První státní útvary na našem území A/ Sámova říše (623-658)

Sámo se vydal na cestu ke Slovanům, aby s nimi mohl obchodovat. Slované byly ve válce s Huny. Sámo se zůčastnil tažení a díky schopnostem byl poté zvolen králem. Během své vlády se střetl s franckým králem Dagobertem roku 631 u hradu Wogastisburg, kde Sámo zvítězil. Hunská říše se ve své době táhla od středoasijských stepí po oblast dnešního Německa, od Dunaje po Baltské moře. Rozšíření Slovanů v 6.-7 století, tmavě je vyznačena předpokládaná pravlast.

Předpokládáme, že uvnitř také ležely Čechy. Fedegar neurčuje přesněji, kde se tato říše rozkládá. Byla to kronika tzv. Fredegara Scholastika. Jediný pramen, který nám říká o Sámově říší. Předpokládáme, že uvnitř také ležely Čechy. V Čechách nalezen jeden avarský hrob. rozsah Sámovy říše vrch Rubín u Podbořan v severních Čechách – domníváme se, že právě zde ležel Wogastisburg. kde se Sámo střetl s Franky.

B/ Velká Morava (833-906/7)

První dějinné počátky jsou spojovány s Mojmírem I První dějinné počátky jsou spojovány s Mojmírem I. zakladatelem rodu Mojmírovců. První písemná zmínka z roku 822. Kdy se „Moravani“ dostavili na říšský sněm do Frankfurtu. Zdá se, že v tu chvíli již byly moravské kmeny pod mojmírovskou vládou sjednoceny. Podobně rychle jako Mojmír při sjednocování říše postupoval i kníže Pribina (území západního Slovenska). Mojmír I. Záhy vypukl mezi nimi boj, v kterém zvítězil Mojmír a roku 833 dobyl Pribinovo sídlo (Nitru) a svého protivníka vyhnal k bavorskému vévodovy (dostal území u blat. jezera). Mojmír I., freska ve Znojemské rotundě.

Za jeho vlády se uskutečnila cyrilometodějská misie. Druhým velkomoravským knížetem je Rostislav (846–870). Byl synovcem Mojmíra I. Rostislav se rozhodl bránit dalším politickým tlakům sousední východofranské říše. Snažil se zřídit na území velké moravy samostatnou církevní organizaci, aby biskup, arcibiskup sídlil na jeho dvoře a ne v cizině (na území východofrancké říše) = eliminace zásahů cizích panovníků skrze církev Za jeho vlády se uskutečnila cyrilometodějská misie. Roku 863 byzantský císař Michal III. vyslal na Velkou Moravu na přání Rostislava Konstantina (Filozofa) a Metoděje. Rostislav Rostislav pověřil panováním nad nitranským knížectvím (samosprávná lenní součást Velkomoravské říše) svého synovce Svatopluka. Konstantin (Filozof) a Metoděj Roku 870 umírá uvězněn v některých z bavorských klášterů za pokus zavraždit Svatopluka.

Konstantin a Metoděj Vytvořili jednotné písmo - hlaholici. Nutnost vytvořit písmo pro zápis staroslověnštiny (bohoslužby). Původně 41znaků. Konstantin a Metoděj se věnovali překladům Bible a dalším církevním textům pro růst vzdělanosti (christianizace). Konstantin umírá 14. února roku 869 (pohřben v chrámu sv. Klimenta v Římě). Metoděj umírá 6. dubna roku 885 (Velehrad, Morava) hlaholice

Za jeho vlády největší uzemní rozmach (cca až 1,5mil. obyvatel) V roce 870 nastoupil na knížecí trůn Svatopluk, ale i on se ocitl v zajetí Karlomana (francký král), který chtěl získat nadvládu nad Velkou Moravou. V červnu roku 880 papež Jan VIII. vydal bulu Industriae tuae (Schválení slovanské liturgie a vytvoření moravské arcidiecéze). Za jeho vlády největší uzemní rozmach (cca až 1,5mil. obyvatel) Pověst o Svatoplukových prutech. Papežská bula Industriae Tuae adresovaná knížeti Svatoplukovi. Svatopluk

Význam Velké Moravy nelze spatřovat v kulturním odkazu cyrilometodějské misie, prostě proto, že toto dědictví v této části Evropy (nebo v Evropě vůbec, to záleží na tom jak ji vymezíme) žádnou svébytnou kulturu nezaložilo. Skutečný význam Velké Moravy spočívá ve státu, v prvním experimentu nově příchozích Slovanů se státem (a tím i křesťanstvím) vůbec. Proti tomu lze namítnout, že tento pokus se nepodařil, protože Velká Morava přece zanikla, žádný ze středoevropských států nebyl jejím přímým následníkem. Totéž platí i o národech, žádný současný národ nemá svého předchůdce v Moravanech 9. století. Dějiny jsou dějinami vítězů a Velká Morava prohrála, byla roku 906 roznesena na kopytech malých maďarských koníků, nemůže proto mít nějaké smysluplné dějiny. Hlavním městem Velké Moravy byl Veligrad (Velehrad). Vedou se stále spory o tom, kde přesně toto město leželo, uvádí se že Staré Město u Uherského Hradiště a nebo Valy u Mikulčic.

Kultura – stavitelství Většinou se stavělo z lomového kamene pojeného více či méně kvalitní vápennou maltou. Budovy byly oboustranně omítnuty. Zdi byly bohatě zdobeny malbami a freskami Asi nejčastěji stavěnou kamennou stavbou byly ve velkomoravském období kostely(Staré Město, Modrá, Sady, Mikulčice…). Mikulčice

Videa http://www.ceskatelevize.cz/porady/10177109865-dejiny-udatneho-ceskeho-naroda/208552116230009-samova-rise/?backaddr=search&broad=10265744641 http://www.ceskatelevize.cz/porady/10177109865-dejiny-udatneho-ceskeho-naroda/208552116230010-velka-morava/ Zdroje http://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz/0411-rany-stredovek-velka-morava.php http://cs.wikipedia.org/wiki/Velkomoravská_říše http://www.valka.cz/clanek_10462.html http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2008040018 http://cs.wikipedia.org/wiki/Sámova_říše České dějiny