizace typu rodiny, zájmové spolky, skupina přátel…

Dobrým vztahem je vztah rovných, kde každá strana má stejná práva a povinnosti. Je založen na komunikaci , je podstatné porozumět názoru druhého.