Autor: Mgr. Libor Sovadina Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Vlastnosti zvuku FY_082_Zvuk_Vlastnosti zvuku Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace

Anotace: Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učiva Materiál rozvíjí poznatky získané v hodinách fyziky Je určen pro předmět Fyzika a ročník 9.

Vlastnosti zvuku Mezi základní vlastnosti zvuku patří : výška barva hlasitost (intenzita)

Šíření a rychlost zvuku K šíření zvuku je potřeba nějakého látkového prostředí. To je takové prostředí, ve kterém jsou nějaké částice - například částice plynů ve vzduchu. Proto se zvuk nešíří ve vakuu, které neobsahuje žádné částice. Čím je prostředí hustší, tím se šíří zvuk větší rychlostí. Rychlost zvuku ve vzduchu je asi 330 m/s

Výška zvuku Výška zvuku je dána jeho frekvencí. Čím vyšší je frekvence, tím je vyšší výška. U jednoduchých tónů s harmonickým průběhem určuje jejich frekvence absolutní výšku tónu. Absolutní výška tónu se měří přístroji pro měření zvukových frekvencí, za obvyklých podmínek ji nelze určit sluchem. Pro subjektivní hodnocení zvuku je důležitější relativní výška tónu, což je podíl frekvence daného tónu vůči frekvenci referenčního tónu. Hudební akustika určuje jako základní tón 440 Hz, v technické praxi se jako základní (referenční) tón udává 1000 Hz (jeden kilohertz).

Ladící vidlice - ladička Ladička je zařízení, které vydává tón s přesnou frekvencí, nebo dokáže určit frekvenci znějícího tónu. Slouží nejčastěji k ladění hudebních nástrojů. Ladící vidlice - ladička

Barva zvuku Zvuky se i při stejné výšce tónu mohou lišit odlišným zabarvením. Barva zvuku je určena počtem vyšších harmonických tónů ve složeném tónu a jejich amplitudami. Sluchem podle barvy zvuku rozeznáváme hudební nástroje a hlasy lidí. Proto jsme schopni rozlišit stejné tóny vydávané například kytarou a klavírem.

Hlasitost a intenzita zvuku Hlasitost zvuku je subjektivní veličina. Je závislá na velikosti akustického tlaku , kterým zvukové vlnění působí na sluch. Intenzita zvuku I je definována jako zvuková energie dopadající na jednotku plochy za jednotku času. Hlasitost zvuku se udává v jednotce db (decibel)

Příklady hlasitosti zvuků v db práh slyšitelnosti 20 hluboké ticho, bezvětří, akustické studio 30 šepot, velmi tichý byt či velmi tichá ulice 40 tlumený hovor, šum v bytě, tikot budíku 50 klid, tichá pracovna, obracení stránek novin 60 běžný hovor 70 mírný hluk, hlučná ulice, běžný poslech televize 80 velmi silná reprodukovaná hudba, vysavač v blízkosti 90 silný hluk, jedoucí vlak 100 sbíječka, přádelna, maximální hluk motoru 110 velmi silný hluk, živá rocková hudba, kovárna kotlů 120 startující proudové letadlo 130 práh bolestivosti 140 akustické trauma, 10 m od startujícího proudového letadla 170 zábleskový granát

Ochrana před hlukem Pobyt v hlučném prostředí má špatný vliv na zdraví člověka, na jeho pracovní výkon a pozornost. Člověk není schopný se na nadměrný hluk adaptovat. Proto jsou v pracovním i mimopracovním prostředí přijímána specifická opatření k ochraně osob před nadměrným hlukem. Často se problémy s hlukem řeší pomocí izolace vhodnými pórovitými látkami (plst, koberec, vakuové vrstvy apod.)

Negativní vlivy hluku na zdraví člověka Negativní vliv na zdraví mají četné návštěvy diskoték a dalších hlasitých hudebních představení, také vysoká hlasitost elektronických zařízení. Škodlivé jsou hlučné činnosti v malém prostoru (odrazem hluku od stěn se zvyšuje jeho hladina zvuku). Rušivě působí hlučné činnosti (vrtání, opravy v bytě, vysávání apod.) v noční dobu. Velmi hlučné bývají některé druhy dopravy, například železniční doprava, letecká doprava v blízkosti letiště apod. Mezi velmi hlučná místa obvykle patří velké průmyslové provozy v těžkém průmyslu (hutě, slévárny, válcovny apod.).

Použité zdroje: www.wikipedie.org Stimmgabel.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 14.9.2005 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Stimmgabel.jp