Dej2 Vznik USA Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Vzestup Velké Británie . Vzestup Velké Británie od r. 1707 Spojené království Velké Británie období klidu a prosperity převaha na moři, nejvýznamnější postavení na V pobřeží S Ameriky průmyslová - revoluce vynálezy (tkalcovský člunek, vylepšení parního stroje, lepší ocel) rozvoj měst – Manchester, Leeds, Sheffiel, Birmingham král Jiří III. 1738-1820

Vzestup Velké Británie hlavním protivníkem Francie válečné střetnutí v S Americe 1756-63 → zisk Kanady Francie – podpora místních indiánů (obchod) Anglie – převaha námořního loďstva, pomoc kolonií r.1763 – podepsána smlouva  Francie přichází o všechny své državy v S Americe soupeření na Dálném Východu → zisk francouzské Indie střety se Španělskem války o španělské dědictví → zisk Gibraltaru r. 1704 soupeření v Karibiku → zisk Bermud, Baham a Jamajky zakládání osad v Austrálii a na Novém Zélandu (trestanci!) dominance ve světovém obchodu (obchod s černochy)

Americké osady na pobřeží Atlantiku – celkem 13 kolonií (první již r. 1607 Virginie) (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia), základ budoucích USA kolonisté - hledají politické jistoty, náboženskou svobodu (puritáni, kvakeři) zabírání půdy domorodým indiánům - násilím zatlačováni na západ do vnitrozemí vliv osvícenství - podpora vzdělanosti, vznik škol, univerzit – Benjamin Franklin velmi demokratické poměry neprosadily se feudální vztahy– naopak tržní hospodářství, kapitalismus  růst bohatství osadníků od pol. 17. do pol. 18. st. prudký nárůst obyvatel (především přistěhovalci z Británie, Irska, Nizozemí a Německa)

Americké osady

Severní osady – puritánské (farmáři a průmyslníci) Nová Anglie (Connecticut, Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island) špatné podnebí - stejné zboží jako v Anglii hodně lesů, řek – dříví na lodě, ryby, velryby rozvoj loďařství a námořního obchodu - nejdůležitější námořní středisko v Americe (Boston) obchod nevýhoda před Jihem – žádný významný artikl – nepříznivá obchodní bilance (větší dovoz z Anglie; cla) náboženství – většina obyvatel kalvinističtí puritáni (odmítání autorit, úcta ke vzdělání a svobodnému myšlení), rostoucí různorodost a světský ráz

Jižní osady – statkářské a plantážnické (Maryland, Georgia, Virginia, Severní a Jižní Karolína) podnebí umožňuje pěstování exotických plodin (tabák /evropská vášeň/, bavlna, cukrová třtina) dobrý odbyt v Anglii, velkoprodukce – plantážní ekonomika roztroušené osídlení (vesnic a měst málo - nerozvíjelo se řemeslo ani vnitřní trh) nutnost pracovních sil -bílí nájemní /dobrovolní/ sluhové (odpracovávali si cestu nebo zločinci z Anglie) -černí otroci z Afriky – otroctví zvykem a zákonem země – zdůvodňováno odlišnou barvou pleti a pohanstvím (levnější, nemohli požadovat půdu jako nájemní sluhové) pobřežní panstvo (džentry) – velká okázalá venkovská sídla ve stylu anglické venkovské šlechty náboženství - převládá anglikánství (jako v Anglii konzervativnější – počátek 18.stol. státní církví na celém Jihu), uvolněnější morálka

Střední osady (New Jersey, New York, Pennsylvania, Delaware) mísí se prvky Jižních kolonií a Nové Anglie etnická směs – New York (Holanďané, Němci, Židé, „skotští“ Irové) větší náboženská snášenlivost, celkově menší sociální napětí; ve městech evropské zvyky rozvoj řemeslné výroby vzniku zejména textilních a železářských manufaktur velká střediska obchodu a průmyslu (New Yorku , Philadelphia)

Boj za svobodu osad po skončení války s Francií– zhoršení vztahů mezi koloniemi a Anglií anglický král Jiří III. - potřebuje získat nové finanční prostředky  brání osadám v hospodářském rozvoji a volnému podnikání zdroj laciných surovin a odbytiště anglických výrobků (zpřísnění dodržování Navigačních akt – dovoz na anglických lodích) náklady na udržování anglické armády v koloniích přeneseny na kolonie  zvyšování daní, nové daně, vysoká cla (daň z cukru, kolkový zákon)  odpor osadníků („zdanění bez zastoupení“ v anglickém parlamentu) požadavky stejných práv, myšlenka sjednocení třetina kolonistů loajální - proti nezávislosti, na straně Anglie (plantážníci a anglická šlechta) třetina pro aktivní boj za nezávislost (patriots) - obchodníci a podnikatelé  

Konflikty a protibritské akce r. 1770 bostonský masakr r. 1773 Bostonské pití čaje (Boston Tea party) - na protest proti clu vyházen náklad čaje do moře (osadníci převlečeni za Indiány)  tvrdé represe, omezena samospráva osad, posílení vojska, blokáda přístavu

Boj za svobodu osad r. 1774 svolán 1. kongres 13 kolonií do Phiiladelphie prosazení myšlenky úplného rozchodu s Británií vytvoření pravidelného vojska z osadníků velitelem vojsk George Washington

Významné osobnosti John Adams americký politik a diplomat, 2. prezident USA (1797–1801) George Washington americký voják a politik,1. prezident USA (1789-1797) Benjamin Franklin, americký státník, diplomat, přírodovědec a spisovatel, známý jako vynálezce bleskosvodu Thomas Jefferson 3. americký prezident (1801–1809), autor Prohlášení nezávislosti

Americká válka za nezávislost (1775-1783) Poměr sil Britové x disciplinovaná armáda dobře ozbrojení silné loďstvo vojáci daleko od domova neznají území vojáci bojující za žold Američané netrénovaní lidé málo zbraní bez lodí lidé bojující ve své zemi regionalismus-lokální patrioti obrana domovů a boj za ideály

Americká válka za nezávislost zpočátku jasná převaha britského vojska obsazení New Yorku povstání osadníků téměř potlačeno obrat - bitva u Saratogy r. 1777 podpora Francie (zbraně, lodě, finance), Španělska a Nizozemí bitva u Yorktownu r. 1781 skončila kapitulací britské armády r. 1783 Británie uznává nezávislost kolonií

Prohlášení o nezávislosti a unii r.1775 – 2. kontinentální kongres odsouhlasena nutnost boje za nezávislost a práva na vznik americké kontinentální armády (v čele G. Washington) z diskuse o cílech revoluce vzniklo Prohlášení o nezávislosti a unii - autor Thomas Jefferson spočívá na 2 základních principech demokracie 1.všichni lidé mají přirozené právo na život, svobodu, rovnost před zákonem 2.všechna moc vychází z lidu

Vznik USA 4. července 1776 Prohlášení o nezávislosti a unii přijato kongresem (státní svátek) - vyhlášena svoboda a nezávislost 13 Spojených států – vzniká Unie Ve zkratce obsahovalo: „Rozhodnuto: Že tyto Spojené kolonie jsou, a podle práva by měly být, svobodné a nezávislé státy, které jsou osvobozeny od všech závazků Britské koruně a od politického propojení mezi nimi a států Velké Británie. A měly by být úplně odloučeny.“

Ústava r.1781 přijaty Články konfederace - 1.ústava, jednokomorový Kongres - ukázala se ale neefektivní r.1787 se sešel ústavní Kongres ve Philadelphii - zrevidoval ústavu a přijal (1789) novou federální definovány tři ústřední mocenské orgány zákonodárnou moc představoval Kongres (sněmovna reprezentantů a Senát) výkonnou prezident (1. G.Washington) soudní Nejvyšší soudní dvůr tato ústava s určitými změnami platí dodnes r.1791 přijato 10 dodatků konstituce Listina práv -zajišťuje základní práva občanů USA (náboženství, slova, tisku…) -ženy, otroci, indiáni bez politických práv   USA se staly prvním nezávislým státem v Americe přínos revoluce - demokratické zřízení a vývoj k občanské společnosti (vliv na Evropu a Jižní Ameriku)

Rozvoj USA následuje rozšiřování směrem na Z kontinentu odkoupení Louisiany, zisk Texasu a Kalifornie apod. střety s indiány rozvoj železnice

Dej2 Vznik USA Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použity materiály, obrázky z www stránek: Sochrová, Marie: Dějepis II v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 1997 Josef Opatrný: Amerika v proměnách staletí, nakladatelství Libri, Praha, 1998 cs.wikipedia.org home.comcast.net/~DiazStudents/ahistory_units_1.htm#UNIT3.1 cs.wikipedia.org/wiki/Deklarace_nez%C3%A1vislosti_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch