Monitoring příprav na NRP Kvalitativní část Hana Konečná, Lucie Koubová a kol. Leden až listopad 2010

Metodologie Sběr dat: Focus groups Analýza dat: Zakotvená teorie Validita: Několikanásobná triangulace Reliabilita: Dvě nezávislé analýzy. Autorky před analýzou znaly znění zákona o sociálně-právní ochraně, ale neznaly metodická doporučení.

Zkoumaná skupina Osoby, které zajišťují NRP z titulu své profese a pracovního zařazení; v textu dále označované jako „odborníci“ (170). Osoby, které přijaly alespoň jedno dítě do náhradní rodinné péče, především do osvojení a do pěstounské péče; v textu dále označované jako „rodiče“ (125). Monitoringu se zúčastnilo 12 krajů a byl proveden v prvním pololetí roku 2010.

Analýza Otevřené, axiální a selektivní kódování V zapsaných diskusích hledala důležitá témata, ta se nějak nazvala, popsala, případně dále rozdělila na podtémata. A pokud to bylo smysluplné, témata či podtémata (kategorie) se dávala do souvislostí.

Analýza fáze – samostatné otevřené kódování pěti krajů fáze – ujednocení sledovaných kategorií fáze – konzultace se SNRP fáze – samostatné analýzy všech krajů fáze – zpětná vazba, diskuse fáze – společná příprava závěrečné zprávy

Rozsah výzkumné zprávy Cílem výzkumu – popis. Popisu se lépe dosahuje, když je vícedimenzionální. Prezentace dat - zvýšení validity výzkumu. Výzkum je kvalitativní, cílem bylo zmapování situace, nikoliv jejich kvantifikace. Prezentací převažující části výpovědí ovšem nabízíme i jistou kvantifikaci. Příspěvek ke zlepšení komunikace v NRP - aby respondenti mohli být nepřímo účastni všech diskusí.

Hlavní témata analýz 1 Cíl a smysl přípravných kurzů 2 Obsah přípravných kurzů 3 Cílové skupiny přípravných kurzů 4 Formy přípravy

1. Cíl a smysl přípravy Zákon o SPO žádný cíl výslovně nedefinuje. Cílem – jistě snaha připravit žadatele na NRP. Výstupem - „Hodnocení přípravy“. Není definováno, co se má hodnotit ? průběh příprav? připravenost žadatele? kompetence žadatele?

1. Cíl a smysl přípravy Metodické doporučení MPSV č. 7/2009: poskytnout žadatelům dostatek odborných informací umožnit jim utvářet si konkrétní představu o budoucím fungování jejich rodiny získat kvalifikované informace o žadatelích, jejich chování a prožívání a vyhodnotit je ve vztahu k možnému přijetí dítěte.

1. Cíl a smysl přípravy záchytného bodu, Rodiče i odborníci se shodli na popsání cíle přípravy jako záchytného bodu, vstupu do problematiky, pochopení souvislostí, otevření náruče pro NRP a pro partnerskou spolupráci.

1. Cíl a smysl přípravy Zatímco je tedy cíl v metodickém návodě popsán jako stav či stav dosažený po krátkém procesu (přípravy), respondenti definovali cíl přípravy spíš jako nastartování procesu.

2. Obsah přípravných kurzů Rodiče i odborníci se shodli na tomto obsahu 1. Příležitost k setkání 2. Získat důležité informace 3. Diagnostika 4. Terapie

2. Obsah přípravných kurzů 1. Příležitost k setkání s lidmi, kteří jsou ve stejné situaci; s lidmi, kteří již náhradními rodiči jsou; s odborníky s různým profesním zaměřením (sociální pracovnice, psychologové, lékaři různých odborností, právníci, pedagogové, ...).

2. Obsah přípravných kurzů 1. Příležitost k setkání Odborníci zdůrazňují, že nejpodstatnější podmínkou pro úspěch náhradní rodinné péče, pro navázání partnerské spolupráce, je vytvoření bezpečného prostředí a přátelské atmosféry.

2. Obsah přípravných kurzů 2. Získat důležité informace o tom co to vlastně je náhradní rodinná péče, jaké jsou děti, které do ní jdou, s jakými problémy je spojena.

2. Obsah přípravných kurzů 2. Získat důležité informace – problémy: Žadatelé stojí v danou chvíli o různé informace. Kvalifikace lektorů. Selektivnost příjmu a uchování informací.

2. Obsah přípravných kurzů 2. Získat důležité informace – řešení: nabídnout informace víckrát a v různých kontextech; nabízet takové informace, které žadatel v danou chvíli očekává a potřebuje.

2. Obsah přípravných kurzů 3. Diagnostika Zákon – dokument „Hodnocení přípravy žadatele“. Jaký obsah? Sdělení „zúčastnil se/nezúčastnil se“ / závěr složitého psychodiagnostického procesu? Kdo by měl dokument vypracovat?

2. Obsah přípravných kurzů 3. Diagnostika Metodické doporučení 7/2009. Zpráva o průběhu úvodních setkání, která se zaměřuje na vyhodnocení úvodních kontaktů s žadateli. Závěrečná vyhodnocující zpráva o žadateli/žadatelích a průběhu přípravy. Zprávu vypracovává zodpovědný pracovník organizace (týmu), která přípravu realizovala.

2. Obsah přípravných kurzů 3. Diagnostika Metodické doporučení 7/2009: příprav by se měl účastnit sociální pracovník, který bude posuzovat vhodnost či nevhodnost žadatelů pro zařazení do evidence; příprav by měl být účasten psycholog, který bude žadatele vyšetřovat a posuzovat vhodnost či nevhodnost pro zařazení do evidence.

2. Obsah přípravných kurzů 3. Diagnostika - problémy Otázkou je, nakolik to může kolidovat s cíli kurzů, které stanovili odborníci a rodiče. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Příprava jako záchytný bod, vstup do problematiky, pochopení souvislostí, otevření náruče pro NRP a pro partnerskou spolupráci. Základní podmínkou pro splnění cílů přípravy je vytvoření bezpečného prostředí a přátelské atmosféry.

2. Obsah přípravných kurzů 3. Diagnostika - problémy Projektivní techniky „Při projektivních testech předkládá psycholog jedinci mnohoznačný podnět, na který může reagovat, jak chce. Protože podnět je mnohoznačný a není vyžadována specifická odpověď, existuje předpoklad, že jedinec projikuje svou osobnost do podnětu, a tím odhalí některé informace o své osobě“

2. Obsah přípravných kurzů 3. Diagnostika - řešení Odborníci – etičnost /neetičnost situace: Jiný psycholog pro přípravu a jiný pro diagnostiku? Má být příprava diagnostickým prostředkem? Načasování přípravy a rozhodnutí zařazení žadatele do evidence? Vícestupňový diagnostický proces?

2. Obsah přípravných kurzů 3. Diagnostika - řešení Možnost volby z většího počtu žadatelů

2. Obsah přípravných kurzů 4. Terapie Není zmíněna v zákoně ani v Metodických doporučeních. Změna představ z nerealistických na realistické, zhodnocení vlastních motivů a psychických sil, otevřenou komunikaci o svých pocitech a nastaveních či otevřenost k partnerské spolupráci (výpovědi odborníků i rodičů) rodin a odborníků – žádoucí změna? Příprava = terapeutická situace. Otázkou je, nakolik by to měla být terapie cílená.

2. Obsah přípravných kurzů 4. Terapie – problémy Druhy psychoterapie odkrývající – hledá příčiny psychické disharmonie v minulosti či hluboko v nevědomí a využívá často projektivní techniky behaviorální - nepovažují za nutné (a efektivní) pátrat v minulosti či v nevědomí, ale pracují spíš s racionálními technikami, například s učením způsobům, jak zátěžovým situacím účelně čelit

2. Obsah přípravných kurzů 4. Terapie – problémy Omezené časové i personální možnosti (není možné věnovat čas terapii jednoho páru nebo osoby, když je tam ještě několik dalších). Etika - pokud budeme někomu nabízet cílenou odbornou psychoterapii, musí tak být definována i ta situace. Klient s psychologem musí uzavřít tzv. „kontrakt“.

3. Cílové skupiny přípravy 1. Příprava pěstounů a osvojitelů 2. Příprava okolí na NRP 3. Příprava na další formy NRP 4. Příprava dětí na NRP

3. Cílové skupiny přípravy Příprava pěstounů a osvojitelů Definováno v zákoně (stačí to?)

3. Cílové skupiny přípravy 2. Příprava okolí na NRP Je potřeba příprava na NRP? Určitě, ale hlavně u učitelů, soudců, lékařů, a dalších odborností, se kterými přicházejí rodiče do kontaktu. Také potřeba změny povědomí veřejnosti o NRP.

3. Cílové skupiny přípravy 3. Příprava na další formy NRP Dělá se individuální formou. Různé zkušenosti se žadateli a jejich kompetencemi. Vícestupňová příprava – nabídka i jiným skupinám.

3. Cílové skupiny přípravy 4. Příprava dětí na NRP Pro analýzu situace nemáme podklady. Monitoring však naznačil, že není dostatečná a že je třeba se přípravou dětí intenzivně zabývat.

4. Formy přípravy 1. Role psychologa 2. Přednášková vs. zážitková forma přípravy 3. Kolektivní vs. individuální forma přípravy 4. Společná vs. oddělená forma přípravy 5. Vícestupňová forma přípravy 6. Denní vs. vícedenní forma přípravy 7. Návštěva ústavního zařízení 8. Svépomocné skupiny 9. Doprovázení 10. Účast sociální pracovnice 11. Písemné materiály 12. Náhradní rodinná péče a muži 13. Komunikace

4. Formy přípravy 1. Role psychologa Facilitátor Lektor? Diagnostik? Psychoterapeut? Facilitátor Obratné vedení a ulehčení průběhu sezení či skupinové diskuse, stará se o to, aby byla vytvořena dobrá atmosféra, kde si lidé budou připadat bezpečně.

Co označit za zážitkovou část 4. Formy přípravy Přednášková vs. zážitková forma Co označit za zážitkovou část a co za přednášku? Nejemotivnější části podle rodičů – přednášky pěstounů a osvojitelů a setkání s dalšími žadateli

4. Formy přípravy Kolektivní vs. individuální forma Tato možnost by měla být otevřená a mělo by být na odbornících, aby tuto formu mohli nabídnout tam, kde to uznají za nejvhodnější cestu.

4. Formy přípravy Společná vs. oddělená forma Argumenty PRO Žadatelé napřed potřebují totéž, jsou stejní. Stejné informace oběma skupinám prospějí. Skupiny se vzájemně obohacují. Může dojít ke změně žádané formy. Hrají roli ryze technické záležitosti – pěstounů je obvykle málo a museli by na přípravný kurz čekat.

4. Formy přípravy Společná vs. oddělená forma Argumenty PROTI Žadatelé jsou jiní a potřebují jiné informace. Například mají odlišné motivace, odlišnou rodičovskou zkušenost a potřebují jiné informace, protože žádají o jiné děti. Skupiny se vzájemně ruší. Odlišná rodičovská zkušenost může být pro obě strany emočně zatěžující.

Řešením - vícestupňová forma přípravy? 4. Formy přípravy Společná vs. oddělená forma Pro „náš“ cíl – příprava jako záchytný bod, vstup do problematiky, pochopení souvislostí, otevření náruče pro náhradní rodinnou péči a partnerskou spolupráci – se nám zdá lepší společná forma. Jak se ale vyhnout nevýhodám spojení? Protiargumenty jsou závažné. Řešením - vícestupňová forma přípravy?

4. Formy přípravy stav proces. 5. Vícestupňová forma přípravy Zásadní věcí v pohledu na problematiku je to, zda se dívat na náhradní rodičovství jako na stav nebo jako na proces.

4. Formy přípravy 5. Vícestupňová forma přípravy Respondenti definovali smysl přípravy jako počátek dlouhodobého procesu. Negativní reakce - dostali informace, které nepotřebovali, nedostali informace, které potřebovali. Rodiče vyjadřují zájem o další vzdělávání. Pěstounství jako profese, která by měla mít své povinnosti (kontinuální vzdělávání)?

4. Formy přípravy 5. Vícestupňová forma přípravy možnost získat informace, které právě potřebují, smysluplně by vyplnila čas těm, kdo na něco čekají (na vyšetření, na dítě, ...); možnost osvěžit informace, které už žadatel dostal, ale zapomněl; cesta, jak informovat o změnách zasahujících NRP.

4. Formy přípravy Denní vs. vícedenní forma přípravy PRO: Víc prostoru pro neformální diskusi, pro navázání vztahů mezi účastníky (svépomocné skupiny), účastníky a odborníky (doprovázení) a účastníky a přednášejícími rodiči (svépomocné skupiny). (Lepší příležitost k hodnocení žadatelů). PROTI: Zajištění hlídání dětí u žadatelů s dětmi, časová a finanční náročnost.

Individuálně zvažovat u konkrétních žadatelů. 4. Formy přípravy Návštěva ústavního zařízení PROTI: Emocionální zátěž pro žadatele a neetičnost vůči dětem. PRO: Realističtější pohled na NRP, konkretizace termínů (romské, poloromské), mění pohled na to, jaké dítě by mohli přijmout, příležitost navázat vztahy s dalšími odborníky. Opatření vedoucí k etičnosti. Individuálně zvažovat u konkrétních žadatelů.

4. Formy přípravy Svépomocné skupiny Velký přínos přípravných kurzů. Přesahem přípravy do budoucnosti.

4. Formy přípravy Svépomocné skupiny - přínos podstatným zdrojem emocionální podpory; informace sdělené lidmi, kteří mají děti v NRP, mají pro žadatele jiný rozměr; kolega ze svépomocné skupiny nevystupuje jako odborník, není stud; možnost získat velmi specifické informace. formou jak oslovit skupiny, bez povinnosti přípravy; elektronické formy svépomocných skupin, tedy diskusní skupiny a chaty

4. Formy přípravy Doprovázení Rodiče se opakovaně kriticky vyjadřovali o tom, že předáním dítěte zájem státu o situaci končí. Upozorňují na to, že je nutné mít možnost následné pomoci. Navázání vztahů s odborníky jmenují jako jeden z hlavních cílů přípravy. Změna přístupu ke zprostředkování NRP: rodiče přestávají odborníky vnímat jako kontrolní orgán, ale jako partnery.

4. Formy přípravy Doprovázení Potřebné služby chybí. Není dostatek erudovaných odborníků (příliš dlouhé objednací lhůty, soustředěnost v centrech).

4. Formy přípravy Doprovázení Rodiče potřebují doprovázení v různých časových obdobích a u různých problémů (přebírání dítěte, v prvních měsících, problémy spojené s dorůstáním, problémy specifické). Někdy chybí i právní rady. Nejen dítě by ale mělo být tématem doprovázení; i o partnerský vztah je potřeba pečovat. Potřeba okamžité pomoci v krizových situacích – krizová telefonická linka. Pomoc zkušeného pěstouna už od podání žádosti.

4. Formy přípravy Účast sociální pracovnice Účast sociálních pracovníků jednotlivých obecních úřadů s rozšířenou působností je technicky téměř neproveditelná, každý žadatel může mít jiného pracovníka, jde o velkou časovou a finanční náročnost… Vzhledem k tomu, že sociální pracovnice KÚ připravuje rozhodnutí o zařazení či nezařazení do evidence, můžeme její nepřítomnost na přípravě považovat za systémovou chybu.

4. Formy přípravy 11. Písemné materiály Rodiče i odborníci shodně oceňovali přínos používání písemných informačních materiálů. Žádané písemné materiály jsou informace o různých aspektech NRP a seznamy důležitých kontaktů.

4. Formy přípravy 12. Náhradní rodinná péče a muži Absence mužů mezi odborníky, které se starají o opuštěné děti. Jak upozornil jeden z pěstounů – „děti z ústavních zařízení neznají mužského“.

4. Formy přípravy 12. Náhradní rodinná péče a muži www.adamcr.cz

Problém komunikace 4. Formy přípravy 13. Komunikace Dlouhé čekací doby na přípravné kurzy - možnost absolvovat přípravu v jiném kraji. Osoby přecházející hranice krajů. Problém komunikace

Další výzkumné otázky Měla by být příprava jednotnější? Je potřeba nově vypracovat závaznější pokyny, upravit právní předpisy? Jaký přínos k posuzování žadatelů má hodnocení z přípravy? Je nějaká statistika, kolik žadatelů nebylo kvůli hodnocení z přípravy zařazeno do evidence? Pokud se k jasnějším a závaznějším cílům a principům provádění přípravy přistoupí – kdo bude garantem její kvality? Bude se nějak hodnotit? Jak?

Další výzkumné otázky Mluvilo se o nedostatku v NRP erudovaných odborníků a jejich špatné dostupnosti. Jak zlepšit situaci? Byly by třeba nějaké zdroje mezi zkušenými pěstouny s vysokoškolským vzděláním?

Děkujeme za laskavou pozornost a za pomoc při výzkumu