Bc. Magdalena Kabelková Virtuální identita Bc. Magdalena Kabelková
Identita Identita člověka je kontinuálním prožíváním totožnosti sebe sama, jeho ztotožněním se s životními rolemi a prožíváním příslušnosti k větším či menším společenským skupinám. Adams (1998) Identita je soubor rysů, podle nichž je jedinec znám v určité skupině (Hartl, 1996)
Identita je hluboký pocit vlastní totožnosti založený na prožívání vlastní komunity zahrnuje hodnoty, smysl života ("světonázor', osobní ideologie) je ztotožnění jedince se svými životními rolemi jedinec má tolik sociálních "já", kolik je skupin, na jejichž mínění mu záleží Složky identity dané (pohlaví, barva kůže, věk) získané a jedinec mezi alternativami volit může nebo musí (náboženská a politická příslušnost, životní partner, kariéra) (Jandourek, 2001)
Funkce identity poskytování vztažného rámce pro porozumění tomu, kdo vlastně jsem usměrňování cílů, závazků a hodnot pocit osobní kontroly a svobodné vůle posilování konzistence, koherence a harmonie mezi hodnotami, názory a závazky odhadování vlastního potenciálu zkoumáním vlastních možností (Adams, 1998)
Formování identity reálné Erikson (1986) Popisuje 8 stádií vývoje Útlé dětství – důvěra vs. nedůvěra Rané dětství – autonomie vs. nejistota Předškolní věk – iniciativa vs. vina Školní věk – snaživost vs. méněcennost Adolescence – identita vs. zmatek Raná dospělost – intimita vs. izolace Dospělost – produktivnost vs. stagnace Zralý věk – stáří – integrita vs. zoufalství
Epigenetický diagram (upraveno podle Eriksona, 1968) Útlé dětství Rané dětství Předškolní věk Školní věk Adolescence Raná dospělost Dospělost Zralý věk - stáří Důvěra vers. Nedůvěra Perspektiva vers. Zmatek Autonomie vers. Nejistota Sebejistota Vys. Sebeuvěd. Iniciativa vers. Vina Experimentování vers. Fixace Kvalita Podřadnost Učení se Neschopnost Identita Sexuální polarizace Vers. Bisexualita Intimita vers. Izolace Vedení a řízení Produktivnost vers. Stagnace Ideol. závazek Integrita vers. Nevyrovnanost Zdroj: Macek, P.: Adolescence. Praha, Portál: 2003, s.18
Mnohostranné já McAdams (1997) různé a odlišné role zároveň neustálý stav konstrukce a rekonstrukce vlastní identity experimentování s identitou Postmoderní svět nabízí mnohé možnosti (Internet a další technologie) (Šmahel, 2003)
Virtuální identita je virtuální reprezentace fyzického subjektu má jméno (nick) má často historii (v rámci virtuální společnosti) do ní vkládáme části svého myšlení a svých citů „Virtuální identita této reprezentace je pak to, jakou identitu této virtuální reprezentaci my sami přisuzujeme.“ (Šmahel, 2003. s. 40) (Šmahel, 2003)
Osobní virtuální identita vyjadřuje, čím jsem jako osoba ve virtuálním prostředí, či spíše čím je moje reprezentace této osoby ve virtuálním prostředí Sociální virtuální identita charakterizuje, kam patřím ve virtuálním prostředí, čeho jsem součástí, kam patří moje virtuální reprezentace (Šmahel, 2002c)
Změna virtuální identity Jakkoli změním nebo nahradím svou virtuální reprezentaci Nick E-mail anetka15@seznam.cz annov@seznam.cz aneta.novakova@fss.cuni.cz (Šmahel, 2003)
Experimentování s identitou experimentování s identitami je důležitou částí lidského vývoje Internet nám dává možnost hrát role svých alternativních já prostřednictvím nástrojů, jako jsou chaty, MUDy atd. opakované hledání a nalézání identity je znám jako „MAMA“ – „moratorium" / „achievement" / moratorium / achievement (moratorium / dosažení). (Šmahel, 2003)
Kritéria typů identity (podle Marcii, 1980, s. 162) Status identity Aktuální pozice (přesvědčení, ideologie, zaměstnání) Aktivní Hledání identity (identity achievement) Náhradní, uzavřená identita (foreclosure) Difúzní, rozptýlená identita diffusion) Nezávazná (moratorium) Krize Přítomná Chybí Může či nemusí být přítomná Závazek Přítomný nebo je vágní Zdroj: Macek, P.: Adolescence. Praha, Portál: 2003, s. 20
Experimentování s identitou Jednotlivé aspekty identity ve virtuálním prostředí mohou být rozděleny, vystupňovány nebo integrovány Život on-line není iluze odpojená od skutečného světa. Je to alternativní pohled na subjektivní realitu individua (Suler, 1998). Experimentování může mít řadu podob (Wallace, 1999) hraní rolí přehánění a polopravdy lhaní
Specifika kontaktu virtuálních identit internet není zcela demokratické prostředí zvyšující osobní svobodu virtuální vztahy (na rozdíl od vztahů reálných) postrádají určitou kontinuitu útěk se stává hlavní strategií v překonání problému v komunikaci naše virtuální osobnosti nejsou prostorově propojeny menší možnosti projevů (Šmahel, 2003)
Rizika virtuálních identit (Reid, 1998) dlouhodobé působení ve virtuálním světě může způsobit emocionální i sociální handicap všechno on-line může být lež a iluze a tato nedůvěra tvoří prostředí internetových skupin křehkým může přijít zklamání a pocit zrady, když se účastník cítí podveden někým, kdo v on-line prostředí měnil svou identitu
Pozitivní aspekty virtuální identity (Turkleová, 1998) pomáhá překonat jejich problémy v reálném životě experimentování s identitou ve virtuální realitě může pomoci lidem ke zkvalitnění reálných vztahů
Virtuální versus reálná identita (Suler, 1998) Míra disociace a integrace Pozitivní a negativní valence Míra fantazie a reality Míra uvědomování si a kontroly Výběr druhu média
Míra disociace a integrace „Jednotlivé aspekty identity jedince mohou být v on-line prostředí rozděleny, vystupňovány nebo integrovány.“ Volba virtuální identity (co o sobě prozradím) „Integrační princip“ – spojování různých komponent v „on-line“ a „off-line“ identity v jeden harmonický celek
Pozitivní a negativní valence „Negativní aspekty identity mohou být odreagovány (acting out) nebo zpracovány, pozitivní aspekty mohou být vyjádřeny a rozvíjeny.“ Sebehodnocení „Kdo jsme“ Negativní → hanba, vina, úzkost nenávist Odreagování (Acting out) Pozitivní → akceptace, ocenění Rozvinutí charakteristik, sebeaktualizace
Míra fantazie a reality „On-line identita jednoho člověka může být v životě reálná, imaginární nebo skrytá“ možnost projevit své pravé, čisté, nefalšované já, já nezatížené maskami a komplexy reálného světa
Míra uvědomování si a kontroly „Lidé se liší v tom, v jaké míře se jejich nevědomé potřeby a emoce odrážejí v jejich on-line identitách.“ Záměrná rozhodnutí o virtuální identitě Částečné uvědomování Iluze kontroly nad sebou samým
Výběr druhu média „Různé komunikační kanály vyjadřují různé aspekty identity.“ Textová komunikace – může vyhovovat racionálním a analytickým lidem Avatary a webové stránky – si budou vytvářet „vizuálové“ Synchronní komunikace (chat) - spontaneita, volná forma, vtipnost a dočasnost "přítomného self" Asynchronní komunikace - e-mail a message boards - oceňuje se zde styl
On-line identita ve výzkumu dospívajících (Šmahel, 2003) Potřeby a motivy adolescentů (podle Sulera): Hledání a experimentování s identitou Intimita a pocit začlenění Separace od rodičů a rodiny Odreagování frustrací Sociální učení Sexuální aktivity
Důvody změny identity ve virtuálním prostředí Obava z odhalení Zvýraznění určitého rysu sebe sama Změna sexuální identity Změna virtuální identity jako zábava Stát se ideálem
Jak změnu identity vnímají dospívající omezení úzkosti otevřenost, upřímnost komunikativnost názorová vyhraněnost vliv skupiny idealizace sebe sama
Identifikace s virtuální identitou Někdy se dospívající se svou virtuální reprezentací identifikují, používají jedinou virtuální přezdívku, která vyjadřuje podle jejich názoru je samotné, jejich postoje a názory. Chci být sám sebou („na nic si nehrát“), ale měním se - jsem jiný („sklouzávám“), aniž bych sám chtěl.
Fenomén „pravého já“ „v prostředí internetu je možnost projevit své pravé, čisté, nefalšované já, já nezatížené maskami, komplexy a rolemi reálného světa“ mizí reálné chyby a může se projevit "pravé já" významnou roli zde hraje idealizace a projekce fantazií paradox – virtuální já se stává subjektivně opravdovějším než reálné já (Šmahel, 2003. s. 62)
Psychoterapie na internetu Běžná textová komunikace (chat, icq) Rizika on-line psychoterapie (Childress 1998) Ztráta vizuálního a sluchového kontaktu Důvěra Způsobilost (technická) Zvládání krizí Zákonné a právní otázky
Psychoterapie na internetu Výhody on-line psychoterapie (Childress 1998) Léčení neklinických problémů Omezení strachu ze „sociálního stigmatu“ Výhody komunikace přes e-mail Podpora skupin Výhody on-line psychoterapie (Grohol, 1998) Anonymita Schopnost lepší sociální interakce on-line u některých lidí Rychlost Využití při sociálních fóbiích Geografické a finanční důvody
Extrémně negativní jevy na internetu Cyberstalking Sebevražda on-line Sebevražda v internetovém přenosu Např. konzumace drog za povzbuzování ostatních on-line diváků
Zdroje: Divínová, R.: Cybersex. Forma internetové komunikace. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-636-8. Drapela, V: Přehled teorie osobnosti. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-766-3. Jandourek, J: Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0. Macek, P.: Adolescence. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-747-7. Suler, J.: Identity Management in Cyberspace Dostupné z WWW: http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/identitymanage.html Šmahel, D.: Psychologie a internet. Děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, 2003. ISBN 80-7254-360-1.