1 Reforma je škrtforma (a to jsme pořád na začátku) Milan Štěch Senátor Parlamentu České republiky a předseda ČMKOS BŘEZEN 2008 Reforma je škrtforma (a to jsme pořád na začátku) Milan Štěch Senátor Parlamentu České republiky a předseda ČMKOS BŘEZEN 2008

2 STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ BYL A JE PODSTATNĚ LEPŠÍ, NEŽ JAK STRAŠÍ VLÁDA

3 VE SCHODKU ROZPOČTU PATŘÍME MEZI PRŮMĚR

4 DLUH VEŘEJNÝCH FINANCÍ V POMĚRU K HDP NEROSTE, A DLOUHODOBĚ NENÍ NIJAK VYSOKÝ

5 ČESKÁ EKONOMIKA ROSTE TAK RYCHLE, ŽE ANI KAŽDOROČNÍ SCHODKY NEZVYŠUJÍ CELKOVÝ DLUH V POMĚRU K HDP

6 PODÍL VEŘEJNÉHO DLUHU NA HDP V ROCE 2006 (v %)

7 ÚROKOVÉ SAZBY 10 LETÝCH VLÁDNÍCH DLUHOPISŮ (V %)

8 MÍRA INFLACE AŽ DOSUD BYLA VELMI NÍZKÁ

9 NEJLEPŠÍ LÉTA ČESKÉ EKONOMIKY

10 PRO CIZÍ FIRMY JSME ZLATÝM DOLEM 13 firem z hlavního indexu Pražské burzy cenných papírů mělo za loňský rok zisk přes 147 miliard korun. To by stačilo na živobytí poloviny českých důchodců; Objem vloni vyvezených zisků z ČR do zahraničí překročil 100 miliard korun. Je to 2x více, než byl loňský schodek státního rozpočtu

11 JAKÉ JE POSTAVENÍ ČESKÉ REPUBLIKY ? HDP na obyvatele ve vybraných zemích (EU-15 = 100) ) ) Rozdíl v p.b. Česká republika61,572,911,4 Maďarsko45,258,513,3 Polsko34,649,414,8 Slovensko41,4 3) 60,519,1 4) Slovinsko62,7 3) 82,119,4 4)

12 O CO TEDY VLÁDĚ VLASTNĚ JDE? Chce omezit přerozdělování a tedy solidaritu jak v daních, tak ve financování zdravotnictví, sociálních a veřejných služeb. Hodlá privatizací vytvořit prostor pro vstup soukromého kapitálu do těchto perspektivně velmi lukrativních oblastí veřejných služeb (zdravotnictví, školství), či sociálních transferů (důchody, nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti). Reforma výrazně snižuje daňovou zátěž bohatým, a to jak cestou snížení přímých daní a změnou struktury snížení sociálního a zdravotní pojištění snížení daní právnickým osobám každý rok o 1 % redukcí majetkových daní a daní z kapitálových výnosů, což jim například v roce 2010 přinese navíc proti dnešku 78 mld. Kč, tak přenesením daňového břemene na středně a nízkopříjmové skupiny, a to prostřednictvím: zvýšení sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 %, což ihned zvýší ceny léků a potravin zavedením ekologických daní u elektrické energie, plynu a uhlí zvýšením spotřební daně u tabákových výrobků, čímž od nich celkově vybere v roce 2010 navíc proti dnešku 39 mld. Kč.

13 Stanovení měsíčního maximálního vyměřovacího základu ve výši 4 násobku průměrné měsíční mzdy POJISTNÉ Dopad na příjmy z pojistného v mld. Kč ročně důchody -3,6-3,8-4,1 nemocenské -0,6-0,5-0,4 zaměstnanost -0,2 celkem -4,4-4,5-4,7 Dopad do zdravotního pojištění v mld. Kč ročně -1,8-1,9-2,0

14 Nemocenské se snížilo všem zaměstnancům Výše nemocenské zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu (v Kč) Délka pracovní neschopnosti Stávající stav ReformaZměna 14 dní PN dní PN NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

15 REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ SLIBY ° finanční stabilizaci zdravotního systému ° odvrácení údajného krachu českého zdravotnictví REALITA V roce 2008 lze očekávat propad příjmů ve zdravotním pojištění minimálně o 10–11 mld. Kč, a to -3,4 mld. Kč omezením platby za státní pojištěnce - 4 mld. Kč zastropováním pojistného -3 až -4 mld. Kč zavedením nové cenové regulace cen léků a „limitu“ 5000 Kč DŮSLEDKY ° I kdyby v roce 2008 regulační poplatky přinesly dodatečné příjmy a úspory ve výši 7,5 – 8 mld. Kč, celkové záporné saldo bude minimálně 2,4 až 3,9 mld. Kč ° V letech 2009 a 2010 lze očekávat propad příjmů veřejného zdravotního pojištění ještě vyšší: -rok 2009 minimálně 5,5 až 7 mld. Kč -rok 2010 dokonce 8,2 až 9,7 mld. Kč

16 DALŠÍ DOPADY REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ Regulační poplatky: dopadnou zejména na rodiny s dětmi a na důchodce, kteří jsou v průměru častěji nemocní, než dospělí stanou se překážkou řádného léčení, zvláště u těch nejchudších zpoplatnění zdravotních služeb je dalším krokem k plné privatizaci veřejných služeb a ústup od Ústavy Zastropování pojistného:  znamená narušení solidarity, protože v systému bude o to méně peněz na zaplacení léčby  přinese úlevu jen bohatým

17 CO ZNAMENÁ „LIMIT“ 5000 KČ? SLIBY Vláda slibovala prospěch pro pacienty s vážnými a dlouhodobými onemocněními REALITA Do „limitu“ se nezapočítává: skutečná výše zaplacených doplatků za léky – ale pouze ve výši doplatku za nejlevnější lék se stejnou účinnou látkou poplatky za pohotovost, léky určené k podpůrné léčbě ani platby za hospitalizaci v nemocnici a v léčebnách dlouhodobě nemocných DŮSLEDKY skutečné doplatky mohou u těžce a dlouhodobě nemocných překročit „limit“ až o několik tisíc Kč za rok těžce a dlouhodobě nemocní budou nuceni omezit čerpání zdravotní péče z nedostatku financí

18 ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ JE PODFINANCOVANÉ, NEBOŤ VÝDAJE V PŘEPOČTU NA OBYVATELE JSOU NÍZKÉ

19 VÝDAJE NA ZDRAVOTNICTVÍ V POMĚRU K HDP v %

20 ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY JSOU ZISKOVÉ Systém veřejného zdravotního pojištění kryl 79,3 % výdajů, státní a územní rozpočty 8,5 % a soukromé výdaje 12,2 % výdajů (rok 2006); Hospodaření zdravotních pojišťoven bylo ziskové ve výši 2,8 mld. Kč – a to někoho láká Příjmy ,8 mld. Kč Výdaje … 180,0 mld. Kč

21 KDE JSOU HLAVNÍ RIZIKA JULÍNKOVÝCH NÁVRHŮ VĚCNÝCH ZÁMĚRŮ ZDRAVOTNICKÝCH ZÁKONŮ? Sníží se objem veřejných prostředků určených na zdravotní péči o případný zisk pojišťoven a o slíbené bonusy (čerpané zdravými pacienty), tj. oslabí se solidarita; Zvýší se tlak na zvýšení spoluúčasti pacientů i na růst sazeb povinného zdravotního pojištění, což povede jak k vyšším příjmům systému, ale také k vyššímu pokušení jejich zneužití; Chce se opustit veřejnoprávní charakter zdravotních pojišťoven Chystá se změna charakteru dnes neziskových zdravotnických zařízení ve výdělečné firmy Otevírá se cesta k vertikálnímu propojení jak zdravotních pojišťoven, tak zdravotnických zařízení (třeba nemocnic) pod jednoho vlastníka s cílem dosahovat zisku jako v jiných akciových společnostech – zdraví bude na prodej? Jde o další vlnu privatizace, tentokrát v sociální oblasti

22 OMYLY VLÁDY V POLITICE DŮCHODŮ Valorizace důchodů je poloviční, než inflace  ODS před volbami slibovala Kč každému důchodci jako kompenzaci očekávané inflace, ale obelhala je  Valorizace penzí od ledna 2008 na minimální úrovni činila necelých 350 korun, ale protože inflace již v lednu dosáhla téměř 7 % a na průměrném důchodu tak sebrala asi 650 korun, kupní síla průměrného důchodu se v důsledku toho snížila asi o 300 korun. Zvýhodnění OSVČ přetrvává a vytváří problém nízkých penzí  Vyměřovací základ OSVČ pro placení pojistného činí jen 36 % základu zaměstnance a proto OSVČ jsou ti skuteční „černí pasažéři“  Místo pomoci podnikání jsou tyto nízké základy jen příčinou budoucích nízkých důchodů živnostníků a těm nezbývá, než žádat o sociální podporu Zastropování pojistného  Nastavením stropu odvodu na čtyřnásobek průměrného příjmu dala vláda dárek nejvíce vydělávajícím poplatníkům  To ale znamená, že o tyto miliardy snížila příjmy do systému a dále oslabila princip solidarity

23 REFORMA DŮCHODŮ ANO, ALE JINAK Vláda pokračuje v prodlužování důchodového věku schválila zvýšení důchodového věku na 65 let začíná se již diskutovat o hranici 67 let a vyšší nebere v úvahu zdravotní stav zvláště některých zaměstnanců v exponovaných profesích ani pracovní podmínky, kvůli kterým část zaměstnanců opouští zaměstnání dlouho před dosažením současné zákonné hranice (63 let) Nebezpečí „opt-out“ možnost vyvázání se ze základního systému a převádět peníze na privátní účty především destabilizuje I. pilíř státních penzí, sníží solidaritu mezi pojištěnci a přinese plošné riziko nižších důchodů převedení části peněz do soukromých fondů neznamená automaticky dostatečné navýšení příjmu pro stáří pro ty, kteří by „opt-out“ využili, protože jejich investování na kapitálových trzích nemá zaručený zisk a je mnohem nákladnější, než provoz průběžného systému soukromé fondy neposkytnou potřebnou jistotu jako státem garantovaný základní důchodový systém

24 STRAVENKY Vláda chce na úkor zaměstnanců navýšit příjmy státního rozpočtu o cca 0,6 -1 mld. Kč a to bez ohledu: na negativní dopady na zdraví zaměstnanců na zhoršení bezpečnosti při práci na udržení produktivity práce na zvyšování stresu na vliv na zaměstnanost v oblasti restaurací a jídelen a jejich ekonomiku

25 ZMĚNA V DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Růst HPH přinese veřejným rozpočtům v roce 2010 dodatečných 28 mld. Kč, ale především na úkor chudších domácností: nízkopříjmové skupiny odvedou 21,20 Kč z každých 1000 Kč čistého příjmu skupiny s vysokými příjmy jen 14,80 Kč. Zvýšení základní sazby DPH je proto asociální a nespravedlivé, neboť postihne chudší domácnosti podstatně více, než ty bohaté.

26 Typ rodiny (rok 2008) Vliv změny daně z příjmu, sociálních dávek a DPH (Kč měsíčně na rodinu) I. Rodina se 2 dětmi, oba rodiče výdělečně činní hrubá mzda obou rodičů celkem 93 tis. měsíčně hrubá mzda obou rodičů celkem 120 tis. měsíčně hrubá mzda obou rodičů celkem 220 tis. měsíčně II. Neúplná dvoučlenná rodina s 1 dítětem hrubá mzda rodiče 75 tis. Kč měsíčně hrubá mzda rodiče 100 tis. Kč měsíčně hrubá mzda rodiče 200 tis. Kč měsíčně KDO NA REFORMĚ NEJVÍCE VYDĚLÁ…

27 … A KDO NEJVÍCE PRODĚLÁ? Rok 2008 Vliv změny daně z příjmu, sociálních dávek a DPH (Kč měsíčně na rodinu) I. Úplná rodina s dítětem ve věku 3,5 roku s rodičem na rodičovské dovolené hrubá mzda pracujícího rodiče 18 tis. Kč měsíčně hrubá mzda pracujícího rodiče 40 tis. Kč měsíčně II. Úplná rodina, 1 rodič výdělečně činný, druhý pobírá podporu v nezaměstnanosti s 1 dítětem, hrubá mzda rodiče 21 tis. Kč měsíčně hrubá mzda rodiče 40 tis. Kč měsíčně se 2 dětmi, hrubá mzda rodiče 25 tis. Kč měsíčně hrubá mzda rodiče 30 tis. Kč měsíčně se 3 dětmi, hrubá mzda rodiče 25 tis. Kč měsíčně hrubá mzda rodiče 40 tis. Kč měsíčně III. Úplná rodina, oba rodiče pobírají podporu v nezaměstnanosti (2 nezaopatřené děti) podprůměrná předchozí hrubá mzda obou rodičů až průměrná předchozí hrubá mzda obou rodičů až nadprůměrná předchozí hrubá mzda obou rodičů -450 IV. Důchodci (na osobu domácnosti) (valorizace důchodů kompenzuje pouze zvýšení cen v předcházejícím období)

28 K TOMU JE NUTNO JEŠTĚ PŘIPOČÍTAT: zvýšení nájemného v nájemním bytě (na průměrnou domácnost) až Kč měsíčně růst cen elektrické energie (na průměrnou domácnost) Kč měsíčně ekologické daně (na průměrnou domácnost) - 50 až - 60 Kč měsíčně poplatky ve zdravotnictví: u lékaře za návštěvu- 30 Kč za léky na předpis (za každý lék) - 30 Kč při hospitalizaci (za každý den) - 60 Kč resp. další výdaje

29 CO NAVRHUJEME ZA PRVÉ? Zpracovat nezávislou a objektivní analýzu současného stavu a výhledu vývoje veřejných financí včetně identifikace jeho skutečných příčin. Reformu směřovat pouze k jednomu cíli – na snížení deficitu veřejných financí. Ke snížení deficitu přijímat aktivní opatření jak na výdajové, tak i na příjmové straně veřejných financí. Podporovat udržení vysokého tempa ekonomického růstu, který je nejlepším stabilizátorem veřejných financí. Každé procento nominálního růstu HDP přinese veřejným financím přímo 15 mld. Kč dodatečných příjmů.

30 Nepřipustit její další pokles. Složenou daňovou kvótu (součet všech daní a jejich podíl na HDP) stabilizovat na úrovni let Každým procentem poklesu této kvóty přicházejí veřejné finance o 40 mld. Kč příjmu. Nepřipustit snižování přímých daní a přenos daňového břemene ve prospěch daní nepřímých. Tento proces jen urychluje trend samovolného poklesu daňové kvóty. Opatření ke stabilizaci daňové kvóty směřovat k rovnoměrnému rozložení daňového břemene na jednotlivé skupiny obyvatelstva. Ke stabilizaci daňové kvóty využít kromě úprav v oblasti přímých daní a majetkových daní i očekávaný výnos z ekologických daní. Stabilizovat celkovou složenou daňovou kvótu CO NAVRHUJEME ZA DRUHÉ?

31 Provedením auditu odpočitatelných položek, daňových slev, prominutí daně, rozdílného přístupu k různým daňovým subjektům ve všech daňových okruzích a v pojistném na sociální a zdravotní pojištění Vypracováním a přijetím podrobného akčního plánu boje proti daňovým únikům a práci načerno směřující v prvé řadě k nezbytnému zvýšení rizika odhalení pro subjekty porušující daňové zákony (černí pasažéři). Snížit objem daňových nedoplatků Zavést audit všech výdajových programů ve všech kapitolách veřejných rozpočtů bez ohledu na jejich výši zbytečně neplýtvat Odstranit z daňového systému privilegia CO NAVRHUJEME ZA TŘETÍ?

32 Děkuji za pozornost