Reforma je škrtforma (a to jsme pořád na začátku)

Prezentace na téma: "Reforma je škrtforma (a to jsme pořád na začátku)"— Transkript prezentace:

1 Reforma je škrtforma (a to jsme pořád na začátku)
Milan Štěch Senátor Parlamentu České republiky a předseda ČMKOS BŘEZEN 2008 JAK SE REFORMA UPEKLA (GENEZE) SKUTEČNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ (DEFICIT, DLUH, ÚROKY Z DLUHOPISŮ, INFLACE) SOUČASNÉ POSTAVENÍ ČR DO KTERÝCH OBLASTÍ A VE KTERÉM ČASE MÍŘÍ DAŇOVÁ REFORMA ZDRAVOTNICKÁ REFORMA PENZIJNÍ REFORMA JAK ROZPOLTÍ ČESKOU SPOLEČNOST, KOMU PŘIDÁ, KOMU UBERE PROPOČTY DOPADŮ VYVOLANÁ INFLACE CO NA TO ODBORY VLONI, TEĎ A V DOHLEDNÉ DOBĚ? Prezentace nemá jen obvyklý cíl, tj. sdělit posluchači potřebné informace, ale jde dál. Řazením informací čerpaných z otevřených zdrojů a oficiálních materiálů (citacemi z vystoupení ministrů současné koaliční vlády, přebíráním údajů z EUROSTATU, z ČSÚ, z www stránek klíčových ústředních orgánů, či z médií) a jejich vzájemnou konfrontací s realitou se posluchači přibližuje způsob, jak danou problematiku vnímá ČMKOS, jak na reformu reaguje a jak na ni hodlá reagovat v budoucnu. Posluchač by se měl na základě sdělovaných faktů buď přímo s postojem ČMKOS ztotožnit a aktivně jej podporovat, v horším případě by měl být v pozici neutrálního, ale informovovaného a tudíž uvažujícího pozorovatele.

2 STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ BYL A JE PODSTATNĚ LEPŠÍ, NEŽ JAK STRAŠÍ VLÁDA
“ČR trvale neplní maastrichtské fiskální kritérium a bez hluboké reformy nemá šanci toto kritérium splnit“ … „ a patří k zemím s neudržitelnou fiskální pozicí s nadměrným deficitem“, prohlásil ministr M. Kalousek na semináři Reforma veřejných financí v kontextu vstupu ČR do měnové unie, Žofín, 10. května 2007, viz Dlouhodobý předstih rozpočtových výdajů před příjmy je jistě nepříjemný, ale není nezvládnutelný. Již v prvním roce po zavedení Špidlovy reformy konsolidace veřejných financí (2004) schodek klesl vůči HDP pod 3% hranici, totéž se opakovalo v roce 2006 i vloni, aniž bylo nutné drasticky oklestit výdaje, naopak, mohly dále narůstat. Problém není ani tak ve výdajích, jako v nerozumně snižovaných daních, protože třeba výkyv v roce 2005 padá na vrub jejich neuváženě rychlého snížení. Stačilo by ale systematicky a dlouhodobě posilovat ekonomický růst, starat se tak i o příjmovou stranu rozpočtu, zamezit dalšímu snížení daní a posílit daňovou disciplínu, omezit zbytečné výdaje a požadované kriteriální 3% hodnoty bylo dosahováno.

3 VE SCHODKU ROZPOČTU PATŘÍME MEZI PRŮMĚR
Podíl salda veřejných rozpočtů na HDP (rok 2006 v %) ve vybraných zemích Pramen: Ročenka OECD 2007

4 DLUH VEŘEJNÝCH FINANCÍ V POMĚRU K HDP NEROSTE, A DLOUHODOBĚ NENÍ NIJAK VYSOKÝ
“ČR je zařazena mezi země, se kterou EU vede tzv. proceduru nadměrného deficitu … a hrozí jí sankce“ prohlásil dále ministr M. Kalousek na semináři Reforma veřejných financí v kontextu vstupu ČR do měnové unie, Žofín, 10. května 2007, viz M. Kalousek už ale „zapomněl“ říci, že rozhodující část (ve výši 425 miliard korun) z veřejného dluhu „nasekaly“ pravicové vlády do roku 1998, druhá, větší část, pak zčásti padá na vrub jak narůstajícím úrokům ze starého dluhu, tak třeba skoro 100 miliardám korun, kterými bylo třeba profinancovat dluh v penzijním systému v letech 1997 až 2003, kdy Parlament neuváženě snížil sazbu na sociální pojištění. Nechtěně ukázal, jaké důsledky může mít pro penzijní systém a veřejné dnes navrhovaný opt-out. Opět platí, že nejlepší cestou, jak držet dluh na 30 % vůči HDP (tedy na polovině toho, co vyžadují maastrichtská kritéria), je zajistit dlouhodobě rychlý růst HDP.

5 PODÍL VEŘEJNÉHO DLUHU NA HDP V ROCE 2006 (v %)
Celkový dluh skutečně není nijak vysoký. Jde o to ho na rozumné míře dlouhodobě udržet a ještě lépe – ho splatit a hospodařit s přebytkem jako třeba Norsko

6 MÍRA INFLACE AŽ DO LOŇSKÉHO PODZIMU BYLA NÍZKÁ, ALE ZA POSLEDNÍ DVĚ ČTVRTLETÍ RYCHLE ROSTE
Inflace se až do loňska vůči maastrichtským kritérium vyvíjela příznivě, s výjimkou roku 2004 jsme kritériu s velkým odstupem vždy vyhověli. Bohužel Topolánkova reforma spolu s dalšími – většinou předvídatelnými vlivy – se do letošních čísel promítne negativně a inflační kritérïum asi dvakrát překročíme.

7 NEJLEPŠÍ LÉTA ČESKÉ EKONOMIKY
Nejrychlejší ekonomický růst za posledních padesát let byl přitom postaven na zdravých základech, kdy - po vyloučení cenových vlivů – celková produktivita práce rostla vždy rychleji, než hladina makroekonomických průměrných mezd. Pramen: Expertní propočty na základě dat ČSÚ a MF ČR

8 PRO CIZÍ FIRMY JSME ZLATÝM DOLEM
13 firem z hlavního indexu Pražské burzy cenných papírů mělo za loňský rok zisk přes 147 miliard korun. To by stačilo na živobytí poloviny českých důchodců; Objem vloni vyvezených zisků z ČR do zahraničí překročil 100 miliard korun. Je to 2x více, než byl loňský schodek státního rozpočtu Je zřejmé, že kdo v 90. letech své peníze investoval v této republice, ten neprodělal. Výhody z rychlého ekonomického růstu tak čerpají nejen zaměstnanci, kterým se zvyšují mzdy a platy, ale především vlastníci, kterým ještě rychleji rostou zisky

9 FIRMY BOHATNOU NA ÚKOR ZAMĚSTNANCŮ

10 O CO TEDY VLÁDĚ VLASTNĚ JDE?
Chce omezit přerozdělování a tedy solidaritu jak v daních, tak ve financování zdravotnictví, sociálních a veřejných služeb. Hodlá privatizací vytvořit prostor pro vstup soukromého kapitálu do těchto perspektivně velmi lukrativních oblastí veřejných služeb (zdravotnictví, školství), či sociálních transferů (důchody, nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti). Reforma výrazně snižuje daňovou zátěž bohatým, a to jak cestou snížení přímých daní a změnou struktury snížení sociálního a zdravotní pojištění snížení daní právnickým osobám každý rok o 1 % redukcí majetkových daní a daní z kapitálových výnosů, což jim například v roce 2010 přinese navíc proti dnešku 78 mld. Kč, tak přenesením daňového břemene na středně a nízkopříjmové skupiny, a to prostřednictvím: zvýšení sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 %, což ihned zvýší ceny léků a potravin zavedením ekologických daní u elektrické energie, plynu a uhlí zvýšením spotřební daně u tabákových výrobků, čímž od nich celkově vybere v roce 2010 navíc proti dnešku 39 mld. Kč.

11 ZASTROPOVÁNÍ ODVODŮ NA ČTYŘNÁSOBKU PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ MZDY POVEDE K NIŽŠÍMU VÝBĚRU POJISTNÉHO A JE VÝSMĚCHEM SNAHÁM O SNÍŽENÍ ROZPOČTOVÉHO DEFICITU Výběr pojistného na sociální zabezpečení se sníží každoročně o 9 až 10 miliard korun Výběr pojistného na zdravotní pojištění se sníží každoročně o zhruba 4 miliard korun

12 Nemocenské dávky se snížily všem zaměstnancům, nejen simulantům
Výše nemocenské zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu (v Kč) Délka pracovní neschopnosti Stávající stav Reforma Změna 14 dní PN 4 690 3 700 - 990 30 dní PN 11 490 9 610

13 REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ
SLIBY ° Finanční stabilizace zdravotního systému (?) ° odvrácení údajného finančního krachu českého zdravotnictví (?) Jeho zdravotní pojišťovny však mají miliardové přebytky. Jen vloni vybraly 182,8 mld. Kč a vydaly jen 180 mld. Kč REALITA: Reforma situaci jen zhorší V roce 2008 lze očekávat propad příjmů ve zdravotním pojištění minimálně o 10–11 mld. Kč, a to - 3,4 mld. Kč omezením platby za státní pojištěnce - 4 mld. Kč zastropováním pojistného - 3 až - 4 mld. Kč zavedením nové cenové regulace cen léků a „limitu“ 5000 Kč DŮSLEDKY ° I kdyby v roce 2008 regulační poplatky přinesly dodatečné příjmy a úspory ve výši 7,5 – 8 mld. Kč, celkové záporné saldo bude minimálně 2,4 až 3,9 mld. Kč ° V letech 2009 a 2010 lze očekávat propad příjmů veřejného zdravotního pojištění ještě vyšší: rok 2009 minimálně - 5,5 až - 7 mld. Kč rok 2010 dokonce - 8,2 až - 9,7 mld. Kč ZAS PLATÍ, ŽE ČÍM HŮŘE, TÍM PRO NĚKOHO LÉPE?

14 ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ JE PODFINANCOVANÉ SROVNATELNÉ VÝDAJE V PŘEPOČTU NA JEDNOHO OBYVATELE JSOU U NÁS NÍZKÉ, PROTI VYSPĚLÉMU SVĚTU POLOVIČNÍ

15 VÝDAJE NA ZDRAVOTNICTVÍ V POMĚRU K HDP v %
Výdaje na zdravotnictví v poměru k hrubému domácímu produktu má Česká republika jedny z nejnižších (stav v roce 2005), jen údaje za Maďarsko a Nizozemsko jsou za rok 2004. Zdroj: OECD Health Data July 2007

16 DALŠÍ DOPADY REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ
Regulační poplatky: dopadnou zejména na rodiny s dětmi a na důchodce, kteří jsou v průměru častěji nemocní, než dospělí zpoplatnění zdravotních služeb je dalším krokem k plné privatizaci veřejných služeb a ústup od Ústavy Zastropování pojistného: znamená narušení solidarity, protože v systému bude o to méně peněz na zaplacení léčby přinese úlevu jen bohatým

17 CO ZNAMENÁ „LIMIT“ 5000 KČ? SLIBY
Vláda slibovala prospěch pro pacienty s vážnými a dlouhodobými onemocněními REALITA Do „limitu“ se nezapočítává: skutečná výše zaplacených doplatků za léky – ale pouze ve výši doplatku za nejlevnější lék se stejnou účinnou látkou poplatky za pohotovost, léky určené k podpůrné léčbě ani platby za hospitalizaci v nemocnici a v léčebnách dlouhodobě nemocných DŮSLEDKY skutečné doplatky mohou u těžce a dlouhodobě nemocných překročit „limit“ až o několik tisíc Kč za rok těžce a dlouhodobě nemocní budou nuceni omezit čerpání zdravotní péče z nedostatku financí

18 Chce se opustit veřejnoprávní charakter zdravotních pojišťoven
KDE JSOU HLAVNÍ RIZIKA JULÍNKOVÝCH NÁVRHŮ VĚCNÝCH ZÁMĚRŮ ZDRAVOTNICKÝCH ZÁKONŮ? Sníží se objem veřejných prostředků určených na zdravotní péči o případný zisk pojišťoven a o slíbené bonusy (čerpané zdravými pacienty), tj. oslabí se solidarita; Zvýší se tlak na zvýšení spoluúčasti pacientů i na růst sazeb povinného zdravotního pojištění, což povede jak k vyšším příjmům systému, ale také k vyššímu pokušení jejich zneužití; Chce se opustit veřejnoprávní charakter zdravotních pojišťoven Chystá se změna charakteru dnes neziskových zdravotnických zařízení ve výdělečné firmy Otevírá se cesta k vertikálnímu propojení jak zdravotních pojišťoven, tak zdravotnických zařízení (třeba nemocnic) pod jednoho vlastníka s cílem dosahovat zisku jako v jiných akciových společnostech – zdraví bude na prodej? Jde o další vlnu privatizace, tentokrát v sociální oblasti Na důvěrném jednání v pátek 18. ledna t.r. s I. náměstkem ministra zdravotnictví bc. Markem Šnajdrem byli řediteli státních nemocnic jím instruováni, jak mají postupovat při privatizaci jimi řízených organizací. U těch, které nejsou fakultní, třeba u Masarykova onkologického ústavu či pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), případně nemocnice na Bulovce, která přestane být fakultní nemocnicí, mají za úkol připravit přesně podle zákona č. 92/1991 Sb. o velké privatizaci privatizační projekty, tj. popsat majetek, ocenit ho, založit obchodní společnosti a na ně převést majetek. Tento zákon dává velké kompetence vládě, která sama rozhodne o tom, komu a za kolik prodá příslušné akcie. Fakultní nemocnice se mají zákonem rovněž změnit na akciové společnosti, a to tak, že dvě třetiny akcií si ponechá stát a třetinu převede na univerzity. Pokud by tato varianta ministru Julínkovi neprošla (část KDU-ČSL a rektorů je proti), pak by se i fakultní nemocnice zprivatizovaly podle zákona o velké privatizaci. Je to hrozba na „neposlušné“ rektory, protože v tomto případě by žádné akcie už nedostali a vláda by fakultní nemocnice zprivatizovala bez nutnosti dělat jakékoliv ústupky. Viz server Aktuálně.cz, dne 25.ledna 2008, autor Petr Holub Největší riziko ale je skryto jinde, a sice v ocenění případně privatizovaného majetku. Stát kompetenci prověřit cenu majetku určeného k privatizaci odňal Ministerstvu financí, které v minulosti řadu odhadů odmítlo jako spekulativně podhodnocené, zůstává to na cenových znalcích, kde je velké riziko úplatku. Stát tak může přijít o další miliardy, jak ukazují poslední kauzy pod cenou prodávaných zámků.

19 OMYLY VLÁDY TAKÉ V POLITICE DŮCHODŮ
Valorizace důchodů je poloviční, než inflace ODS před volbami slibovala Kč každému důchodci jako kompenzaci očekávané inflace, ale obelhala je Valorizace penzí od ledna 2008 na minimální úrovni činila necelých 350 korun, ale protože inflace již v lednu dosáhla téměř 7 % a na průměrném důchodu tak sebrala asi 650 korun, kupní síla průměrného důchodu se v důsledku toho snížila asi o 300 korun. Zvýhodnění OSVČ přetrvává a vytváří problém nízkých penzí Vyměřovací základ OSVČ pro placení pojistného činí jen 36 % základu zaměstnance a proto OSVČ jsou ti skuteční „černí pasažéři“ Místo pomoci podnikání jsou tyto nízké základy jen příčinou budoucích nízkých důchodů živnostníků a těm nezbývá, než žádat o sociální podporu Zastropování pojistného Nastavením stropu odvodu na čtyřnásobek průměrného příjmu dala vláda dárek nejvíce vydělávajícím poplatníkům To ale znamená, že o tyto miliardy snížila příjmy do systému a dále oslabila princip solidarity Podle údajů České správy sociálního zabezpečení z 27. února čeští senioři ke konci loňského třetího čtvrtletí pobírali nejčastěji důchod mezi 9 až 10 tisíci korunami. Dostává ho bezmála 514 tisíc lidí. Protože penzi do 10 tisíc korun má téměř 1,5 milionu ze dvou milionů starobních důchodců a důchodkyň, pak je zřejmé, že asi milion českých seniorů, tedy v průměru dva z pěti, musí měsíčně vystačit s příjmem nižším, než 9 tisíc korun... Všechny úvahy vlády o penzijní reformě přitom naznačují, že v budoucnu bude poměr mezi příjmy důchodců v porovnání s příjmy zaměstnanců stále klesat a odstup v životní úrovni proto narůstat.

20 REFORMA DŮCHODŮ ANO, ALE JINAK
Vláda pokračuje v prodlužování důchodového věku schválila zvýšení důchodového věku na 65 let začíná se již diskutovat o hranici 67 let a vyšší nebere v úvahu zdravotní stav zvláště některých zaměstnanců v exponovaných profesích ani pracovní podmínky, kvůli kterým část zaměstnanců opouští zaměstnání dlouho před dosažením současné zákonné hranice (63 let) Nebezpečí „opt-out“ možnost vyvázání se ze základního systému a převádět peníze na privátní účty především destabilizuje I. pilíř státních penzí, sníží solidaritu mezi pojištěnci a přinese plošné riziko nižších důchodů převedení části peněz do soukromých fondů neznamená automaticky dostatečné navýšení příjmu pro stáří pro ty, kteří by „opt-out“ využili, protože jejich investování na kapitálových trzích nemá zaručený zisk a je mnohem nákladnější, než provoz průběžného systému soukromé fondy neposkytnou potřebnou jistotu jako státem garantovaný základní důchodový systém Reforma penzijního systému je jistě nezbytná, a to již proto, že jsme nejrychleji stárnoucí populací na světě a brzy začne ubývat plátců odvodů na sociální pojištění a přibývat příjemců starobních či invalidních penzí. Na reformě není možné vydělat. Je proto třeba ji provést s rozmyslem tak, aby se na ni pokud možno spravedlivým dílem podílely všechny generace a zvláště ty nejmladší ročníky měly možnost se na ni včas a dobře připravit.

21 STRAVENKY Vláda chce na úkor zaměstnanců navýšit příjmy státního rozpočtu o cca 0,6 -1 mld. Kč a to bez ohledu: na negativní dopady na zdraví zaměstnanců na zhoršení bezpečnosti při práci na udržení produktivity práce na zvyšování stresu na vliv na zaměstnanost v oblasti restaurací a jídelen a jejich ekonomiku

22 ZMĚNA V DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY
Růst HPH přinese veřejným rozpočtům v roce 2010 dodatečných 28 mld. Kč, ale především na úkor chudších domácností: nízkopříjmové skupiny odvedou 21,20 Kč z každých 1000 Kč čistého příjmu skupiny s vysokými příjmy jen 14,80 Kč. Zvýšení základní sazby DPH je proto asociální a nespravedlivé, neboť postihne chudší domácnosti podstatně více, než ty bohaté.

23 KDO NA REFORMĚ NEJVÍCE VYDĚLÁ…
Typ rodiny (rok 2008) Vliv změny daně z příjmu, sociálních dávek a DPH (Kč měsíčně na rodinu) I. Rodina se 2 dětmi, oba rodiče výdělečně činní hrubá mzda obou rodičů celkem 93 tis. měsíčně +3 080 hrubá mzda obou rodičů celkem 120 tis. měsíčně +7 400 hrubá mzda obou rodičů celkem 220 tis. měsíčně II. Neúplná dvoučlenná rodina s 1 dítětem hrubá mzda rodiče 75 tis. Kč měsíčně +2 960 hrubá mzda rodiče 100 tis. Kč měsíčně +7 070 hrubá mzda rodiče 200 tis. Kč měsíčně

24 … A KDO NEJVÍCE PRODĚLÁ? Rok 2008 Vliv změny daně z příjmu, sociálních dávek a DPH (Kč měsíčně na rodinu) I. Úplná rodina s dítětem ve věku 3,5 roku s rodičem na rodičovské dovolené hrubá mzda pracujícího rodiče 18 tis. Kč měsíčně hrubá mzda pracujícího rodiče 40 tis. Kč měsíčně -3 960 II. Úplná rodina, 1 rodič výdělečně činný, druhý pobírá podporu v nezaměstnanosti s 1 dítětem, hrubá mzda rodiče 21 tis. Kč měsíčně hrubá mzda rodiče 40 tis. Kč měsíčně se 2 dětmi, hrubá mzda rodiče 25 tis. Kč měsíčně hrubá mzda rodiče 30 tis. Kč měsíčně se 3 dětmi, hrubá mzda rodiče 25 tis. Kč měsíčně III. Úplná rodina, oba rodiče pobírají podporu v nezaměstnanosti (2 nezaopatřené děti) podprůměrná předchozí hrubá mzda obou rodičů - 800 až - 950 průměrná předchozí hrubá mzda obou rodičů - 480 až - 550 nadprůměrná předchozí hrubá mzda obou rodičů 450 IV. Důchodci (na osobu domácnosti) 150 (valorizace důchodů kompenzuje pouze zvýšení cen v předcházejícím období)

25 K TOMU JE NUTNO JEŠTĚ PŘIPOČÍTAT:
zvýšení nájemného v nájemním bytě (na průměrnou domácnost) - 300 až Kč měsíčně růst cen elektrické energie (na průměrnou domácnost) - 160 Kč měsíčně ekologické daně (na průměrnou domácnost) - 50 až - 60 Kč měsíčně poplatky ve zdravotnictví: u lékaře za návštěvu - 30 Kč za léky na předpis (za každý lék) při hospitalizaci (za každý den) - 60 Kč resp. další výdaje

26 CO NAVRHUJEME ZA PRVÉ? Zpracovat nezávislou a objektivní analýzu současného stavu a výhledu vývoje veřejných financí včetně identifikace jeho skutečných příčin. Reformu směřovat pouze k jednomu cíli – na snížení deficitu veřejných financí. Ke snížení deficitu přijímat aktivní opatření jak na výdajové, tak i na příjmové straně veřejných financí. Podporovat udržení vysokého tempa ekonomického růstu, který je nejlepším stabilizátorem veřejných financí. Každé procento nominálního růstu HDP přinese veřejným financím přímo 15 mld. Kč dodatečných příjmů.

27 CO NAVRHUJEME ZA DRUHÉ? Stabilizovat celkovou složenou daňovou kvótu
Nepřipustit její další pokles. Složenou daňovou kvótu (součet všech daní a jejich podíl na HDP) stabilizovat na úrovni let Každým procentem poklesu této kvóty přicházejí veřejné finance o 40 mld. Kč příjmu. Nepřipustit snižování přímých daní a přenos daňového břemene ve prospěch daní nepřímých. Tento proces jen urychluje trend samovolného poklesu daňové kvóty. Opatření ke stabilizaci daňové kvóty směřovat k rovnoměrnému rozložení daňového břemene na jednotlivé skupiny obyvatelstva. Ke stabilizaci daňové kvóty využít kromě úprav v oblasti přímých daní a majetkových daní i očekávaný výnos z ekologických daní.

28 CO NAVRHUJEME ZA TŘETÍ? Odstranit z daňového systému privilegia
Provedením auditu odpočitatelných položek, daňových slev, prominutí daně, rozdílného přístupu k různým daňovým subjektům ve všech daňových okruzích a v pojistném na sociální a zdravotní pojištění Vypracováním a přijetím podrobného akčního plánu boje proti daňovým únikům a práci načerno směřující v prvé řadě k nezbytnému zvýšení rizika odhalení pro subjekty porušující daňové zákony (černí pasažéři). Snížit objem daňových nedoplatků Zavést audit všech výdajových programů ve všech kapitolách veřejných rozpočtů bez ohledu na jejich výši zbytečně neplýtvat

29 Děkuji za pozornost