Role knihovny na veřejné vysoké škole RNDr. Alexander Černý, kvestor UTB ve Zlíně Zlín 3. 11. 2009 Bibliotheca academica – Cíle a perspektivy vysokoškolských knihoven 2009 Zlín 3. – 4. 11. 2009
Konference Bibliotheca Academica Co nového může sdělit kvestor školy lidem, kteří problematiku knihoven profesionálně znají? Zdrojem informací a přirozeným centrem vzdělanosti již od starověku byla vždy knihovna jako shromáždiště informací. Je to tak ještě dnes? Bude to tak zítra?
Knihovna jsou lidé – společenské postavení knihovny Dlouholetý pohled na knihovníka: knihomol, který zpravidla celý svůj život věnuje své zálibě (tedy práci s knihami) a netřeba ho snad ani honorovat. Historicky výrazně podprůměrné finanční ohodnocení ve srovnání s ostatními VŠ kvalifikovanými profesemi. Přehled průměrných výdělků profesí dle statistického úřadu a uvnitř UTB v porovnání se specialisty např. v IT a komunikačních technologiích.
Přehled průměrných výdělků vybraných profesí v ČR v Kč/m Profese 2008* 2009** IT specialista (podnikatelská sféra) 42 860 41 726 Knihovník 17 745 17 787 Sekretářka 20 285 20 058 Účetní 22 426 22 253 * zdroj MPSV, medián ** zdroj MPSV, medián; hodnoty za 1. pololetí roku 2009 Průměrný výdělek UTB – knihovník: v roce 2008 18 333 Kč/m, v roce 2009 18 897 Kč/m Průměrný výdělek UTB – IT specialista: v roce 2008 29 525 Kč/m, v roce 2009 28 147 Kč/m
Knihovna jako dynamický prostor univerzity V posledních 20 letech převratné změny v prostředí knihovny vyžadující nové přístupy a nové profese. Záznamové médium jako rozhodující pro způsoby uchovávání a vyhledávání informací. Exponenciální urychlení rozvoje technologií záznamu. Odklon od tištěných informací k informacím digitálním daný rozvojem počítačových sítí od univerzitních experimentů v roce 1993 až po dnešní 10 Gb/s sítě CESNETu.
Řídící a koordinační role knihovny Specifikace zdrojů informací – koordinace a definice požadavků na zdroje informací uvnitř univerzity (mezi jednotlivými akreditovanými studijními programy). Spolupráce s dalšími institucemi VVŠ na koordinovaném postupu při získávání přístupu ke zdrojům informací. Směrování ke světovým standardům (unifikace klasifikace informací, jednotné knihovní systémy …). U VVŠ mimo tradiční velká centra s kamennými knihovnami je role knihovny o to významnější.
Organizační modely knihoven Model A (např. VUT v Brně) katedrové (ústavní) knihovny silné fakultní resp. areálové knihovny a studovny ústřední knihovna jako koordinační a metodicky řídící pracoviště s vlastním dislokačním zázemím Model B (např. UTB ve Zlíně) velká centrální Knihovna ve vlastním objektu nabízející úplné portfolio služeb v plné šíři studijních programů ústavní knihovny Formální postavení knihovny uvnitř univerzity – při funkčních koordinačních orgánech pro specifikaci činností knihovny na formálním postavení nezáleží.
Podpora vedení univerzity v zajištění kvalitní infrastruktury knihovny Dislokační zabezpečení knihovny: centrální prostor knihovny, lokální přístup k informacím (areálové studovny s přístupy do vysokorychlostní sítě vybavené výpočetní a reprografickou technikou), prostory pro přístup do sítí pro studenty vybavené vlastní technikou. Moderní technologie ve vybavení knihoven: elektronické zabezpečení knihovního fondu na bázi RFID, software pro vyhledávání v digitálních databázových zdrojích informací (SFX), knihovní informační systémy na bázi ALEPH (ročně 1 000 tis. Kč), portál knihovních zdrojů METALIB (integrace).
Finanční zabezpečení přístupu ke zdrojům dat Rozpočet Knihovny UTB: paušální procenta z příspěvku na realizaci akreditovaných studijních programů (688 260 tis. Kč). V roce 2009 to znamenalo 22 656 tis. Kč z toho na provoz knihovny včetně osobních nákladů 14 516 tis. Kč z toho na pořízení zdrojů informací: 8 140 tis. Kč přístup do databází 1 500 tis. Kč nákup knih, časopisů a elektronických knih 3 500 tis. Kč multilicence SW Mathematica 1 000 tis. Kč Posun v roce 2010: poplatky za přístup do databází 3 600 tis. Kč
Výuková role knihovny: Změna role knihovny „Volným“ přístupem k informacím prostřednictvím netu se zdá, jako by se role knihovny snižovala. Teoreticky i přístup do placených databází nemusím uskutečňovat z PC v knihovně, ale stačí přístup z definovaných IP adres dané univerzity. Knihovna musí tyto činnosti nahradit: činnostmi s přidanou hodnotou, technologickým zabezpečením pro práci studenta se soubory velkých rozsahů resp. pro grafické velkoplošné tisky, vzdělávací rolí o metodách přístupu k informacím. Výuková role knihovny: Základní kurz vyhledávání a práce s informacemi v různých stupních vysokoškolského vzdělávání. Nástroje vyhledávání informací.
Vývoj knihovny na UTB ve Zlíně Malá lokální knihovna na Fakultě technologické (od roku 1969) odpovídající počtu studentů 600. V přípravné fázi realizace univerzity jako součást Centra VUT ve Zlíně (oddělení knihovna). K 1. 1. 2001 zřízení UTB ve Zlíně ustavena ústřední knihovna jako oddělení rektorátu. Přístup k informacím byl rektorem definován jako jeden ze tří hlavních priorit univerzity.
Vývoj knihovny na UTB ve Zlíně K 09/2001 dislokována do samostatného rekonstruovaného objektu o dvou podlažích se 105 místy u počítačů.
Vývoj knihovny na UTB ve Zlíně K 09/2008 dislokována do nového objektu Univerzitního centra včetně moderních technologií. Klíčový problém: stanovení strategie zaměření knihovny na tištěné nebo digitální zdroje? Při definici struktury místností v novém objektu.
Vývoj knihovny na UTB ve Zlíně K 07/2009 univerzitní součást.
Děkuji za pozornost.