Česká republika: Vodní nádrže Hospodářský zeměpis Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Co je vodní nádrž? Jako vodní nádrž se označuje prostor k dlouhodobějšímu zadržení vody. Vzniká přirozeně (přírodní vodní nádrž – jezero) nebo uměle výstavbou přehradní hráze na vodním toku.

Funkce vodních nádrží zásobní funkce – zdroj vody pro různé účely: 1) pitná voda (vodárenské nádrže) 2) závlahová 3) technologická 4) protipožární ochrana před povodňovými průtoky zdroj elektrické energie z vodních elektráren dopravní – vzdutí nádrže a nadlepšené průtoky níže po toku přispívají ke splavnění nadlepšování průtoků – zadrženou vodu je možno v sušších období vypouštět a zachovávat tak níže po toku minimální průtokekreační a rybolovná Rekreační a rybolovná

Členění nádrže Vlastní prostor nádrže je rozčleněn na(popsáno ode dna): prostor stálého nadržení akumulační (zásobní) prostor– v období s vyššími průtoky (v ČR na jaře) se v něm hromadí požadovaná zásoba vody, která se v dalším období postupně využívá. retenční (ochranný) prostor – plní se jen za povodňových stavů a) ovladatelný – mezi hladinou zásobního prostoru a přelivnou hranou b) neovladatelný – určen výškou přepadu přes přelivnou hranu

Malé vodní nádrže Za malé vodní nádrže jsou podle české normy považovány nádrže s akumulačním objemem (určí se jako poměr objemu zásobního prostoru nádrže a dlouhodobého průměrného ročního odtoku v přehradním profilu) menším než 2 mil. m³, které jsou zároveň u hráze hluboké nejvýš 9 m. Rozdělení malých vodních nádrží dle účelu: závlahové, rybochovné, retenční, rekreační, dočišťovací, požární, krajinotvorné aj. Rozdělení způsobu přivádění vody: a) průtočné b) neprůtočné – obtokové, boční, hrázové

Královehradecký kraj Vodní nádrž Les Království Les Království je údolní přehradní nádrž na řece Labi Leží u samoty Tešnov v katastrálním území Bílá Třemešná Na levém břehu ji lemuje rozsáhlý lesní komplex Království Přehrada je v českých poměrech neobvyklá svým vysoce estetickým stavebním provedením. V současnosti je díky své jedinečnosti vyhledávaným cílem turistů. Nádrž je při zásobním objemu dlouhá 5,1 km a maximální zatopená plocha činí 85 hektarů.

Pardubický kraj Vodní nádrž Pařížov Vodní nádrž Pařížov je gravitační přehrada na řece Doubravě. Přehradu stavělo na 500 dělníků v letech 1910 - 1913.Rok předtím byla postavena obtoková štola a jez, vybudované pro ochranu vlastní výstavby hráze. Hráz je technickou památkou. Je postavena z lomového kamene. Má tvar základního statického trojúhelníku se skloněným návodním lícem. V roce 1992 bylo rozhodnuto o zřízení malé vodní elektrárny. Do obou výpustí jsou osazeny Bankiho turbíny.

Moravskoslezský kraj Vodní nádrž Šance Rozloha - 335-337 ha Délka - 7,6 km Objem - 61,8 milionu m³ Povodí - 146,4 km² Vodní nádrž Šance je údolní přehradní nádrž na horním toku řeky Ostravice, vybudovaná v letech 1964 - 1969. Při stavbě přehrady byla mimo jiné zatopena centrální část obce Staré Hamry a zrušena železniční trať v úseku Ostravice-Bílá Hlavním účelem přehrady: shromažďování zásob pro výrobu pitné vody v úpravně Nová Ves ve Frýdlantu nad Ostravicí. Nádrž proto podléhá hygienické ochraně a koupání i jiné rekreační aktivity jsou v ní zakázány. Důležitým vedlejším využitím je regulace průtoku a ochrana před povodněmi.

Jihomoravský kraj Vodní nádrž Letovice Délka - 4,7 km Největší šířka - 397 m Největší hloubka cca 27 m Zatopená plocha: 104,6 ha Údolní nádrž Letovice na říčce Křetínka byla vybudována v letech 1972 - 1976, do plného provozu předána v roce 1978. Hlavním posláním tohoto vodního díla je vyrovnávání toku řeky Svitavy. Dále je přehrada využívána pro rekreaci, rybolov a vodní sporty. Rekreaci zajišťuje středisko Svitavice, vodní sporty Jachetní oddíl TJ Sokol Letovice.

Kraj Vysočina Vodní nádrž Vír Délka - 9,3 km Max. hloubka - 65,6 m Vodní nádrž Vír byla postavena na řece Svratce a skládá se ze dvou částí. Větší část se nachází nad obcí Vír proti proudu řeky, druhá část (menší) je pak zhruba dva kilometry od první částí. Jako u většiny nádrží byla postavena jako ochrana proti povodním na řece Svratce, dále pak jako vodárenský odběr pro Vírský vodovod a vodovody Bystřice nad Pernštejnem a Žďár nad Sázavou.

Karlovarský kraj Vodní nádrž Jesenice Rozloha - 7,6 km² Délka - 12 km Objem - 52.750.000 m³ Max. hloubka - max. 18 m Vodní nádrž Jesenice je přehrada ležící cca 7 kilometrů jihovýchodně od Chebu na řece Odravě Jesenice začala být budována v roce 1957. Dokončena byla v roce 1961. Hráz nádrže je přímá, sypaná zemní se šikmou jílovou těsnící vrstvou na návodní straně Celková zatopená plocha nádrže činí 760 ha o objemu 60,150 mil. m³.

Ústecký kraj Vodní nádrž Janov Vodní nádrž Janov se nachází asi 3,5 km severozápadně od Litvínova. Nádrž byl vybudována v letech 1911-1914 radou města Mostu. Jejím účelem byla ochrana před povodněmi pod hrází a hlavně jako akumulace vody pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou. Hráz je tížná, zděná z lomového kamene, dlouhá 225 m a vysoká max. 45,45 m nad terénem. Ovladatelný objem nádrže je 1,599 mil. m³ při zatopené ploše 10,08 ha.

Liberecký kraj Vodní nádrž Fojtka Rozloha - 7 ha Prům. hloubka - 10 m Vodní nádrž Fojtka (někdy nazývána Fojtecká přehrada nebo Mníšecká přehrada) je přehradní nádrž na potoce Fojtka v obci Mníšek,postavená v letech 1904 až 1906. Zděná hráz je 11 m vysoká a 146 m dlouhá. Celá nádrž má rozlohu 7 hektarů s průměrnou hloubkou okolo 10 m. Přehrada slouží i jako koupaliště. Na březích je mnoho místa pro slunění i pro hraní her. Hojně se zde vyskytují lososovité ryby.

Středočeský kraj Vodní nádrž Klíčava Klíčavská přehrada stojí v údolí potoka Klíčavy v lesích nedaleko Křivoklátu. Byla budována v letech 1949-1955. Slouží k zásobování pitnou vodou kladenskou oblast. Hráz nádrže je batonová, přímá, gravitační. Délka je 175,9 m a výška nad základy 50,2 m. Zatopená plocha nádrže je 64,16 ha při kótě 293,7 což je ochranný ovladatelný prostor.

Vltavská kaskáda je nejvýznamnější českou soustavou vodních děl na řece Vltavě jde o celkem 9 přehrad, z nichž první byly budovány ve 30. letech 20. století do Vltavské kaskády patří přehrada zadržující největší objem vody z českých nádrží (Orlík) i přehrada největší co do plochy hladiny (Lipno) vodní elektrárny v přehradách kaskády produkují elektrický výkon až 750 MW

1. Vodní nádrž Lipno I Rozloha - 48,7 km² Délka - 48 km Šířka - 10 km Objem - 306 000 000 m³ Povodí - 950,56 km² Max. hloubka - 21,5 m Prům. hloubka - 6,5 m Lipno, Údolní nádrž Lipno či Lipenská přehrada je vodní dílo vybudované na řece Vltavě v letech 1952–1959 jde o rozlohou největší přehradu a vůbec o největší vodní plochu na území České republiky na pravobřežní straně zasahuje až k státním hranicím s Rakouskem

Hráz přehrady se nachází v obci Lipno nad Vltavou. Je sypaná s těsnicím jádrem, vybavená ocelovými kesony a betonovými výpustěmi. Výška hráze je 25 m. Délka hráze je 296 m.

V nádrži se nachází vedle několika menších ostrůvků větší ostrov zvaný Tajvan.

Využití Lipno je významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody a vodní sporty a sportovní rybolov. Dále jde o zásobárnu vody a zdroj elektrické energie V neposlední řadě je třeba zmínit, že Lipno je jedinou českou přehradní nádrží, kterou je možno použít k boji proti skutečně velkým povodním, protože ono jediné má dostatečnou kapacitu, aby mohlo za stavu výraznějšího vypuštění dlouhodobě přijímat podstatně větší množství vody, než vypouští.

2. Lipno II Rozloha - 32,5 ha Délka - 7 km Objem - 1,685 mil. m³ Lipno II je vyrovnávací nádrž u Vyššího Brodu, která slouží k vyrovnávání odtoků z elektrárny na přehradní nádrži Lipno I. Využití: Elektrárna typ turbíny: Kaplan počet turbín: 1 hltnost: 20 m³/s spád: max. 9,55 m výkon: 1,6 MW

3. Vodní nádrž Hněvkovice Rozloha - 2,6767 km² Objem - 21 100 000 m³ Hněvkovice či Hněvkovická přehrada je vodní dílo vybudované na řece Vltavě v letech 1986-1991. Spolu s VD Kořensko jsou nejnovějšími stupni Vltavské kaskády. Přehradní hráz se nachází zhruba 4 km vzdušnou čarou na jih od města Týn nad Vltavou. VD bylo primárně vybudováno jako zdroj technologické vody pro elektrárnu Temelín. Dále je využíváno k energetickým a rekreačním účelům, vodním sportům a sportovnímu rybolovu. Vlastní VD tvoří betonová tížná hráz, plavební komora a vodní elektrárna.

4. Vodní nádrž Kořensko Vodní dílo Kořensko bylo vybudováno na řece Vltavě v letech 1986–1991 Hráz přehrady se nachází zhruba 2 kilometry pod ústím Lužnice do Vltavy v oblasti vzdutí vodní nádrže Orlík Účelem díla je homogenizace odpadních vod z jaderné elektrárny Temelín a zajištění stále úrovně hladiny v oblasti Týna nad Vltavou. Při levém břehu je mezi jezem a plavební komorou malá vodní elektrárna Je určena pro lodě do nosnosti 300 t.

5. Vodní nádrž Orlík Rozloha - 27,32 km² Délka - 68 km Objem - 720 000 000 m³ Max. hloubka - 74 m Vodní nádrž Orlík byla vybudována v letech 1954–1961 a přehradila tok řeky Vltavy u Solenice na Příbramsku Během stavby se denně střídalo přes 1 500 dělníků a samotná stavba si vyžádala 2 oběti Vesnice a osady zatopené Orlickou přehradou: Orlické Zlákovice, Zbenické Zlákovice, Těchnice, Korce, Podskalí, Radava a Velký Vír. Hráz dosahuje výšky 91m a zadržuje jezero o ploše 2 732 ha. Vodní elektrárna je umístěna v levé části řeky u paty betonové hráze.

6. Vodní nádrž Kamýk výška hráze: 17 m délka hráze: 158 m rozloha hladiny: 195 ha Vodní nádrž Kamýk je přehradní nádrž na řece Vltavě u obce Kamýk nad Vltavou v okrese Příbram. Přehrada byla postavena v letech 1957–1962, pro vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík. Jejími dalšími účely jsou: ochrana před povodněmi, vyrovnání průtoků, energetika, nalepšení průtoků a rekreace. Je vybavena vodní elektrárnou se čtyřmi Kaplanovými turbínami

7. Vodní nádrž Slapy Rozloha - 1162,7 ha Objem - 270 mil. m³ Hloubka – 58 m Vodní nádrž Slapy je přehradní nádrž na řece Vltavě u obce Slapy. Přehrada byla postavena v letech 1949-1955. Využívá se pro účely: ochrana před povodněmi, energetika, nalepšení průtoků, průmyslový odběr, rekreace. Hráz přehrady dlouhá 260 m a vysoká 60 m je založena na skalním podloží. Vodní elektrárna Slapy je umístěna na vodní nádrži Slapy na Vltavě.

8. Vodní nádrž Štěchovice Rozloha - 95,7 ha Délka - 9,4 km Objem - 11,2 mil. m³ Vodní nádrž Štěchovice byla postavena v letech 1938–1944 jako druhá část Vltavské kaskády. Jejím hlavním účelem je regulace odtoku Vltavské kaskády. Je vybavena vodní elektrárnou s dvěma Kaplanovými turbínami Součástí díla je také plavební komora pro lodě do výtlaku 1000t, překonávající rozdíl hladin 20,1 m.

9. Vodní nádrž Vrané Rozloha - 2,63 km² Délka - 13 km Šírka – 12 m Objem - 11 100 000 m³ Vodní nádrž Vrané byla postavena v letech 1930– 1936 jako první část vltavské kaskády. Jejím hlavním účelem je regulace odtoku vltavské kaskády. U levého břehu se nachází jez a plavební komora. Má čtyři přelivná pole. Hráz dosahuje hradící výšky 9,7 m a nachází se na říčním kilometru 71,325.

Nej.. nejobjemnější Orlík 716,56 mil. m³ nejhlubší Dalešice - max. hloubka 85,5 m největší  Lipno I. 4870 ha

KONEC Zdroje  wikipedia.cz  google.cz  zempl.wz.cz  atlasceska.cz