Evropský parlament Konference ČTÚ: „Digitální budoucnost krok za krokem, 14. října 2013 Ing. Evžen Tošenovský, Dr.h.c. poslanec Evropského parlamentu místopředseda Výboru ITRE

Jak může projekt Galileo přispět ke konkurenceschopnosti ČR ČTU

Jak vznikalo GPS… rozhodnutí US Air Force a Navy pro vývoj systému NAVSTAR na základě systémů TRANSIT, TIMATION a 621B 1977 první testy přijímačů před startem družic pomocí Pseudolites družic bloku 1 byly v době vypuštěny na orbit 1979 rozhodnutí o vývoji systému GPS s 18 družicemi 1981 projekt je v kritické fázi a považován za nevyužitelný 1988 počet družic je navýšen na 24 aby bylo zaručeno krytí 1993 oznámení projektového statusu „Initial Operatational Capability“ (IOC) 1995 oznámení projektového statusu „Full Operational Capability“ (FOC) 2000 zrušení omezení přesnosti pro civilní využití signálu ČTU

4 Jak vznikalo GALILEO… Původní plány na GNSS Galileo sahají do roku 1999, kdy byl plánován jako veřejný projekt financovaný soukromými investory PPP s odhadovaným rozpočtem 1,8 miliardy EUR a spuštěním v roce V roce 2004 bylo založeno administrativní centrum Galileo Supervising Authority (GSA) v Bruselu, technologické centrum Galileo Control Centre (GCC) v Oberpfaffenhofenu u německého Mnichova. Pro vývoj technologií bylo využito centra European Space Research and Technology Centre (ESTEC) ESA v holandském Noordwijk. Dne 28. prosince 2005 byla do vesmíru vyslána první technologická navigační družice pro testování komponent tohoto systému, pojmenovaná Giove-A. Vynesla ji z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská raketa Sojuz-FG/Fregat. Druhá družice, pojmenovaná Giove-B, byla z Bajkonuru vynesena na oběžnou dráhu raketou Soyuz/Fregat 27. dubna ČTU

5 Jak vznikalo GALILEO… září 2009 – Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy (KOM(2009)0139 – C7-0103/2009 – 2009/0047(COD)) Zpravodaj Evžen Tošenovský – ČR Evropský parlament přijal v prvním čtení dne 16. června 2010 o přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Agentury pro evropský GNSS, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a mění nařízení (ES) č. 683/2008 (EP- PE_TC1-COD(2009)0047) ČTU

6 Jak vznikalo GALILEO… 21. října 2011 vynesla raketa Sojuz ST-B z Guyanského kosmického centra na oběžnou dráhu dva satelity systému Galileo. 1. září 2012 bylo přesunuto administrativní sídlo GSA z Bruselu do Prahy. 12. října 2012 vypuštěny další dvě družice, jedna z nich se jmenuje David – podle Davida Markarjance z Hradce Králové, českého chlapce rusko- arménského původu, vítěze celostátní výtvarné soutěže, jež byla součástí soutěže celoevropské (ostatní družice mají též jména podle dětí z různých zemí EU). 12. března 2013 bylo provedeno zaměření prvního cíle na zemském povrchu. Podle ESA se tak stalo s přesností na deset až 15 metrů. To je v souladu s očekáváním. Přesnost se přitom bude zvyšovat s tím, jak bude přibývat satelitů, které jsou do systému Galileo zapojeny. Systém Galileo by měl začít poskytovat první služby do konce roku 2014, plně funkční by měl být na přelomu let 2019 a Systém bude kompletní, až bude na oběžné dráze 30 satelitů ČTU

Jak vznikalo GALILEO… Civilní alternativa k NAVSTAR (GPS) USA, GLONASS Rusko a BEIDOU Čína. Současný rozpočet 5,4 miliard EUR (odhady 7 až 20 miliard EUR při 30 satelitech) původně Public Private Partnership se 14 satelity - 1,8 miliard EUR po opuštění PPP se rozpočet navýšil na 3,4 miliardy EUR Kosmický segment 30 operačních družic (27+3), obíhajícími ve výšce přibližně km nad povrchem Země po drahách se sklonem 56° k zemskému rovníku ve třech rovinách, vzájemně vůči sobě posunutých o 120°. Každá dráha bude mít 9 pozic pro družice a 1 pozici jako zálohu, aby systém mohl být při selhání družice rychle doplněn na plný počet ČTU7

8 Vývoj na trhu družicové navigace ČTU

9 GNSS trh dosáhne 165 miliard EUR v roce ČTU

10 Základní služba (Open Service - OS) vychází z kombinace základních signálů, je zdarma a poskytuje určení polohy a času srovnatelné kvality s ostatními GNSS systémy (public level). Přesnost 15 – 30 m (jeden kmitočet) a 5 – 10 m (dva kmitočty). Služba "kritická" z hlediska bezpečnosti (Safety of Life service - SoL) je vylepšenou verzí Základní služby. Poskytuje aktuální varování uživateli, pokud přesnost neodpovídá normě (signál integrity). Služba má být poskytována se zárukou. Přesnost 5– 10 m. Komerční služba (Commercial Service - CS) poskytuje přístup k dalším dvěma signálům, které zvyšují množství přenesených dat a zvyšují přesnost určení polohy. Zmíněné signály jsou kódovány. I tato služba bude poskytována se zárukou. Přesnost 5 – 10 m (dva kmitočty). Veřejně regulovaná služba (Public Regulated Service - PRS) bude zajišťovat určení polohy a času s definovaným uživatelům s vysokými nároky na přesnost a spolehlivost (např. policie, bezpečnostní složky). Přesnost 5 m. Vyhledávací a záchranná služba (Search And Rescue service - SAR), tato služba bude převážně poskytována systémem COSPAS-SARSAT. Galileo družice by měly být rovněž součástí systému MEOSAR (Medium Earth Orbit Search and Rescue systém), který je schopen přijímat nouzové signály z lodí, letadel nebo dokonce od osob a okamžitě je posílat do národních záchranných center. Jen Galileo zde bude nabízet možnost odeslání potvrzení příjmu hlášení (feedback). Jaké bude Galileo poskytovat služby ČTU

11 Evropská agentura pro GNSS v Praze (GSA) 1)Strategickopolitický význam vesmíru a nových technologií a to obzvláště v oblasti zvýšení konkurenceschopnosti ČR. 2) Ekonomika a význam vesmíru pro národní hospodářství Družicová navigace a kosmické aktivity jako pilíř konkurenceschopnosti ČR Technologie vysoká přidaná hodnota Motivace pro průmysl a výzkum 3) Image ČR jako země s vysokou technologickou úrovní a schopností implementace komplexních technických systémů ČTU

12 Jaké má GSA zadání Zajistit MARKETING Galilea a generovat APLIKACE pro jeho optimální využití!!! Zdroj: GSA ČTU

13 Vliv sídla GSA v Praze na ČR a na národní hospodářství Technologie a Inovace Dosažitelnost nových technologií Motivace a nové příležitosti obzvláště v oblasti aplikací družicové navigace Rozšíření studijních oborů Synergie kosmických technologií s jinými průmyslovými disciplínami Průmysl a zaměstnanost Konkurenceschopnost českého průmyslu a institucí Sídla zahraničních firem v ČR Vznik nových průmyslových segmentů a služeb Služby pro GSA Vliv kosmických technologií na výrobní procesy např. v oblasti managementu projektů, kvality a dokumentace Image a cestovní ruch ČR jako vysoce technologická země a možné světové centrum družicové navigace Konferenční a odborná turistika (např. jednání EU s USA o GNNS, Aplikační fórum 2013) Propagace ČR a Prahy Zdroj: MD ČR ČTU

14 Doporučení ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje v rámci šestého pilíře „Strategie Konkurenceschopnosti” kosmické technologie a družicovou navigaci (kap ) za jednu ze zásadních možností pro podporu a zvýšení konkurenceschopnosti ČR. NERV konstatuje, že těžiště vývoje kosmických technologií v ČR leží v následujících oblastech: spolupráce s ESA, evropské projekty Galileo a GMES, mezinárodní spolupráce, národní kosmický program. Zdroj: NERV ČTU

15 Družicová navigace a kosmické technologie jako pilíř naši konkurenceschopnosti Zdroj: MD ČR ČTU

16 Výzkumná střediska Evropské kosmické agentury (ESA) Řádným členem ESA se ČR stala 12. listopadu Hlavní sídlo ESA (Headquarters) je v Paříži. ESA má vedle hlavního sídla 5 výzkumných středisek se specifickým zaměřením. Tato střediska jsou rozmístěna v různých členských státech ESA: ESTEC (European Space Research and Technology Centre), umístěné v Noordwijk v Nizozemí, je největší středisko ESA. Jedná se o testovací středisko a centrum evropských kosmických aktivit. ESTEC je odpovědný za technickou přípravu a vedení kosmických projektů ESA ESRIN (European Space Research Institute), umístěné ve Frascati v Itálii. Toto středisko zejména řídí pozemní segment pro družice určené k pozorování Země a udržuje největší archiv dat o životním prostředí v Evropě ESOC (European Space Operations Centre), umístěné v Darmstadtu v Německu, je středisko zajišťující činnost kosmických objektů na oběžné dráze EAC (European Astronauts Centre), umístěné v Kolíně nad Rýnem v Německu, je školící středisko a základna pro evropské astronauty ESAC (European Space Astronomy Centre), umístěné blízko Madridu ve Španělsku, je středisko ve kterém jsou soustředěny kapacity pro astronomické a planetární mise. V tomto středisku jsou umístěny vědecké archivy Kromě těchto středisek ESA disponuje i vesmírným střediskem v Guyaně (Guyana Space Centre - GSC) ČTU

17 Příklad českých firem v oblasti kosmických technologií IGASSU Software kosmické aktivity např. pro EGNOS Frentechmechanické díly pro družice a letadla ANFsoftware např. pro družicové řídící centrum ESA ČSRSHardware pro experimenty ESA např. cryostat Honeywell User terminal pro projekt IRIS (ESA ARTES) - Honeywell nepatří do MSP, ale v projektech financovaných ze zdrojů ESA nebo EU, musí 40% financování jít jako zakázky do MSP GISAT produkty v oblasti pozorování země 5M speciální materiály a sendwičové struktury EGGO Space služby a testování komponentů Evolving Systems Hardware a software pro družice G.L. Electronic technická podpora v oblasti kosmických a vojenských aktivit ČTU

Děkuji za pozornost!