OPŽP - projekty na úspory energií. RNDr. Martina Breuerová, specialista OPŽP, oddělení krajských pracovišť

Obsah prezentace: Základní informace o OPŽP. OPŽP 2007-2013 aktuálně. OPŽP 2014-2020. Energetické úspory PO5 v OPŽP 2014-2020. Projektová dokumentace, energetický audit, EŠOB. Nejčastější chyby v žádosti. Shrnutí.

OPŽP základní informace OPŽP je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i na zdraví obyvatelstva OPŽP je financován ze dvou fondů – z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a z Fondu soudržnosti (FS) Operační program Životní prostředí (OPŽP) spadá mezi tematické operační programy a z pohledu finančních prostředků je druhým největším českým operačním programem: z fondů EU je pro něj vyčleněno 4,92 mld. eur (cca 138,68 mld. Kč) Řídícím orgánem OPŽP je Ministerstvo životního prostředí (MŽP) Zprostředkujícím subjektem OPŽP je SFŽP ČR

OPŽP 2007-2013 Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Prioritní osa 2 - Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí Prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie Prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny Prioritní osa 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Prioritní osa 8 - Technická pomoc

OPŽP 2007-2013 aktuálně Nové výzvy do konce roku 2015, kdy končí stávající OPŽP, s největší pravděpodobností vypisovány nebudou. OPŽP zrychluje administraci a čerpání peněz, snaha zachránit propad v čerpání. Akcelerační opatření – rychloobrátkové výzvy, přesun peněz mezi prioritními osami, schvalování projektů ze zásobníku (žadatel doloží profinancování do konce roku 2014), proplácení zálohových faktur (až do výše 90 % z realizační smlouvy o dílo). V tzv. zásobníku projektů evidujeme cca 400 projektů v hodnotě 1,7 mld Kč. Žadatelé se mohou hlásit s podmínkou doložení reálného harmonogramu s přesně stanoveným datem ukončení realizace a profinancování projektu do konce roku 2014. K dnešnímu dni je dokončeno cca 7 059 projektů. Schváleno 132,4 mld Kč a příjemcům podpory proplaceno 64,8 mld Kč (www.opzp.cz).

OPŽP 2014-2020 dokumenty Poslední verze Dohody o partnerství (základní zastřešující dokument) byla vládě předložena ke schválení dne 9.4.2014. Vláda ji schválila svým usnesením č. 242/2014 . V návaznosti na schválení vládou ČR formálně předložila Dohodu o partnerství prostřednictvím systému SFC2014 Evropské komisi, a to dne 17.4.2014. Dne 24.6.2014 reagovala EK sadou připomínek, které byly v následujících týdnech intenzivně diskutovány s partnery a jejichž vypořádání bylo vyjednáváno v průběhu července a počátku srpna s EK. Dne 11. srpna 2014 byla Dohoda o partnerství ve své finální podobě odeslána Evropské komisi prostřednictvím systému SFC2014 ke schválení. Evropská komise ji oficiálně schválila dne 26.8.2014. Tím byl ukončen téměř tříletý proces vyjednávání o Dohodě o partnerství. Programy pro programové období 2014 – 2020 byly vymezeny usnesením vlády ČR č. 867 ze dne 28. 11. 2012 – samostatný OPŽP řízený MŽP. Vláda ČR svým usnesením č. 559 ze dne 9.7.2014 schválila Programový dokument OPŽP 2014-2020 v jeho 6. verzi a posléze byl odeslán EK ke schválení (www.opzp.cz).

OPŽP 2014-2020 Hlavním cílem realizace OPŽP 2014-2020: 19.6.2014 - MŽP ve spolupráci s ECOLOGICAL CONSULTING, a.s. uspořádalo veřejné projednání včetně vypořádání připomínek k návrhu OPŽP 2014-2020 a posouzení jeho vlivů na životní prostředí (SEA). Hlavním cílem realizace OPŽP 2014-2020: Ochrana a zajištění kvalitního a zdravého prostředí pro život obyvatel ČR. Podpora efektivního využívání zdrojů. Eliminace negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Zmírňování dopadů změn klimatu. Celková alokace: 2,636 mld. € (cca 72,4 mld. Kč)  Řídícím orgánem MŽP, zprostředkujícími subjekty SFŽP ČR a AOPK ČR (PO4 vyjma jednoho cíle). Míra spolufinancování na hranici 15 % z celkových způsobilých výdajů na projekt. Vyjednávání konečné podoby s EK (do 12/2014), dopracování a zpřesňování programu ve všech jeho částech (možné očekávání změn oproti návrhu programu), příprava ID, pravidel pro žadatele a příjemce, harmonogramu výzev.

OPŽP 2014 -2020 Strategické řízení výzev: Informace o výzvách žadatelům v dostatečném předstihu a míře Vytvoření Plánu harmonogramu výzev do roku 2018 Připravován Strategický realizační plán na každý rok Výzvy s nastavenou prahovou bodovou hranicí a předem jasně stanovenou finanční alokací Zjednodušení pro žadatele a příjemce: Jednoduchost, jednoznačnost a srozumitelnost dokumentace a materiálů OP ŽP 2014- 2020 Jeden dokument (spojení ID a pravidel pro žadatele a příjemce) Revize povinných příloh projektových žádostí (minimum, které zaručí kvalitu a efektivitu projektu) Používání jednotné terminologie a struktury dokumentů v podmínkách ČR pro všechny implementující subjekty

OPŽP 2014 -2020 Hodnocení projektů: Monitorovací systém: Obecně: Minimalizace počtu schvalovacích výborů – zrušení řídícího výboru a krajských pracovních skupin – zřízení Výběrové komise Zvýhodnění projektů ve vysokém stupni připravenosti Ex-ante kontrola zadávací dokumentace a ex-post kontrola výběrového řízení pouze u projektů nad 200 mil Kč, u ostatních pouze ex-post kontrola výběrového řízení Důraz na kvalitativní stránku projektu a co největší ekologický přínos Monitorovací systém: Jednotný pro dotační tituly v celé ČR, žadatelé se pohybují v jednotném prostředí Centralizovaná odpovědnost za nákup, provoz a rozvoj aplikace - MMR Vysoká míra digitalizace a elektronizace dokumentů Obecně: Využití zkušeností z OP ŽP 2007-2013, zkušeností z akcelerace, přenesení odpovědnosti na žadatele Snížení preventivní kontroly ze strany ŘO a ZS a koncentrace tam, kde je to nutné, představovala velkou administrativní zátěž Maximální využití informačních systémů a elektronické komunikace

Prioritní osy OPŽP 2014 -2020 Na základě analýz dosavadního vývoje a současného stavu životního prostředí v ČR byly s přihlédnutím k očekávaným trendům, stanoven návrh následujících prioritních os: Prioritní osa 1 - Zlepšování kvality vod a snížení rizika povodní Prioritní osa 2 - Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech Prioritní osa 3 - Odpady, ekologické zátěže a rizika Prioritní osa 4 - Ochrana a péče o přírodu a krajinu Prioritní osa 5 – Energetické úspory Prioritní osa 6 - Technická pomoc

Prioritní osy OPŽP 2014 -2020

PO 5 – Energetické úspory ČR nadále vykazuje jednu z nejvyšších hodnot energetické náročnosti v rámci EU. Nejvýznamnější potenciál úspor má v ČR¨: sektor domácností 30,5 % z celkových úspor sektor průmyslu 24,5 % doprava 23,3 % terciální sektor 15,8 % zemědělství 5,9 % Strategie PO5 je dána základními cíli Strategie Evropa 2020 v oblasti životního prostředí. Specifickým cíl PO5: Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie. Realizovaná opatření by měla vést ke snižování konečné spotřeby energie v oblasti veřejných budov a přispět k přiblížení emisní intenzity ČR průměru EU. Významný potenciál je na straně zdrojů, kde jsou stále rozšířeny zdroje na fosilní paliva s nízkou účinností a nepříznivými emisními parametry.

PO 5 – Energetické úspory PO5 se zaměřuje pouze na oblast veřejných budov (překryv s ostatními OP a NP). Podpora přechodu na vysoce účinné nízkoemisní zdroje vytápění patří rovněž mezi opatření PO2 OP ŽP. Domácnosti by nadále měly být podporovány z programu Nová zelená úsporám (RD a BT do čtyř bytových jednotek) a větší bytové domy – Integrovaný regionální operační program. Podpora energetických úspor v průmyslu je předmětem OP podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Plánované finanční prostředky pro PO5: Je předpokládaná alokace ve výši 20,1 % z celkové alokace programu (13,11 mld. Kč).

PO 5 – Energetické úspory Podporované aktivity: Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov, včetně dalších opatření vedoucích ke snížení energetické náročnosti budov. Realizace technologií na využití odpadního tepla. Realizace nízkoemisních a obnovitelných zdrojů tepla.

PO 5 – Energetické úspory Typy podporovaných projektů: A. Celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov: Zateplení obvodového pláště budovy. Výměna a renovace (repase) otvorových výplní. Realizace opatření majících prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí. Realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla. Realizace systémů využívajících odpadní teplo. Výměna zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé užitkové vody využívajícího fosilní paliva za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (mikrokogenerace) využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn. Instalace solárně-termických kolektorů pro přitápění nebo pouze přípravu teplé vody.

PO 5 – Energetické úspory ! Kulturní památky nebo budovy, které se nacházejí v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny budou podporovány rovněž dílčí aktivity vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy bez ohledu na dosažení parametrů pro celkovou energetickou náročnost budovy dle příslušných norem. B. Podpora vícenákladů na dosažení standardu budovy s téměř nulovou spotřebou a pasivního energetického standardu v případě výstavby nových budov. Vícenáklady budou odvozeny od modelových příkladů a pro účely podpory stanoveny jako pevná částka na jasně měřitelnou veličinu. C. Samostatná opatření výměny zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé vody, instalace solárně-termických kolektorů a instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla podle pravidel v oblasti A tam, kde veřejná budova splňuje určitou energetickou náročnost a v případě instalace systému nuceného větrání s rekuperací zároveň nesplňuje požadavky na zajištění dostatečné výměny vzduchu.

PO 5 – Energetické úspory Příjemcem podpory ve všech oblastech podpory může být subjekt, který vlastní veřejnou budovu (v případě oblasti podpory B bude příjemcem podpory stavebník). Hlavní cílové skupiny: Vlastníci veřejných budov Typy příjemců: obce, kraje, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy, školské právnické osoby, spolky, organizační složky státu, obecně prospěšné společnosti, Okruh příjemců bude dále podrobněji definován v navazující dokumentaci. Cílové území: celá Česká republika.

Kde hledat informace k OPŽP? www.opzp.cz, www.env.cz, www.sfzp.cz Zelená linka 800 260 500: pracovní dny od 7.30-16.00, email:dotazy@sfzp.cz Informační a poradenské centrum MŽP: pracovní dny  8:00 - 18:00, e-mail:infocentrum@mzp.cz Krajská pracoviště SFŽP ČR (AOPK PO6 (PO4)): úřední den: úterý 9:00-12:00 12:30–17:00 Bulletin OPŽP Priorita, průvodce, letáky, databáze dotazů a odpovědí

Krajské pracoviště Ostrava Českobratrská 7, 702 00 Ostrava 2 úřední den OPŽP: úterý 9:00-11:30 12:30–17:00 RNDr. Martina Breuerová martina.breuerova@sfzp.cz Tel. 595 198 434 Ing. Jana Návratová jana.navratova@sfzp.cz Tel. 595 198 433

Krajské pracoviště Ostrava 21

Energetický audit (EA) EA musí být zpracován energetickým auditorem na základě zákona č.406/2000Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 318/2012 Sb., a vyhlášky č. 480/2012 Sb. o energetickém auditu a a energetickém posudku. Seznam energetických auditorů: http://www.mpo-enex.cz/experti/. V době předložení k žádosti nesmí být EA u PO3 starší než 2 roky. EA musí obsahovat minimálně dvě varianty řešení. Opatření navržená v projektové žádosti musí být v souladu s doporučenou variantou v EA. Vyhláškami č. 213/2001 Sb. a 425/2004 Sb. se vydávají podrobnosti náležitostí EA. V EA je v evidenčním listu na konci auditu uveden EÚP, který byl vybrán k realizaci. U PO2 (Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí) EA ne starší než 1 rok.

Energetický audit (EA) - nejčastější chyby EA je předložen v kopii. EA není podepsán zpracovatelem. Není uvedeno podle jakých vyhlášek byl EA zpracován. Není zpracován podle požadovaných vyhlášek. v EA je zpracována pouze jedna varianta opatření. Nejsou splněna kritéria přijatelnosti dle ID (řešené konstrukce musí splňovat minimální doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN dle normy ČSN 730540-2 :2007) a současně budova musí splňovat požadavek na minimální požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N, rq, nebo musejí být voleny takové parametry, aby obálka budovy splňovala minimálně doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N, rc). U 3.1 a 3.2.2 je podmínkou, aby budova po realizaci projektu splňovala minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N, rq .

Energetický štítek obálky budovy vč. Protokolu (EŠOB) K EŠOB je třeba doložit protokoly pro stávající stav i pro stav po realizaci navrženého opatření. Dále musí být v dokumentech jednoznačně (po jednotlivých konstrukcích) definována tzv. referenční budova dle ČSN 730540-2:2011. Musí být zpracován autorizovanou osobou. Musí být zpracován dle normy ČSN 730540-2:2011. EŠOB nelze zaměňovat za Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB).

Projektová dokumentace (PD) PD pro územní rozhodnutí případně vyšší stupeň PD včetně položkového rozpočtu. Seznam autorizovaných inženýrů: www.ckait.cz. Výkresová část i technické zprávy musejí být podepsány a orazítkovány zpracovatelem. Položkový rozpočet musí být stvrzen zpracovatelem a ověřen žadatelem. Pol. rozpočet bude členěn na stavební objekty a provozní soubor dle textové části PD Budou –li součástí žádosti o podporu kromě nákladů na vlastní investici i náklady na PD, EA , náklady na dozor v průběhu výstavby, doloží žadatel i kumulativní propočet všech nákladů. Stvrzený zpracovatelem propočtu a ověřený žadatelem.

Projektová dokumentace – nejčastější chyby PD není doložena kompletní. Výkresy a technické zprávy nejsou podepsány a orazítkovány zpracovatelem. Položkový rozpočet není stvrzen zpracovatelem a ověřen žadatelem. Nesoulad PD s navrženými opatřeními v EA (např. různé tloušťky zateplovacích materiálů, různé součinitele prostupu tepla u otvorových výplní, různé zateplovací materiály).

Nejčastější chyby v žádosti Špatně vyplněná nebo neúplná žádost (seznam příloh, podpisy, nesoulad údajů). Nedoplnění v požadované lhůtě po vyzvání (nově do 5 dnů). Shodný název projektů ve všech prohlášeních a stanoviscích. Nesoulad mezi dokumenty – údaje z žádosti neodpovídají údajům v PD, EA, SŘ, stanoviscích k žádosti. Doklady právně perfektní (nabytí právní moci ÚR). Nesplnění podmínek výzvy (omezení subjektů apod.). Nesplnění kritérií přijatelnosti: nedostatečné prostudování základních dokumentů. Nezpůsobilost nákladů – projekt obsahuje v nákladech i nezpůsobilé výdaje. Nenechávat vše na poslední chvíli a nebát se konzultovat. Nepodceňovat realizační fázi projektu (udržitelnost, ekologické efekty).

Shrnutí Dobrá příprava projektu. Studium materiálů k OPŽP. Zajištění vlastních zdrojů. Shoda v předkládaných dokladech. Konzultace před podáním žádosti. Nejčastější chyby. Nepodávat žádost poslední den příjmu.

na krajském pracovišti na viděnou! Děkuji za pozornost a na krajském pracovišti na viděnou! Státní fond životního prostředí České republiky, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11, korespondenční a kontaktní adresa: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4, tel.: +420 267 994 300 jmeno.prijmeni@sfzp.cz n www.opzp.cz n zelená linka 800 260 500 n dotazy@sfzp.cz

PO 3 – Oblast podpory 3.1 3.1.1. Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE: Výstavba a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen, resp. zdrojů tepla využívajících OZE, včetně rozvodů, přípojek a předávacích stanic, eventuelně v kombinaci s výstavbou centrální výrobny paliv včetně technologie, Výstavba a rekonstrukce lokálních zdrojů tepla využívajících OZE pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody. U každého podpořeného zařízení je nutné instalovat měření množství vyrobeného tepla.

PO 3 – Oblast podpory 3.2 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla 3.2.1. Realizace úspor energie, 3.2.2. Využívání odpadního tepla. V rámci oblasti podpory nemohou být podporovány opatření realizované v bytových a rodinných domech. U projektů výstavby a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE budou nově při bodovém hodnocení započítány i úspory ze souvisejících energetických opatření provedených žadatelem bez podpory veřejných zdrojů. Kombinace podoblastí podpory (3.1.1 a 3.2) v rámci jednoho projektu je možná při splnění všech dílčích kriterií pro jednotlivé oblasti podpory. Zařazení projektu, pokud nebude vyhlášenou výzvou určeno jinak, bude provedeno dle principu převažujících investičních nákladů.

PO 3 – Oblast podpory 3.2 3.2.1. Realizace úspor energie: Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov (zateplení obvodových plášťů, vodorovných a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní), Opatření musí směřovat k postupnému dosažení nízkoenergetického nebo vyššího standardu pro energetickou náročnost budov. Při bodovém hodnocení mohou být započítány i úspory energie a emisí ze souvisejících energetických opatření, které jsou realizovány žadatelem z vlastních zdrojů. 3.2.2. Využívání odpadního tepla: Aplikace technologií na využití odpadního tepla (např. rekuperace, výměníky na využití odpadního tepla apod.).

PO 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie Minimální způsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny na úrovni 0,3 mil. Kč. Příjemci podpory viz Implemetační dokument str. 45-46. Nezpůsobilé výdaje: Náklady na zlepšení energetických vlastností obálky budov související s realizací novostaveb, nástaveb a přístaveb. Náklady na realizaci opatření, které bylo podpořeno z jiných veřejných zdrojů, zejména programu Zelená úsporám, programu Nový panel nebo Integrovaného operačního programu (oblast intervence 5.2) . Náklady na rekonstrukci otopné soustavy, včetně vzduchotechnických rozvodů, náklady na instalaci termoregulačních ventilů v objektech. Náklady ve výši úspor provozních nákladů vygenerovaných za pět let opatřeními, na něž je požadováno poskytnutí podpory. Náklady na úsporná opatření u střech, přesahující celkové měrné náklady 2 000 Kč/m2 (bez DPH). Náklady na úsporná opatření u obvodových stěn budov, přesahující celkové měrné náklady 2 500 Kč/m2(bez DPH). Náklady na úsporná opatření u výplní otvorů budov (okna, dveře), přesahující celkové měrné náklady 6 000 Kč/m2(bez DPH).