sociální percepce Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov52 Autor Mgr. et Mgr. Jitka Nováková Vzdělávací obor: Psychologie Tematická oblast: sociální psychologie Téma: sociální percepce Určeno pro: 3. ročník středních pedagogických škol Vytvořeno dne: 31. 8. 2013 Klíčová slova: sociální percepce, implicitní teorie osobnosti, stereotyp, základní atribuční chyba, autoprojekce, haló efekt, interpersonální přitažlivost Metodický popis: rozsah 1 vyučovací hodina; prezentace obsahuje výklad sociální percepce a jejích efektů, na konci je zpětná vazba, zda žáci tématu porozuměli

sociální percepce proces vnímání a posuzování, jehož výsledkem je vytváření obrazu druhého či sebeobrazu

determinován sociální pozicí vnímajícího, obráží různé způsoby bytí ve světě (optimistický, pesimistický); lidi vnímáme jako svérázná centra jednání, přisuzujeme jim proto intence; uplatňují se obecné tendence ve vnímání: projekce vlastních pocitů a motivací, emocionální zaujetí, generalizace obrazu sebe sama (podobné vnímám lépe);

komplexní proces: sociální percepce formování dojmu atribuce

základní alterace sympatie antipatie lhostejnost

průběh procesu: 1) selekce; 2) kategorizace – zařazování vnímaných do tříd dle shodných znaků k usnadnění zpracování; apriorní kategorizace zobecňuje dosavadní sociální zkušenost subjektu, obraz je subjektivní, plný omylů, zkreslení; 3) inference – vysuzování;

organizace vnímání: 1) děje se kolem vnějšího zjevu – povrchových kritérií; 2) určena centrální vlastnost, bezprostřední implikace pak jsou dané; 3) osoba je zobrazována jako vzorec k sobě hodících se vlastností; 4) osoba je zobrazována jako komplexní struktura, jež zahrnuje i neslučitelné znaky;

determinanty procesu: informace o vnímaném – základní klíče: výraz, obsah a forma řeči, socioekonomický status, příslušnost k etnické skupině, chování, atd.; aktuální proměnné vnímajícího – předchozí zkušenost, stereotypy, srovnávání se sebou, vlastní pozice, sebepojetí, současné pocity, nálady, dojmy z osoby atd.;

determinanty procesu: množství informací; rozsah interakcí mezi vnímajícím a vnímaným; stupeň „dobře upraveného vztahu“ mezi nimi;

determinanty posuzovatele: 1) implicitní teorie osobnosti – laická koncepce každého člověka, kterou si vytváří o tom, které rysy osobnosti jsou v silném nebo slabém vztahu s dalšími rysy, které spolu nesouvisí, případně se vylučují; 2) stereotyp (předsudek) – jeden identifikační znak připíše i společné vlastnosti skupině; skupinou sdílené implicitní teorie osobnosti o určité sociální kategorii; modifikace dána předem vytvořeným schématem; autostereotypy – vlastní, heterostereotypy – převzaté;

determinanty posuzovatele: 3) fenomén vnitroskupinového upřednostňování – členové vlastní sociální skupiny hodnoceni příznivěji; 4) kognitivní heuristiky, zkratky – řeší složité problémy zrychleně, redukcí: dosažitelnosti – rozhodující jak lehce si umí představit chování; reprezentativnosti – tendence zařazovat do kategorie dle podobnosti průměru;

determinanty posuzované osobnosti: 1) efekt primarity – rysy zaznamenané jako první mají větší vliv na formování dojmu, významy dalších se vřazují do kontextu prvého; 2) efekt novosti – větší vliv na formování dojmu má pozdější informace, která překryje předchozí (paradoxní);

determinanty posuzované osobnosti: 3) haló efekt – centrální rysy jsou důležité; periferní zanikají, podřídí se centrálním; 4) efekt rozptýlení – pokud je informace podána s mnoha dalšími, při tvoření dojmu rozptýlení váhy; 5) nápadnost v chování – negativní nebo extrémní chování upoutává větší pozornost a má větší vliv na formování dojmu;

chyby při percepci: základní atribuční chyba – nadsazování důležitosti personálních faktorů; úspěch u sebe přisuzován vlastním schopnostem, neúspěch okolí; u druhých nezdar výsledek jeho schopností a úspěch vnějších okolností; autoprojekce – promítání sami sebe do druhého, vlastní chyby (i nevědomé);

chyby při percepci: halo efekt – ovlivnění celkově příznivým nebo nepříznivým dojmem, jímž osoba působí, nápadná vlastnost; deformace profesionálním zaměřením – hodnocení podle vlastního profesního zaměření; souvislost vnímání s vlastní hierarchií hodnot – hodnocení podle vlastního názoru a hodnotové orientace;

chyby při percepci: chyba prostředí – posuzování výkonosti podle měřítka okolního prostředí, výsledek ve srovnání s druhými; Pygmalionský efekt – podle prostředí, kde se pohybuje; převzetí hodnocení celé skupiny na jedince; efekt setrvačnosti – minulá zkušenost ovlivní současné vnímání; Golemovský efekt – tendence podhodnocovat podřízené a nadhodnocovat sebe;

interpersonální přitažlivost blízkost – tendence být přátelští k těm, se kterými je jedinec v blízkém kontaktu, dokonce i pouhý častější pasivní kontakt (např. se sousedy) může vést k přátelskému vztahu; frekvence kontaktu – opakovaný kontakt je důležitějším faktorem, než délka jednoho setkání; pokud je někdo viděn častěji, i v nepříjemné situaci, po určitém čase bude percepce týkající se této osoby pozitivnější;

interpersonální přitažlivost podobnost – vzájemná přitažlivost je více ovlivněna podobností; cizí osoba je pro posuzovatele přitažlivější, čím víc má podobnější postoje jako posuzovatel; úloha odměny – jedince přitahují lidé, kteří odměňují jeho chování nebo postoje, posilují sebeúctu; odměna může být i vnitřní uspokojení, výhody ze sociálních vztahů; odměny: oddanost a přátelství, sociální integrace, prožívání spolehlivého spojenectví, ujištění o hodnotě, vedení, možnost starat se o někoho;

otázky jak se liší sociální percepce od prostého vnímání jde o proces vnímání a posuzování implicitní teorie osobnosti zafixované implicitní teorie osobnosti - stereotypy základní atribuční chybu jak se liší sociální percepce od prostého vnímání co je laická koncepce každého člověka co jsou předsudky když je úspěch u sebe přisuzován vlastním schopnostem, neúspěch okolí, jde o

otázky první dojem je efekt primarity promítání sebe do druhého je ovlivnění celkovým dojmem, který „křičí“ je posouzení podle prostředí, kde se pohybuje je efekt primarity autoprojekce halo efekt Pygmalionský efekt

Použité zdroje HAYESOVÁ, N.: Základy sociální psychologie, Portál, Praha 2009. ISBN 978-80-7367-639-1 HELUS, Z.: Sociální psychologie pro pedagogy, Grada, Praha 2007. ISBN 978-80-247-1168-3 KOHOUTEK, R.: Základy sociální psychologie, CERM, Brno 1998. ISBN 80-7204-064-2 VÁGNEROVÁ, M.: Základy psychologie, Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-0841-3 osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora.