Zpracovaly: Lucie Tylšarová, Lucie Zimlová MOTIVACE Zpracovaly: Lucie Tylšarová, Lucie Zimlová
MOTIVACE použitá literatura Úvod do pedagogické psychologie (Telcová, Odehnal; Brno, 2002) Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole (Lokša, Lokšová; Portál, 1999) Motivace lidského chování (Nekonečný; Academia, 1996) Základy psychologie (Vágnerová; Karolinum, 2004) Psychologie dnes a zítra (Chalupa; Stuare, 2007) Úvod do psychologie (Trpičovská; PeD UJEP Ústí n. L., 1996)
MOTIVACE teoretická část
MOTIVACE původ, definice Původ slova latina: movero, movere – měnit, pohybovat Definice: „Souhrn činitelů, které podněcují, energizují a řídí průběh chování člověka a jeho prožívaní ve vztazích k okolnímu světu a k sobě samému.“ (Lokša, Lokšová: Pozornost, motivace, relaxace, …) „Motivace je psychický proces vedoucí k energetizaci organismu. “ (Wikipedie) „Pod pojmem motivace rozumíme všechny jedinci připisované pochody, které vysvětlují, či dělají srozumitelným, jeho chování.“ (Trpičovská: Úvod do psychologie)
MOTIVACE definice II. „Motivace je psychologický proces, který aktivuje naše chování a dává mu účel a směr.“ „Motivace je tlak mentálních sil něco udělat.“ „Motivace jsou faktory, které nutí člověka se chovat určitým způsobem.“ „Pojem motivace vyjadřuje psychol. příčiny jednání či chování vůbec.“ „Motivace integruje psychickou a fyzickou aktivitu člověka směrem k vytčenému cíli.“ (Kotrba) „Motivace představuje soubor vnitřních hnacích sil člověka, které ho určitým směrem zaměřují, aktivizují a vzniklou aktivitu udržují. Navenek se tyto síly projevují v podobě motivovaného jednání.“ (Pauknerová, 2006)
MOTIVACE motivace vs. motiv dispozice motivace proces, realizovaný funkčním vztahem dispozice a podnětové situace
MOTIVACE motiv, potřeba, pud motivy faktory, které aktivizují lidské chování, zaměřují je na urč. cíl a v tomto směru je udržují po urč. dobu osobní příčiny urč. chování vyjadřují obsah dovršující reakce potřeba impulz k jednání; nadbytek nebo nedostatek vyjadřuje výchozí motivační stav pud vrozená tendence k uspokojování základních biologických potřeb
MOTIVACE motiv určují vznik (dle Madsena, 1979) směr – zaměření aktivity intenzitu – míru úsilí vynaloženého pro dosažení cíle délku trvání – obvykle zakončeno uspokojením potřeby vznik (dle Madsena, 1979) homestatický model – nedostatku, přebytku pobídkový model kognitivní model činnostní model emoční model různé vztahy mezi motivy
MOTIVACE dělení: (ne)uvědomovaná většina neuvědomovaná automatismy nežádoucí motivy, vedoucí ke snížení sebeúcty
MOTIVACE dělení: vnitřní x vnější pohnutka vykonávat urč. činnost vychází z vlastní vůle uplatňuje se empirie, vlastní hodnotový systém, zájmy, aspirace, znalosti, atp. vnější jedinec je nucen se věcí zabývat na základně vnějších podmínek motivem je odměna, trest, kladné hodnocení spol., bolest, ...
MOTIVACE teorie motivace T. zdůrazňující význam pudových potřeb psychoanalytická teorie S. Freuda - pud teorie drive-reduction C. Hulla - napětí T. vycházející z důrazu na psychosoc. potřeby individuální psychologie – A. Adler - p. dosáhnout úspěchu humanisticky zaměřená psychologie – C. Rogers – p. seberealizace logoterapeutický směr – V. Frankl – p. smyslu života T. vycházející z komplexního pojetí potřeb humanistická psychologie – A. Maslow – hierarchie potřeb (pyramida) psychosociální teorie – E. Fromm – vztahy mezi jedincem a společností
MOTIVACE trocha praxe
MOTIVACE zvyšování na příkladu výuky přiměřená zpětná reakce přijmutí cílů za své využívání tvořivých úloh rozvíjejích samostatnost a motivaci demokratické vedení kolektivu dobré mezilidské vztahy skupinová práce najít smysl práce
MOTIVACE demotivace na příkladu výuky autokratický styl využování a výchovy (nařizování, důraz na disciplínu a poslušnost) strnulost vyučovacích metod malá tvořivost malý rozvoj originality nízká komplexnost přípravy do života důraz na školní známky neustálé porovnávání – zdůrazňování soutěží
MOTIVACE Děkujeme za pozornost!