Prostředky dosahování pozitivních změn v práci s rizikovou mládeží

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Videotrénink interakcí
Advertisements

Náročné komunikační situace v práci s lidmi s duševním onemocněním
Dva teoretické zdroje psychoterapie Psychologie osobnosti a mezilidských vztahů Psychologie mezilidského komunikačního působení Které osobnostní a vztahové.
Martina Pastuchová klinický psycholog a terapeut, supervizor
Motivace 1.úvodní pojmy 2. pracovní motivace 3. stimulace
Základy práce se skupinou
Struktura poradenského procesu
Řízení vztahu s klientem – rámec EDICT. Fáze Vstup. Pavla Kotyzová
Konflikty a způsoby jejich řešení
Jednotlivé typy skupin v TK Příklad TK Němčice. Skupinová práce v TK Individuální práce versus skupinová práce.
a jeho využití u klientů po CMP
AKTIVNÍ STÁRNUTÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA, ČILI JAK VŠTE VEDE STUDENTY K RESPEKTU A CHÁPÁNÍ STARŠÍCH OBČANŮ Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. VŠTE v Českých.
Jaroslava Sýkorová Milena Tomášková Karlovy Vary, 2014
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Občanská výchova Ročník:
Problematika supervize pracovníků v sociálních službách
Etická výchova ve školách – projekt 2010 Začínáme u mladé generace.
Pracovní skupina Pracovní skupinu tvoří určitý počet osob na jednom pracovišti, kteří jsou spjatí společnou činností, vnitřní strukturou sociálních pozic.
Osobnost v sociálním prostředí sociální aspekty osobnosti.
MALÉ SOCIÁLNÍ SKUPINY © Spurný, O ČEM TO BUDE?  PROČ  PROČ SOCIÁLNÍ SKUPINY, JEJICH VÝZNAM PRO JEDINCE, PRO PRAXI?  JAK  JAK ČLENÍME SOCIÁLNÍ.
KLIMA NAŠÍ ŠKOLY Pravidelné diagnostikování prostředí, ve kterém se vzdělávají naši žáci.
OSOBNOST.
Sociální skupina Sociální skupina je specifickým sociálním útvarem, vytvářený různým počtem jedinců a vždy určitým způsobem tak, že jedinci k sobě patří.
Aktuální rizika dobrovolnického programu v nemocnicích a význam metodických doporučení MUDr.Ivana Kořínková Garant a konzultant zdravotně sociálních dobrovolnických.
► Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o.  Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT  Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
On-line forma výuky Cvičení z techniky a technického vzdělávání Zpracoval: Jan Drobný (209671)
Anotace: Výklad spojený s diskusí JMÉNO AUTORA: MGR. VLASTA KOLLARIKOVÁ DATUM VYTVOŘENÍ: ČÍSLO DUMU: VY_32_INOVACE_20_OSZV_ON Ročník: I. Vzdělávací.
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí
Konflikty uvnitř interdisciplinárního týmu Proč vznikají a co se s nimi dá dělat Mgr. Radka Alexandrová Psycholožka DLBsH Rajhrad.
Parametry funkční a dysfunkční rodiny v posouzení
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_JIROCHOVA.
1 Týmová práce TYMP 1/ C1 Význam týmové práce. Tým a skupina. Pavla Kotyzová UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ, FAKULTA MULTIMEDIÁLNÍCH KOMUNIKACÍ, ÚSTAV.
Supervize v rámci sociální práce Specifické metody SP LS 2014 Specifické metody SP LS 2014.
Rodinné prostředí žáka
Zdravá škola.
Humanistické a existenciální teorie v SP
P REZENTAČNÍ TECHNIKY MgA. Eva Suková
Psychologické aspekty hodnocení a zkoušení ve vzdělávání dospělých
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
Psychologie II Sociální psychologie
Zpracovala: Simona Hyková
KREATIVNĚ ORIENTOVANÁ PÉČE O KLÍČOVÉHO ZÁKAZNÍKA- NOVÁ FIREMNÍ STRATEGIE.
Přednáška č. 2 Druhy skupin
Teorie vzdělávání dospělých
Pedagogická komunikace
Sociální psychologie se zaměřením na sport
ARTETERAPIE.
Teambuilding 2 Posouzení potřeby Podávání zpětné vazby
Koncepce třídy  Činnost třídního učitele.  Třídní učitel by měl mít podporu v pracovníkovi pověřeném prevencí, ve školním psychologovi, ve výchovném.
Psychosociální učení ve skupině Doc. PaedDr. Marie Blahutková, Ph.D. Katedra společenských věd ve sportu Fakulta sportovních studií.
Skupinová dynamika.
Kam kráčíš komunito ? Změny terapeutických komunit v měnícím se světě. Bratislava 2008 Dr. Martina Richterová Těmínová.
SOUČASNÁ RODINA A MOŽNOSTI HODNOCENÍ SITUACE PHDR. HANA PAZLAROVÁ, PH.D Sociální práce s rodinou 1.
Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild.
Středisko křesťanské pomoci v Praze Párová terapie násilných osob Mgr. Bc. Michaela Kopečková Mgr. Petra Králová KONFERENCE STOP NÁSILÍ VE VZTAZÍCH Místo.
 Souhrn hybných činitelů v činnostech, učení a osobnosti  Skutečnosti, které jedince podněcují, podporují nebo naopak tlumí, aby něco konal či nekonal.
Systemický přístup Mgr. Věra Pucová. Základní charakteristika přístup orientovaný na změnu opak diagnostického přístupu typický přístup pro sociální práci.
Trocha teorie nikoho nezabije …. VLASTNOSTI OSOBNOSTI OSOBNOST - souhrn vlastností, procesů a stavů, návyků, postojů, které tvoří celistvou strukturu.
ÚSKALÍ SPOLUPRÁCE S RODINOU KLIENTA ,JIRKOV PHDR. MARTINA VENGLÁŘOVÁ.
MIROSLAV PROCHÁZKA Výchova a komunikace v rámci rodiny a školy, stresu a napětí.
HORIZONT ZLÍN Workshop
Týmová spolupráce při vedení zájmových činností
Zpětná vazba Jitka Navrátilová
Struktura poradenského procesu
Sociologie pro SPP/SPR/VPL
Sociální práce s rodinou 4
Teorie vzdělávání dospělých
ZÁKLADY SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE
Osobnost supervizora Jitka Navrátilová
Temperament, charakter, motivace
KLIMA NAŠÍ ŠKOLY 2018/19 Pravidelné diagnostikování prostředí, ve kterém se vzdělávají naši žáci.
Transkript prezentace:

Prostředky dosahování pozitivních změn v práci s rizikovou mládeží INDIVIDUÁLNÍ A KOLEKTIVNÍ FORMA NÁPRAVY

INDIVIDUÁLNÍ FORMA PRÁCE Úzký individuální kontakt Přiznání si, že sám nedokáže svůj problém vyřešit Frustrace některých potřeb (jistota, důvěra, sebeakceptace, seberealizace) Tyto potřeby významně korespondují s úkoly, jichž má dospívající ve svém vývoji dosáhnout

INDIVIDUÁLNÍ FORMA PRÁCE Kvalita vztahu – výsledky práce Klient – důvěra a spolupráce Profesionál – akceptace, zájem, snaha pomoci PSYCHOANALÝZA – opakování vztahu k rodičům (přenos) DYNAMICKY ORIENTOVANÁ TERAPIE – nerealistická očekávání KOMUNIKAČNÍ PSYCHOTERAPIE ROGERSOVSKÝ PŘÍSTUP – vztah – to podstatné BEHAVIORÁLNÍ SMĚRY – vztah - prostředek

INDIVIDUÁLNÍ PRÁCE S DĚTMI A DOSPÍVAJÍCÍMI Specifická komunikace – slovník, vyjadřování pocitů, stavů, porozumění slovníku odborníka Vývojové charakteristiky Emocionální rozměr vztahu Porozumět specifickému pohledu na svět Dospívající – vztah k autoritám

PŘEDPOKLADY KVALITNÍ PRÁCE Kvalitní diagnostika Aktivní naslouchání Projevovat porozumění (neznamená vše schvalovat) Dohodnout se na cíli setkání Pomáhat v pochopení neobvyklých, rozporuplných prvků vlastního jednání Ukončit ve chvíli, když zisky z ukončení jsou větší než zisky z pokračování

SKUPINOVÉ FORMY PRÁCE Možnost pracovat s problémy zde a nyní v konkrétních vztazích, v reálné situaci Rozšiřují možnosti korigujících zkušeností, možnosti realizace potřebné změny Využívají SKUPINOVOU DYNAMIKU (souhrn skupinového dění a skupinových interakcí)

SKUPINOVÁ DYNAMIKA Cíle a normy skupiny Vůdcovství Koheze Tenze Projekce Vytváření podskupin Vztahy jedinců ve skupině Vývoj skupiny v čase

CÍLE VE SKUPINĚ Dosáhnout vhledu do problematiky Pochopit a změnit nesprávné postoje Změnit maladaptivní vzorce chování Zprostředkovat poznatky o zákonitostech interpersonálních a skupinových procesů Podpořit zrání osobnosti Podpořit zdravé, silné stránky Odstranit nežádoucí nácvikem či řešením konfliktů

NORMY SKUPINY Soubor nepsaných pravidel Terapeutické normy: projevování emocí, svěřování se, přijímání a tolerování druhých, poskytování zpětné vazby … Antiterapeutické normy

ROLE VE SKUPINĚ Vůdce Černá ovce Hvězda …

KOHEZE = SOUDRŽNOST „my patříme k sobě“ Ke kohezi přispívá: Uspokojení osobních potřeb Sympatie Přátelská atmosféra Prestiž skupiny Vliv skupinových aktivit Soutěžení s jinou skupinou Přítomnost devianta Díky kohezi jsou členové schopni otevřeně projevovat a zpracovávat konfliktotvorný materiál.

TENZE = NAPĚTÍ Mezi členy skupiny K vedoucímu skupiny Techniky k odreagování tenze Příliš vysoká tenze Příliš nízká tenze

VÝVOJ SKUPINY V ČASE ORIENTACE A ZÁVISLOST KONFLIKTY, PROTEST – mezi členy i k terapeutovi, otevřené a skryté KOHEZE A KOOPERACE CÍLEVĚDOMÁ ČINNOST – skupina je kohezní, nepotlačuje neg. emoce, konstruktivně zpracovávají hostilitu, lze flexibilně měnit obsazení rolí

ÚČINNÉ FAKTORY VE SKUPINĚ Členství Emoční podpora Pomoc jiným Sebeexplorace a sebeprojevení Odreagování Zpětná vazba Náhled Korektivní emoční zkušenost Zkoušení a nácvik nového Nové informace a nové sociální dovednosti

ZÁSADY PRÁCE SKUPINY Otevřenost a upřímnost Odpovědnost v jednání Dodržování důvěrnosti a mlčenlivosti Právo říci STOP Požadavek tolerantnosti

SKUPINA V OBDOBÍ PUBERTY NOVÉ POTŘEBY: Uvolňovat dětské vztahy (zejména závislost na rodičích a autoritách) Vytvořit si nový obraz o sobě – změnit dětský sebeobraz DĚTSKÉ POTŘEBY: Určitá míra závislosti na autoritě

SKUPINA V OBDOBÍ PUBERTY STRUKTURA – silný neformální vůdce, jasně vyhraněné role TVORBA PODSKUPIN – různá kritéria SKUPINOVÉ NAPĚTÍ – podle potřeby „rivalizovat“ SOUDRŽNOST – konformita, „my“ ATMOSFÉRA – často velmi přitažlivá CÍLE – často nejsou jasně definované, důležitá je „parta“ NORMY – často velmi jedinečné, nekonvenční

SKUPINA V OBDOBÍ ADOLOESCENCE POTŘEBY: Uvolňovat dětské vztahy autoritám Rozvíjet svůj sebeobraz – vztahy k opačnému pohlaví Ustupuje rivalita Objevuje se přátelství, důvěra

SKUPINA V OBDOBÍ ADOLOESCENCE STRUKTURA – není založená na moci a síle, ale na sociální přitažlivosti a osobních schopnostech, objevuje se role experta PODSKUPINY – partnerské vztahy ATMOSFÉRA – intimita a intenzita vztahů NAPĚTÍ – pramení z nejistoty v období adolescence SOUDRŽNOST – podpora vzájemného pochopení, citové a názorové shody, obavou ze samoty NORMY – upřímnost, otevřenost, ochota pomoci, přátelství … CÍLE – podobně jako v pubertě - cílem je vlastně skupina samotná

POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA: Labáth, Vl. a kol. (2001). Riziková mládež. Slon : Praha Kratochvíl, S. (1978). Skupinová psychoterapie neuros. Avicenum : Praha Hort, Vl., Hrdlička, M., Kocourková, J., Malá, E., a kol. (2000). Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál

A TEĎ SI ZKUSÍME NĚCO PRAKTICKÉHO 