Bakalářská práce Monika Faturová Závazkové vztahy

Zpracovala: Monika Faturová Závazkové vztahy – pojem, typy závazkový vztah = vztah, který vzniká mezi právními subjekty a který zavazuje všechny strany k určitým povinnostem. závazkový vztah = vztah, který vzniká mezi právními subjekty a který zavazuje všechny strany k určitým povinnostem. Existuje několik typů závazkových vztahů, které se obvykle označují tradičními, v zákoně však neuvedenými názvy a to: Existuje několik typů závazkových vztahů, které se obvykle označují tradičními, v zákoně však neuvedenými názvy a to: –Relativní obchod – relativní obchody jsou vztahy mezi podnikateli navzájem, v rámci jejich podnikatelské činnosti (kupní smlouva, smlouva o dílo) a vztahy mezi podnikateli a státem v rámci jejich podnikatelské činnosti při uspokojování veřejných potřeb (státní zakázky). –Absolutní obchod - sem spadají taxativně vyjmenované závazkové vztahy, které podléhají obchodnímu zákoníku bez ohledu na povahu účastníků. V českém právu jsou vyjmenovány v § 261 odst. 3 obchodního zákoníku. –Fakultativní obchod - pod tento pojem patří závazkové vztahy, pro něž si smluvní strany písemně sjednaly použitelnost obchodního zákoníku. (§ 262 obchodního zákoníku). –Absolutní neobchod - nebo také zkráceně neobchod je závazkový vztah, který se řídí vždy ustanoveními občanského zákoníku, bez ohledu na povahu účastníků.

Zpracovala: Monika Faturová Závazkový vztah a jeho vymezení v občanském a obchodním zákoníku Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník –Závazkovým vztahem podle občanského zákoníku dle ust. § 488 je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek. –Jedná se tedy o vztah mezi dvěma nebo více osobami fyzickými nebo právnickými, ze kterého účastníkům vztahu vznikají určitá práva a povinnosti vůči druhému účastníkovi daného vztahu. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník –Závazkovým vztahem podle obchodního zákoníku dle ust. § 261 se upravují závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti a dále závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb.

Zpracovala: Monika Faturová Funkce zajištění závazků Funkce zajišťující Funkce zajišťující –Základní funkce, která spočívá v právu věřitele vůči dlužníkovi, jehož prostředky zajištění zabezpečují budoucí uspokojení a motivují dlužníka k včasnému plnění závazku. Funkce uhrazující Funkce uhrazující –Funkce uhrazující spočívá v tom, že prostředky zajištění ve většině případů dávají věřiteli možnost dospělé právo za stanovených podmínek a stanoveným způsobem uspokojit, jestliže není uspokojeno dlužníkem.

Zpracovala: Monika Faturová Zajištění závazků v občanském zákoníku Zástavní smlouva Zástavní smlouva –Zajišťovací prostředek, který dává věřiteli vysokou míru pravděpodobnosti náhradního uspokojení. Ručení Ručení –Zajišťovací prostředek, který je upraven zvlášť pro oblast občanskoprávních vztahů. Smluvní pokuta Smluvní pokuta –Povinnost dlužníka, při nesplnění závazku, zaplatit určitou částku stanovenou ve smlouvě. Uznání dluhu Uznání dluhu –Jednostranný projev vůle dlužníka, kterým dává věřiteli najevo, že svůj závazek uznává.

Zpracovala: Monika Faturová Zajištění závazků v občanském zákoníku Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů –Uzavírají mezi sebou věřitel a dlužník k uspokojení pohledávky. Zajištění podstoupením pohledávky Zajištění podstoupením pohledávky –Jedná se o postoupení pohledávky (cesi), které je upraveno v § 524 a násl. obč. zák., při němž však není účelem trvalá změna věřitele. Zajištění závazků převodem práva Zajištění závazků převodem práva –Význam zajištění převodem práva spočívá v tom, že v případě nesplnění závazku bude věřitel uspokojen z převedeného práva. Jistota Jistota –Ač je zákonem zařazena k zajišťovacím prostředkům, ve skutečnosti není samotným prostředkem k zajištění závazku. Závazek dát jistotu bývá spojen se základním závazkem, vyplývá buď ze smlouvy, nebo z právního předpisu, který v určitých případech dává věřiteli právo požadovat poskytnutí jistoty.

Zpracovala: Monika Faturová Způsoby zajištění závazků užívané v bankovnictví Prohlášení o ručitelském závazku Prohlášení o ručitelském závazku –Užívá se tam, kde je banka ochotna přistoupit k riziku, poskytnout klientovi požadovanou výši úvěru, která překročila úvěrovou angažovanost. Zápis v registru Zápis v registru –Užívá se v případě nesplnění závazku, k němuž se ručitel zavázal. V jeho důsledku dojde, stejně jako u dlužníka, ke zhoršení klasifikace. To znamená, splátka po splatnosti déle jak 30 dní se v registrech objeví pod číslem 1 a v bance takový klient spadne do klasifikace 2. Vyvázání ručitelů Vyvázání ručitelů –Ručitel svým podpisem stvrdí závazek na dobu do konce splatnosti úvěru. Během této doby může dojít k tomu, že sám ručitel bude řešit svoji otázku financování. Ručitel se tak vzhledem ke svým příjmům může dostat do situace, kdy z důvodu ručitelského závazku mu banka nebude ochotna poskytnout úvěr. Zástavní právo k nemovitosti Zástavní právo k nemovitosti –Zástavním právem k nemovitosti se zpravidla zajišťují americké hypotéky a hypotéky určené pro bydlení. Zajištění depozitem Zajištění depozitem –Depozitum představuje cenné papíry, listiny a jiné majetkové hodnoty svěřené do úschovy. Nejčastějším depozitem rozumíme ukládání vkladů v peněžním ústavu. Toto zajištění se využívá v případech, kdy klient není schopen zajistit si u nadlimitního úvěru ručitele.

Zpracovala: Monika Faturová Způsoby zajištění závazků užívané v bankovnictví Dohoda o srážkách ze mzdy Dohoda o srážkách ze mzdy –V případě, že dlužník opakovaně neuhradí splátku ze mzdy, bude plátce mzdy provádět srážku v rozsahu dle smlouvy. Vinkulace výplaty pojistného plnění – životního či živelného pojištění Vinkulace výplaty pojistného plnění – životního či živelného pojištění –Podpisem vinkulace životního či živelného pojištění zástavce prohlašuje, že za účelem zajištění řádného a včasného splnění zajištěných pohledávek zřizuje tímto zástavce ve prospěch banky zástavní právo k veškerým peněžním pohledávkám zástavce za poddlužníkem vyplývajícím z obchodní smlouvy, které přesahují u jednotlivého pojistného plnění „danou“ částku. Bankovní záruka Bankovní záruka –Jedná se o zvláštní způsob ručení, kdy je ručitelem banka. Bankovní záruka je z hlediska věřitele - za podmínky, že ji převzala spolehlivá banka - všeobecně považována za nejrychlejší a nejúčinnější prostředek, jímž si ručitel může zajistit splnění závazku. Směnka Směnka –Podpisem směnky se výstavce zavazuje, že buď sám zaplatí svému věřiteli určitou peněžní částku v určitém čase a na určitém místě, nebo tuto povinnost přikáže třetí osobě.

Zpracovala: Monika Faturová Změna obchodních závazků Změna v obsahu závazků - Změna v obsahu obchodních závazků se týká práv a povinností těchto subjektů, které ze závazku vyplývají. Změna v obsahu závazků - Změna v obsahu obchodních závazků se týká práv a povinností těchto subjektů, které ze závazku vyplývají. –Dohoda stran –Prodlení dlužníka a věřitele –Vadné plnění Změna v subjektech závazků - Občanský zákoník rozeznává následující případy změny v subjektech obchodních závazků. Změna v subjektech závazků - Občanský zákoník rozeznává následující případy změny v subjektech obchodních závazků. –Postoupení pohledávky –Převzetí dluhu –Přistoupení k závazku Poukázka Poukázka –Poukázka představuje právní úkon věřitele, tedy poukazatele, kterým tento opravňuje třetí osobu (poukazníka), aby vybral plnění u dlužníka poukazatele. –Poukázka na cenné papíry

Zpracovala: Monika Faturová Zánik závazků Závazek může zaniknout: Závazek může zaniknout: –jeho splněním –dohodou –odstoupením od smlouvy –nemožností plnění –uplynutím doby –smrtí dlužníka nebo věřitele –nesplněním fixního závazku Závazek může zaniknout: Závazek může zaniknout: –započtením –výpovědí –neuplatněním práva –splynutím –narovnáním –zmařením účelu smlouvy –podstatnou změnou okolností

Zpracovala: Monika Faturová Promlčení práv z obchodních závazkových vztahů Promlčecí doba Promlčecí doba –Pokud jde o délku promlčecí doby, lze rozlišovat promlčecí dobu obecnou a promlčecí dobu zvláštní. –Obecná promlčecí doba činí čtyři roky. –Zvláštní promlčecí doba může být jak kratší než promlčecí doba obecná, tak i delší. Její délku může stanovit jak obchodní zákoník, tak i jiný zákon. Dohoda stran závazkového vztahu kratší lhůtu stanovit nemůže. Běh promlčecí doby Běh promlčecí doby –Okamžik, od kterého stanovená promlčecí doba začíná běžet, určuje obchodní zákoník jednak obecně, jednak speciálně u některých práv. Rozlišujeme, zda je právo vymahatelné u soudu nebo jde o právo uskutečnit právní úkon. –V prvním případě začíná promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu. –V druhém případě promlčecí doba začíná běžet ode dne, kdy mohl být právní úkon učiněn poprvé. Podstata promlčení spočívá v tom, že po marném uplynutí doby stanovené pro uplatnění práva u soudu se právo zeslabuje, stává se nevymahatelným. Podstata promlčení spočívá v tom, že po marném uplynutí doby stanovené pro uplatnění práva u soudu se právo zeslabuje, stává se nevymahatelným.

Zpracovala: Monika Faturová Odpovědnost za porušení smluvních povinností Odpovědnost za vady Odpovědnost za vady –Právní úprava za vady, tedy kdy na základě úplatné smlouvy došlo k přenechání vadné věci, je v současném zákoníku značně rozšířená. Prodlení dlužníka Prodlení dlužníka –Dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek. Prodlení věřitele Prodlení věřitele –O prodlení věřitele jde v případě, že věřitel v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu nepřevezme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne spolupůsobení, nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit svůj závazek. Náhrada škody Náhrada škody –Náhrada škody představuje významný prostředek, kterým právní řád zabezpečuje ochranu majetku a vyrovnání majetkové újmy.

Zpracovala: Monika Faturová Výsledky Ve své práci jsem se zaměřila na popis závazkových vztahů a to jak z pohledu obchodního, tak občanského zákoníku. Ve své práci jsem se zaměřila na popis závazkových vztahů a to jak z pohledu obchodního, tak občanského zákoníku. Hlavním cílem, a zároveň také výsledkem mé práce, je předestření základních fakt, jak co nejrychleji, nejúčinněji, nejefektivněji a s co nejmenšími ztrátami dospět k úspěšnému završení závazkového vztahu, co je k tomu zapotřebí, jak závazkové vztahy v praxi fungují a jaké nástrahy jsou s nimi spojeny. Hlavním cílem, a zároveň také výsledkem mé práce, je předestření základních fakt, jak co nejrychleji, nejúčinněji, nejefektivněji a s co nejmenšími ztrátami dospět k úspěšnému završení závazkového vztahu, co je k tomu zapotřebí, jak závazkové vztahy v praxi fungují a jaké nástrahy jsou s nimi spojeny. Výsledkem této práce je také popis jednotlivých forem a typů závazkových vztahů, jejich úskalí a návrhy, jak řešit úskalí, která jsou s nimi spojena. Výsledkem této práce je také popis jednotlivých forem a typů závazkových vztahů, jejich úskalí a návrhy, jak řešit úskalí, která jsou s nimi spojena. Dalším z výsledků mé práce je pak zodpovězení základních otázek typu: Dalším z výsledků mé práce je pak zodpovězení základních otázek typu: –Jaké typy závazkových vztahů známe? –Jaké typy závazkových vztahů popisují obchodní a občanský zákoník? –Co je nutné dodržet pro jejich úspěšné fungování? –Jaké jsou jejich možnosti a praktické využití ve světě obchodu? Dále jsou jedním z výsledků mé práce názory a praktické ukázky „ze světa závazků“ a běžného života věřitele i dlužníka, které jsem převzala ze své každodenní praxe. Dále jsou jedním z výsledků mé práce názory a praktické ukázky „ze světa závazků“ a běžného života věřitele i dlužníka, které jsem převzala ze své každodenní praxe.

Děkuji za pozornost!