Ochrana životního prostředí Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

Obsah Územní ochrana Národní parky Národní parky – přehled Chráněné krajinné oblasti Maloplošná chráněná území Mapa chráněných oblastí v ČR Označení chráněných území Natura 2000 Postup při zařazování oblastí do Natura 2000 v ČR Mapa ptačích oblastí v ČR Mapa ptačích oblastí v Evropě Biogeografické oblasti vČR Legislativa Videa

Územní ochrana Územní ochrana je zakotvena v zákoně 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a jeho prováděcích vyhláškách 395/1992 Sb. a 60/2008 Sb. V České republice se dělí na dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ). Velkoplošná chráněná území (VZCHÚ): Národní park (NP) Chráněná krajinná oblast (CHKO) Maloplošná chráněná území (MZCHÚ): Národní přírodní rezervace (NPR) Národní přírodní památka (NPP) Přírodní rezervace (PR) Přírodní památka (PP) Zpět na obsah

Národní parky Národní parky jsou rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku a jsou určeny § 15-24 zákona. Značnou část národních parků zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Národní parky nepodléhají správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V České republice jsou čtyři národní parky (NP): Krkonošský NP, NP Šumava, NP České Švýcarsko a NP Podyjí s vlastní správou.  Zpět na obsah

Národní parky Území národních parků je členěno do tří zón odstupňované ochrany, nejpřísnější režim je stanoven pro I. zónu. Na území národních parků je omezen volný pohyb veřejnosti, podrobnosti jsou stanoveny v jejich návštěvních řádech. Národní parky mají samostatný správní orgán – správu národního parku, který koordinuje a řídí všechny hlavní aktivity, týkající se zásahů do přírodního prostředí. Jsou zřizovány zákonem. V následující tabulce najdete přehled národních parků a jejich rozlohu. Celkem se rozkládají na 1,51 % území ČR, tj. 119 500 ha. Národní park Rok vyhlášení  Rozloha v ha  Krkonošský národní park  1963 36 300  Národní park Podyjí   1991  6 300 Národní park Šumava  69 000 Národní park České Švýcarsko   2000  7 900 Zpět na obsah

Chráněné krajinné oblasti Přehled a rozlohy národních parků Chráněné krajinné oblasti Chráněné krajinné oblasti jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Jsou definovány v § 25-28 zákona. Ochrana těchto oblastí je odstupňována zpravidla do 4 zón, jimiž se určují limity hospodaření a jiného využívání přírodního potenciálu. Hospodářské využití se provádí s ohledem na zachování a podporu jejich ekologické funkce. Součástí první - nejpřísnější - zóny jsou zvláště chráněná území menší rozlohy – tzv. maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ). AOPK ČR vykonává správu CHKO prostřednictvím regionálních pracovišť - 24 správ CHKO v rámci celé republiky. O CHKO Šumava pečuje Správa NP a CHKO Šumava. Kromě správy vlastního území CHKO mají správy CHKO ve své kompetenci také péči o MZCHÚ národních kategorií mimo území CHKO (s výjimkou území národních parků a vojenských újezdů). Zpět na obsah

Maloplošná zvláště chráněná území Národní přírodní rezervace NPR jsou definovány jako menší území mimořádných hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku (mapka). Přírodní rezervace PR jsou definovány jako menší útvar soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Národní přírodní památky a přírodní památky  NPP a PP jsou definovány jako přírodní útvary menší rozlohy, zejména geologické či geomorfologické útvary, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů. Území s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem (které vedle přírody formoval svou činností člověk), jsou vyhlašována jako národní přírodní památky. Zpět na obsah

Mapa chráněných oblastí ČR Zpět na obsah

Označení chráněných území K označení zvláště chráněných území v terénu se dle vyhlášky č. 60/2008 Sb. používá: tabulí s velkým státním znakem České republiky a tabulí s označením příslušné kategorie ochrany a názvem  u NP, CHKO, NPR a NPP tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s označením příslušné kategorie ochrany a případně i názvem u PR a PP pruhového značení hranic na sloupcích či hraničních stromech u NPR, NPP, PR, PP a I. zóny NP (jedná se o dva červené pruhy 5 cm široké a oddělené 5 cm širokou mezerou, přičemž dolní červený pruh vyznačuje pouze příslušnou výseč nechráněného území, zatímco horní pruh probíhá po celém obvodu). Zpět na obsah

Kategorie území chráněných zájmy EU (NATURA 2000) V souvislosti s přístupem ČR do Evropské unie byla vymezena soustava chráněných území tzv. NATURA 2000, jejímž cílem je zabezpečit ochranu nejvýznamnějších lokalit evropské přírody. NATURA 2000 je budována členskými státy EU na základě dvou důležitých směrnic EU v oblasti ochrany přírody: Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (92/73/EHS, směrnice o stanovištích) Směrnice o ochraně volně žijících ptáků (79/409/EHS, směrnice o ptácích). Soustava těchto území má zajistit ochranu z evropského pohledu nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů rostlin, živočichů a nejcennějších přírodních stanovišť, které jsou uvedeny v přílohách směrnic. Zpět na obsah

NATURA 2000 Vedle současných zvláště chráněných území tak vznikly dvě nové kategorie chráněných území: ochranu rostlin, živočichů a vzácných přírodních stanovišť zajišťují evropsky významné lokality (EVL či také SAC – Special Areas of Conservation) ochranu ptačích druhů jsou vyhlášeny ptačí oblasti (zkratka PO nebo SPA – Special Protection Areas). Jedním z hlavních cílů je zachovat popř. zlepšit současný stav přírodních stanovišť a druhů rostlin a živočichů v rámci Evropské unie. Na rozdíl od zvláště chráněných území nejsou pro NATURU 2000 stanoveny žádné obecné zákazy nebo omezení a v mnoha případech se smí území využívat a obhospodařovat stejným způsobem jako před vyhlášením. Je však třeba dodat, že po schválení návrhu lokalit SAC i SPA Evropskou komisí je nutné do 6 let všechny lokality vyhlásit v některé z našich kategorií ZCHÚ (tedy NP, CHKO, NPR, PR, NPP nebo PP). Postup při vytváření soustavy NATURA 2000 a její ochranu stanoví zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Zpět na obsah

Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území evropského významu. Jejím prostřednictvím chráníme z evropského pohledu nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy živočichů, rostlin a nejcennější přírodní stanoviště. Cílem ochrany lokalit soustavy Natura 2000 je zachování nebo zlepšení jejich stavu, a tedy ochrana biologické rozmanitosti v rámci celé Evropské unie (dále EU). Každý stát EU je povinen podle stanovených kritérií vymezit odpovídající lokality a zajistit jejich ochranu.   Soustavu Natura 2000 tvoří dva typy území, ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Dle směrnice o ochraně volně žijících ptáků 79/409/EHS  má každý členský stát povinnost vyhlásit ptačí oblasti k ochraně ptačích druhů. Druhým typem území jsou evropsky významné lokality, podle Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin 92/43/EHS. Více informací o soustavě Natura 2000 v České republice naleznete na webových stránkách www.natura2000.cz Zpět na obsah

Postup při zařazování oblastí do celku NATURA 2000 Výběr území soustavy NATURA 2000 musí být prováděn na základě odborných údajů (např. početnost populace u rostlinných a živočišných druhů, rozloha a zachovalost přírodního stanoviště). V soustavě má být zahrnuto nejhodnotnější území bez ohledu na vlastnické vztahy, současné hospodářské využití, sociální, hospodářské a jiné zájmy. Území soustavy NATURA 2000 mohou být vyhlášena na pozemcích vlastněných státem či soukromou osobou, v rámci již existujících chráněných územích nebo v územích dosud nechráněných. Nejdříve je tedy potřeba zjistit, kde a kolik se daných "předmětů ochrany" (druhů rostlin a živočichů, stanovišť) v daném státě nachází. Na základě těchto údajů vytvoří členský stát seznam navžených lokalit, a to zvlášť pro každou biogeografickou oblast - v ČR tedy pro kontinentální a panonskou. Navržená soustava území Natura 2000 členským státem je následně přezkoumána "biogeografickým procesem posuzování návrhů členských států". Toto posuzování se tradičně děje na tzv. biogeografických seminářích. Jedná se o oficiální expertní jednání, které svolává a řídí Evropská Komise. Hlavním posuzovatelem odborného hlediska je Evropské tématické středisko pro ochranu biodiverzity v Paříži (ETC/BD), dále odborné národní organizace a Komisí najatí experti. Navržená soustava může vyhovovat nárokům pro schválení v rámci soustavy Natura 2000 nebo ne. Pokud seznam pSCI při posuzování uspěje, je tento evropský seznam lokalit publikován v Úředním věstníku Evropských společenstvích. Členský stát má následně povinnost zajistit formální ochranu na těchto lokalitách a péči o ně. Pokud Evropská Komise shledá předložený národní seznam nedostatečným, uloží členskému státu požadavky na doplnění a přepracování. Zpět na obsah

Mapa ptačích oblastí NATURA 2000 Zpět na obsah

Mapa oblastí NATURA 2000 v Evropě Území Natura 2000 Typy biotopů alpinský anatolský arktický atlantický černomořský severský kontinentální makarónský středomořský pannonský stepní není datový podklad Zpět na obsah

Biogeografické oblasti ČR Různá místa se liší klimatickými podmínkami, mají rozdílný geologický podklad a historický vývoj. To vede k typické kombinaci druhů a specifickému druhovému složení na daném území - můžeme vylišit tzv. biogeografické oblasti. Z hlediska ochrany přírody můžeme snáze porovnávat lokality s podobnými podmínkami. Proto při vytváření soustavy chráněných území NATURA 2000 se jednotlivé lokality na daném území vybírají zvlášť pro danou biogeografickou oblast. Jaké biogeografické oblasti se vyskytují v EU? Na území členských států se nachází devět biogeografických oblastí: alpinská, atlantská, boreální (severská), černomořská, kontinentální, makaronéská (ostrovy v atlantiku podél západoevropského pobřeží), panonská (uherská rovina), stepní a mediteránní (středomořská . Některé státy leží jen v jedné biogeografické oblasti (např. Řecko, Velká Británie), jiné ve dvou (např. Německo, Belgie, Česká republika) či dokonce ve třech (Španělsko, Itálie, Francie). Jaké biogeografické oblasti jsou v České republice? Území České republiky leží ve dvou biogeografických oblastech: kontinentální (většina území) a panonské (větší část jižní Moravy). Hranici mezi kontinentální a panonskou biogeografickou oblastí můžete nalézt na mapě. Zpět na obsah

Hranice panonské a kontinentální biogeografické oblasti na území ČR Zpět na obsah

Odkazy a Videa Těžba uhlí – Chabařovice Rekultivace těžební činnosti – Chabařovice Rekultivace těžby na Mostecku – jezero Most Zničení starého Mostu Ohrožení Horního Jiřetína těžbou Legislativa – zákon o ochraně přírody Zpět na obsah