Tematický okruh Tradice, předmět: Společenská kultura Informace shromáždili studenti 3. A, Academia Mercurii, Náchod 2010-2011

Velikonoce – kdo kdy proč jak kde? Tradice Velikonoc Současná podoba a její původ: Judaismus Křesťanství Pohanství Doba předvelikonoční Pašijový týden Velikonoční zvyky v zahraničí Velikonoční symboly Výpočet data Velikonoc Současná podoba – výhled do budoucnosti?

Na úvod několik otázek … Řek‘ Mojžíš jednou lidu svému: přišel čas, dnes v noci tiše vytratí se každý z nás, mává, mává, nám všem svobodná zem … SPIRITUÁL KVINTET ZPÍVÁ O PŮVODNÍM PŘÍBĚHU VELIKONOC – O VELIKÉ NOCI, KDY NÁROD ŽIDŮ ZA VELMI ZVLÁŠTNÍCH OKOLNOSTÍ BYL PROPUŠTĚN FARAONEM Z EGYPTSKÉHO OTROCTVÍ … Jak k tomu došlo?

A JAK TEN STARÝ PŘÍBĚH SOUVISÍ S KŘESŤANSKÝMI VELIKONOCEMI? Ten starý příběh z Bible vám tu vykládám, ať každý ví, že rozhodnout se musí sám. Mává, mává nám všem svobodná zem … A JAK TEN STARÝ PŘÍBĚH SOUVISÍ S KŘESŤANSKÝMI VELIKONOCEMI? A JAK S POHANSKÝMI ZVYKY? A JAKÉ TRADICE DODRŽUJÍ ZA HRANICEMI? O ČEM VŠEM VELIKONOCE VYPRÁVĚJÍ?

I. Judaismus Čteme ve Starém zákoně v knize Exodus = neboli Vyjití: ...10 RAN … MOŘE SE ROZESTOUPILO … Izraelský národ byl dlouhá staletí otrokem v egyptské zemi. Faraon uvalil na Židy břemeno těžké otrocké práce a na jejich žádosti o ulehčení pracovních podmínek reagoval jejich zpřísněním. Lid trpěl nejenom fyzicky, ale též duchovně. Egypťané se klaněli bohům se zvířecími hlavami a celé jejich duchovno nebylo orientováno na přítomný život, ale na život v říši mrtvých. Hrobky faraónů byly velkolepější než jejich paláce.

Na Mojžíšův požadavek vznesený vůči faraonovi, aby propustil lid sloužit izraelskému jedinému Bohu, přišla zamítavá odpověď. Tvrdý postoj faraonova srdce přivolal Boží soud v podobě deseti egyptských ran.

Rány dopadaly na životní prostředí, na životy zvířat, lidské zdraví a na závěr také na lidské životy. Na poslední ránu, pobití egyptských prvorozených, Bůh Izraelce připravil. Měli zabít beránka a jeho krví potřít zárubně dveří svých obydlí. Když potom během oné Velké noci jedli beránka, Egyptem procházel „zhoubce“ a zabíjel prvorozené ve všech domech, jejichž veřeje nebyly potřené krví beránka. Tato katastrofa přinutila zatvrzelého faraona propustit Izraelce, neboť zemřel i jeho syn.

Izrael vyšel z Egypta a vydal se na cestu pouští do země, kterou Hospodin zaslíbil jejich praotci Abrahámovi. Když byla izraelská pospolitost dostihnuta vojskem faraona, který změnil názor a rozhodl se Izrael zmasakrovat, sestoupil oblakový sloup a postavil se mezi Izraelce a Egypťany. Následoval zázračný přechod Židů přes Rudé moře, které se rozestoupilo, když proti němu Mojžíš vztáhl svou ruku. Z druhého břehu moře Izrael pozoroval, jak v jeho vodách potom zahynulo celé faraonovo vojsko. Židovské Velikonoce – PESACH - jsou připomenutím tohoto slavného biblického příběhu.

Slavnostní sederová večeře je dodnes pro Židy připomínkou vyvedení Izraele z Egypta – má svůj řád

Seder – sederová večeře Mnoho ze sederového rituálu je proto pojato tak, aby vzbudilo zájem a zvědavost dětí. Vyprávění začíná čtyřmi otázkami. Ty má položit nejmladší dítě a jeho otec mu na ně odpoví. První z nich: „Proč je tato noc odlišná od všech ostatních nocí?“ SEDER, doslova „pořádek, uspořádání pro slavnostní večeři pro první noc(i) svátku Pesach Základem sederu je biblické nařízení učit děti o významu vysvobození židovského národa z egyptského otroctví: „ V onen den svému synovi oznámíš: „To je pro to, co mi prokázal Hospodin, když jsem vycházel z Egypta“. “ — Bible, Exodus 13:8

II. Křesťanství Velikonoční souvislost judaismu a křesťanství? Byly to právě velikonoční svátky, během kterých došlo k ukřižování Ježíše Krista - „Beránka Božího, který snímá hřích světa“. Ti, kteří „pomazali“ brány svého života krví jeho oběti na kříži (uvěřili v něj), jsou zachraňováni před smrtí pro vlastní vinu (paralela judaismus). Tento svět je připodobněný k biblickému Egyptu a hřích, který drží lidi v otroctví, je jako krutý a nemilosrdný faraon. Nový zákon přirovnává izraelský přechod Rudého moře ke křesťanskému křtu, který je rovněž rozloučením se starým životem v otroctví a vykročením k novému životu následování Boha

Veliko-noce – původ slova? VELIKÁ NOC (PODOBNĚ jako Vá-noce): v judaismu svátky zvané pesach - slaví se po 1. jarním novoluní a připomínají velikou noc, kdy byl Izrael (Židé) vyveden z egyptského otroctví v křesťanství Velikonoce - veliká noc, kdy byl po ukřižování vzkříšen z mrtvých Ježíš Kristus - návaznost na judaismus - zlomení  otroctví zla.

IV. Předvelikonoční doba příprava na Velikonoce čtyřicetidenní postní dobou začíná Popeleční středou (znamení popela – znamení pokání, biblický text o stvoření člověka: Prach jsi a v prach se navrátíš…) končí šestou postní nedělí – Květnou doba pokání, meditace, rozjímání nad vlastním životem a nad texty Bible příprava katechumenů (nových křestanů) ke křtu - oblékali bílá roucha - symbol nového života velké množství lidových zvyků, pověr, tradic po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní až do Letnic – kdy se připomíná novozákonní Seslání Ducha svatého – vznik církve

Půst není myšleno jen odepření si jídla … zřeknutí se čehokoliv, co je v našem životě postradatelné, zbytečné nebo překážející, co nás omezuje … skrze něj dáváme ve svém životě větší prostor meditaci, poznání Boha a poznání sama sebe...

Velikonocům předchází 6 postních týdnů (40 dní) Názvy postních nedělí: latinsky církevní názvy podle biblických textů, které se v tu neděli čtou česky lidové názvy podle zvyků

1. ČERNÁ NEDĚLE INVOCAVIT (Invocavit me = Povolal mne) ženy odkládaly pestré oblečení, oblékaly tmavé šaty a šátky lidové názvy pro tuto neděli pučálka (= pokrm, namočený a usmažený hrách), pytlová, liščí zvyky: pečivo z pšeničného těsta kynutého pod vodou, preclíky sypané solí a mákem navlékané na vrbové proutky - svázané červenou mašlí - zdobení stromů pro děti s legendou, že je v noci nadělila liška – symbol prosperity

2. PRAŽNÁ NEDĚLE - REMINISCERE (Reminiscere miserationum tuarum = Rozpomeň se na své smilování) podle pokrmu „pražmo“(upražená obilná zrna nebo klasy), polévka „praženka“ lidový název: sazometná – smýčilo se, bílilo, uklízelo – příprava na příchod jara a čistotu

3. KÝCHAVÁ NEDĚLE - OCULI (Oculi mei semper ad Dominum = Mé oči stále vyhlíží Pána) v tomto období mor - kýchnutí znamenalo smrt - lidé si začali přát: „Pomáhej Pán Bůh“ nebo „Pozdrav Tě Pán Bůh“ - později znakem dobrého chování + spousta pověr (ve východních Čechách: kdo si kýchne třikrát, bude zdravý celý rok…)

4. DRUŽEBNÁ NEDĚLE - LAETARE (Laetare Ierusalem = Raduj se, Jeruzaléme) texty o naději, záchraně – jedinou postní neděli se zdobí kostely květy, pořádaly se lidové zábavy s tancem družba spolu se ženichem navštívil domácnost vyhlídnuté nevěsty a předjednával tam námluvy

5. SMRTONOSTNÁ NEDĚLE - JUDICA (Iudica me Deus = Zjednej mi právo, Bože) myšlenky věřících se mají plně soustředit na umučení a smrt Krista ze vsi se vynášela postava smrti a zimy - Smrtka (Morana) zpět se vraceli s "lítem" - malým zeleným stromkem ověnčeným různými ozdobami – symbol léta se zpěvem se koledovalo – pověry o úmrtí v rodině při neúčasti - zvyk pocházel z pohanství a církev jej zakazovala

6. KVĚTNÁ NEDĚLE - DE PASSIONE (Palmarum - De passione Domini – O utrpení Páně) připomíná den příchodu Krista do Jeruzaléma před ukřižováním, kdy byl vítán lidmi zelenými ratolestmi palem házenými na cestu v katolických kostelech obřad svěcení ratolestí (kočiček)

V. PAŠIJOVÝ TÝDEN Pašije (z lat. passio – „utrpení“) je v původním významu vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista. Označují se tak čtené (i zpívané) evangelijní příběhy a jimi inspirované texty, v nichž jsou mezi čtenáře rozděleny role osob v textu. Po postních nedělích přichází tzv. Pašijový týden: Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční a Pondělí velikonoční

Škaredá středa Nový zákon: Jidáš se rozhodl, že zradí Ježíše Lidové zvyky: neměl by se nikdo mračit, aby se nemračil celý rok Zelený čtvrtek Nový zákon: Ježíš slaví se svými učedníky pesach – tzv. Poslední večeře Církevní a lidové zvyky: přestávaly zvonit zvony a nahradily je klapačky hospodyně vstávaly brzy, aby zametly dům, modlitby rodiny před východem slunce, ranní mytí v rose pro zdraví název Zelený je odvozen od kněžského roucha, které se tento den oblékalo

Velký pátek Nový zákon: zatčení, odsouzení a ukřižování Krista Církevní a lidové zvyky: projevení úcty ke kříži, podle pověr magická síla země a zázraky – otvírání země, nález pokladů  Bílá sobota Nový zákon: nalezení prázdného Kristova hrobu, zpráva o vzkříšení pro nejbližší Církevní a lidové zvyky: zapaluje se tzv. paškál (Velikonoční svíce), posvěcení ohně

Boží hod velikonoční – velikonoční neděle oslava vzkříšení, svěcení pokrmu - ve východních Čechách se z jídel obětovalo zvěři, sadu, vodě podobně jako o Vánocích Pondělí velikonoční – není církevním svátkem, ale odráží pohanské pojetí Velikonoc den spojený s pomlázkou a koledou v rytmu práce (především v zemědělství) nová síla –země obnovena velikonoční hodování chlapec, který přišel jako první do domu byl nejvíce obdarován  

III. Pohanství v rytmu ročních období předěl – konec zimy a příchod jara začátek jarních prací a zajištění nové úrody a spokojenosti a blahobytu celé společnosti a rodiny omlazení, symbolika jara, nového narození, plodnosti, ztráta vlády zimy – smrti, vítězství života často i v symbolické rovině zima – smrt, temnota, zlo a jeho služebníci (na severu čarodějnice, u nás Morana) – jaro léto – život, síla, zrození, obnova – dobré síly, u nás Vesna

VI. VELIKONOČNÍ ZVYKY V ZAHRANIČÍ

Norsko “God Påske“ tak vás Norové pozdraví kolem Velikonoc v zemi od Svinesundu po Kirkenes, stále tak silně věřící, se kostely už neplní tolik, co dříve Tradice církevních svátků se mění v hromadný úprk z měst do hor. Není snad Nora, který by se o Velikonocích „nesvezl“ na lyžích či nevyrazil na túru do hor.

Finsko “Pääsiäinen!” příchod jara, ačkoliv zde vládne zima nejstarším velikonočním jídlem - mísa mämmi = tmavá hnědá ovesná kaše vyrobená z vody a slazeného žitného sladu příběhy a pohádky o čarodějnicích - lidové tradice z dob pohanství čarodějnice létají mezi Velkým pátkem a Božím hodem velikonočním holčičky a někdy i chlapci oblečení jako čarodějnice přednášejí koledy a dostávají peníze a cukroví

Švédsko “Glad Pĺsk!” hojnost velikonočních pohanských zvyků a pověr Na Škaredou středu nutno zajistil obydlí a majetek před rejdy čarodějnic Zelený čtvrtek byl dnem, kde kulminovala moc čarodějnic (kulminace zla i v novozákonním čtení: v noci zatknutí Ježíše, výslechy, mučení…) třeba chránit děti podle pověr čarodějnice vyrážely na své rejdy, které směřovaly na kouzelný vrch Blåkulla

Irsko Velikonoce posvátným časem - půst a modlitby. vajíčka, která slepice snesly na Velký pátek, jsou označena křížkem a každý sní alespoň jedno z těchto vajec na Boží hod velikonoční. Na Bílou sobotu tzv. slanečkové průvody - lidé se jimi nabažili v průběhu půstu před Velikonocemi… na Boží hod velikonoční se v Irsku tančí v ulicích a tanečníci soutěží o koláče. závody v kutálení vajíček Národní svátek sv. Patrika

Itálie pečené jehněčí, preclíky (zkroucený tvar má představovat založené ruce při modlitbě), čokoládová velikonoční vajíčka karneval od ledna do Popeleční středy - pestré průvody, maškarády, tance, hudba symbolem karnevalu je „obtloustlý muž“, což má symbolizovat hody, které se v tomto období konají Quaresima, neboli půst, je reprezentována jako stará hubená žena - děti dostávají postavičku staré ženy, která má sedm nohou, což představuje sedm týdnů půstu

Polsko "Wielkanoc", což značí "velkou noc", neboli noc vzkříšení Krista velikonočním symbolem tzv. požehnaný košík - košíky, do nichž vloží kraslice, chléb, koláč, sůl, pepř a bílé klobásky a s tímto košíkem pak jdou do kostela a nechají si ho požehnat vejce znamenají, že Kristus vstal z mrtvých, chléb a sůl jsou pro dobré zdraví a bohatý život, o párcích se předpokládá, že jsou s nástupem jara žádostí o dostatek jídla a plodnosti Na Velikonoční pondělí chlapci vymrskávají děvčata malou vrbovou větvičkou. Děvčata se jim pak mohou pomstít o den později.

Francie tradice čokoládových velikonočních vajíček pro děti je ve Francii hodně rozšířená - čokoládová vajíčka, čokoládové slepičky, čokoládové zvony atd. legenda říká, že zvony, které se v pátek vrací do Říma, naberou vajíčka, aby je v neděli při zpáteční cestě rozházely po zahradách dětem pak nezbývá nic jiného než tyto vajíčka hledat 

Řecko venkovní hostiny - grilované jehněčí, vajíčka, chléb, saláty a koláče po celý tento den u sebe lidé nosí kraslice, a když potkají své známé, tak si s kraslicemi ťuknou a řeknou : "Kristus vstal z mrtvých" Řekové jí kulatý placatý bochánek (Christopsomon), na kterém je kříž a na červeno nabarvená vajíčka

Rusko v minulosti oficiální slavení Velikonoc zakázáno předchází období masopustu = Máselnice – čas setkávání a hodování – typickým jídlem lívance zima odháněna hromadně – lidé se s ní loučí Velikonoce se slaví o týden později než u nás – vypočítáváno podle starého juliánského kalendáře  vajíčka se barví především rudou barvou – symbolika Kristovy krve vajíčka se rozbíjejí hřebíky – symbolika ukřižování

Velká Británie pořádání jarních závodů osmiveslic univerzit z Cambridge a Oxfordu na Temži v Londýně oslava jarní rovnodennosti docela zvláštní tradice palačinkových závodů - závodí ženy - mužům je tato tradice odpírána S britskou královskou rodinou je spojen jeden tradiční velikonoční zvyk. Už ve dvanáctém století v den před Velkým pátkem obdarovávali angličtí panovníci chudé. Zvyk se změnil v patnáctém století tak, že se počet obdarovaných shodoval s věkem panovníka. Mince speciálně ražené pro tuto příležitost nyní nedostávají už jen chudí, ale také sirotci, vdovy a lidé, kteří se aktivně věnují dobročinné práci.

VII. Velikonoční symboly

vajíčko symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje v mnoha kulturách symbolem plodnosti, života a vzkříšení s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době v křesťanství i symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, symbol nesmrtelnosti

zajíček zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara avšak např. v byzancké ikonografii představoval zajíc Krista symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre - Easter, anglický název křesťanských Velikonoc podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce - on pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták …

Pomlázka a koleda na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami podle tradice muži při hodování pronášejí koledy

pomlázka symbolem zájmu mužů o ženy - žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost v některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody jiný výklad pomlázky - odvozeno od pomlazení, tj omlazení - mladé proutí s největším podílem "životní síly“ + vajíčko, prastarý symbol nového života. původním smyslem byla ochrana před špatnými vlivy a posílení těch dobrých - za toto byli koledníci odměňováni - vprůběhu doby se stala "lepší" formou žebroty chudší části obyvatelstva

VIII. Výpočet data Velikonoc – kdy? nejsou určeny pevným datem jako např. Vánoce, ale měsíčními fázemi židovské VELIKONOCE (PESACH) se slaví 14. dne měsíce nisanu bez ohledu na to, na který den v týdnu připadají v křesťanských církvích se VELIKONOCE slaví první neděli po 14. nisanu, tj. po prvním jarním úplňku (tedy prvním úplňku po 21. březnu) v období od 22. března do 25. dubna pravoslavné VELIKONOCE, kterým se zde říká PASCHA, jsou proti katolickým většinou opožděny (většinou o týden, ale nezřídka i více), protože pravoslavná církev pro jejich výpočet používá starší juliánský kalendář

IX. Současná podoba Velikonoc? regionálně zachováván folklór – tradice hudby, lidové slovesnosti, krojů, zvyků – rozměr soudržnosti lidského společenství (také předmět turistiky)

Náboženský obsah pro křesťany (u nás pro katolíky a protestanty, pravoslavní málo zastoupeni, Židé rovněž) – také tradice a stmelování daného lidského společenství

A hojně kýč romantiky, náboženství a přírody