Teze, myšlenky a návrhy (Mobbing – mezinárodní spolupráce) „Obrana před mobbingem“ Bad Kreuznach, PhDr. Pavel Beňo

1. Mobbing & politika Žijeme v době a ve světě „materiálu a konzumu“. Hodnotou jsou peníze, často bez ohledu na to kde a jakým způsobem byly získány a tak mají „zločinci“ často navrch. Zdůraz ňovány jsou zejména „podnikavost“, „akčnost“, „dravost“, ( rafinovanost, bezohlednost, necitlivost?) Mobbing lze z takového pohledu definovat také jako „Vítězství kapitálu a chtivosti nad demokracií a humanizmem“. Očekávat v takové atmosféře pozitivní (kupř. legislativní) aktivitu ve prospěch „vylučo vaných “ ( mobbing/bossing?) ze strany úřadů (a mocných) je asi dost naivní. Existují sice výjimky a vývoj „k lepšímu“ (osvěta?), řešení však bude zapotřebí hledat i jinde (spojit síly!)

2.Anti-mobbing/bullying dnes Jednotlivci a (malé) skupiny expertů se snaží „řeš it situace“ jednotlivých klientů. Pracují přitom (většinou) „sami za sebe“ příp. formou (uzavřených?) svépomocných skupin. Obsah a činnost takových skupin je různá, zpravidla však jde více o „síť“, komunitu příp. o terapii... Nikoli však o politickou práci. Někteří experti (G. Namie, L. Barrow) se – s vštším či menším úspěchem - angažují také v legislativních změnách… Existuji i expertní skupiny a (mezinárodní) společenství, které se organizují na principu členských příspěvků (IABWH). Tyto mohou pořáda t pravidelná setkání /konference s výměnou informací a zkušeností pro jejich (finančně zajištěné) účastníky či prací ve svých (národních) filiálkách a projektech (?). Ale jejich členy jsou často akademici a (bohatí) poradci - součást systému? Aktivní Seveřané: Nordic Tour 2012 …

3. Soudní řešení … I přesto, že v EU již existují judikáty ve prospěch mobbovaných – kupř. Helen Green – zatím si nejsme zcela jisti, zda nejde spíše o „výjimky, které potvrzují pravidlo“ … Soudní řešení proto (v ČR) doporučujeme pouze výjimečně - kupř. při ztrátě zaměstnání a zjevném porušení ZP. Spíše hledáme a navrhujeme mimo soudní řešení situace - intervence a návrhy mediace směrem k zaměstnavateli či jiným institucím (inspektoráty práce, úřady práce). – O bvykle však ani přitom nejsme nikterak zvlášť úspěšní. Z informací od některých klientů jsem se však dozvěděli, že ani rozhodnutí soudů ve prospěch mobb ované/b oss ované osoby často situaci nevyřeší … Souhlasí-li naši klienti, zveřejňujeme jejich názory a příběhy na webových stránkách.

4. Mezinárodní „tlak“ … I přesto, že v EU již existují instituce, které se věnují dodržování lidských práv v zaměstnání (OSHA Europe, Transparency Int.) nezdá se, že by se tyto programově věnovaly také řešení jednotlivých případů mobbingu/bossingu. Presižní a „silná“ (mezinárodní) skupina, která není součástí mocenských struktur a která by se věnova la jednotlivým případům mobbingu/bossingu a která by byla schopná přiměřené „ akce “ zatím, jak se zdá, neexistuje. Takouvou „přiměřenou akcí“ by mohl o být nejdříve zveřejňování jednotlivých kauz na webových stránkách – písemností či video-interview s postiženou osobou, vyjádřením spolupracovníků, zást. odborů, zaměstnavatele, atp. – nebo v médiích. Jinou „akcí“ (později?) by však mohla být i tzv. intervence u zaměstnavatele a požadavek tzv. vztahového auditu.

5. Vztahový audit V CZ jsme vypracovali vlastní metodiku – tzv. vztahový audit (rozhovory se zaměstnanci) – která může posloužit k objektivnějšímu posouzení aktuálního stavu vztahů (míry vztahové patologie?) na pracovišti nebo ve firmě a tuto jsme již v některých společnostech také použili. Zájem o takový postup však projevují pouze ty firmy a organizace, které se ocitly „v nouzi“ (sebevražda zaměstnance na pracovišti, soupeření 2 skupin zaměstnanců …) Nyní chceme přesvědčit některé „smírčí“ orgány (IBP, odbory, UP) aby tuto metodiku doporučovali v těch případech, kdy do toho „mají a mohou mluvit“.

6. Role arbitra … Ideálem by však bylo vytvoření institutu „arbitra v otázce vztahů na pracovišti“ s dostatečnou mírou autority (šance pro mezinárodní auditorskou skupinu – kupř. PWC) Nebo přesvědčit příslušný vyšetřovací či smírčí orgán či dokonce soudce, aby takovou či podobnou metodiku mohl i ve své „sféře vlivu“ v některých (nejasných, žádoucích…) případech „doporučit“ nebo dokonce „nařídit“ jak to ostatně činí i v případě znalců!