UPOZORNĚNÍ! LICENCE PRO TUTO PREZENTACI UMOŇUJE JEJÍ PROJEKCI JEN PRO ŠKOLNÍ POUŽITÍ. VEŠKERÁ DALŠÍ PRÁVA JSOU VYHRAZENA. JAKÉKOLIV NEOPRÁVNĚNÉ VYUŽITÍ TOHOTO MATERIÁLU NEBO NĚKTERÉ Z JEHO ČÁSTÍ, SPOČÍVAJÍCÍ NAPŘÍKLAD V JEHO KOPÍROVÁNÍ, ÚPRAVÁCH, PRODEJI, PRONAJÍMÁNÍ, PŮJČOVÁNÍ, NEBO JAKÉMKOLIV DRUHU OBCHODOVÁNÍ, JEHO VEŘEJNÉ PROVOZOVÁNÍ A VYSÍLÁNÍ, AŤ JIŽ BEZDRÁTOVÉ PROSTŘEDNICTVÍM KABELU NEBO JINÝM ZPŮSOBEM JE ZAKÁZÁNO. NEOPRÁVNĚNÉ POUŽITÍ TOHOTO PROGRAMU MŮŽE BÝT POSTIHOVÁNO OBČANSKOPRÁVNÍ CESTOU NEBO TRESTNĚ STÍHÁNO!
NS Corp.88 a.s. uvádí
Doprovodný materiál k referátu na téma
Tibet původ názvu Název Tibet je dle některých pramenů pravděpodobně odvozen ze jména bön, což je název staré tibetské víry. Další teorie tvrdí, že moderní označení Tibet, mongolské Thubet, čínské Tchu-po, thajské Thibet či arabské Tubbat jsou podobou jména Bod („uprchlý“), které má také původ ve slově bön. Obyvatelé indicko-tibetského pohraničí nazývají Tibeťany Bhótia, což je název odvozený od sanskrtského jména Tibetu – Bhóta. V četných tibetských básnických dílech se o Tibetu mluví jako o „Khawačänu“ nebo „Gangdžongu“, tzn. jako o Zemi sněhu, případně jako o „Sildändžongu“, tj. Zemi chladu. V dnešní době se Tibet označuje jako „Střecha světa“.
Odkud se Tibeťané vzali? Antropologové řadí Tibeťany z větší části k mongoloidní rase. V Tibetu nalézají dva odlišné základní lidské typy: 1. mongoloidní, drobného vzrůstu, s kulatější lebkou a širokými lícními kostmi, rozšířený po celém centrálním Tibetu a 2. vyšší, mohutnější, s protáhlou lebkou a dlouhými údy, typický pro Kham a Amdo. Tibeťané mají ve svém původu jasno: podle oblíbené legendy jsou potomky moudrého opičáka, do něhož se vtělil sám Čänräzig (Avalókitéšvara), bódhisattva soucítění, a skalní démonky-obřice druhu dagsinmo. Tito rodiče spolu přivedli na svět šest potomků, podobných opicím, ale bez ocasu. Jejich potomci v dalších generacích postupně ztráceli opičí znaky a začali rozvíjet řeč. Ti, kteří se vyvedli po svém praotci, byli soucitní, inteligentní a citliví a zbytečně nemluvili. Ti, kteří zdědili více po své pramatce, měli červené tváře a nadšení pro všechny hříšné činnosti a byli velmi tvrdošíjní a nepoddajní. Jiná buddhistická tradice spojuje počátky tibetského národa s královským princem, který přišel do Tibetu podle legendy přes Himálaje z některého ze severoindických království. Protože mluvil řečí, již místní obyvatelé nerozuměli, a ukazoval nahoru k horám, z nichž sestoupil, odvodili si místní lidé, kteří byli v té době vyznavači starého náboženství bön, že k nim přišel z nebe. Bönisté pokládají nebe za posvátné, a proto prince, jemuž dali jméno Ňathi Cänpo, ("na ramenou nastolený"), přinesli do své vesnice a udělali z něj prvního legendárního krále Tibetu. Je považován za krále, který Tibeťany zcivilizoval. I tento příběh se měl odehrát v "kolébce tibetského národa" mezi údolími Jarlung a Čhonggjä nedaleko Cethangu. Po Ňathi Cänpovi následuje v tibetských dějinách dalších šest legendárních králů, kteří se stejně jako Ňathi Cänpo po své smrti vrátili po žebříku do nebe. Teprve mnoho generací po legendárních panovnících Tibetu se objevují králové, doložitelní z historických pramenů.
Lhasa Hlavní město Tibetu, veškeré dění v Tibetu se odehrává právě tady. Kolem hory Kailás se vine mnohakilometrová cesta, kterou poutníci zdolávají v předepsaných úklonách; stejná poutní cesta vede kolem hlavního lhaského chrámu Džókhangu. Této cestě se říká okruh Barkhor a jeho trasu vyměřují zbožní poutníci vlastními těly. Nachází se zde chrám Potala – sídlo a útočiště dalajlamy (dalaj = mongolsky oceán – znamenalo to, že lamova učenost je hluboká a bezbřehá) Vzájemné postavení vnitřního města se středem v chrámu Džókhang a západně položenou Potalou odpovídá – i když v jiných rozměrech – postavení Lhasy a posvátné hory Kailás. Kailás a Lhasa jsou na stejné zeměpisné šířce, přičemž Kailás je považována za nebeské a Lhasa za pozamské centrum Tibetu. Rovněž pahorek Potaly nemá být vnímán pouze prostorově, nýbrž i ve svém kosmickém významu. Lhasa s hlavním chrámem ve svém středu představuje svět lidí, mnichů a lamů (vysokých buddhistických hodnostářů)
Dnešní Lhasa
Lhasa Mapy okolí Lhasy
Náboženství
Buddhistický mnich s modlitebním mlýnkem
Modlitební mlýnky
Tibetský modlitební mlýnek
Prodej modlitebních praporků
Kláštery a chrámy
Palác Potala Nejznámější palác Lhasy a sídlo dalajlamů
Potala
Vchod do Potaly
Chrám Džókhang („Dům Páně“) ze 7. století
Džókhang Pohled na Potalu ze střechy Džókhangu. V popředí „Kolo zákona“ (dharmačakra)
Okruh Barkhor
Okruh Barkhor průvod poutníků
Stúpa (čhörten) Kumbum v Gjance 46 metrů vysoká, z 15. Století, 72 kaplí, velké množství barevných fresek
14. Dalajlama Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho
Zvláštní poděkování patří: Jiřímu Fabíkovi za umožnění rychlého a kvalitního přenosu dat Celé třídě 2.A a panu profesorovi J. Vorlíčkovi za pozornost a trpělivost při sledování referátu Zástupcům ŘP s.r.o. za poskytnutí potřebné techniky
Odpovědný vedoucí projektu Vlastimil Čahák
Hlavní sponzor projektu ŘP s.r.o.
Hudba DJ Amboß vs. DJs fom Potala
Vyrobilo © NS Corp.88 ve spolupráci s ŘP s.r.o. 2006