Kojenec – senzomotorika Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov23 Autor Mgr. et Mgr. Jitka Nováková Vzdělávací obor: Psychologie Tematická oblast: Vývojová psychologie Téma: Kojenec - vývoj senzomotoriky Určeno pro: 2. ročník středních pedagogických škol Vytvořeno dne: 31. 8. 2013 Klíčová slova: senzomotorika, psychomotorický vývoj, lokomoce, vývojový směr, funkční asymetrie, dlaňový úchop, klešťový úchop, broukání, pudové, napodobující žvatlání Metodický popis: rozsah 1 vyučovací hodina; prezentace obsahuje výklad vývoje senzomotoriky v období kojence, na konci je zpětná vazba, zda žáci tématu porozuměli

od narození do konce prvního roku

strukturování vývoje v jednotlivém období tělesný a pohybový vývoj kognitivní a rozumový vývoj socializační a emoční vývoj

senzomotorika či psychomotorický vývoj kojenec tělesný a pohybový vývoj kognitivní a rozumový vývoj v kojeneckém období tvoří celek senzomotorika či psychomotorický vývoj rozvoj hrubé motoriky – lokomoce rozvoj jemné motoriky rozvoj vnímání, myšlení, paměti rozvoj předřečových projevů

lokomoce – hrubá motorika, pohyb celého těla klíčová pro objevování okolního světa motivovaná podněty působící na smyslové vnímání souvisí s rozvojem psychiky – psychomotorický vývoj kojence

Gessel – formulace zákonitostí vývoje motoriky 1) princip vývojového směru (gradientu) – postupné ovládání jednotlivých částí těla: a) postup kefalokaudální: od hlavy k patě – ovládání těla postupuje stejným směrem jako somatický růst;

zvedání hlavičky → plazení → sed → lezení → chození

b) postup proximodistální: od centra k periferii – pohyby končetin nejprve celkově, později zápěstí a prsty; c) postup ulnoradiální: od malíkové strany k palcové – při aktivním úchopu, směrem ke klešťovému;

2) princip střídavého proplétání funkcí – střídání období výbojů a období konsolidace; střídání dominance flexorů a extenzorů; dítě si osvojuje specifické funkce tak, že dosáhne určitého stupně dokonalosti a pak se zdánlivě vrací k dřívějšímu způsobu, aby mohlo překonat dosavadní výkon a postoupit na vyšší úroveň;

2) princip funkční asymetrie – postupná specializace pravé a levé strany těle na stále vyšší úrovni; nejprve asymetrická poloha šermíře;

2) princip funkční asymetrie kolem tří měsíců symetrické rozložení končetin; po šestém měsíci natahování a uchopování předmětů jednou rukou; dominance ruky se vyhraňuje až ve druhém a třetím roce věku, někdy i později;

4) princip individualizace – každé dítě je jiné a má svérázné znaky, které lze sledovat od narození až do dospělosti; 5) princip autoregulace – postup na vyšší úroveň za výkyvů, fluktuací, které jsou řízeny dítětem samým při přechodu na vyšší úroveň (množství přijímané potravy apod.);

3 měsíce dítě leží v poloze naznak v symetrické poloze; hlava je již vzpřímená; vleže na bříšku pase koníky; uchopování předmětů zrakem (pohyby očí i hlavy ve všech směrech i do kruhu); příprava na úchop rukama;

3 měsíce – řeč po narození období neartikulovaného křiku – hlasový reflex je reakcí na změnu prostředí, po 6. týdnu citové zabarvení, broukání, prvé hlásky, měkký hlasový začátek, větší rozmanitost zvuku, hra s mluvidly, dítě se umí hlasitě smát;

6 měsíců přitahování se dítěte do sedu, sedí vzpřímeně s oporou, 7. měsíc – žabí sed; uchopování větších předmětů; aktivnější manipulace s předměty (bouchání, třepání); schopnost koordinace motoriky a naslouchání;

6 měsíců – řeč počátek období pudového žvatlání, vyjadřování pocitů i nespokojenosti, zapojuje se sluchová i zraková kontrola, později období napodobujícího žvatlání – dítě začíná napodobovat hlásky mateřského jazyka, vznikají artikulační pohybové stereotypy, opakuje hlásky – fyziologická echolálie;

9 měsíců dítě sedí pevně a vzpřímeně, umí se bez pomoci i posadit; lezení, aktivní zmocňování se předmětů; vytáhne se za ruce do stoje na nohou; dokáže držet lahvičku, pije z hrnku;

9 měsíců klešťový úchop (předtím pouze dlaňový); aktivní záměrné pouštění věcí (vyhazování hraček z kočárku); zájem o detaily a drobné předměty (drobečky, šňůrka);

9 měsíců – myšlení, řeč objevování vztahů mezi předměty (strká kostkou do kostky, vyjmutí předmětu z nádobky apod.); počátek porozumění jednoduchým výzvám (paci-paci), první slůvko;

1 rok chodí vedeno za ruku, stojí bez přidržování rozlišování předmětů podle jejich vlastností (strkání autíčka, stavění věže z kostek..)

1 rok – myšlení, řeč porozumění většímu počtu slov, dítě nechápe obsah slov, ale reaguje na výzvu (úroveň 1. signální soustavy); první rok – první krok – první slovo

vývoj úchopu reflexní úchop dlaňový úchop opozice palce proti ostatním prstům klešťový úchop vrozené, odeznívá v 3.měsíci pokračuje v 3.měsíci 6.měsíc 9.měsíc

kognitivní vývoj kojence myšlenkové operace vázány na prováděnou činnost, na vnímání a na motorickou činnost – senzomotorická inteligence; asimilace – organizmus působí na okolní předměty tak, že si je přeměňuje podle své povahy; akomodace – prostředí působí na organismus, který se pod jeho tlakem mění;

počátek asimilace druhy asimilace: reprodukční asimilace – cvik; transpoziční asimilace – rozšíření reflexního schématu na nové předměty; rozpoznávací asimilace – rozlišování situací;

koordinace vrozených reflexů, později předvídání následků své činnosti; kruhová reakce – aktivní reprodukce výsledku, který byl poprvé získán náhodou; rozlišování mezi prostředkem a cílem; počátek chápání trvalosti předmětu v čase (předmět schovaný pod pokrývkou);

od čeho jsou odvozeny pojmy kojenec senzomotorika lokomoce klešťový úchop kojit, orální stadium dle Freuda smyslové vnímání + pohyb tvoří celek pohyb celým tělem (hýbat se na místo, lokomotiva) kleště mezi palcem a ukazovákem

otázky jaká je inteligence kojence senzomotorická proč je vývoj psychomotorický který měsíc je v psychomotorice klíčový – nejvíce zásadních změn senzomotorická psychika se rozvíjí díky pohybu 9. měsíc

Použité zdroje VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie, Portál, Praha 2000. ISBN 80-7178-308-0 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie, Grada, Praha 1998. ISBN 80-7169-195-X osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora.