Prevence kriminality, šikany a psychického násilí: mobbing

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Stodůlky 1977 a 2007 foto Václav Vančura, 1977 foto Jan Vančura, 2007.
Advertisements

Města ČR – orientace na mapě
Projekt Fakultní nemocnice u sv
Oddělení vzdělávání trenérů FAČR. Motto Dovolte sobě i druhým se cítit dobře.
ŠIKANA Co je šikana, její druhy Občanská výchova Milan Šimek.
Zvládání rizik vyplývajících z pracovního stresu ve společnosti EDUCACONSULT M&J Consulting Pardubice, Česká republika
Motivace 1.úvodní pojmy 2. pracovní motivace 3. stimulace
Násobíme . 4 = = . 4 = = . 4 = = . 2 = 9 .
ŠIKANA.
PSYCHOLOGICKÁ PŘÍPRAVA - ÚVOD
Agrese a šikana jako pedagogické jevy
MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám.
VY_32_INOVACE_ 14_ sčítání a odčítání do 100 (SADA ČÍSLO 5)
Proč je důležité studovat Principy
ANALÝZA POTŘEB, MOTIVACE A FIREMNÍ PÉČE O ZAMĚSTNANCE VE VYBRANÝCH NZDM PARDUBICKÉHO KRAJE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Bc. Kejzlarová Šárka, DiS. Sběr dat:
Zábavná matematika.
Dělení se zbytkem 6 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Dělení se zbytkem 5 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Čtení myšlenek Je to až neuvěřitelné, ale skutečně je to tak. Dokážu číst myšlenky.Pokud mne chceš vyzkoušet – prosím.
52_INOVACE_ZBO2_1364HO Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Rozvoj vzdělanosti.
Dělení se zbytkem 8 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Sexuální život u pacientů s mentálním postižením v ÚSP
Zásady pozorování a vyjednávání Soustředění – zaznamenat (podívat se) – udržet (zobrazit) v povědomí – představit si – (opakovat, pokud se nezdaří /doma/)
DĚLENÍ ČÍSLEM 7 HLAVOLAM DOPLŇOVAČKA PROCVIČOVÁNÍ
MS PowerPoint Příloha - šablony.
Vliv šikanování ve třídě na socializaci jednotlivých žáků Pavel Letý Pedagogicko – psychologická poradna Nový Jičín 2009.
Co je vztahová patologie?
Alzheimerova choroba Lukášek Závodný 2.HB.
1 Celostátní konference ředitelů gymnázií ČR AŘG ČR P ř e r o v Mezikrajová komparace ekonomiky gymnázií.
Technické kreslení.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_JIROCHOVA.
Výukový materiál vytvořený v rámci projektu „EU peníze školám“ Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o. Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění.
Náročné životní situace, konflikty
Náročné životní situace
Konflikty uvnitř interdisciplinárního týmu Proč vznikají a co se s nimi dá dělat Mgr. Radka Alexandrová Psycholožka DLBsH Rajhrad.
END 1.Přítelem 2.Druhem 3.Milencem 4.Bratrem 5.Otcem 6.Učitelem 7.Vychovatelem 8.Kuchařem 9.Elektrikářem 10.Instalatérem 11.Mechanikem 12.Návrhářem 13.Stylistou.
registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/
DĚLENÍ ČÍSLEM 5 HLAVOLAM DOPLŇOVAČKA PROCVIČOVÁNÍ Zpracovala: Mgr. Jana Francová, výukový materiál EU-OP VK-III/2 ICT DUM 50.
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Rizikového chování v dospívání
PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ PŘEHLED REAKCÍ. ŠKÁLY PRO POSUZOVÁNÍ ZPŮSOB: 0 = NENÍ TO MŮJ ZPŮSOB REAGOVÁNÍ 1 = OBČAS TAK REAGUJI 2 = ČASTO REAGUJI TÍMTO ZPŮSOBEM 3.
Mobbing psychický teror na pracovišti
Klára Šťastná 2.Ročník MK
Psychologie II Sociální psychologie
ZŠ A MŠ BOHUMÍN TŘ. DR. E. Beneše 456 okres Karviná, příspěvková organizace Digitální učební materiály ŠIII/2 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ.
Teorie motivace Adéla Furiková.
Vzájemná pomoc Petr Machala. Alfred Adler říkal, že člověk usiluje získat osobní moc neúspěch může vyvolat pocit méněcennosti Jste v něčem lepší než ostatní?
VY_32_INOVACE_PSYPS15860ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Rozvoj.
M ATEMATIKA A BYZNYS I NFORMAČNÍ MANAGEMENT VE FIRMĚ Eva Turnerová Západočeská univerzita
RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ VE ŠKOLE
MOŽNOSTI INTERVENCE – SEKTY
Ivana Petriková, Tomáš Vebr
Agrese a agresivita.
Riziko: Chybí ochranné prostředí, které nevyhovuje individuálním potřebám dítěte. klíčové: uzpůsobit prostředí patří mezi první úkoly + Náročnější prostředí.
Výchova ke zdraví v porodní asistenci
Sociální patologie SCPT SCPA
PSYCHICKÁ PŘÍPRAVA VE SPORTU
KRIMINALITA ŠIKANA MOBBING + BOSSING Brno, FÁZE ŠIKANY I. Ostrakismus II. Přitvrzování – ojedinělá fyzická agrese III. Vytvoření jádra agresorů-klíčový.
Nová šetření výskytu a podob šikany Centrum sociálních služeb Praha – Pražské centrum primární prevence.
MOBBING Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kumstát. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací.
Domácí násilí ©Manová Pavla, Bc.. Domácí násilí je fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich.
Číslo v digitálním archivu školyVY_52_INOVACE_VZ_35 Sada DUMVýchova ke zdraví PředmětVýchova ke zdraví Název materiáluŠikana Anotace Ž8ci se v průběhu.
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb
Šikana ….. a její prevence VY_32_INOVACE_10_36.
KYBERŠIKANA.
Šikana.
Náročné životní situace
ŠIKANA Základní škola a mateřská škola Nesovice, příspěvková organizace; CZ.1.07/1.4.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_05_šikana.
Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/
Vedení týmu. Vedení týmu Teambuilding budování týmu vzdělávání a stmelování týmu prostřednictvím zážitků snaží se odpoutat pracovníky od pracovního.
Transkript prezentace:

Prevence kriminality, šikany a psychického násilí: mobbing Mgr. Ivana Mutinová

Co je to Mobbing? Původ slova „mobbing“ Definice mobbingu Charakteristické znaky

Co je to mobbing? Mobbing je dlouhodobý systematický nátlak spojený s nepřátelskou a neetickou komunikací a absencí morálních zábran na straně útočníka. někdy se překládá jako šikana na pracovišti jednotlivé útoky jsou na první pohled neškodné a náhodné v komplexním pohledu jde však o promyšlený a zdraví ohrožující jev

Původ slova „mobbing“ z anglického - to mob - obtěžovat, hromadně napadnout, vrhnout se na … význam je přenesený ze zvířecí říše – K. Lorenz popisoval „útok smečky na vetřelce, jenž vnikl do jejího teritoria“ o jeho rozšíření v psychologii se zasloužil H. Leyman v 80. letech 20. století – zjistil, že podobný typ chování se vyskytuje i u lidí na pracovištích

Definice mobbingu Mobbing – psychické násilí mezi spolupracovníky Bossing – psychoteror, který způsobuje nadřízený svým podřízeným Staffing – psychický teror, který provádí podřízený svému nadřízenému Bullying - v anglicky mluvících zemích se spíše používá tohoto souhrnného termínu

Znaky mobbingu Výskyt minimálně jednou týdně po dobu alespoň půl roku Dlouhodobé a nepřetržité útoky zaměřené na konkrétního jedince

Znaky mobbingu Pravidelnost a opakovanost Útoky jsou systematické a cílené Projevy jsou nepřímé a skryté, je tedy těžké rozpoznat, že se něco děje

Nepřátelská a neetická forma komunikace Nelítostnost a bezcitnost Jaké další možné prvky RAFINOVANOST ZÁKEŘNOST Nepřátelská a neetická forma komunikace Nelítostnost a bezcitnost Aktivní a trvalý tlak

Cíle mobbingu poškodit druhého člověka znevážit jeho pracovní i soukromý život přimět jej k odchodu ze zaměstnání

Příčiny mobbingu Osobnost mobbera Osobnost oběti Firemní kultura Osobnost vedoucího pracovníka Interní komunikace mezi jednotlivými firemními strukturami Strach ze ztráty zaměstnání

Osobnost mobbera

Osobnostní zvláštnosti Egoistický, má pocit vlastní důležitosti , výjimečnosti a nadřazenosti Touží získat dominantní pozici, ovládnout druhé Sleduje jen své osobní cíle V skrytu může mít pocit méněcennosti, nespokojenosti se svým životem, vztahy, postavením na pracovišti

Rozdělení pachatelů mobbingu podle p. Huberové (1995): Typy mobberů Rozdělení pachatelů mobbingu podle p. Huberové (1995): Strůjce mobbingu – ten, co ho vymýšlí Náhodní pachatelé – ti, co konflikt neřeší a on se přesune do vleklého sporu Spoluúčastníci aktivní Spoluúčastníci pasivní

Motivy mobbingu Závist, žárlivost, nenávist Potřeba ubližovat druhému Touha ovládat Strach z konkurence Pocit nespokojenosti Přenášení stresu a napětí Nuda Obava – nestát se sám obětí Potřeba být litován Zástupný motiv

Pohlaví mobbera Muži – převažuje fyzická a verbální agresivita, cynické poznámky,vyzdvihování slabých stránek oběti, ale také ignorace Ženy – spíše pasivní agresivita, emoční vydírání, pomluvy, nekonkrétní narážky, neustálá kritika

Oběti mobbingu Osobnost oběti Odlišnost Fyzická odlišnost obětí Psychická odlišnost obětí Nový pracovník

Osobnost oběti Mýtus - obětí se stávají jen lidé slabí nebo nějak handicapovaní Může to být kdokoliv z nás – muži i ženy různých věkových kategorií, postavení, vzhledu či povolání Náchylnost stát se obětí – lidé, kteří nějak vybočují, jsou nápadní nebo neobvyklí Negativní odlišnost – mobber zvýrazní Pozitivní odlišnost - důkladně zneváží

Fyzická odlišnost obětí Příslušníci menšin, cizinci, homosexuálové Tělesná vada, vada řeči, akcent Silní, zrzaví, pihovatí Způsob oblékání Zvláštní chování Nemocní lidé Věk Jediná žena v mužském kolektivu a obráceně

Psychická odlišnost obětí Neplatí, že obětí se stávají jenom jedinci slabší Jedinci s nižší psychickou odolností jsou však ve větší nevýhodě Jedinci oslabení, osamělí, labilní s nízkou sebedůvěrou se sklony k obětování se, přecitlivělí naivní a důvěřiví Jedinci na své práci existenčně závislí

Psychická odlišnost obětí Terčem mobbingu se však stávají i extroverti: Jedinci pracovití Pečliví Poctiví Zodpovědní Sebevědomí Průbojní Iniciativní Úspěšní

Nový pracovník Možné nebezpečí změn v zavedených jistotách kolektivu Odlišení od průměru (psychické či fyzické) Pocit ohrožení– vyšší vzdělání, IQ, znalosti Nově příchozí „nepadne“ mobberovi do oka Podobnost s nějakou osobou v minulosti mobbera, s kterou měl negativní zkušenost

Průběh mobbingu Konflikt Systematický psychoteror Zveřejnění případu a zásah nadřízeného Vyloučení

systematický psychoteror Konflikt Spouštěčem je konflikt Často malicherný a někdy i náhodný pokud se neřeší, nastává druhá fáze – systematický psychoteror

Systematický psychoteror Zpočátku nejsou útoky tak časté a silné Mobber sonduje citlivá místa oběti Pro vnějšího pozorovatele vše vypadá jako malé konflikty, nevinné legrácky, „kanadské žertíky“ Jedinec se stává terčem systematických útoků Postupně je na něj vyvíjen psychický nátlak Pod tlakem začíná dělat chyby Je čím dál zranitelnější Začíná mít psychosomatické projevy Je vytěsňován z kolektivu Stává se problémovou osobností

Zveřejnění případu… Psychoteror se stává oficiálním Útoky se opakují častěji, s větší krutostí a záludností Krize se zintenzivňuje V této fázi se mohou k mobberovi přidávat i další členové kolektivu Postižený si cílenost útoků uvědomuje a je jimi deptán Agresivita útočníka se stupňuje Oběť pracuje ve velkém stresu, dělá stále více chyb

…a zásah nadřízeného Nadřízení jsou nuceni řešit vzniklou situaci V pohovoru se nepátrá po skutečných příčinách, dochází k „napomínání“ oběti Zdroj potíží je oběť – zhoršení výkonnosti, častá pracovní neschopnost apod. Přidělování podřadných prací Snižování kompetencí

Oficiální vyloučení Překládání do jiného oddělení Vylučování z kolektivu Ve většině případů tato situace končí úplným vyloučením resp. odchodem oběti z pracoviště

Způsoby mobbingu Oblasti působení Projevy

Oblasti působení Ohrožování soukromí a zdraví (např. výhrůžky, krádeže, zveřejňování důvěrných informací) Snižování odborných schopností a kvalifikace (např. zbytečná dramatizace banálních případů, neustálá kritika, kompromitace) Útoky na pověst a úctu (např. nadávky, vtipy, zesměšňování) Kladení překážek v komunikaci a vztazích (např. izolace, zamlčování informací, ignorace)

Techniky mobbingu Problémová komunikace – mlžení, náznaky, dvojsmysly Slovní útoky – okřikování, skákaní do řeči, zesměšňování, kritika Mimoslovní útoky – nezdravení, přehlížení, utnutí hovoru vzdychání, ironizující gesta Další techniky – pomlouvání, imitování chování, vtipkování

Techniky mobbingu Sabotování spolupráce Oběť je zahlcována pracovními úkoly Zadržování nebo sdělování mylných informací Ztráta výsledků práce oběti, falšování Mizení pracovních podkladů, pomůcek či souborů z počítače Duchovní krádeže dobrých nápadů či nových návrhů

Reakce na mobbing Reakce oběti na mobbing Reakce okolí - kolegové Reakce okolí - blízcí Zodpovědnost obětí?

Reakce oběti na mobbing Fáze, kterými oběť prochází: Zpočátku si oběť nic neuvědomuje. Drobné konflikty bere jako náhodné. Oběť již poznává, že se nejedná o náhodu, ale začne hledat vinu v sobě. Stále ještě nejedná, má strach se svěřit, nechce se zesměšnit nebo vypadat vztahovačně.

Reakce oběti na mobbing Pátrá po logických důvodech útoků. Svěřuje se, ale nikdo jí nevěří anebo dostává rady, aby si toho nevšímala. Začíná podléhat psychickému zmatku.

Reakce oběti na mobbing Uvědomění si agrese v plné síle – šok. Oběť je stále ve střehu. Čím dál více se obává mobberových reakcí. Oběť je paralyzována. Před agresorem „utíká“ do nemoci, k návykovým látkám. Někdy se pokusí i o sebevraždu.

Zodpovědnost obětí? Oběť za vznik mobbingu nemůže Má podíl na tom, že se včas nezačne bránit Než oběť rozpozná, že je mobbována, uběhne hodně času a dojde ke ztrátě mnoha sil Skrytost mobbingu snižuje možnost svěřit se okolí a vyhledat jeho pomoc Oběť je přesvědčena, že aktivní obrana by vyprovokovala ještě silnější útoky

Reakce pasivních kolegů M. L. King: „Kdo pasívně přijímá zlo, je s ním spojený stejně jako ten, kdo ho činí.“ Kolegové se často drží stranou: Strach z pomsty, sami se nechtějí stát obětí Nevnímají plný rozsah agresorova chování Nemají zájem pomoci Jednají, až když jsou na oběti viditelné následky

Reakce aktivních kolegů Mohou mít pocit uspokojení nad problémy druhých Záměrně se vmísí do mobbigu Stávají se aktivními účastníky nebo dokonce přímo mobbery

Reakce rodiny a přátel Mají tendenci pomoc, ale brzo ztrácejí trpělivost Téma se omílá stále dokola – nastupuje tendence zlehčování situace Nechápou, proč se oběť nebrání Začínají hledat vinu na straně oběti Nevěří, že je situace tak vážná (je to způsobeno skrytostí mobbingu)

Důsledky mobbingu Důsledky pro jedince Důsledky pro firmu

Důsledky pro jedince Psychické potíže – neklid, nervozita, úzkost, ztráta sebedůvěry, sklíčenost, ztráta chuti do života Psychosomatické obtíže - svíravé pocity při dýchání, chronické trávicí obtíže, bolesti hlavy, šíje, zad Narušení vztahů s rodinou i na pracovišti - žije v neustálém sociálním stresu a nejistotě

Důsledky pro firmu Výkon oběti se snižuje, dochází k časté absenci Snižuje se i výkon mobbera Mění se atmosféra na pracovišti – rozpadá se tým Vedou se debaty o situaci, snižuje se motivace Snižuje se pokles morálky ve firmě S obětí mohou odejít i další schopní pracovníci Vzniká špatné jméno firmy

Obrana proti mobbingu Prevence Když už mobbing nastal Chci se bránit!

Prevence jedince Před nástupem do zaměstnání si dobře prohlédnout smlouvu Zjistit si co nejvíce informací o svém novém pracovišti Po nástupu je třeba dobře zmapovat situaci Zpočátku se snažit příliš nevybočovat a neprovokovat

Prevence ve firmě Kvalitní výběr nových pracovníků Věnovat se pravidelně hodnocení všech pracovníků Vnímat situaci na pracovišti Postarat se o integraci nového pracovníka do týmu (sponzor) Naslouchat podřízeným Nedovolit pomluvy a intriky Řešit konflikty a napjaté vztahy včas

Chci nebo nechci zůstat ve svém zaměstnání? Když už mobbing nastal Klíčová otázka: Chci nebo nechci zůstat ve svém zaměstnání?

Pokud je odpověď ano, pak… Když už mobbing nastal Pokud je odpověď ano, pak… Mám dost sil na obranu? Cítím se na to? Pokud se na to necítíte, je lepší ze zaměstnání odejít. Není to hanbou. Stejně k tomu časem dojde, ale již za daleko pro vás horších podmínek.

Chci se bránit Nutnost se dobře připravit: Zmapovat situaci a poznat protivníka Vést si podrobné záznamy Najít si spojence

Mohu se bránit?