Prevence kriminality, šikany a psychického násilí: mobbing Mgr. Ivana Mutinová
Co je to Mobbing? Původ slova „mobbing“ Definice mobbingu Charakteristické znaky
Co je to mobbing? Mobbing je dlouhodobý systematický nátlak spojený s nepřátelskou a neetickou komunikací a absencí morálních zábran na straně útočníka. někdy se překládá jako šikana na pracovišti jednotlivé útoky jsou na první pohled neškodné a náhodné v komplexním pohledu jde však o promyšlený a zdraví ohrožující jev
Původ slova „mobbing“ z anglického - to mob - obtěžovat, hromadně napadnout, vrhnout se na … význam je přenesený ze zvířecí říše – K. Lorenz popisoval „útok smečky na vetřelce, jenž vnikl do jejího teritoria“ o jeho rozšíření v psychologii se zasloužil H. Leyman v 80. letech 20. století – zjistil, že podobný typ chování se vyskytuje i u lidí na pracovištích
Definice mobbingu Mobbing – psychické násilí mezi spolupracovníky Bossing – psychoteror, který způsobuje nadřízený svým podřízeným Staffing – psychický teror, který provádí podřízený svému nadřízenému Bullying - v anglicky mluvících zemích se spíše používá tohoto souhrnného termínu
Znaky mobbingu Výskyt minimálně jednou týdně po dobu alespoň půl roku Dlouhodobé a nepřetržité útoky zaměřené na konkrétního jedince
Znaky mobbingu Pravidelnost a opakovanost Útoky jsou systematické a cílené Projevy jsou nepřímé a skryté, je tedy těžké rozpoznat, že se něco děje
Nepřátelská a neetická forma komunikace Nelítostnost a bezcitnost Jaké další možné prvky RAFINOVANOST ZÁKEŘNOST Nepřátelská a neetická forma komunikace Nelítostnost a bezcitnost Aktivní a trvalý tlak
Cíle mobbingu poškodit druhého člověka znevážit jeho pracovní i soukromý život přimět jej k odchodu ze zaměstnání
Příčiny mobbingu Osobnost mobbera Osobnost oběti Firemní kultura Osobnost vedoucího pracovníka Interní komunikace mezi jednotlivými firemními strukturami Strach ze ztráty zaměstnání
Osobnost mobbera
Osobnostní zvláštnosti Egoistický, má pocit vlastní důležitosti , výjimečnosti a nadřazenosti Touží získat dominantní pozici, ovládnout druhé Sleduje jen své osobní cíle V skrytu může mít pocit méněcennosti, nespokojenosti se svým životem, vztahy, postavením na pracovišti
Rozdělení pachatelů mobbingu podle p. Huberové (1995): Typy mobberů Rozdělení pachatelů mobbingu podle p. Huberové (1995): Strůjce mobbingu – ten, co ho vymýšlí Náhodní pachatelé – ti, co konflikt neřeší a on se přesune do vleklého sporu Spoluúčastníci aktivní Spoluúčastníci pasivní
Motivy mobbingu Závist, žárlivost, nenávist Potřeba ubližovat druhému Touha ovládat Strach z konkurence Pocit nespokojenosti Přenášení stresu a napětí Nuda Obava – nestát se sám obětí Potřeba být litován Zástupný motiv
Pohlaví mobbera Muži – převažuje fyzická a verbální agresivita, cynické poznámky,vyzdvihování slabých stránek oběti, ale také ignorace Ženy – spíše pasivní agresivita, emoční vydírání, pomluvy, nekonkrétní narážky, neustálá kritika
Oběti mobbingu Osobnost oběti Odlišnost Fyzická odlišnost obětí Psychická odlišnost obětí Nový pracovník
Osobnost oběti Mýtus - obětí se stávají jen lidé slabí nebo nějak handicapovaní Může to být kdokoliv z nás – muži i ženy různých věkových kategorií, postavení, vzhledu či povolání Náchylnost stát se obětí – lidé, kteří nějak vybočují, jsou nápadní nebo neobvyklí Negativní odlišnost – mobber zvýrazní Pozitivní odlišnost - důkladně zneváží
Fyzická odlišnost obětí Příslušníci menšin, cizinci, homosexuálové Tělesná vada, vada řeči, akcent Silní, zrzaví, pihovatí Způsob oblékání Zvláštní chování Nemocní lidé Věk Jediná žena v mužském kolektivu a obráceně
Psychická odlišnost obětí Neplatí, že obětí se stávají jenom jedinci slabší Jedinci s nižší psychickou odolností jsou však ve větší nevýhodě Jedinci oslabení, osamělí, labilní s nízkou sebedůvěrou se sklony k obětování se, přecitlivělí naivní a důvěřiví Jedinci na své práci existenčně závislí
Psychická odlišnost obětí Terčem mobbingu se však stávají i extroverti: Jedinci pracovití Pečliví Poctiví Zodpovědní Sebevědomí Průbojní Iniciativní Úspěšní
Nový pracovník Možné nebezpečí změn v zavedených jistotách kolektivu Odlišení od průměru (psychické či fyzické) Pocit ohrožení– vyšší vzdělání, IQ, znalosti Nově příchozí „nepadne“ mobberovi do oka Podobnost s nějakou osobou v minulosti mobbera, s kterou měl negativní zkušenost
Průběh mobbingu Konflikt Systematický psychoteror Zveřejnění případu a zásah nadřízeného Vyloučení
systematický psychoteror Konflikt Spouštěčem je konflikt Často malicherný a někdy i náhodný pokud se neřeší, nastává druhá fáze – systematický psychoteror
Systematický psychoteror Zpočátku nejsou útoky tak časté a silné Mobber sonduje citlivá místa oběti Pro vnějšího pozorovatele vše vypadá jako malé konflikty, nevinné legrácky, „kanadské žertíky“ Jedinec se stává terčem systematických útoků Postupně je na něj vyvíjen psychický nátlak Pod tlakem začíná dělat chyby Je čím dál zranitelnější Začíná mít psychosomatické projevy Je vytěsňován z kolektivu Stává se problémovou osobností
Zveřejnění případu… Psychoteror se stává oficiálním Útoky se opakují častěji, s větší krutostí a záludností Krize se zintenzivňuje V této fázi se mohou k mobberovi přidávat i další členové kolektivu Postižený si cílenost útoků uvědomuje a je jimi deptán Agresivita útočníka se stupňuje Oběť pracuje ve velkém stresu, dělá stále více chyb
…a zásah nadřízeného Nadřízení jsou nuceni řešit vzniklou situaci V pohovoru se nepátrá po skutečných příčinách, dochází k „napomínání“ oběti Zdroj potíží je oběť – zhoršení výkonnosti, častá pracovní neschopnost apod. Přidělování podřadných prací Snižování kompetencí
Oficiální vyloučení Překládání do jiného oddělení Vylučování z kolektivu Ve většině případů tato situace končí úplným vyloučením resp. odchodem oběti z pracoviště
Způsoby mobbingu Oblasti působení Projevy
Oblasti působení Ohrožování soukromí a zdraví (např. výhrůžky, krádeže, zveřejňování důvěrných informací) Snižování odborných schopností a kvalifikace (např. zbytečná dramatizace banálních případů, neustálá kritika, kompromitace) Útoky na pověst a úctu (např. nadávky, vtipy, zesměšňování) Kladení překážek v komunikaci a vztazích (např. izolace, zamlčování informací, ignorace)
Techniky mobbingu Problémová komunikace – mlžení, náznaky, dvojsmysly Slovní útoky – okřikování, skákaní do řeči, zesměšňování, kritika Mimoslovní útoky – nezdravení, přehlížení, utnutí hovoru vzdychání, ironizující gesta Další techniky – pomlouvání, imitování chování, vtipkování
Techniky mobbingu Sabotování spolupráce Oběť je zahlcována pracovními úkoly Zadržování nebo sdělování mylných informací Ztráta výsledků práce oběti, falšování Mizení pracovních podkladů, pomůcek či souborů z počítače Duchovní krádeže dobrých nápadů či nových návrhů
Reakce na mobbing Reakce oběti na mobbing Reakce okolí - kolegové Reakce okolí - blízcí Zodpovědnost obětí?
Reakce oběti na mobbing Fáze, kterými oběť prochází: Zpočátku si oběť nic neuvědomuje. Drobné konflikty bere jako náhodné. Oběť již poznává, že se nejedná o náhodu, ale začne hledat vinu v sobě. Stále ještě nejedná, má strach se svěřit, nechce se zesměšnit nebo vypadat vztahovačně.
Reakce oběti na mobbing Pátrá po logických důvodech útoků. Svěřuje se, ale nikdo jí nevěří anebo dostává rady, aby si toho nevšímala. Začíná podléhat psychickému zmatku.
Reakce oběti na mobbing Uvědomění si agrese v plné síle – šok. Oběť je stále ve střehu. Čím dál více se obává mobberových reakcí. Oběť je paralyzována. Před agresorem „utíká“ do nemoci, k návykovým látkám. Někdy se pokusí i o sebevraždu.
Zodpovědnost obětí? Oběť za vznik mobbingu nemůže Má podíl na tom, že se včas nezačne bránit Než oběť rozpozná, že je mobbována, uběhne hodně času a dojde ke ztrátě mnoha sil Skrytost mobbingu snižuje možnost svěřit se okolí a vyhledat jeho pomoc Oběť je přesvědčena, že aktivní obrana by vyprovokovala ještě silnější útoky
Reakce pasivních kolegů M. L. King: „Kdo pasívně přijímá zlo, je s ním spojený stejně jako ten, kdo ho činí.“ Kolegové se často drží stranou: Strach z pomsty, sami se nechtějí stát obětí Nevnímají plný rozsah agresorova chování Nemají zájem pomoci Jednají, až když jsou na oběti viditelné následky
Reakce aktivních kolegů Mohou mít pocit uspokojení nad problémy druhých Záměrně se vmísí do mobbigu Stávají se aktivními účastníky nebo dokonce přímo mobbery
Reakce rodiny a přátel Mají tendenci pomoc, ale brzo ztrácejí trpělivost Téma se omílá stále dokola – nastupuje tendence zlehčování situace Nechápou, proč se oběť nebrání Začínají hledat vinu na straně oběti Nevěří, že je situace tak vážná (je to způsobeno skrytostí mobbingu)
Důsledky mobbingu Důsledky pro jedince Důsledky pro firmu
Důsledky pro jedince Psychické potíže – neklid, nervozita, úzkost, ztráta sebedůvěry, sklíčenost, ztráta chuti do života Psychosomatické obtíže - svíravé pocity při dýchání, chronické trávicí obtíže, bolesti hlavy, šíje, zad Narušení vztahů s rodinou i na pracovišti - žije v neustálém sociálním stresu a nejistotě
Důsledky pro firmu Výkon oběti se snižuje, dochází k časté absenci Snižuje se i výkon mobbera Mění se atmosféra na pracovišti – rozpadá se tým Vedou se debaty o situaci, snižuje se motivace Snižuje se pokles morálky ve firmě S obětí mohou odejít i další schopní pracovníci Vzniká špatné jméno firmy
Obrana proti mobbingu Prevence Když už mobbing nastal Chci se bránit!
Prevence jedince Před nástupem do zaměstnání si dobře prohlédnout smlouvu Zjistit si co nejvíce informací o svém novém pracovišti Po nástupu je třeba dobře zmapovat situaci Zpočátku se snažit příliš nevybočovat a neprovokovat
Prevence ve firmě Kvalitní výběr nových pracovníků Věnovat se pravidelně hodnocení všech pracovníků Vnímat situaci na pracovišti Postarat se o integraci nového pracovníka do týmu (sponzor) Naslouchat podřízeným Nedovolit pomluvy a intriky Řešit konflikty a napjaté vztahy včas
Chci nebo nechci zůstat ve svém zaměstnání? Když už mobbing nastal Klíčová otázka: Chci nebo nechci zůstat ve svém zaměstnání?
Pokud je odpověď ano, pak… Když už mobbing nastal Pokud je odpověď ano, pak… Mám dost sil na obranu? Cítím se na to? Pokud se na to necítíte, je lepší ze zaměstnání odejít. Není to hanbou. Stejně k tomu časem dojde, ale již za daleko pro vás horších podmínek.
Chci se bránit Nutnost se dobře připravit: Zmapovat situaci a poznat protivníka Vést si podrobné záznamy Najít si spojence
Mohu se bránit?