Globální problémy lidstva Mgr Globální problémy lidstva Mgr. Pavel Šimek Číslo DUM:V_32_INOVACE_9A20 Datum vzniku DUM: 24. 8. 2013

ÚKOL: Prohlédněte si prezentaci a pročtěte podrobně texty. Vyberte pojmy, kterým nerozumíte a pokuste se je vlastními slovy vysvětlit. Pokuste se je vyhledat v odborné literatuře a jejich správnost ověřte při diskusi se svými pedagogy. Buďte přesní v definicích a pokuste se tyto pojmy i nadále cíleně používat v tématice environmentální problematiky.

Přehled globálních problémů současné lidské společnosti Vážné narušení životního prostředí průmyslem a zemědělskou výrobou Válečné hrozby, jaderné, biologické a chemické zamoření Populační exploze Neuvážená těžba nerostných surovin Skleníkový efekt, globální oteplování Výroba a spotřeba energie Hrozba katastrof – průmyslové, energetické, přírodní

Vážné narušení životního prostředí průmyslem a zemědělskou výrobou http://commons.wikimedia.org/wiki/File:HCGeneratingTowers.JPG Průmysl uvolňuje do životního prostředí polutanty v podobě emisí, které v atmosféře, půdě a vodě zůstávají jako imise. Jedná se oxidy síry, dusíku a popílek ze spalování. Významní znečišťovatelé průmyslovými škodlivinami jsou i domácnosti! Do stejných abiotických složek se dostává ze zemědělských výrob množství chemikálií z přehnojování půd a také pesticidní látky využívané v boji proti škůdcům v rámci ochrany rostlin. Řešení je ve využívání nových technologií a v environmentální výchově obyvatelstva. Významným blokem je ekonomický tlak na levnější postupy, které však působí více negativně. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:An-2_plane_spraying_wheat_crops.jpg

Vliv dopravy a jejích důsledků na životní prostředí http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Radot%C3%ADnsk%C3%BD_most,_zastaven%C3%A1_doprava.jpg Doprava v současné době nahrává osobnímu komfortu užíváním automobilů. Automobilový průmysl navíc umožňuje rozvoj státních ekonomik. Upouští se od cestování prostředky hromadné dopravy. Dochází tak ke vzniku smogu a zamoření výfukovými plyny, které se počítají ke skleníkovým. Podstatnou stresovou záležitostí bývá velké množství prachu a hluk. Pro větší množství automobilů se staví nové autostrády, které ničí především půdu a vzduch a často vedou skrze chráněná území s často významnou biodiverzitou druhů. Komfort osobní dopravy pak často mizí při čekání v dlouhých kolonách.

Válečné konflikty a riziko zamoření chemickými, biologickými nebo jadernými splodinami http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Croatian_War_1991_Vukovar_destroyed_tank.jpg Válečné konflikty lokálního rozsahu jsou dnes vedeny nejen z politických a náboženských důvodů, ale třeba o zdroje surovin, potravin a vody. Do rozsahu válečných konfliktů dnes zahrnujeme i mezinárodní terorismus a možnosti použít chemické zbraně jako např. sarin, biologické zbraně jako viry a bakterie a též „špinavou“ jadernou zbraň. Důsledky použití by byly nedozírného rozsahu. Po válečném konfliktu zůstávají opuštěné aglomerace, narušené ekosystémy, neobdělaná a kontaminovaná půda a voda. Obrovským problémem bývají i oblasti, které dlouhodobě obývala armáda a to i v době míru. Asanace takových oblastí je úkolem i pro další generace a ne vždy se vše povede.

Populační exploze, přemnožení lidstva http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Crowded_Nanjing_Road_in_Shanghai.jpeg Již v současné době se vážně mluví o tom, že maximální hodnota lidské populace, kterou je Země schopná uživit, je cca 10 miliard lidí. Takové hodnoty by lidstvo mělo dosáhnout na prahu roku 2050. Již dnes je na planetě téměř 7 miliard lidí. Člověk je velmi sukcesní tvor s jednostranným využíváním přírodních zdrojů ve svůj prospěch. Velkým problémem je zásah do populační křivky v Asii a Africe. Tyto země často nejsou schopny takový populační růst s vyšší natalitou zvládnout. Přirozená mortalita lidí se snížila díky lékařské péči a průměrný věk se zvyšuje. Genofond populace je často poškozen a tyto znaky se přenáší do dalších generací. Hladomor je důsledkem takové situace.

Neuvážená těžba nerostných surovin http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lom_%C4%8CSA_-_T%C4%9B%C5%BEba_skr%C3%BDvky.jpg Nerostné suroviny jsou omezené zdroje, které se bez ohledu situaci na budoucí generace těží ve velkých množstvích a jejich recyklace je pomalá. S těžbou je propojena spotřeba energie, vody, kyslíku. Metody zpracování často využívají dalších zdrojů surovin a energie a mnohdy je hodnota měřena pouze ekonomickými faktory. Přesuny areálů a migrace obyvatelstva z těchto důvodů nejsou ničím neobvyklým. Devastace krajiny po těžbě zůstává často jako jizva, kterou nelze nijak zacelit. Je často zcela změněna tvář krajiny a její profil. Mění se zároveň druhové složení organismů a některé druhy jsou v dané lokalitě zcela vyhubeny.

Skleníkový efekt – globální oteplování http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Diagram_showing_a_simplified_representation_of_the_Earth%27s_annual_carbon_cycle_(US_DOE).png Skleníkový efekt je jev, který vzhledem k obsahu skleníkových plynů a částic v atmosféře zabraňuje odrážení tepelného záření od ohřátého zemského povrchu zpět do vesmíru. Následek takového jevu je globální oteplování, které vede k tání ledovců a zvyšování hladiny vod řek a oceánů. Tím se zaplavuje pevnina a mizí tak mnoho pobřežních existenčních oblastí pro část populace. Proudění teplého vzduchu mění klima. Příčinou jsou dříve uvedené jevy. K ohřívání přispívá také vytváření velkého množství energie v elektrárnách a vytápění objektů.

Výroba spotřeba energie http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Elektr%C3%A1rna_M%C4%9Bln%C3%ADk.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:V%C4%9Btrn%C3%A1_elektr%C3%A1rna.JPG Lidstvo spotřebovává energii, kterou není schopno vytvářet bez negativních vlivů na životní prostředí, problém je v pálení fosilních paliv, nedostatku možností pro alternativní zdroje výroby energie nebo v nedostatku nových, šetrnějších, technologií. Potíže bývají s úložišti jaderného odpadu, zastavování pozemků solárními panely, kaskádování řek pro hydroelektrárny či výběrem vhodných míst pro akustické projevy větrných elektráren. Často mají vliv i požadavky společností, které dodávají paliva, elktrárny vlastní a často tvoří podstatu ekonomik jednotlivých zemí. Jaderná fúze zatím není ovládnutelná.

Průmyslové a energetické katastrofy http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cernobylmb.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tanker_offshore_terminal.jpg Mezi katastrofy, které velkou měrou zasahují do globální problematiky patří havárie ropných tankerů v oceánech, nehody jaderných elektráren a havárie především v chemických provozech. Mezi katastrofy počítáme i rozlehlé požáry, povodně, sucha, tornáda, zemětřesení, tsunami, sopečné erupce apod. Mnoho katastrof nelze ovlivnit, jedná se o přírodní děje. Některým katastrofám lidská činnost nahrává, některé přímo způsobuje. Minimalizace důsledků katastrof je v oblasti prevence, poctivého jednání a důslednosti lidského konání. Vytváření varovných systémů a monitoringu problematiky.

Několik otázek na závěr … Jmenujte alespoň jednu oblast ČR narušenou průmyslovou nebo zemědělskou výrobou. Určete alespoň jednu oblast světa narušenou válečným konfliktem a uveďte, jaké důsledky tato situace má. Uveďte alespoň jednu oblast ČR narušenou těžbou. Jaké průmyslové katastrofy se odehrály v minulosti v ČR a ve světě? Jaké důsledky skleníkového efektu sledujete ve svém okolí? V čem spočívají výhody a nevýhody klasických elektráren a alternativních zdrojů energie? Jak se podílejí domácnosti na globálním narušení životního prostředí? Může jedinec nějak napomoci řešení situace globálních problémů lidstva? Jak lze ovlivnit negativní vliv dopravy na životní prostředí? Jak člověk napomáhá ochraně životního prostředí? Jaké jsou aspekty řešení populační exploze lidstva? Jaká omezení řešení této situace přináší?

A to, doufejme, není KONEC !

Metodický krycí list: