Vnímání a mínění Eliška Jungová, IKŽ, FSV UK LS 2007/8

Limity vnímání Smyslová omezení Kognitivní omezení – selektivní pozornost Ve snaze ekonomizovat vnímání: zužujeme vnímání na věci pro nás důležité dekódujeme je do jednodušší formy (riziko ztráty či zkreslení informace)

Vnímání názoru jiných Pět faktorů: Informace od podavatele Vliv příjemce na informaci Vztah mezi příjemcem a podavatelem Sociální kontext Kulturní prostředí

Politická socializace Výzkumy stranické loajality V tradičních demokraciích dosti stabilní v čase Zásadní vliv rodiny, primárních skupin

Sociální srovnávání Festinger (1954) teorie sociálního srovnávání Shoda jako podstatná báze pro naše vnímání a mínění Členové skupiny buď mění své názory nebo své vztahy Lidé mají potřebu neustálého srovnávání s ostatními členy skupiny, zejména není-li k dispozici objektivní měřítko Sklon srovnávat se zejména s těmi, s nimiž jsou lidé v kontaktu nebo jsou na podobné sociální úrovni

Sociální projekce mínění Jestliže jedinec nemůže/nechce srovnávat své názory s konkrétními jinými Při nedostatku znalostí skutečného mínění Poučený odhad – na základě zkušeností či informací, jaké je asi mínění jiných založené na skupinových charakteristikách a vlastním mínění jedince

Koncepty sociální projekce mínění Zrcadlové vnímání Pluralistická ignorance Falešný konsensus Popírající projekce Ideologický sklon Neosobní vliv a nerealistický optimismus Efekt třetí osoby

Zrcadlové vnímání Looking-glass perception Lidé předpokládají, že významní druzí mají stejný názor jako oni sami Zpravidla u témat, která nejsou kontroverzní nebo je jedinec nepovažuje za důležitá Veřejné mínění – předpoklad, že většina si myslí totéž co já

Pluralistická ignorance Společný nezájem (Pluralistic ignorance) Chybně vnímaný konsensus Jednotlivci podceňují podíl jiných, kteří mají stejný názor jako oni Většinové stanovisko k problému je nesprávně vnímáno jako stanovisko menšiny Možný důsledek - riziková situace je nesprávně vyhodnocena jako bezproblémová

Falešný konsensus (False consensus effect) Jedinec přeceňuje počet jiných, kteří souhlasí s jeho názorem Důvodem může být: Neúmyslné zkreslení v důsledku omezeného a výběrového kontaktu s ostatními Záměrná a motivovaná strategie - jevit se ostatním v příznivém světle

Motivace falešného konsensu Posilování pozitivního sebehodnocení Snaha vidět jiné jako sebe Potřeba sociální podpory a potvrzení

Popírající projekce (Disowning projection) Speciální případ atribuční teorie Tendence připisovat negativní vlastnosti jiným a odmítat je u sebe Veřejné mínění: fenomén „sociální vhodnosti“ – problém zejména u citlivých témat

Ideologický sklon (Ideological bias) Konzervativní/liberální sklon Speciální případ pluralistické ignorance Tendence předpokládat větší ideologické zabarvení názorů jiných než odpovídá skutečnosti

Neosobní vliv a nerealistický optimismus (Impersonal impact and unrealistic optimism) Týká se pravděpodobnosti pozitivních a negativních událostí v osobním životě Tendence vidět sebe lépe než ostatní Rozlišení mezi dvěma úrovněmi hodnocení – osobní versus sociální

Hodnocení ekonomické situace v ČR a ve vlastní domácnosti 1999 2001 2003 2005 2007 dobrá 5 7 9 26 mezi 29 41 43 34 špatná 65 49 56 30 Domácnost 24 25 32 37 50 44 47 27 23 16 Výzkumy CVVM

Efekt třetí osoby (Third-person effect) Vnímané účinky masových médií Tendence přeceňovat vliv médií na ostatní