Komety Komety jsou malá tělesa Sluneční soustavy. Zajímavé jsou tím, že vytvářejí komu a ohon, což z jasných komet činí objekty, na které je vcelku pěkná podívaná.

Oběhové vlastnosti

Studium oběžných drah komet Parabolická oběžná dráha komety z roku 1680 načrtnutá v Newtonových Principiích.

kometa Machholz

Složení KOMETY 1 Jádro Jádro komety Halley Jádro je v podstatě vlastní těleso komety. Mívá značně nepravidelný tvar a v průměru měří několik kilometrů (cca 800 m až 50 km). Skládá se převážně z vodního ledu, zmrzlých plynů a hornin. Obsahuje též organické látky, což způsobuje jeho mimořádnou tmavost – albedo bývá okolo 4 %. Jádro je velmi křehké. Většinou není přímo pozorovatelné, protože je obklopeno komou.

Koma společně s jádrem komety tvoří hlavu komety. 2 Koma Při přiblížení komety ke Slunci začnou sublimovat látky z jádra. Z těch vznikne koma. Její průměr je cca 105 až 106 km. Koma společně s jádrem komety tvoří hlavu komety.

3 Ohon Kometa Hale - Bopp Na obrázku je jasně patrný plazmový a prachový chvost. Ohon vzniká působením tlaku slunečního záření z částic, které se již neudrží v komě. Skládá se ze dvou částí - prachový a plazmový chvost. Plazmový je složen z plynů, je úzký, přímý, mívá namodralou barvu. Září převážně ionizací. Prachový chvost při pohybu komety jakoby zůstává za ní a proto je zahnutý. Délka ohonu je až 108 km. U komet, které neuvolňují dostatečné množství materiálu se ohon vůbec nemusí vytvořit. Ohon komety je velice řídký. Jeho zdánlivý jas je způsoben tím, že se promítá na tmavou oblohu. Isaac Newton při svých pokusech zjistil, že stejné množství světla by odrážel pruh vzduchu široký 1 - 2 palce vzduchu. Protichvost komety Linear Kometa ohon vždy odvrací směrem od Slunce. Na částice ohonu působí totiž kromě gravitační síly Slunce také odpudivá síla jeho záření. Pro většinu částic převáží právě působení odpudivé síly. Občas dojde k poměrně vzácné situaci, kdy hmotnější částice vytvoří protichvost (ohon mířící ke Slunci).

4 Vodíková koróna Též vodíkové halo. Velice řídká atmosféra z vodíků obklopující komu. Bývá několikrát větší než koma a není viditelná.

VZNIK KOMET Ve sluneční soustavě se komety snad nejvíce blíží prvotní látce, ze které sluneční soustava vznikala. Výzkum komet je tedy klíčový pro zjištění pravdy o historii a vzniku sluneční soustavy. Ve vzorcích z komety Wild 2 nachytaných soundou Stardust byla nalezena částice olivínu, pro jejíž vznik je byla zapotřebí teplota asi 1100 °C. Takže vznik komet bude možná o něco složitější, než se dle dosavadních teorií soudí. Možná jsou ale teorie správné a olivín se na kometu Wild 2 dostal nějak dodatečně.

Některé komety jdou vidět ze Země…

..a některé se rozpadnou

Přehled úspěšných kometárních sond Kometa Název sondy Datum průzkumu Vzdálenost 21P/Giacobini-Zinner ICE 11. září 1985 7870 km 1P/Halley Vega 1 6. března 1986 8900 km Vega 2 9. března 1986 8030 km Giotto 13. března 1986 596 km 26P/Grigg-Skjellerup 10. července 1992 200 km 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková Sakigake kolem 11. února 1996 asi 10 000 km 19P/Borrelly Deep Space 1 17. září 2001 2171 km 81P/Wild 2 Stardust 2. ledna 2004 250 km 9P/Tempel 1 Deep Impact 4. července 2005 500 km

Vytvořili : Petr Kumpoch : Lukáš Solanský