Raný novověk na Moravě II. (1657-1789) Dějiny Moravy Raný novověk na Moravě II. (1657-1789) Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0298 Označení materiálu VY_32_INOVACE_DM5 Autor Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D. Datum vytvoření 24. 9. 2012 Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o. Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU

Raný novověk na Moravě II. Klíčová slova Dějiny, Morava, novověk, prezentace Anotace Prezentace se věnuje výkladu dějin Moravy v období raného novověku (1471-1789) v letech 1657-1789 dle nejnovějších vědeckých poznatků. Tematický okruh Dějiny Moravy Očekávaný výstup dle ŠVP Poznání dějin moravského raného novověku Druh učebního materiálu PP Cílová skupina Žáci sexty/II. ročníku gymnázia Stupeň a typ vzdělávání SŠ denní Metodické poznámky Prezentace slouží k základnímu porozumění problematice moravských zemských dějin. Je vhodným doplňkem učebnice Morava – dějiny země uprostřed Evropy (www.ucimeomorave.cz). Při prezentaci učitel žákům zadává otázky a úkoly, odkazuje na web, žáci komunikují, vypracovávají pracovní listy na PC, odevzdávají prostřednictvím e-systému Moodle.

Doba barokního absolutismu tendence k byrokratismu, absolutismu, netoleranci a potlačení svobod Leopold I. (1657-1705), dědičná středoevropská habsburská velmoc se upevnila poslední období tureckých válek, turecké vojsko třikrát plenilo na Moravě, 1683 Turci naposledy zaútočili na Vídeň, císařské zachránil polský král Jan III. Sobieski Kurucké oddíly rabovaly jihovýchodní Moravu, 1708 uhersko-moravské boje končí

Obr 1. Budova České dvorské kanceláře na vídeňském Judenplatzu

Úřední antisemitismus moravští Židé chráněni vrchnostmi, byli zásadní složkou ekonomiky země koexistovali s křesťanskou barokní společností, její bigotnost (přepjatá zbožnost, náboženský fanatismus) však podněcovala protižidovské nálady od přelomu 17. a 18. století hovoříme o úředním antisemitismu vláda usilovala o redukci židovského obyvatelstva, zaháněla ho do ghett

Násilí na Romech kulminovalo za Leopolda I., Josefa I. a zvláště Karla VI. 1701 císařský dekret prohlásil Romy za psance a postavil je mimo zákon – pronásledovatelé směli při organizovaných štvanicích Romy beztrestně zabít, ženy s odrostlými chlapci trestat uříznutím ucha atd. 1708 - podél cest vztyčeny tabule proti vstupu Romů se zobrazením oběšence, popř. ženy a chlapce s uřezanýma ušima Dekrety Karla VI. (1721, 1726) upřesňovaly tresty za pomoc Romům a sjednocovaly sankce uplatňované během probíhající protiromské ofenzívy

Vznik průmyslové Moravy stagnace, nedostatek kapitálu, robota, cechy, nebyl svobodný trh merkantilismus rozvoj textilnictví – Brno, Jihlava rozvíjelo se i železářství, sklářství a papírnictví Jsou výše jmenované obory základem moravské ekonomiky i dnes?

Aristokracie moravská barokní šlechta má základ v předbělohorské době kosmopolitní, habsburský patriotismus; , oslaben zemský patriotismus moravské šlechty Lichtenštejnové – tento rod odváděl 20% moravské zemské berně, finanční základnou Morava, vzniká říšské Knížectví Lichtenštejnské, páni však sídlili na Moravě a ve Vídni

Obr. 1A Státní znak dnešního Lichtenštejnska

Zemský sněm a daně; kraje Moravu spravovala šlechta a právníci stavy duchovní, panský, rytířský a městský hlavní náplní sněmovních jednání bylo projednávání daní nový moravský Zemský (stavovský) dům v Brně (dnes Nová radnice) Tribunál zřídil kraje: Znojemský, Jihlavský, Brněnský, Hradišťský a Olomoucký Moravské markrabství bylo pevným státním útvarem v čele s biskupstvím a Královským tribunálem a jemu podléhajícími kraji

Obr. 2 Sněmovní sál Moravského zemského domu v Brně

Kláštery církev podléhala státní moci, jinověrectví zločinem řeholní řády zažívají v době baroka rozkvět pastorační, misijní, školská, nemocniční, sociální a organizační funkce kláštery středisky vzdělanosti jezuité – olomoucká univerzita, gymnázia, misie piaristé – školství kapucíni – kazatelství milosrdní bratři – pečovatelství, nemocnice pavláni, řád německých rytířů…

Obr. 3 Kostel sv. Leopolda u Milosrdných bratří v Brně

Čarodějnické procesy tolerantní Moravě se procesy dlouho vyhýbaly, ale v 70. letech 17. století se šířily na Losinsku a Šumpersku fanatický právník František Boblig z Edelstadtu byl jmenován soudcem, od 1678 desetiletý hon na čarodějnice seznamy podezřelých se plnily žebračkami, majetnými osobami i kněžími (vážený děkan Lautner) lidé byli mučeni a upalováni, obětí bylo přibližně sto

Karel VI. (1711-1740) pragmatická sankce Česká dvorská kancelář ve Vídni vydávala stále více patentů a reskriptů stejného znění pro Čechy i Moravu, tedy dvě země se správní autonomií Moravané chtěli udržet moravskou zemskou autonomii hejtman hrabě Maxmilián Oldřich z Kounic. Prosadil reformu Tribunálu, posíleno přímé řízení z Vídně: aristokraté v čele brněnského úřadu už nereprezentovali moravskou zemskou autonomii, ale centrální rakouskou státní správu. klesal počet poprav a mučení, vězni byli posíláni na galeje (nucené práce) úřední antisemitismus (navíc omezování obchodní a hospodářské aktivity Židů) a pronásledování Romů a kacířů

Moravští merkantilisté Morava zemí zemědělskou a textilní; snaha o ekonomickou unifikaci českých a rakouských zemí (silnice, robotní patent) merkantilismus – aktivní obchodní bilance, budování manufaktur odpor cechovních řemeslníků; státem podporované monopoly Morgenthaler – Morava se má specializovat na výrobu jemných suken Malivský z Maliv – brněnská manufaktura, „moravský Manchester“

Moravské baroko obraz světa jako divadla, kult ostatků světců Morava zemí otevřenou univerzální evropské kultuře, která se šířila z katolických center evangelické školství zničeno síť farních škol, střední školy jezuitů a piaristů, univerzita – vychování nových kněží; olomoucká šlechtická akademie; knihovny venkov byl spíše negramotný

Obr. 4 Renesanční domy s barokními štíty (Telč)

Dějepisectví studium pramenů, katolická verze moravských zemských dějin dějepisci jsou moravskými zemskými patrioty obyvatelstvo země není chápáno etnicky (jazykově), Moravany jsou všichni obyvatelé Moravy prvním velkým dějepiscem Moravy byl Tomáš Pešina z Čechorodu: Mars Moravicus (1677) – vynikající dílo barokní evropské zemské historiografie klášterní kroniky

Obr. 5 Tomáš Pešina a jeho dílo Mars Moravicus (obr. 6)

Divadlo a hudba amatérské i profesionální, v němčině brněnská Reduta – nejstarší divadelní budova ve střední Evropě loutkové divadlo populární židovské kapely, italská opera Pavel Josef Vejvanovský, Antonín Míča Jaroměřice nad Rokytnou – hrabě Questenberg, kůr olomoucké katedrály – kardinál Schrattenbach

Obr. 7 Divadlo Reduta na Zelném trhu v Brně

Výtvarné umění vídeňská Akademie výtvarných umění vzdělávací institucí i pro Moravany bratrstva sv. Lukáše barokizace Santini-Aichel – kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (UNESCO) Fischer z Erlachu – kašna Parnas v Brně

Obr. 8 Jan Blažej Santini-Aichel: poutní kostel sv Obr. 8 Jan Blažej Santini-Aichel: poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Moravští bratři moravští exulanti založili roku 1722 osadu Ochranov (Herrnhut, dnešní Německo) a tam Jednotu bratrskou obnovili, podpora hraběte Zinzendorfa Celosvětové misie: Moravští bratři Moravská církev Obr. 9 Moravská hvězda

Doba osvícenského absolutismu Marie Terezie (1740-1780) války o rakouské dědictví (1740-1748) pruský král Fridrich II. vpadl roku 1740 do Slezska, Prusko okupuje Moravu až po Dyji po bitvě u Chotusic uzavřen Vratislavský mír (1742) – Koruně české zbyla jen osmina Slezska, tzv. Moravské (České) Slezsko organizované jako samostatná země s hlavním městem Opavou

Haugwitzova správní reforma panovnický absolutismus, oslabování stavů, byrokratizace a centralizace centrální dvorská kancelář ve Vídni vznikla sloučením vídeňských dvorských kanceláří rakouské s českou, zřízena pro správu zemí západní části monarchie Nejvyšší soud ve Vídni, jemu podřízen Nejvyšší soud Moravského markrabství v Brně Moravský zemský sněm ztratil vliv i na daně Moravské markrabství v oblasti vojenské, politické, soudní i finanční podřízeno Vídni. Po zrušení České dvorské kanceláře (1749) se zcela uvolnilo státní pouto mezi Čechami a Moravou

Obr. 10 Haugwitz Haugwitz, foto Andreas Praefcke, Creative Commons Attribution 3.0Unported licence, http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wien_Maria-Theresien-Denkmal_Friedrich_Wilhelm_von_Haugwitz.jpg

Kounic a sedmiletá válka Václav Antonín z Kounic a Rietbergu – nejbližší poradce Marie Terezie sedmiletá válka (1756-1763), generál Laudon, dělení Polska Kounicova reforma státní správy (1763): Moravské zemské gubernium v Brně

Konec vlády Marie Terezie zrušen jezuitský řád, povinná školní docházka, robotní patent 1777 povýšeno papežem Piem VI. na olomoucké arcibiskupství, zřízeno brněnské biskupství Objasněte smysl reforem Marie Terezie.

Josef II. (1780-1790) toleranční patent připojení zbytku Slezska k Moravě 1782 se Brno stalo oficiálním hlavním městem Moravy (Moravskoslezska), kterým bylo až do roku 1949 magistráty, soudní a policejní reforma špilberské vězení

Židé a Romové Marie Terezie antisemitkou, vypověděla všechny Židy z Moravy, kvůli finančním zájmům příkaz neproveden Židé nesměli zaměstnávat křesťany, nesměli jim konkurovat v Brně hebrejská tiskárna v Rousínově židovská manufaktura židovský toleranční patent Josefa II. represivní protiromská politika Marie Terezie –nařídila vyhoštění Romů nový přístup Josefa II. – usazování

Obr. 11 Židovská brána v Brně

Morava od merkantilismu k liberalismu 1771 poslední hladomor, 1775 selské povstání, pak tereziánský robotní patent státní zásahy do ekonomiky, hejtman Blümegen snaha získat západní (protestantské) „know-how“ zárodky moravské průmyslové velkovýroby, Brno – Köffilerova manufaktura

Obr. 12 Františkova huť u Adamova

Kořeny moravského osvícenského vlastenectví Osvícenci bojovali proti pověrám, fanatismu, nesnášenlivosti a lži, aby byly odstraněny předsudky a dosaženo společenského pokroku. 1746 založil v Olomouci první osvícenskou učenou společnost („akademii věd“) celé rakouské monarchie Josef Petrasch – evropští kosmopolité i moravští vlastenci – milovali vědu, umění, rodnou zemi (Moravu) a rodnou řeč (němčinu); orientace na germánskou, ale zájem i o slovanskou kulturu; tolerance k nekatolíkům

1754 – v Příměticích u Znojma postavil premonstrát Prokop Diviš první bleskosvod Josef Sonnenfels - mikulovský rodák z židovské rodiny, ideolog josefinismu mecenáš Jan Křtitel Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle profesor Josef Vratislav Monse svobodné zednářství (Kounic, Salm, Mitrovský, Belcredi…) zrušeny desátky, duchovní placeni státem, Olomoucké arcibiskupství součástí Moravy

Obr. 13 Zednářské pečetidlo

A. Pilař, Fr. Moravec: Politické a církevní dějiny Moravy J. P. Cerroni: Slovník moravských spisovatelů osvícenci své moravské vlastenectví nevnucovali; ovlivněni Kosmovou Kronikou Čechů Josef Dobrovský – rektor generálního semináře na Hradisku u Olomouce, pohřben v Brně

Obr. 14 Kde naleznete tuto pamětní desku?

Pozdní baroko, rokoko, osvícenský klasicismus, empír Andreas Schweigl – založil soukromou uměleckou akademii v Brně, první dějiny moravského umění sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (UNESCO), Andreas Zahner Mozart v Redutě hanácká opera, loutkové divadlo

Obr. 15 Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

http://vimeo.com/49366738 Video-ukázka: (minuty 24:11-konec) Děkujeme za pozornost!

Zdroje: Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 10-323. (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.

Obrazové zdroje: Obr. 1 Česká dvorská kancelář, Vídeň, foto O. Hýsek Obr 1A Commons.wikimedia.org : National Coat of arms of Liechtenstein.svg [online]. 2. 3. 2012 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:National_Coat_of_arms_of_Liechtenstein.svg > Obr. 2 Sněmovní sál Nové radnice v Brně, foto O. Hýsek Obr. 3 Milosrdní bratři v Brně, foto O. Hýsek Obr. 4 Telč, foto O. Hýsek Obr. 5 Tomáš Pešina z Čechorodu: Mars Moravicus, 1677, digitalizovaný exemplář z Historického fondu MZK v Brně Obr. 6 Tomáš Pešina z Čechorodu: Mars Moravicus, 1677, digitalizovaný exemplář z Historického fondu MZK v Brně Obr. 7 Divadlo Reduta v Brně, foto O. Hýsek Obr. 8 Zelená Hora, foto O. Hýsek Obr. 9 Máca, Jiří. moravskahvezda.eu : Moravská hvězda I7 žluto-červená, papír, 70 cm [online] [cit. 2013-09-02]. Dostupný z WWW: <http://www.moravskahvezda.eu/vanocni-ozdoby/eshop/1-1-MORAVSKE-HVEZDY/1-2-z-papiru-pro-vnitrni-pouziti/5/7-Moravska-hvezda-I7-zluto-cervena-papir-70-cm>. Zveřejněno se souhlasem autora. Obr. 10 Praefcke, Andreas . Commons.wikimedia.org : Wien_Maria-Theresien-Denkmal_Friedrich_Wilhelm_von_Haugwitz.jpg [online]. 31. 10. 2010 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution 3.0 Unported na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wien_Maria-Theresien-Denkmal_Friedrich_Wilhelm_von_Haugwitz.jpg> Obr. 11 Židovská brána v Brně, foto O. Hýsek Obr. 12 Františkova huť u Adamova, foto O. Hýsek Obr. 13 Zednářské pečetidlo, foto O. Hýsek Obr. 14 Dobrovského pamětní deska v Brně, foto O. Hýsek Obr. 15 Sloup nejsvětější Trojice v Olomouci, foto O. Hýsek