Mimoevropské literatury Antika

Egypt Úkoly 1/ Kultura 2/ Písmo, psací potřeby 3/ Texty

Isis Anupis Osiris

Říkadlo zabraňující požívání výkalů a pití moči v říši duchů. N. praví: "Jsem dvourohý býk, ředitel nebe, pán nebeských korun, velký světlodárce, jenž vyšel z planoucího ohně, jenž podmanil Šva a Tefnetu, jemuž jest dáno putovati. Mám odpor k tomu, co se mi oškliví. Nejím výkalů, protože jsou odporny mému duchu. Nedostávají se do styku s mým tělem, nejsou zdvihány mýma rukama, nešlapu do nich svými chodidly. Nepiji moči a nechodím po hlavě v říši duchů. Mám chléb z Onu. Můj nebeský chléb jest od Rea; můj zemský chléb jest od Geba. Člun večerního slunce a člun ranního slunce mi je přivážejí z chrámu velkého boha v Onu; on má radost a já jsem spokojen. Spřátelil jsem se s nebeskými lodníky; jím to, co jedí oni, živím se tím, čím se živí oni. Jím chléb ze zásobárny pána obětí."

Egypt Kultura vzniká cca ve 3. tisíciletí v povodí Nilu Důraz na posmrtný život Písmo: Hieroglyfy psané na papyrus, popř. nápisy na sloupech (stélách), na zdech … Díla: Knihy mrtvých Sinhuet

Mezopotámie Úkoly 1/ Kultura 2/ Písmo, psací potřeby 3/ Texty

Epos o Gilgamešovi Ať oplakávají tě muži Uruku širokého, hrazeného, ti, kteří spatřili, jak jsme skolili nebeského býka, ať oplakává tě oráč a dobré město pozvedne tvé jméno, ať oplakává tě ten, jenž obilí připravil pro ústa tvá, ať oplakává tě ten, jenž položil máslo na tvé údy, ať oplakává tě ten, jenž napojil vínem tvá ústa. Nevěstka ať tě oplakává..., olejem ses pomazal a příjemné ti to bylo. Ať oplakávají tě..., v domě příbuzenstva ti prstenec dali. Ať oplakávají tě..., ať bratří jak pro sestry nad tebou pláčí, ať si pro tebe rvou svůj vlas! ...Enkidu, tvá matka i otec tvůj jsou v jeho stepi."

Chammurapiho zákoník Jestliže plnoprávný občan vyrazil oko plnoprávnému občanu, vyrazí mu oko; jestliže zlomil kost plnoprávní plnoprávného občana, zlomí mu kost; jestliže vyrazil oko muškénovi (pro pochopení viz dole) nebo zlomil kost muškéna, zaplatí jednu minu stříbra, jestliže vyrazil oko otroku někoho nebo zlomil kost otroka někoho, zaplatí polovinu jeho kupní ceny. Jestliže plnoprávný občan vyrazil zub plnoprávného občana, sobě rovného, vyrazí mu zub, jestliže vyrazil zub muškéna, zaplatí třetinu miny stříbra. Z kontextu – kdo je to muškén Dá se celý text vyjádřit nějakým pořekadlem Kde byste uvedený úryvek hledali, o jaký se jedná útvar (pokuste se o definici) Co to znamená, když se řekne „drakonické zákony“

Mezopotámie Kultura vzniká ve 4. tisíciletí př. K. (Sumerové) Objevuje se celá řada národů, Mezopotamie je pouze název oblasti (Mezopotamie = Meziříčí – tj. Eufrat a Tigris) Písmo Klínové psané („vtlačované“) na hliněné destičky, popř. na stély atd. Dílo Chammurapiho zákony, Epos o Gilgamešovi               

Indie Úkoly 1/ Kultura 2/ Písmo, psací potřeby 3/ Texty

· Védské hymny V něm se nejdříve zrodila touha - to byl první výron mysli. V srdci hledajíce rozvážně moudří v nejsoucnu nalezli odůvodnění jsoucna. Napříč rozpjali k měření šňůru: bylo vůbec něco dole, bylo něco nahoře? Oplodňující moc byla a síly: dole prasíla, nahoře podnět. Kdo v pravdě ví, kdo může na světě říci, odkud vše vzniklo, odkud se vše vytvářelo. Bozi se zrodili později s tímto světem. Kdo tedy ví, z čeho svět povstal. Ten, jenž toto stvořil svou mocí, Ať sám vše vykonal nebo ne, On, bdící nad světem v nejvyšším nebi, Jistě to ví - nebo neví to ani on sám. Nebylo jsoucna ani nejsoucna tehdy, nebylo vzdušného prostoru ani nebe nad ním. Co se hýbalo? Kde? Kdo k ochraně bděl? Byla to voda, hluboká, nesmírná? Nebylo smrti, nesmrtelnosti v onen čas, nebylo stopy po noci a dni. Samo sebou jen "to" bez dechu dýchalo. Mimo to nic nebylo jiného ... Tma byla na počátku, pokrytá tmou, v ní toto vše jako nerozlišená spousta vod. Tam zárodek zahalen v prázdnotu hluchou - to jediné povstalo mocí tvůrčího vznícení.

Vátsjájana Mnich: Kámasútra Jeví-li panna náznaky náklonnosti, jest obratně zařídit schůzku. A v hádce při kostkách nebo jiné hře ji chopí za ruku. A nechť provádí různé druhy objetí, dotyk atd., jak řečeno. A ukazuje jí obrázky pářících se dvojic na list nehtem vyryté, jež vyjadřují jeho touhu; to jí ostatně ukazuje jen občas. Při skotačení ve vodě se vzdálen od ní ponoří, a přijda k ní blízko a dotýkaje se jí, vynoří se tam. Tu přesvědčen o její náklonnosti předstírá nemoc a pozve ji do svého domu za účelem rozhovoru. A když přijde, požádá ji, aby mu hnětla hlavu, a uchopiv její ruku významně si ji klade na oči a čelo. A lstivě hodnotí její návštěvu co účinný lék. Jen ty jsi s to mne vyléčit, nikdo jiný mimo pannu nikoli. Tak se loučí s odcházející, zavázav ji k opětnému příchodu. A takto činí po tři noci nebo po tři soumraky. Přijde-li na návštěvu častěji, pořádá dýchánek. Pozve také jiné, aby jí vnukl důvěru; a tak se jí přibližuje víc a víc, leč nevysloví se. Nevšímavostí se neuspěje, ať jakkoli hluboká je dívčina náklonnost. Tak praví Ghótakamukha. A uváží-li, že u ní má úspěch, vejde k ní. Říkává se, že večer, za noci a ve tmě jsou ženy rozpustilejší, ovládnuty chtíčem a vášnivy, a neodmítají muže; jest s nimi tedy zacházet v ten čas. Je-li však muži to vše nesnadno zařídit samotnému, přivede si ji do náruče skrze zasvěcenou dceru chůvinu nebo její důvěrnou přítelkyni, jež chápe toho smysl. Nebo jí podstrčí svou služku, spřátele je.

Indie Objevuje se zde jazyk sánskrt, který má i své písmo Védy = vysvětlují princip světa, stvoření atd. Jejich vznik je kladen do 12. stol. p.K. Dílo: Védy, Kamasutra

Čína Úkoly 1/ Kultura 2/ Písmo, psací potřeby 3/ Texty

Li-Po Co je to ale, chlapci rozmilí? Já piju - vy jste z toho opilí! Měsíc se motá, žvatlá ke stínu, ten si zas tančí s vůní jasmínu, jen já tu sedím klidně při víně, jim připíjím a dobré hodině. Tož loutnu sem, a píseň se mnou noťte, pak na kutě mě, chlapci, doprovoďte, vždyť do jedné se vejdou postele kumpáni světlé noci veselé. A zejtra navečer, až první hvězdy vzplanou, u vína v loubí, chlapci, na shledanou! Li Po: Tři kumpáni Jasmínu loubí. Sedím u vína, zve dobré druhy dobrá hodina - a já jsem sám. Vtom náhle nad strání kulatý měsíc se mi uklání, já jemu. Se mnou v modrý nebes klín můj kývá stín. Společnost poklonami nešetří - tak byl jsem sám, a teď jsme tři. Chce měsíc pít. Jak mám ti podat číš?! Stín zdvíhá pohár. Copak nevidíš, že dneska za vás za oba pít musí moje hříšná nádoba?

Čína Písmo Znakové písmo, složitý jazyk založený na tónech, píše se na papír Dílo Li-Po – „Zpěvy staré Číny“ Konfucius – filosofie života, člověk by měl být dokonalý               

Řecko

Anakreontská poezie Ezop Sapfó Není mi přítelem ten, kdo při plném poháru vína líčí žalostné války, sváry a spory - však mám v oblibě člověka toho, jenž dovede s radostnou myslí vzpomenout na skvělé dary bohyně lásky a Múz. Ezop Sapfó Sapfó: Atthidě (zlomky) Já jsem tě milovala dávno, Atthido. Ty ses mi zdála dívkou prostou půvabu, když bylas malá; láska přišla však: jak severáku van, jenž duby zachvěje, když vpadne náhle do hor lesy pokrytých, tak otřásl mou duší Erós, zuřivec, syn Úranův a Gajin, sladce trpký tvor, či spíše netvor, hrozný, stále vítězný...

Aischylos Řecký dramatik Dílo: Peršané, Orestea Urči: 1) Tematiku obou děl 2) Pohled na čin Oresteův

Euripides Řecký dramatik Jeho díla jsou psychologicky propracovaná Dílo: Médea Urči: 1) Tematiku díla

Sofokles Řecký dramatik Patří mezi nejvýznamnější autory antiky vůbec Dílo: Elektra, Král Oidipus, Antigona Urči: Tematiku děl Pohled na čin Oresteův Jak viděl Sofokles boj člověka proti svému osudu Který český spisovatel ve svém díle řeší otázku boje člověka proti osudu

Homér Řecký básník Jedná se o bájného slepého pěvce, který žil asi v 8. století př.K. Dílo: Ilias a Odyssea Urči: 1) Proč se o něm říká, že byl pěvec 2) Obsah a strukturu jeho díla

Řím

Umění milovat Umění smíchu, pláče a mluvy Máš-li snad černé zuby neb velké a nakřivo rostlé, utrpíš velkou škodu, budeš-li příliš se smát. Dívky (kdo by v to věřil?) se dokonce učí i smíchu, chtějí i po této stránce získat si půvabný vzhled. Otvírej mírně ústa a na obou tvářích měj důlky, přitom kořeny zubů zakrývej okrajem rtů. Nesměj se stále a stále, až křeč tě v slabinách svírá: jakousi ženskou něhou zvoniti musí tvůj smích! Jedné zvrácený chechtot zas ústa ošklivě zkřiví, druhá se při smíchu třese - spíše bys věřil, že lká; jiná zas, když se směje, tak nějak odporně vřeští, jako když oslice hnusná hýkajíc otáčí mlýn. Kam až umění nejde? I půvabně plakat se učí, kdykoli, jakkoli chtí, dají se v nářek a pláč. Což když některé hlásky též zbavují správného znění, a když i nutí jazyk pronášet šeplavý zvuk? Půvab je v chybě té, když ledacos vysloví špatně, hůř se však učí mluvit, nežli jak dovedly již.

Publius Ovidius Naso Římský básník Kvůli svým veršům byl vyhnán císařem Oktaviánem Augustem z Říma Dílo: Umění milovat, Metamorfózy (Proměny), Žalozpěvy Urči: Tematiku jednotlivých uvedených děl Uveď příklad jedné proměny Kvůli které sbírce byl asi vyhnán z Říma

Publius Vergilius Maro Římský básník Oproti Ovidiovi byl oficiálním autorem císaře Oktaviána Augusta Dílo: Aeneas (Eneas), Zpěvy rolnické, Zpěvy pastýřské Urči: Tematiku jednotlivých děl Co je to idyla (literárně) a v jakém jeho díle se objevuje Existuje u Vergilia jistá tematická podobnost s Homérem