Způsoby výkonu rozhodnutí na peněžitá plnění: Srážky ze mzdy, přikázání pohledávky, příkaz k výplatě z účtu

Srážky ze mzdy a jiných příjmů Nejvhodnější pro opakující se plnění (nejtypičtější pro výživné) Vychází z principu „postižení“ části pohledávky na mzdu, kterou má povinný vůči třetímu subjektu (plátci mzdy) Ochrana povinného a třetích osob se projevuje v existenci tzv. základní nezabavitelné částky, která nesmí být povinnému sražena

Srážky ze mzdy a jiných příjmů Mzda - § 109 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce – „ Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.“ stanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou: náhrada mzdy nebo platu, nemocenské , ošetřovné nebo podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství , peněžitá pomoc v mateřství, důchody, s výjimkou jejich zvýšení pro bezmocnost, stipendia, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta.

Srážky ze mzdy a jiných příjmů Předmětem srážek je čistá mzda. Od mzdy se odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Srážky ze mzdy a jiných příjmů Nelze postihnout celou čistou mzdu povinného: Od mzdy se odečte tzv. základní nezabavitelná částka – definuje nařízení vlády 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).

Srážky ze mzdy a jiných příjmů Základní nezabavitelná částka na osobu povinného je rovna: úhrnu dvou třetin součtu: částky životního minima jednotlivce – zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu - § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře + se skládá z jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, činí součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.

Srážky ze mzdy a jiných příjmů Návrh na zahájení řízení musí obsahovat navíc označení plátce mzdy. V nařízení výkonu rozhodnutí přikáže soud plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude nařízení výkonu doručeno, prováděl ze mzdy povinného stanovené srážky a nevyplácel sražené částky povinnému. Soud doručí nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a plátci mzdy. Povinnému a plátci mzdy je doručí do vlastních rukou. Povinný ztrácí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí, právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek. Jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí soud o tom plátce mzdy, který je pak povinen vyplácet oprávněnému částky sražené ze mzdy povinného.

Srážky ze mzdy a jiných příjmů Pro provádění srážek ze mzdy platí tzv. třetinový systém: Po odečtení základní nezabavitelné částky se zbytek čisté mzdy zaokrouhlí směrem dolů a rozdělí na třetiny: Třetina – povinnému Třetina – pro přednostní pohledávky – § 279, absolutní přednost – výživné. Třetina – pro úhradu pohledávek. Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Srážky ze mzdy a jiných příjmů Zvláštní důvody zastavení výkonu rozhodnutí: Na návrh plátce mzdy nebo povinného - když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Na návrh povinného - srážky jsou prováděny již jen pro běžné výživné a lze předpokládat, že povinný vzhledem ke svému chování i poměru k práci bude výživné plnit dále dobrovolně.

Srážky ze mzdy a jiných příjmů Neprovede-li plátce mzdy srážky (nebo je provede v menším rozsahu, nebo včas) – může se oprávněný domáhat žalobou na plátci mzdy výplaty srážek, které měly být sraženy – tzv. poddlužnická žaloba. Zákon stanovuje plátci mzdy a povinnému povinnosti i v případě změny plátce mzdy.

Srážky ze mzdy a jiných příjmů Povinnost provádět nařízený výkon rozhodnutí se vztahuje i na nového plátce mzdy – od okamžiku, kdy se o tom dozví od povinného nebo starého plátce mzdy, nejpozději doručením usnesení soudu. Přestal – li povinný pracovat u plátce mzdy – oznámí do jednoho týdne soudu. Plátce mzdy do jednoho týdne oznámí soudu, že u něj povinný přestal pracovat. Kdo přijímá zaměstnance do práce, musí si od něj vyžádat potvrzení, že jeho mzda není postižena srážkami ze mzdy. Zjistí-li, že je nařízen výkon rozhodnutí – musí oznámit bez odkladu soudu. Nesplní-li starý nebo nový plátce mzdy některou z těchto povinností – může se domáhat oprávněný výplaty těch srážek, které by byly sraženy na povinném – tzv. zvláštní poddlužnická žaloba.

Přikázání pohledávky Postihuje pohledávky povinného za třetím subjektem (jiným než plátcem mzdy). O.s.ř. rozlišuje tři poddruhy: Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu Přikázání jiných peněžitých pohledávek Postižení jiných majetkových práv

Přikázání pohledávky Ochrana povinného a třetích osob – pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí: náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy. peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona jednorázově. peněžité pohledávky, které jsou předmětem finančního zajištění podle zvláštního právního předpisu nebo podle zahraniční právní úpravy. Pohledávky FO podnikatelů vzniklé při jejich podnikatelské činnosti – podléhají výkonu jen 2/5 (pro přednostní pohledávky 3/5). Autorské odměny – jen 2/5, přednostní 3/5.

Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu pohledávka povinného z běžného, vkladového nebo jiného účtu vedeného v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku, nestanoví-li zákon jinak. Nelze užít na vklady na vkladních knížkách, vkladních listech a jiných formách vkladů. V návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí musí být označen peněžní ústav a číslo účtu.

Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu Princip výkonu rozhodnutí - Soud usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí: přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení doručeno, z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal – inhibitorium Tímto okamžikem povinný ztrácí právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství – arrestatorium. Soud doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí povinnému, peněžnímu ústavu a oprávněnému. Peněžnímu ústavu do vlastních rukou – musí mu být doručeno dříve než povinnému.

Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu Ochrana třetích osob - I přes tyto zákazy je možné vyplatit na žádost povinného peněžní prostředky určené na výplatu mezd pro zaměstnance povinného pro nejbližší výplatní období. Soud vyrozumí oprávněného a peněžní ústav o tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci. Peněžní ústav z účtu povinného odepíše pohledávku ve výši, v jakém byl výkon rozhodnutí nařízení – nejsou-li dostatečné prostředky – čeká šest měsíců od doručení vyrozumění o nabytí právní moci usnesení – nepřijdou-li dostatečné prostředky – výkon rozhodnutí končí. Nepostupuje-li peněžní ústav, tak jak mu ukládá zákon – může se oprávněný domáhat částky, na kterou by měl nárok poddlužnickou žalobou na peněžním ústavu.

Přikázání jiných peněžitých pohledávek V návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí musí být označen dlužník povinného a důvod pohledávky. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby se svou pohledávkou jakkoli nakládal. Dlužníkovi povinného soud zakáže, aby od okamžiku, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, povinnému jeho pohledávku vyplatil, provedl na ni započtení nebo s ní jinak nakládal. Dlužníkovi povinného musí být doručeno do vlastních rukou a dříve než povinnému. Soud vyrozumí dlužníka povinného o tom, že usnesení nabylo právní moci – dlužník povinného vyplatí pohledávku oprávněnému.

Přikázání jiných peněžitých pohledávek Nevyplatí-li dlužník pohledávku oprávněnému – může se oprávněný domáhat vyplacení soudně vlastním jménem – poddlužnická žaloba. Nesmí však uzavřít smír, ani prominout dluh. Neuplatní-li oprávněný včas u soudu, popřípadě u jiného orgánu pohledávku povinného vůči dlužníkovi povinného nebo neoznámí-li povinnému, že ji uplatňuje, odpovídá povinnému za škodu, která by mu tím popřípadě vznikla.

Postižení jiných majetkových práv postižením jiného práva než mzdy, peněžité pohledávky nebo jiných příjmů dle § 299, jde-li o právo, které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného. Spočívá-li ve vydání movitých věcí – odevzdají se soudu - dále se postupuje dle prodeje věcí movitých. O.s.ř. upravuje i následky postižení obchodního podílu.

Příkaz k výplatě z účtu u peněžního ústavu Nejnovější způsob výkonu rozhodnutí – od května 2006. Oproti přikázání pohledávky – neznám číslo účtu, požádám o vydání příkazu a „obcházím“ peněžní ústavy. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí musí obsahovat i rodné číslo povinného nebo IČO (je-li povinný podnikatelem).

Příkaz k výplatě z účtu u peněžního ústavu Soud přikáže usnesením nejmenovanému peněžnímu ústavu, je-li u něho účet povinného veden, aby po předložení tohoto usnesení spolu s příkazem k výplatě odepsal peněžní prostředky z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím a vyplatil je oprávněnému. Soud vydá usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí – doručí oprávněnému a POVINNÉMU. Po nabytí právní moci usnesení vydá příkaz k výplatě.

Příkaz k výplatě z účtu u peněžního ústavu Peněžní ústav, kterému byl předložen příkaz, a který vede účet, neprodleně odepíše prostředky a vyplatí je oprávněnému. Není – li dostatek prostředků na účtu, vyplatí možnou výši, ponechá si příkaz k výplatě a oznámí soudu, kolik vyplatil. Na zbylou částku vydá soud nový příkaz v výplatě. Nesplní-li peněžní ústav své povinnosti – může se oprávněný domáhat částky, která měla být vyplacena poddlužnickou žalobou.