STAROVĚK Malá Asie a Blízký východ Mgr. Jitka Moskvová
MALÁ ASIE oblast nejstaršího zemědělství vznikala opevněná města (např. Trója) přírodní podmínky náhorní roviny, pohoří a malé vodní srážky v hornatějších oblastech se rozvíjelo pastevectví oblast bohatá na nerostné zdroje metalurgie objev výroby železa
most mezi Egejskou oblastí, Balkánem a Asií ve druhém tisíciletí př.Kr. se v Malé Asii objevují indoevropské kmeny Chetité, … ve střední a východní části Malé Asie vznikají obchodní centra celá oblast Malé Asie zůstává dlouho rozdrobena
Chetité kolem roku 1650 př.Kr. se začala v Malé Asii tvořit mocná říše Chetitů centrem Chetitské říše bylo město Chattušaš svou moc přechodně rozšířila až do Mezopotámie Chetité ovládli Sýrii, kde roku 1274 př.Kr. zastavili postup Egypta v bitvě u Kadeše načas ovládli i Babylon
do války s Egyptem se dostali znovu na počátku 13. st. př. Kr do války s Egyptem se dostali znovu na počátku 13. st.př.Kr. uzavřeli první mezinárodní mírovou smlouvu nakonec kolem roku 1200 př.Kr. podlehla náporu „mořských národů“ a poté i Asyřanům
BLÍZKÝ VÝCHOD FÉNIČANÉ řecký název pro obyvatele území pod pohořím Libanon též se jim říkalo Foiníčané ve 3.-2. tisíciletí př.Kr. založili města SIDON, TYROS a BYBLOS,… nejlepší stavitelé lodí, mořeplavci a obchodníci ve Středomoří na lodích podnikali dlouhé obchodní plavby
úrodná půda, omezená rozlohou pěstovali: obilí, olivy, víno, fíky,… v horách měli ložiska mramoru, lignitu a železné rudy z hlíny vyráběli červenou keramiku největším bohatstvím byly libanonské lesy borovice, cypřiše a cedry na stavbu paláců, lodních stěžňů,…, vývoz do ciziny
k barvení látek používali PURPUROVĚ červené barvivo z mořského plže OSTRANKY FOINOS = odvozeno z řeckého foiniks = purpurově červený vývoz látek do celého Středomoří
polyteistické náboženství každé město mělo svá ochranná božstva BAAL ochránce plavby a obchodu
vymysleli HLÁSKOVÉ PÍSMO, tvořené 22 hláskami pochází z 12. st.př.Kr. poprvé bylo nalezeno na hrotech fénických šípů
FÉNICKÁ KOLONIZACE při svých plavbách budovali opěrné základny, z nichž vznikaly stálé osady = KOLONIE mezi všemi vyniklo KARTÁGO
SÝRIE a PALESTINA Sýrie byla rozdrobena na několik desítek malých státečků střídavě pod vlivem Egypta, Babylónie, Chetitů, Churitů a Hyksósů při mořském pobřeží Palestiny se usadili nejprve Pelištejci (= Filištíni) v polovině 13. st.př.Kr. přicházejí do Palestiny hebrejské kmeny podmanily si Kananejce a vytvořily federaci proti Pelištejcům
v čele Hebrejů stáli náčelníci (zároveň soudci a kněží) měli politickou, vojenskou i soudní moc z bojů s Pelištejci známe Saula z kmene Benjaminova stal se prvním hebrejským králem (končí doba soudců) první STÁT s centrem v Jeruzalémě vytvořil král DAVID (1010 – 970 př.Kr.)
v době jeho vlády došlo k rozvoji obchodu Davidův syn ŠALAMOUN se snažil upevnit politiku a obchodní styky s okolními státy (Egypt, Fénická města) v době jeho vlády došlo k rozvoji obchodu začala výstavba chrámů a paláců v Jeruzalémě po smrti Šalamouna se hebrejský stát rozdělil na: severní Izraelské království jižní Judské království
Davidova dynastie vládla v Judském království do roku 587př. Kr Davidova dynastie vládla v Judském království do roku 587př.Kr. Jeruzalém dobyt Babylóňany Izraelské království vyvráceno Asyřany celá Palestina se dostala do babylónského zajetí roku 539př.Kr. Novobabylónskou říši ovládl perský král KÝROS dovolil Hebrejům návrat do Palestiny
pojmenování HEBREJCI je nahrazeno pojmem IZRAELITÉ a po návratu z babylonského zajetí ŽIDÉ praotcem hebrejského národa byl ABRAHÁM jejich náboženství jako první vyznávalo jediného boha JAHVE historie a kultura je známa především díky dochovaným písemným pramenům Starý zákon (s Novým zákonem tvoří Bibli)
Ve Starém zákoně, posvátné židovské knize, kterou však uznávají také křesťané i muslimové, je možné se dočíst o stvoření světa, historii lidstva s důrazem na Izrael, vyvolený národ, dále jsou jeho součástí různé básnické a mudroslovné knihy a proroctví. Starý zákon nebyl napsán jako jedna kniha. Jde ve skutečnosti o soubor 73 knih, které byly napsány v různých dobách a jazycích, na mnoha místech a ve velmi odlišných situacích. Můžeme jej rozdělit na několik částí: prvních pět knih Mojžíšových – tzv. Pentateuch (Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium) historické knihy (Jozue, Soudců, Rút, Samuelovy, Královské, Kronik, …) básnické a mudroslovné knihy (Jób, Žalmy, Přísloví, Kazatel, Píseň písní) prorocké knihy (Izaiáš, Jeremiáš, Pláč, Ezechiel, Daniel, …) deuterokanonické knihy (neuznávané Židy) (Júdit, Tobiáš, Moudrosti, Sírachovec,…)