Od č in ě ní nemajetkové újmy v p ř ípad ě zásahu do osobnostního práva Problematika náhrady nemajetkové újmy © Vladimír Plecitý, 2013

Povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu postihuje škůdce: - byla-li tato povinnost výslovně ujednána nebo - jen stanoví-li to zvlášť zákon (srov. § 2894 odst. 2). K ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, se nepřihlíží. Stejně tak způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, nebo ujednání omezující či vylučující právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. Práva na náhradu se nelze ani platně vzdát (srov. § 2898). Nemajetková újma musí být odčiněna v některých zvláštních případech: - není-li náhrada majetkové újmy vůbec možná, anebo - odporovalo-li by přiznání poškozenému náhrady jen majetkové újmy obecně uznávaným zásadám spravedlnosti. Nejčastěji se jedná o zásah do osobních práv člověka nebo pokud jde o nemajetkové újmy na zdraví, popř. náhrady při usmrcení. Náhradu nemajetkové újmy má hradit i ten, kdo způsobil škodu úmyslně z touhy ničit či ublížit nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky, anebo způsobil-li škodu porušením důležité povinnosti z hrubé nedbalosti, pokud náhradu nemajetkové újmy odůvodňují zvláštní okolnosti (srov. § 2971).

V takovém případě je škůdce povinen nahradit nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit (tzv. sekundární oběť). U sekundární oběti může dojít např. k tzv. újmě odrazem (např. svědek tragické autonehody). Může se jednat o duševní útrapy, nervový šok, pocit osobního neštěstí, psychické otřesení, které může mít vliv na další život sekundární oběti  § 2971 Při odčinění újmy na přirozených právech člověka je škůdce povinen nahradit (obsah náhrady) :  škodu,  nemajetkovou újmu a  způsobené duševní útrapy (jako nemajetková újma) – srov. § 2956 Způsob a rozsah náhrady nemajetkové újmy Platí zásada: Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. I zde platí, že peněžitá náhrada má přicházet jen tehdy, nelze-li tuto újmu odčinit jinak. Musí jít ale o skutečné a dostatečné odčinění způsobené újmy (srov. § 2951 odst. 2). Pokud půjde o odčinění nemajetkové újmy peněžitou formou, nestanoví zákoník žádná omezení této finanční částky.

Způsob a rozsah náhrady při újmě na přirozených právech člověka Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jsou to tyto okolnosti:  úmyslné způsobení újmy  způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci,  násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost,  v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody,  v úvahu se vezme obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala (srov. § 2957). Musí být odčiněno vše, tzn. újma v plném rozsahu. Způsob a výši přiměřeného zadostiučinění určuje soud. Z uvedeného vyplývá, že při zohlednění okolností, za nichž k porušení práva došlo bude mít význam pro stanovení výše náhrady i forma a míra zavinění.

Náhrada majetkové újmy  škody – použijí se obecná ustanovení o náhradě škody, tj. § 2951 a násl. Náhrada škody způsobené ublížením na zdraví a usmrcením Jen formou peněžité náhrady nemajetkové újmy Peněžitá náhrada musí být určena v takové výši, aby plně vyvážila vytrpěné bolesti a další nemajetkovou újmu, včetně event. ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2958). V případě usmrcení blízké osoby se nahrazuje duševní újma (útrapy) manžela, rodičů, dítěte nebo jiné blízké osoby peněžitou částkou ve výši, která plně vyvažuje jejich utrpení. Opět platí, není-li možné výši určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2959). Metodika, jež má sloužit jako pomůcka pro rozhodování soudů  totální ztráta lidského zdraví a schopnosti  částka korun. Jeden bod bolestného = 251,28 Kč (1% průměrné měsíční mzdy – loni činila korun)

Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto zásahem do přirozeného práva člověka chráněného ustanoveními první části tohoto zákona, může ochuzený požadovat za neoprávněné nakládání s hodnotami týkajícími se jeho osobnosti namísto plnění podle odstavce 1 dvojnásobek odměny obvyklé za udělení souhlasu s takovým nakládáním. Je-li pro to spravedlivý důvod, může soud rozsah plnění přiměřeně zvýšit (srov. § 3004 odst. 2). Podle odstavce 1 má ochuzený právo požadovat, aby mu byla podle jeho volby vydána buď peněžitá náhrada, anebo co obohacený zcizením utržil. Jedná se o zvláštní skutkovou podstatu, přicházející v úvahu v případech neoprávněného nakládání s hodnotami týkajícími se osobnosti člověka. Nejčastěji půjde o uveřejňování v tisku nebo jiných médiích (televize, film a další) skutečností, např. ze soukromého života, bez souhlasu člověka, kterého se to týká. Může se jednat i o osoby veřejného zájmu.

Promlčení Osobnostní práva se nepromlčují!!! (srov. § 611 a další) Ale: Právo na odčinění nemajetkové újmy v penězích (jako právo s převažující majetkovou povahou) se promlčuje, a to v tříleté subjektivní a desetileté objektivní promlčecí době (§ 636).