Služby denní péče o děti. Požadovaná a nabízená možnost volby. Věra Kuchařová, VÚPSV, Praha

Obsah Nástin aktuální situace Formování nabídky a poptávky po zařízeních denní péče o děti (ZDPD) Oprávněnost kritiky nedostatečnosti systému ZDPD Prostor pro alternativní služby denní péče o děti (SDPD) Podmínky a limity rozvoje SDPD Dílčí závěry

Aktuální situace v ČR Naprostá převaha institucionálních forem ZDPD – dlouhodobá tradice, vysoký standard institucionálních forem, odlišné chápání funkcí ZDPD pro děti do 3 let a od 3 let do počátku školní docházky Varieta zdrojů financí vytvářející nerovnosti Nerovnoměrná dostupnost podle regionů (lokalit) a věku dětí (<3 vs. 3+; poslední rok před nástupem do školy)

Vztah nabídky a poptávky A: kvantitativní rovnováha B: Možnosti volby – v zásadě trojí: 1. využiji nebo nevyužiji 2. co využiji 3. kdy to využiji Základní volba forem: individuální domácí péče nerodičovskou osobou, individuální péče mimo domov, neinstitucionální péče mimo domov ve skupinách, institucionální péče mimo domov ve skupinách Kdy: věk dítěte, pracovní vytížení rodiče Objektem kritiky „A“, nezkoumá se vliv „B“ (omezené volby forem)

Faktory tvořící poptávku Demografický vývoj Zaměstnanost žen (poptávka na TP + zájem žen; flexibilita pracovní doby a místa) Opatření rodinné politiky (zjednodušeno: ZDPD vs. MD/RD/OD a R-dávky) Rodinné (a jiné) postoje a preference (vliv tradic, chápání mužských a ženských rolí, náklady ztracených příležitostí ) Faktory makrosociální a mikrosociální se prolínají

Faktory tvořící nabídku Rodinná politika (family regime) – charakter, principy, cíle – odráží rodinné klima ve společnosti, politické zájmy  míra státní podpory ZDPD Zúčastněné subjekty – charakter, početnost, variabilita Legislativní zakotvení (zřizovatelské pravomoci a podmínky – „kdo může co a jak“, financování, požadavky na kvalitu služeb a na kvalifikovanost personálu)

Vztah využití ZDPD, mateřské a rodičovské dovolené, zaměstnanosti žen a porodnosti MD/RD Návštěvnost ZDPD Zaměstnanost žen/matek Podíl kratší prac.doby Porod-nost Země krátká vysoká vysoký až střední Dánsko, Nizozemí, Švédsko, UK dlouhá střední vysoký Francie Španělsko Německo Irsko vysoká až střední nízký Portugalsko nízká střední až nízká ČR, Maďarsko, Polsko Finsko

Oprávněnost kritiky dostupnosti ZDPD Trvalost poptávky z hlediska demografického vývoje Naplněnost institucionálních ZDPD Relevance nabízených forem denní péče o děti struktuře poptávky Bariery využívání stávající (potenciální) nabídky

Vývoj porodnosti a její prognóza (ČSÚ 2009)

Vývoj početnosti dětské populace

Rostoucí diskrepance mezi nabídkou a poptávkou při přijímání dětí do MŠ

Situace z pohledu představitelů MŠ Výzkum na MŠ (2008, šk.r. 2007/08): v 63 % MŠ nikoho neodmítli v 9 % MŠ odmítli maximálně 1/10; více než 30 % přihlášek muselo odmítnout cca 15 % MŠ V průměru byla odmítnuta 1/10 žádostí; v největších městech (nad 50000 obyvatel) v průměru 1/5 nevyužitou kapacitu uvedla polovina MŠ v rámci poloviny školek s využitou kapacitou byly tyto ve 2 % přeplněny Malý zájem o zkrácené denní pobyty z důvodu, že matky pobírají RP

Naplněnost kapacit mateřských škol podle velikosti obce (v %)   velikost obce celkem do 500 500-999 1000-1999 2000-9999 10000-49999 nad 50000 kapacita přeplněna 3,3 1,7 2,9 0,0 2,3 3,9 kapacita naplněna přesně 35,2 43,2 32,4 50,6 61,4 65,8 46,7 kapacita nenaplněna 61,5 55,1 64,7 49,4 36,4 30,3 51,0 % nenaplněnosti – celkem 14,1 12,3 10,2 6,4 4,9 1,8 9,0 % nenaplněnosti – pouze v MŠ, jejichž kapacita není naplněna 23,5 22,5 16,7 13,0 13,8 7,9 18,2

Ve vývoji návštěvnosti zhoršení až v poslední době (data ÚIV) Ve vývoji návštěvnosti zhoršení až v poslední době (data ÚIV). Růst podílu dětí v MŠ ve věkových kategoriích: Věk dětí 1996/97 2000/01 2004/05 2008/09 Rozdíl v procentních bodech (1996-2008) mladší než 3 roky 12,2 21,3 26,4 24,8 + 12,6 3leté 55,7 71,4 77,1 76,5 + 20,8 4leté 81,3 93,0 93,4 89,4 + 8,1 5leté 90,2 97,4 94,1 92,8 + 2,6 6leté 18,4 24,3 22,4 21,0 + 4,0 starší než 6 let - 0,5

Podíl 3-letých a 4-letých dětí na předškolním vzdělávání v mezinárodním srovnání - 2007 (% z populačního ročníku) Věk dětí Země ČR SK HU PL DE AT UK SE FR EU 27 3 roky 62,4 62,0 72,8 33,1 84,4 50,3 78,5 96,5 98,8 75,3 4 roky 87,8 74,1 92,4 44,4 94,2 84,6 90,7 100,0 88,6 Eurostat

Možná řešení nesouladu poptávky a nabídky ZDPD – děti 3-5(6) leté Otevírání nových MŠ, rozšiřování stávajících: zodpovědnost obcí, u MŠ se státem vytvořené podmínky jeví být dostatečné (regionální/lokální rozdíly) Subjekty zajímající se o služby celodenní péče – hlavně soukromé MŠ (nárok na státní dotace) Rozšiřování alternativních forem ZDPD: Alternativy hlavně pro kratší a/nebo nepravidelnou docházku Celodenní péče se vzdělávacím programem přednostně požadována až pro děti od cca 4 let

Péče o děti mladší 3 let Jeselská péče se stala okrajovou záležitostí – nakolik vlivem poklesu nabídky a nakolik poklesu poptávky? (Proč se zavíraly jesle i po roce 2005?) Důvody: Pokles počtu dětí – do roku 2002 Preference rodičovské (rodinné) péče Růst poplatků – absolutně + ve srovnání s MŠ Růst konkurence jiných forem? - omezená

Mikrosociální faktory poptávky Rodinné (a jiné) postoje a preference (vliv tradic, chápání mužských a ženských rolí, náklady ztracených příležitostí ) (srv. Catherine Hakim, mezinárodní data): 10-30 % žen preferuje rodinnou péči, 40-80 % žádá HRZ vs. preference se tvoří pod vlivem podmínek) Diferenciace poptávky podle individuálních charakteristik: pojetí rodičovství, preference  celkové životní a rodinné hodnoty a preference způsobů výchovy dítěte vzdělání a socioprofesní status rodičů; socioekonomický status rodiny - finanční možnosti věk dětí

Preference v péči o malé děti (RZV 2006)

Soulad preferencí a reálného chování Vysoká míra souladu preferencí a skutečného způsobu péče o děti – nevíme přesně, zda je výsledkem skutečně svobodné volby v reálném životě (vztah: preference-reálná potřeba-skutečné chování) Dílčí vysvětlení = kdy ženy ukončují RD: nejčastěji podle plánu, ostatní spíše dříve proti plánům, než později (HRZ 2004), důvody (ZPD 2005): Kratší RD – potřeba výdělku nebo „kariery“, na 3.-4. místě možnost péče MŠ a péče jinou osobou Delší RD - upřednostnění vlastní péče o dítě či nedostupnost vhodného zaměstnání, na 5.-6. místě nedostupnost nerodičovské péče Obdobné podíly respondentů deklarujících (ne)dostupnost institucionální i alternativní péče

Závislost preferencí na věku dětí a požadovaných funkcích služeb ZDPD Do 2 let – jednoznačně rodina 2-3 roky – převážně rodina, pokud mimo-rodinná péče, pak nejraději individuální (či malé skupinky) a na část dne 3-4 roky – roste zájem o mimorodinnou péči, preference i nároky na nerodinnou péči se diferencují; „tradiční“ orientace na MŠ vs. zákonem omezená docházka 4+ let – rostou požadavky na kolektivní péči a na vzdělávací funkce – zřetelná přednost MŠ Prostor pro alternativní formy péče - přechodná řešení mezi individuálními a kolektivními formami

„Reálné“ předpoklady využívání alternativních forem ZDPD Preference rodičů: diferencované podle věku dítěte, pracovního vytížení matky (pracovní doba a režim, místo výkonu zaměstnání aj.) Výzkum 2006: Rozšíření nových forem péče by pomohlo 63 % respondentek (26 % velmi a 37 % za určitých okolností) a zřizovaní předškolních zařízení zaměstnavateli uvítalo 56 % z nich (27 % velmi a 29 % za určitých okolností). Právní rámec – mnoho otevřených otázek Finanční nákladnost podle typu a právní formy ZDPD Požadované/žádoucí standardy služeb DPD

Výhody a nevýhody jednotlivých forem ZDPD Co se zvažuje: psychologické souvislosti – „pohodlí“ pro dítě výchovné a vzdělávací funkce X „ohlídání“ bezpečnost hygiena flexibilita rozsah služby – časový, obsahový finanční nároky (vztah k příjmům rodiny) Postavení a odpovědnost jedinců poskytujících služby (pečovatelů) Obecně: dostupnost prostorová

Alternativy ve světě a v ČR Různý podíl formální a neformální péče (Francie 100% dětí 3+ let a 20 % dětí < 3 roky ve formální péči + vysoká podpora alternativ vs. v Kanadě 60 % dětí v neformálních typech péče) Individuální (příležitostné) hlídání v domácnosti dítěte: au-pair, baby-sitting drahé; podporované = různě licencované a kontrolované; organizováno soukr./municip./NNO ČR: nejčastější forma – má nejblíže k rodinné péči, vysoce flexibilní služba Drahá služba (dnes i střední vrstvy) Pokud organizováno individuelně - levnější, ale na hranici legality, bez kontroly kvality; Přes agentury-větší záruka kvality, ale vyšší cena, málo rozšířené (stále nedůvěra k agenturám)

Alternativy ve světě a v ČR – pokračování Individuální (příležitostné) hlídání mimo domácnost: formalizovaná, podporovaná služba „denní matky“ v Něm.,Rak.; podobné jsou mateřské asistentky (certif. chůvy) ve Fr., childminders ve VB ČR: využíváno výjimečně, chůvy zejména pro děti < 3 roky, spíše pro příležitostné hlídání, vysoká flexibilita podle potřeb klienta; spíš ve velkých městech (hlavně Praha, SČ a JM kraj); mimo Prahu nabídka převyšuje poptávku, v Praze naopak; kvalita - zajištěna u „vázané živnosti“; ostatní často na hranici legality, bez kontroly (akceptováno vzhledem k nižší ceně);

Alternativy ve světě a v ČR – kolektivní péče Pravidelná péče: striktní pravidla pro prostředí péče, kvalifikaci, odměňování pečovatelek; např. ve Fr. jesle a mateřské školičky, ČR: miniškoličky, mikrojesle, hlídací dětská centra V místech nedostatku jeslí/MŠ jsou jejich náhradou – i tam, kde tyto nejsou dost flexibilní Cenově dostupnější než individuální péče Dražší, než jiné kolektivní formy - samotné podmínky nutí k vyšší ceně (požadavky na provozovny + péče o děti jako služba má DPH 19 %), snaha nahradit vyšší kvalitou a flexibilitou

Alternativy ve světě a v ČR – kolektivní péče Nepravidelná péče: obdobné typy jako u pravidelné péče, striktní pravidla, např. ve Fr. halte-garderie, jesle a mateřské školičky ČR: stejné subjekty, jako ty poskytující pravidelnou péči (soukr.sektor) + mateřská centra (NNO) hlavně pro rodiče ne zaměstnané, pracující nepravidelně, na RD, odmítající jesle Mateřská centra - nejúspěšnější (300)– odpovídají preferencím neformálně zajišťovaných, kombinovaných a levnějších služeb pro nejmenší děti

Alternativy ve světě a v ČR – pokračování Vzájemná (rodičovská) výpomoc: rodinné prostředí, ale levnější než individuální péče, obvykle licencované a kontrolované (standard péče) Francie: certifikovaná chůva (18 % dětí <3 let) ČR: dosud zcela neformální; osobní kontrola; praktikovaná spíš na venkově a pro příležitostné hlídání snaha právně zakotvit – nepochopení + komplikace (nutno dořešit): právní vymezení zodpovědnosti chůvy, její kvalifikace (zdravotnická, pedagogická), počet a věk dětí, chůva-matka malého dítěte, místem péče domácnost chůvy (MC?), spolehlivost chůvy, dopady jejího onemocnění Finanční limit 5000Kč se jeví přijatelný

Alternativy ve světě a v ČR: podnikové školky Podpořeny ve Francii, Iniciační fond ve VB, ČR: dosud ojedinělá a málo koncepčně podchycená forma Řada pozitiv pro rodiče Ujasnit: funkce a charakter služby (možnost variability?), standardy péče – vzhledem k „efektivitě“ pro zaměstnavatele + ve prospěch dětí 2 možnosti - zapsané ve školském rejstříku a (ne)zapsané – odlišné podmínky (předpoklady, normy, povinnosti, státní podpora)

Limity rozvoje soukromých služeb péče Na straně poptávky: vzorce chování-preference rodinné péče a neformálních sítí do 3 let dítěte, nízké příjmy matek (venkov), postavení matek dětí <3 let na TP Na straně nabídky: obtížné hledání důvěry klientů (mimo Prahu), nedostatek kvalitních pečovatelek (kde je vyšší poptávka než nabídka - Praha) Kontextuální limity: striktní požadavky na provozovny péče o děti podnikající formou „vázané živnosti“ (formální zdravotnické vzdělání, hygienické normy) →vstupní náklady + daňové zatížení agentur (19% DPH)→cena služby (přechod z neformálně poskytované služby na „legalizovanou“ zvýší cenu →odradí klienty)

Limity rozvoje služeb péče v NNO Legislativa: restriktivní či nejednoznačná Personální a materiální „vybavení“ MC ← omezené finanční zdroje Nejistota finanční situace – granty s trváním 1 roku→těžko zajistit kvalifikované pečovatelky

Cenové relace: institucionální péče vs. alternativy; veřejný vs Cenové relace: institucionální péče vs. alternativy; veřejný vs. soukromý sektor MŠ: v „obecních“ průměrně cca (260+420+x) > 680,-Kč měsíčně (ve 12 % MŠ jen stravné), v soukromé v průměru 4-5 tisíc Kč Jesle: „obecní“ 300-5000 Kč (Praha obvykle 1500 pro bydlící v daném obvodu, 5000 ostatní; poplatek za „hodinové“ hlídání < 100 Kč) , soukromé 5-18 tisíc (!!); Chůvy: černý trh 60-100 Kč/hod.; agentury 130-150 Kč „hrubý žebříček cen“: obecní MŠ  obecní jesle  soukromé MŠ  soukromé jesle  soukromé alternativní formy OECD: ÚR, 2 děti 2 a 3 roky, oba rodiče zaměstnaní a berou 167 % průměrné mzdy – v ČR zaplatí cca 7 % čistých příjmů rodiny (VB 33 %, Rak. 15 %, Fr. a Nz. 11 %) Mé hrubé odhady: za „obecní“ MŠ jedno dítě v ÚR cca 2 %, ale až cca 13 % za soukromou (ČSÚ celkem 2,7 %)

Shrnutí Zdroje nedostatečnosti systému ZDPD leží i mimo tento systém – přístup a možnosti obcí (RP na obcích), flexibilní pracovní doba matek, celkové prostředí nedůvěry, stereotypy chování V malém rozšíření SDPD pro děti <3 let hraje velkou roli nezájem – obecně či o konkrétní formy Uspokojení poptávky je regionálně diferencováno Zásadní problém = finanční dostupnost (mimo MŠ) Stereotypní očekávání/požadavky brání rozvoji alternativních forem Striktní legislativní požadavky  finanční konkurence „levného černého trhu“ a legálně poskytovaných služeb agentur

Závěry Podpora alternativních forem SDPD - zájem státu – měly by se změnit podmínky jejich poskytování Zajistit kvalitu služeb právně zakotvenými požadavky na zřizovatele-provozovatele a kontrolami, ale nepodceňovat schopnost rodičů si kvalitu „ohlídat“ → přehodnotit striktní pravidla Snížit nákladnost alternativních forem: např. snížení DPH za služby péče o děti na 9 %; daňové úlevy zaměstnavatelům za podnikové MŠ (více umístěných dětí →místo DPH aj. daně z příjmů rodičů) Podporovat další zdroje financování: např. příspěvky zaměstnavatelů (umožnit vykazovat výdaje na péči do nákladů) Umožnit legislativně zřizování nových forem: např. kombinovaných zařízení jeslí a MŠ na obcích, sjednotit legislativní podmínky pro ZDPD stejného poslání a funkcí

Závěry - pokračování Podpora prostředí důvěry a profesionality Podporovat „jméno“ kvalitních agentur pečujících o děti (dnes preference osobních vazeb) Vypracovat systém různých forem vzdělávání pracovníků v ZDPD, pečovatelů – praxe požaduje různou úroveň a specializace Přehodnotit systém SDPD Odstranit resortní roztříštěnost a dělení na SFPD pro děti mladší 3 let a starší 3 let Chápeme-li systém ZDPD jako nástroj podpory HRZ, není možné měnit tento systém nezávisle na dalších systémech v rámci rodinné politiky a nezávisle na dalších institucionálních systémech.

Poděkování Spoluautorkám studie, která je podkladem mého příspěvku: Sylva Höhne Olga Nešporová Blanka Plasová Kamila Svobodová Anna Šťastná Lucie Žáčková studie „Péče o děti předškolního a raného školního věku“, VÚPSV 2009 Podpořeno MPSV ČR v rámci řešení projektu HR 162/07