Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko prezentace hlavních výstupů studie.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Představení MAS Zubří země, o. p. s.
Advertisements

Možnosti dotací a grantů pro CR v roce • Projektová dokumentace • Souhlas stavebního úřadu • Vyřešené majetkové vztahy k nemovitostem • Prostředky.
1) Obnova a rozvoj vesnic 2) Občanské vybavení a služby 3) Ochrana kulturního dědictví 4) Investice do lesů 1) Obnova a rozvoj vesnic 2) Občanské vybavení.
Územní dimenze a priority Olomouckého kraje
7 Nezaměstnanost.
Vstupní informační seminář k přípravě dokumentu Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 a posuzování vlivu tohoto dokumentu na životní prostředí.
Lokalizace průmyslových (ekonomických aktivit)
Dopady CR na rezidenty, případová studie Lipno nad Vltavou Pavlína Kubů 1.
Moravskoslezský kraj, Ostrava – Jak dál?. Počet obyvatel Moravskoslezský kraj – dnes (2010) – tis. obyvatel - pokles za posledních 20 let o 40 tis.!
Praha (blízké) budoucnosti: věda, výzkum a inovace Co Praha nabízí a nabídne?
Trvale udržitelný rozvoj v dopravě
1 Realita není černobílá aneb řešení šitá na míru 19. září, Praha Michal Tesař, NEWTON Management, a.s.
JPD 3 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha.
Region Jihozápad bude mít v letech k dispozici téměř 18 miliard korun na podporu investičních projektů Dostupnost center -
21. dubna 2008 Výbor pro strategii a rozvoj STRATEGICKÝ PLÁN OBCE LIBČANY.
Udržitelný rozvoj služeb cestovního ruchu Zpráva o průběhu projektu v období leden – červen 2006 Valná hromada Mikroregionu Hranicko Spolufinancováno.
Prioritní osa 2 Rozvoj cestovního ruchu výstavba, technické zhodnocení turistické infrastruktury (např.: kongresových či lázeňských center, sportovně rekreačních.
Volnočasové projekty a EU financování
1 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova : Evropa investuje do venkovských oblastí „ Kdo za to může – kompletní vzdělávání pro přípravu a realizací.
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ČR: Jakým směrem se ČR vydá na křižovatce dopravní infrastruktury budoucnosti? , Praha CESTA PRVNÍ: Důvody investic.
pro integrovaný projekt
1 Pro koho je venkovská turistika a agroturistika největší příležitostí ? Ing. Marie Stříbrná.
Teorie optimální velikosti města
Vladimíra Henelová ENVIROS, s.r.o. Podrobnosti zpracování ÚEK dle zákona č. 406/2000 Sb., v platném znění, a Nařízení vlády č. 195/2001 Sb.
Předpoklady a problémy rozvoje MAS Podklady zpracované v rámci studentské práce PřF UK.
Imigranti na trzích práce v EU
K současným trendům v rozvoji venkova RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj.
Územní a hmotné podmínky rozvoje cestovního ruchu ČR - DSO Tato distanční studijní opora vznikla v roce 2005 z velké většiny jako praktický dílčí výstup.
IX. Konference Finance pro města a obce Libor Lukáš hejtman Zlínského kraje zástupce AKČR pro Regionální operační programy Využití Regionálních.
 POTENCIÁLNÍ ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI VYSOČINY Pobytová turistika v ekologicky nezatížené přírodě Městská kulturně-poznávací turistika.
Zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení ( koncesní zákon) – č. 139/2006 Sb. ze 14. března 2006, nabyl účinnosti 1. července 2006 Příprava zákona.
1 Plánované změny v železniční dopravě Vít Bárta, ministr dopravy ČR Petr Žaluda, generální ředitel Českých drah Jiří Vodička, předseda představenstva.
Chce být ekonomie udržitelná resp. je toho vůbec schopna? Ing. Lubor Tvrdý, Ph.D. PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů
MAS Rozvoj Tanvaldska z.s.. 14 obcí obyvatel 43 členů.
SUBURBANIZACE.
NÁSTROJE LOKÁLNÍHO a REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
Venkovská turistika podnikatelské minimum
Teorie optimální velikosti města
III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy opatření je zaměřeno na realizaci jednotlivých aktivit ve venkovských oblastech v rámci diverzifikace.
Shrnutí závěrů prvního konferenčního dne. Komunitní plánování, komunitní služby – jejich dostupnost a financování v Jihočeském kraji Mgr. Petr Studenovský.
Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice.
Trh bydlení EKBY- 4. přednáška 15. března Specifika bydlení heterogenní, komplexní zboží zboží dlouhodobé spotřeby fixace v prostoru ostatní specifika:
RRV2 Strategické řízení. 2 úvod  Vymezení lokálního a regionálního rozvoje  Široký kontext pojetí rozvoje území (ekonomika, ŽP, veřejné služby…)  Diferenciace.
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dopravní soustavy Ing. Michal Kostelecký Základy dopravní politiky obce, města, regionu.
Návrh CHKO Český les Cílená stimulace hospodářského rozvoje území RNDr. Emil Chochole vedoucí Odboru regionálního rozvoje KÚPK Babylon,
Naplňování krajských priorit za přispění evropských zdrojů z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko Prezentuje: Jaroslav Palas
Regionální politika Oldřich Hájek. Nástroje regionální politiky Makroekonomické nástroje Makroekonomické nástroje Jsou omezené ostatními cíly hospodářství.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Prostějov venkov o.p.s Veřejné projednání Vranovice-Kelčice 4. března 2015.
Místní akční skupina Lanškrounsko, z.s. Nám. J. M. Marků Lanškroun
© Berman Group. Strategický plán a tvorba koncepce rozvoje města Písku do roku 2025 Komise pro strategický rozvoj Vyhodnocení nadřazených koncepčních.
2. setkání pracovní skupiny „Život v obcích“. Souhrnná SWOT analýza Silné, slabé stránky Silné stránky B. Slabé stránky B. Výhodná geografická poloha.
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek. Financování veřejné dopravy Význam a charakteristika dopravy: Propojuje všechna odvětví hospodářství Propojuje všechna.
Systém trvale udržitelného rozvoje podnikání pro město Aš Skupina 4.
Zkušenosti a přínosy ROP Střední Morava pro rozvoj Olomouckého kraje Ing. Jiří Rozbořil hejtman Olomouckého kraje předseda Výboru Regionální rady regionu.
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Rozvoj CR Brno, 4. listopadu 2015.
Ing. Sylva Sládečková, Magistrát města Ostravy, 11. dubna 2016.
Integrovaná strategie rozvoje území , Vrbátky.
Ministerstvo pro místní rozvoj Řídící orgán SROP a JPD Praha Pardubický kraj.
ITI METROPOLITNÍ OBLASTI (MO) Dr. Ing. Marie Zezůlková Kancelář strategie města.
Regionální politika, ano či ne Ing. Marek Jetmar, Ph. D
Populační vývoj Dobříšska
Regionální operační program NUTS II Jihozápad
Prioritní osa 2 Interreg V-A Česká republika – Polsko Společný sekretariát, Hálkova 2, Olomouc
ALTERNATIVY PRO FRÝDLANTSKO
RSK, KÚ Ústeckého kraje.
REGIONÁLNÍ VEŘEJNÝ ZÁJEM
Úvod, základní principy a cíle
TEZE ROZVOJE BYDLENÍ V PRAZE
Transkript prezentace:

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko prezentace hlavních výstupů studie

Možné dopady skiareálu Smrk  vycházíme ze:  zkušeností z jiných lyžařských areálů (Lipno, Příčná)  specifik lyžařských areálů, které mohou vůči Smrku představovat konkurenci  dopadů existence skiareálů na rozpočty dotčených obcí

Možné dopady skiareálu Smrk  postoje obcí:  relativně málo investičních plánů v oblasti CR  v CR přesto obce vidí výrazný potenciál, preferovanými formami CR jsou pěší turistika, cykloturistika, hippoturistika, agroturistika, sportovní cestovní ruch, rekreační pobyty, rodinná turistika, turistika pro seniory, v případě Nového Města pod Smrkem též zimní cestovní ruch  budoucnost rozvoje ve výstavbě lyžařských areálů vidí 1 z 8 obcí, které odpověděly (Nové Město), zbytek má opačný názor, část z nich však uvádí, že skiareál by na ně měl pozitivní, ne však zásadní vliv  většina obcí nepředpokládá výraznější vliv skiareálu na místní prostředí a ekonomiku, nejčastěji uvádějí růst zatížení silniční infrastruktury, případně i technické infrastruktury, růst cen, posílení regionální spolupráce, zlepšení občanské vybavenosti obce či města, využitelnost areálu místními obyvateli a změny v krajinném rázu  zástupce Nového Města uvádí řadu výrazných přínosů v posílení regionální a přeshraniční spolupráce, využitelnosti areálu místními obyvateli, rozšíření rekreační hodnoty území, posílení občanské vybavenosti obce, zlepšení image a urbanistického rázu města a populačním růstu obce

Možné dopady skiareálu Smrk  postoje podnikatelů:  řada podnikatelských záměrů: zvýšení kapacity ubytovacích služeb, rozvoj navazujících volnočasových aktivit (výstavba dětských hřišť, nabídka přepravy jízdních kol, hippoturistiky…), cenová zvýhodnění a balíčky, marketingové aktivity  výrazný rozvojový potenciál vidí v CR (dáno logicky tím, že osloveni byli podnikatelé převážně v CR)  většinou opět preference „měkčích“ forem CR, zimní CR a další masové formy buď vůbec ne, nebo jako doplněk, aby neodradily stávající cílové skupiny; menšina prosazuje především zimní a sportovní CR  8 ze 13 podnikatelů zastává názor, že rozvoj lyžařských areálů může být podstatným nebo zásadním rozvojovým impulzem (názor panuje především u podnikatelů působících na J a JV území)

Možné dopady skiareálu Smrk Dopady na kapacitu infrastruktury:  Areál přinese jednoznačný růst počtu návštěvníků, který bude znatelný i v součtu za celý rok.  Dojde ke zvýšení zatížení silniční sítě (pravděpodobně i k nutnosti technických úprav, výstavby chodníků apod.) a k nutnosti růstu počtu parkovacích kapacit.  U hlavních silničních tahů napojující Frýdlantsko na české území lze zkapacitnění provést jen za cenu velmi vysokých investic (silnice vedou kopcovitým reliéfem).  Areál pravděpodobně přispěje k sezónnímu zlepšení obslužnosti regionu veřejnou dopravou.  Růst nároků na kapacitu technické infrastruktury (vodovodů, kanalizace apod.) bude pravděpodobně slabý.  Nová infrastruktura cestovního ruchu by se mohla zčásti navázat na stávající aktivity.

Možné dopady skiareálu Smrk Dopady na obecní a městské rozpočty:  Většina příjmů přichází do obecních rozpočtů zprostředkovaně (dle systému alokace daní). Nárůst příjmů (zejména daňových) rozpočtů měst a obcí se tedy projeví minimálně, a to:  vysokým růstem relativně málo významných příjmů z parkování a ubytovacích či lázeňských poplatků,  minimálním růstem relativně vyšších, ale převážně do státního rozpočtu plynoucích DPFOZČ (1,5 % celostátního výnosu je přerozdělováno obcím podle počtu evidovaných zaměstnanců) a DPFOP (30 % jde přímo obci, ale dle sídla podnikatele),  v případě komerčních aktivit provozovaných obcemi.  Obce se budou výraznou měrou podílet na nákladech zajišťujících zprostředkovaně nebo přímo služby, které v převážné míře slouží turistům, tzn. že dopad na obecní rozpočty bude spíše negativní.  Výrazně pozitivní dopad na příjmy obcí by se koncentroval do 3 obcí (Lázně Libverda, Bílý Potok, Hejnice), i zde by však byl zčásti nebo zcela kompenzován zvýšenými výdaji obecních rozpočtů.

Možné dopady skiareálu Smrk výnosy DPFOP na 1 obyv. (2004) – nejvyšší v zázemí velkých měst, centra CR jen částečně a jen některá (Rokytnice, Harrachov), ostatní naopak vůbec ne (Benecko, Bedřichov, Doksy)

Možné dopady skiareálu Smrk Dopady na ekonomický rozvoj a občanskou vybavenost:  Plánovaný skiareál se nachází v lokalitě, která nemá ani v rámci Jizerských hor nejvýhodné klimatické podmínky. Přesto existuje významné riziko zkracování sezóny v důsledku klimatických změn, a to i v případě instalace systému umělého zasněžování.  Plánovaný skiareál leží z geografického a dopravního hlediska v odlehlém, relativně izolovaném území (bariéra Jizerských hor). Vzdálenost od významných zdrojových oblastí návštěvníků (větších městských aglomerací) je relativně velká. Řada konkurenčních areálů tak má oproti potenciálnímu skiareálu Smrk významné konkurenční výhody:  jsou zavedené a mezi lyžaři dlouhodobě známé  jsou dostupné snáze a v kratší době (nevýhoda Smrku zejména v případě jednodenní návštěvnosti)  leží blíže centrům (Praha, Liberec)  V lokalitě se pravděpodobně v případě stavby areálu projeví tendence k pozvolnému růstu cen pozemků a nemovitostí.  Koncentrace nových aktivit cestovního ruchu může napomoci udržovat v obci vyšší rozsah i standard místních služeb, lze očekávat také mírný nárůst tržeb místních provozoven drobných služeb.

Možné dopady skiareálu Smrk Sociální a rekreační dopady z pohledu místních obyvatel:  Růst cestovního ruchu přinese pro místní občany zátěž spojenou se ztrátou klidu a soukromí, narušováním tradičního životního stylu, zvýšeným dopravním zatížením, vyššími cenami služeb, zvýšeným rizikem krádeží apod.  Rekreační hodnota území pro místní obyvatele vzroste i poklesne (vzroste z pohledu vybavenosti infrastrukturou, poklesne z důvodu změny krajinného a urbanistického rázu lokality).  Využitelnost areálu pro místní bude přinejmenším zpočátku spíše slabá, mj. z důvodu nízké životní úrovně a relativně vysokých cen lyžování. Dopady na trh práce:  Lze očekávat vznik několika nových pracovních míst (v řádu jednotek nebo několika málo desítek), téměř výhradně však sezónních (pro letní sezónu nebude v cestovním ruchu těchto pracovních sil třeba).  Může, ale nemusí dojít k sezónnímu mírnému snížení míry nezaměstnanosti (celoročně však míra nezaměstnanosti zůstane stejná), vyššímu poklesu nezaměstnanosti bude kromě sezónnosti bránit i nesoulad mezi poptávanými a nabízenými profesemi a nevyhovující vzdělanostní struktura.  V regionu se nezvýší mzdová úroveň, protože nově vzniklé profese nebudou patřit ke mzdově nadprůměrným.

Možné dopady skiareálu Smrk vývoj nezaměstnanosti v obcí Lipno nad Vltavou a městě Zlaté Hory

Možné dopady skiareálu Smrk Dopady na krajinný a urbanistický ráz:  Změna image a urbanistického rázu obcí a měst nastane postupně, ale bude zjevná a nezvratná (ať ji již budeme chápat jako pozitivní, nebo negativní).  Dopady na životní prostředí se projeví především ve změně krajinného rázu a estetického vzhledu, lokálních změnách v biosféře, lokálním, ale výrazném vlivu na kvalitu ovzduší a hladinu hluku (zde však jen ve vztahu k části obyvatel, protože areál je plánován mimo intravilány měst a obcí). Institucionální dopady:  Dle běžné praxe je možné očekávat, že bude-li realizace takovéto investice spolufinancována z dotačních zdrojů, bude komplikovat pozici potenciálních dalších žadatelů na jiné projekty („Frýdlantsku už bylo pomoženo“).  Lze očekávat zřetelné posílení spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, které stimuluje vznik širší, formální i neformální regionální spolupráce.

Možné dopady skiareálu Smrk Regionální dopady:  Dopady na Nové Město, Lázně Libverda a pravděpodobně i Bílý Potok jsou nejvíce závislé na podobě, rozsahu a úspěšnosti této investice. Potenciální pozitivní i negativní dopady se právě v těchto místech projeví nejvíce. Existují zde ale také největší rizika, že se nenaplní očekávání, přínosy budou vzhledem k populační velikosti nízké a nevyváží náklady.  Dopady na Frýdlant jako přirozené centrum regionu s rozvinutým sektorem služeb a jako centrum letní turistiky mohou být rovněž spíše pozitivní, nicméně z hlediska velikosti města nebudou mít zásadnější význam.  Pro ostatní obce Frýdlantska jsou přínosy ze skiareálu buď velmi nepravděpodobné nebo neprůkazné (víceméně jen ve sféře rozšíření nabídky sezónních pracovních míst).