SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Chudozubí tvoří malý řád savců. Žijí výhradně v Jižní a Střední Americe. Vzhledem si nejsou moc podobní. Všichni mají zvláštní spojení hrudních a bederních obratlů.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Spojené výběžky vzniklé zkostnatěním vazů zpevňují páteř. Kůže chudozubých je hodně silná. Na nízkém vývojovém stupni zůstal mozek. Mají velmi dobrý čich, ale ostatní smysly nemají příliš dokonalé.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ ZÁSTUPCI: pásovec štětinatý Je dlouhý asi 50 cm (naše ZOO). Krunýř, který se skládá z kostěných destiček, pokrytých vrstvou rohoviny. Uprostřed krunýře je 6 – 8 pásů spojených křehkou ohebnou kůží.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Pásovci mají ze všech dnešních savců nejvíce zubů (96 až 104). Název řádu, do kterého patří, není proto příliš výstižný.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Je jedním z nejrozšířenějších druhů pásovců. Obývá pampy v Jižní Americe. Velmi dobře hrabe a je schopný prohrabat beton i asfalt. Podhrabává se pod mrtvoly zvířat, kde nachází tučné larvy. Dále se živí všemi drobnými bezobratlými živočichy a drobnými obratlovci, které je schopen ulovit a částečně i rostlinnou potravou.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Rozšíření pásovce štětinatého
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ b) lenochod tříprstý Specialista na život v korunách stromů Zachycuje se na větvích pomocí drápů (má po 3 drápech na předních i zadních končetinách) zavěšen hlavou dolů. Dosahuje délky asi 50 cm
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Živí se listím stromů. Hojnější je lenochod dvouprstý (na předních končetinách má dva dlouhé drápy, na zadních tři).
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Nejpomaleji se pohybující savec. Tento na pohled nevelmi přitažlivý savec obývá tropické lesy Jižní Ameriky. Dorůstá do délky 50 cm a hmotnost má 4 až 5 kg. Žije na stromech, kde požírá nízkokalorické listí. Svou energii proto využívá mimořádně ekonomicky
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Pohyby má pomalé, jeho průměrná rychlost je 1,5 až 2,5 m/min. Na zem sestupuje jen kvůli vylučování, a to asi jednou za týden. Trávení má tak pomalé, že potrava se mu až měsíc dostává ze žaludku do tenkého střeva
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Na stromech i spí, a to tak, že visí zády dolů, zachycený na větvi dlouhými, hákovitými drápy. Zavěšený hlavou dolů se dokonce i páří a rodí mláďata. Někdy i po smrti zůstane jeho tělo zavěšeno na mohutných drápech.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Většině zvířat roste srst tak, aby po ní co nejlépe stékala dešťová voda. Lenochod visící stále hlavou dolů, ji má proto orientovanou opačně. Roste mu od středu břicha směrem k hřbetu. Hlavně v období dešťů mu v dlouhé srsti rostou zelené řasy a od nich dostává nazelenalou barvu.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Díky pomalému metabolismu se oba druhy lenochodů vyznačují poměrně nízkou tělesnou teplotou, která se pohybuje mezi 32 až 35 ºC.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ c) Mravenečník velký Délka 2,30 m, hmotnost až 50 kg. Dobře snáší i nízké teploty. Před chladem ho chrání až čtvrt metru dlouhá žíňová srst, huňatým ocasem se přikrývá.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Jazyk dokáže vysunout až na vzdálenost 50 cm Sliny má lepkavé. Živí se termity, mravenci V čelistech nemá žádné zuby Typickou je protáhlá černá skvrna a bílý ramenní pruh.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Vyskytuje se ve Střední a Jižní Americe, kde obývá pastviny, listnaté lesy i deštné pralesy. Živí se drobným hmyzem, převážně mravenci a termity, výjimečně housenkami, či vejci. Polyká také menší kamínky, které mu v žaludku pomáhají s trávením.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Jsou převážně samotářští a aktivní zpravidla v noci. Přes den odpočívají ve stínu stromů, nebo v opuštěných norách. Většinu života tráví na souši, po které se pohybují na kloubech prstů, dokážou však také velmi dobře plavat.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Mají velmi dobře vyvinutý čich, zrak a sluch mají poměrně špatný. Mezi sebou se dorozumívají prskáním, syčením a čenicháním (jsou cítit do vzdálenosti až několika metrů).
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Mravenečníci velcí jsou březí 190 dní, po kterých samice rodí jediné, osrstěné a plně vyvinuté mládě. Mládě po porodu váží okolo 1,3 kg a několik prvních týdnů se vozí matce na hřbetě. Jsou obvykle odstavena 6 měsíců po narození.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Samice se zpravidla rozmnožují jednou za 9 měsíců. Samci i samice mravenečníků pohlavně dospívají ve 2,5 - 4 letech a dožívají se až 25ti let.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ Mravenečníci velcí jsou ve volné přírodě ohrožováni kočkovitými šelmami (jaguáry a pumami) a také úbytkem přirozeného životního prostředí. V případě nebezpečí se, podobně jako medvědi, dovedou postavit na zadní končetiny a na obranu sekat svými ostrými drápy.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ