Perspektivy jaderné energetiky v EU a v ČR Dana Drábová, Státní úřad pro jadernou bezpečnost

To je náš svět. A jiný nemáme...

Svět se mění růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií, ceny energií, rozpor mezi zdroji a poptávkou ochrana životního prostředí rostoucí obavy o bezpečnost zdrojů i dodávek (safety × security) globalizace, nároky investorů

Treaty establishing a Constitution for Europe, Art. I - 3 §3. “The Union shall work for the sustainable development of Europe based on balanced economic growth and price stability, a highly competitive social market economy, aiming at full employment and social progress and a high level of protection and improvement of the quality of the environment. It shall promote scientific and technological advance.”

Cílem politiky Evropské unie v oblasti energetiky je zabezpečení dodávek energií pro všechny spotřebitele za dostupné ceny při respektování životního prostředí. Zároveň se energetická politika EU zaměřuje na další snižování závislosti EU na dovozu energie nebo energetických zdrojů především prostřednictvím efektivnějšího využívání svých vlastních zdrojů. Dosažení těchto cílů závisí i na pragmatickém postoji k jaderné energetice. EU totiž za ní nemá pro dalších zhruba 50 let rozumnou náhradu.

nezávislost na vnějších zdrojích nedosažitelná Zásobování elektřinou: klíčový faktor ekonomického vývoje a životní úrovně pro dalších nejméně 50 let nezávislost na vnějších zdrojích nedosažitelná nedaří se stabilizovat výši spotřeby dosažení závazků z Kyota se jeví nemožným další vlivy na životní prostředí rostou vývoj skutečných cen energie na otevřeném trhu se nedaří spolehlivě predikovat v delším horizontu

Loyola de Palacio, former EU Commissioner responsible for energy and transport ‘Either we shut down the nuclear sector and give up on Kyoto, or we do not shut down the nuclear sector and we respect Kyoto. It is as simple as that: sometimes you have to put it crudely so that people understand.’

Základní otázka není ale líbí se nám jaderná energetika? potřebujeme jádro pro rozvoj v následujících nejméně 30-ti letech? za jakou cenu? s jakými požadavky na bezpečnost?

Několik čísel Bloky v komerčním provozu (2004) 442 Instalovaný výkon , GW(e) 363 Počet provozujících zemí 30 Vyrobená elektřina (2003), TWh 2524 (16%) Provozní zkušenost, r-y 11143 Ve výstavbě 27

Několik čísel V EU-25 je v provozu 150 jaderných bloků ve 13 zemích. Česká republika přinesla do rozšířené EU čtyři bloky v JE Dukovany a dva bloky v JE Temelín. Jejich celkový instalovaný výkon představuje 3760 MWe. Tento příspěvek je z nově přistupujících států největší. Podíl instalovaného výkonu jaderných bloků ČEZ představuje 2,6 % instalovaného výkonu všech jaderných bloků EU.

Jaderná energetika v EU zajišťuje 35% spotřeby elektřiny má vysokou úroveň bezpečnosti technologie je plně pod kontrolou je nejlevnějším zdrojem investice už z větší části odepsány má velmi stabilní strukturu nákladů elektrárny mohou být (a jsou) modernizovány za rozumnou cenu byla vytvořena pracovní místa s vysokými požadavky na kvalifikaci (high-tech obor) nepřináší riziko zvyšování závislosti na importu Jádro : ekonomické řešení pro střednědobý horizont, má ale dlouhodobou budoucnost?

Současná situace změny tržního prostředí stárnutí personálu a zařízení nedostatek specialistů nejisté legislativní prostředí (stálé zvyšování požadavků, často technicky nezdůvodněné) předčasné odstavování jako důsledek politických rozhodnutí nedůvěra a nepochopení veřejnosti často podporované přezíravým postojem energetických společností

Postupná změna názoru V poslední době veřejnost více rozlišuje mezi Černobylem a elektrárnami provozovanými v EU (projekt, dozor, kultura) jaderné elekrárny mají výborné staistiky bezpečnosti roste ekonomická výhodnost stávajících elektráren změny podnebí jsou zřetelnější ceny ropy lámou rekordy dynamická výstavba jaderných elektráren v Asii pokračuje bezpečnost dodávek elektřiny je velké téma politici opět začínají brát jádro na milost Jaderná energetika neposkytuje ideální a pohodlné řešení, ale může k řešení přispět a získat nám tím ČAS

Nové jaderné elektrárny Moratorium Belgie Německo Nizozemí Španělsko Švédsko Itálie Bez jasného postoje Velká Británie Výstavba Finsko Francie Slovensko (Bulharsko, Rumunsko)

Překážky skutečné „renesance“ jádra Nakládání s vyhořelým palivem Možnost vojenského zneužití Hospodárnost Veřejné mínění

Zdání nebo skutečnost? Nakládání s vyhořelým palivem Otázka nešíření hlubinné ukládání přepracování, transmutační techologie politická debata Otázka nešíření investice do nových technologií přepracování stávajících zbraní a materiálů mezinárodní dohled Hospodárnost rovnováha mezi rizikem a návratností ceny fosilních paliv a jejich nestabilita internalizace vlivů na ŽP Veřejné mínění argumentace v kontextu osvěta a vzdělávání změna postojů už se objevuje (USA, Švédsko) odvaha politiků

Jeden ze scénářů (IEA) 9 Other Renewables Biomass 8,5 Nuclear Gas 8 5 10 15 20 25 30 1990 2000 2010 2020 2030 2040 2050 World Primary Energy Sources (Gtoe) 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 World Population (Billions) Other Renewables Biomass Nuclear Gas Oil Coal Population

Další scénáře se příliš neliší (IAEA)

Jak to vidí Francie

Olkiluoto 3

Olkiluoto 3

Olkiluoto 3

Olkiluoto 3 - 2009

ITER

Východiska u nás výhodnost udržení stávajících kapacit, což při životnosti 30 – 50 let znamená obnovit kapacitu 4000 MWe v letech 2030-50, jaderný zdroj by měl být též zvažovanou alternativou pro případnou výstavbu nové kapacity v letech 2015-2025. Co pro to máme? rozvinutá infrastruktura včetně kompetentních držitelů povolení výzkum a vývoj s dlouhou tradicí a mezinárodně uznávanými výsledky fungující státní dozor

Infrastruktura Česká republika měla a stále má rozvinutou infrastrukturu v jaderné oblasti průmysl umí vyrobit prakticky všechny hlavní komponenty tlakovodních reaktorů včetně tlakové nádoby, hlavního cirkulačního potrubí, parogenerátorů, čerpadel i zařízení sekundárního okruhu. Průmysl byl a do jisté míry stále je podporován ve sféře výzkumu a vývoje.

Úkoly zajistit bezpečný a ekonomický provoz stávajících kapacit s případným prodloužením životnosti, zajistit alternativní možnost výstavby nových zdrojů v letech 2015-25 – generace III+ a po roce 2025 – generace IV, zajistit ekonomicky optimální řešení konce palivového cyklu, zajistit dostatek odborníků pro předpokládané varianty. Energetika se neobejde bez zásahů státu (řešení selhání trhu, vytvoření průhledných podmínek pro investory)