Pozitivní hodnocení druhých Děti se stávají takovými, za jaké je považujeme…

Pozitivní hodnocení druhých Pozitivní hodnocení druhých je umění. Bez sebeúcty není pozitivní hodnocení druhých. Pokud nemáme dostatečně vysokou sebeúctu, je málo pravděpodobné, že budeme schopni objektivně a bezelstně kohokoliv pozitivně hodnotit...

Virginia Satirová Lidé jsou od podstaty dobří. Na to, aby se spojili a ocenili svou vlastní hodnotu, musí nalézt svůj vnitřní poklad. Přijetí a ocenění našich minulých krůčků kupředu zvyšuje naši schopnost zvládat přítomnost. Je důležité rozlišovat mezi rolí a definicí člověka („Kdo jste?“ – „Jsem učitel.“ „Učím.“) Bez rozlišování riskujeme, že jedinečnost a osobitost jednotlivých lidí přehlédneme.

Virginia Satirová Role – nálepky – mají tendenci zastírat osobnost a zdůrazňovat na místo ní právě roli. Role se stává identitou a individualita chřadne. Většina lidí byla vychována k tomu, aby s realitou, vlastní cenou a komunikací zacházela pomocí obviňování, usmiřování, rušení a superracionality.

Virginia Satirová Neschopnost vnímat a přijmout stejnou hodnotu všech lidských bytostí je největší překážkou osobního, meziosobního a mezinárodního míru. Všichni máme kapacitu k celistvosti. Všechny lidské bytosti jsou rovnocenné.

Virginia Satirová Lidé vyrůstají a čelí mnoha vnějším očekáváním, tím co je považováno za standard. Často dostáváme poselství, že s námi není něco v pořádku, že neodpovídáme představě druhých. Proto soudíme, že ostatní lidé jsou pravděpodobně lepší než my. Naše následné přizpůsobení se a uposlechnutí má na smysl pro sebe sama ochromující efekt.

Pozitivnost u lidí Každý člověk je pozitivní hodnotou. Problémy při posuzování lidí vyplývají z jejich porovnáváním s ideálním modelem. Negativní faktor na člověku považujeme za podstatný. Pokud se vše daří, nepovažujeme za potřebné vyjádřit pochvalu. Každý člověk má ve svém nitru hluboce zapsán projekt touhy po štěstí.

Pozitivnost u lidí Lidé „nemají chyby“. Chyba znamená nedostatek něčeho, co se může vyrovnat nějakým kladem. Nedostatek něčeho pozitivního znamená, že toto pozitivní patří k jeho podstatě.

Pozitivnost v mezilidských vztazích Aby názor člověka na sebe sama mohl být pozitivní, musí ho získat v období dětství od svých vychovatelů. Proto je důležité hodnotit dítě pozitivně. To platí do jisté míry i u dospělých. Ke svému rozvoji a spokojenému životu potřebuje člověk, aby ho jiní akceptovali nebo uznávali.

Pozitivnost v mezilidských vztazích Vztahovost, vzájemná závislost: Jsme, žijeme, existujeme natolik, nakolik žijeme mezi ostatními, ve společnosti. Naše identita se potvrzuje ve vzájemných vztazích. Špatné nebo dobré prožívání situace se promítá i na vnímání druhého. Neexistuje reálná hranice mezi naším způsobem hodnocení sebe sama a naším způsobem hodnocení světa. V každém okamžiku probíhá hodnocení společné.

Pozitivnost v mezilidských vztazích Každý má možnost stát se iniciátorem změny. Kladné hodnocení činnosti a chování druhých lidí je příležitostí pomáhat druhému, akceptovat jej. Pokud je vztah vzájemný, vede k jednotě lidí.

Pozitivnost v mezilidských vztazích Lidé s nedostatečným sebeoceněním špatně navazují kontakty, útočí na jiné, mají podrážděné požadavky a protichůdné názory. Tím zakrývají své nedostatky. Zamezit negativním projevům lze soustavným poukazováním na pozitivní prvky jejich chování. Dívat se „novýma očima“.

Pozitivnost v mezilidských vztazích Důraz na pozitivní aspekty je základem všech mezilidských vztahů. Negativní aspekty jen v mimořádných případech, aby nedošlo k „ochraně sebeúcty“ nebo narušení „imaginárního vztahu“. Pozor na „divokou upřímnost“ – místo otevřenosti se může jednat o neuvědomělé potřeby při navazování kontaktů.

Pozitivnost v mezilidských vztazích Zásady pozitivnosti: Pozitivně hodnotit druhého a jeho chování. Ve vztazích přisuzovat jiným osobám pozitivní schopnosti a možné nebo pravděpodobné chování vůči jiným osobám. Pozitivně hodnotit obsah a průběh komunikace se zvláštním důrazem na naslouchání druhému.

Pozitivnost v mezilidských vztazích Aby naše hodnocení bylo upřímné a mělo váhu, měli bychom si všímat toho, co se shoduje se skutečností. Objektivní poznání druhého je výsledkem dlouhodobého úsilí. Ke správnému vnímání druhého je třeba být: tolerantní, tvůrčí, nezávislý na druhých, mírný ve výrazech.

Evaluace vztahu Projevovat sympatii a lásku Projevovat úctu a obdiv Poskytovat pomoc Vycházet vstříc Vyslovovat uznání a chválit Prokazovat ohleduplnost Být k druhým pozorný Věnovat druhému čas

Evaluace vztahu Povzbuzovat druhého Projevovat souhlas Projevovat přátelství Starat se o blaho druhého Umožňovat druhému něco Odpouštět, promíjet

Pochvala Prostředek zpevňování chování. Nejúčinnější povzbuzovací prostředek. Neexistuje člověk (dítě), kterého bychom nemohli za něco pochválit. Pozitivně hodnotit můžeme každého člověka, pokud ho ale nepřijmeme i s jeho zápory, naše pochvala bude pokrytecká. Pochvala je motivací ke změně, trest motivuje jen v době, kdy přímo působí (hrozí).

Pochvala Funkce pochvaly u dospělých: Pochvala by měla být: Zlepšuje vzájemné vztahy Zlepšuje celkový vztah člověka Pochvala by měla být: Pravdivá Přiměřená Upřímná Pochvala je odměnou i chválícího (reciprocita)

Pozitivní hodnocení druhých a etika Jsme zodpovědní za to, že nezraňujeme, ale podporujeme zdravé sebehodnocení druhých. Soustavné ponižování, podceňování a vyjadřování názorů odsuzujících osobu, a nejen konkrétní chování, je druhem morální vraždy.

Pozitivní hodnocení druhých a etika Když napomáháme sebeoceňování druhých, vyjadřujeme pozitivní očekávání a vzbuzujeme důvěru rozhodujícím způsobem, pozitivně ovlivňujeme zdravý morální a osobnostní vývoj dítěte a mladého člověka a má to pozitivní vliv i na dospělé.

Pozitivní hodnocení druhých a etika Pozitivní hodnocení druhých je významným prvkem duševní hygieny. Vyúsťuje do pocitu vděčnosti a je jedním z klíčových momentů vývoje pozitivní osobnosti. S pozitivním hodnocením druhých souvisí pozitivní hodnocení přírody, vděčnost a starost o přírodní a kulturní prostředí.

Chyby při hodnocení a vnímání druhých Základní atribuční chyba Autoprojekce Haló efekt Deformace způsobená profesionálním zaměřením Souvislost vnímání s vlastní hierarchií hodnot Předsudky Stereotypizace a analogizace

Chyby při hodnocení a vnímání druhých Tradice Figura a pozadí Akutní psychický stav pozorovatele

Didaktické poznámky Začínáme jednoduššími aktivitami a postupně zařazujeme aktivity těžší na pochopení a osvojení. Cíl: Pozitivně hodnotit druhé v běžných podmínkách Pozitivně hodnotit druhé ve ztížených podmínkách Pozitivní hodnocení situací a událostí

Literatura Etická výchova, Roberto Roche Olivar Metodický materiál k predmetu Etická výchova, Ladislav Lencz – Oľga Križová Model růstu – Za hranice rodinné terapie, Virginia Satirová, J. Banmen, J. Greberová, M. Gomoriová