Finanční nástroje řízení podniků Hranice mezi hedgingem a spekulací 15. 10. 2009 Ludvík Polcar, senior manažer

Obsah 1. Finanční nástroje řízení podniku Tradiční pojetí finanční funkce Nástroje finančního řízení Řízení finančních rizik jako součást funkce Treasury Druhy rizik majících dopad do hospodaření podniku Proces řízení finančních rizik 2. Hranice mezi hedgingem a spekulací Hedging, spekulace, arbitráž Druhy hedgingu Hedging dle typu trhu Hedging dle pružnosti úpravy zajištění Hedging dle typu expozice Druhy spekulace Optimální hranice mezi hedgingem a spekulací 3. Nejčastější problémy – příklady z praxe Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Finanční nástroje řízení podniků

Finanční nástroje řízení podniku Tradiční pojetí finanční funkce Finanční funkce podniku se tradičně dělí na 2 oblasti: Účetnictví a controlling Treasury statutární účetnictví a výkaznictví manažerské účetnictví („controlling“) plánování a rozpočtování finanční analýza investiční řízení (fixní aktiva) daně mzdové účetnictví (interní audit) financování asset management (finanční aktiva) řízení likvidity a pracovního kapitálu cash management (vč. plánování cash flow) dividendová politika a vztahy s investory řízení finančních rizik (compliance) Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Finanční nástroje řízení podniku Nástroje finančního řízení Řízení finančních rizik stojí na pomezí strategických a podpůrných nástrojů finančního řízení: Activity-Based Costing Balanced Scorecard Hodnotová mapa ERP systém Cash pooling Finanční analýza Centra sdílených služeb Řízení pracovního kapitálu Kapitálová struktura In-house banking Platební továrna Cenová politika Finanční plán Service Level Agreement Offshoring Elektronická fakturace Řízení finančních rizik Cost-Volume-Profit analýza Dividendová politika Účetní politika Transfer pricing Strategické - mají úzkou vazbu na hlavní finanční cíl - maximalizaci akcionářské hodnoty Podpůrné – mají podpůrnou úlohu při realizaci finanční strategie Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Finanční nástroje řízení podniku Řízení finančních rizik jako součást funkce Treasury Řízení finančních rizik tvoří tradičně součást funkce Treasury: Cash management Prognózování a plánování hotovostní pozice Investování přebytku hotovosti Krytí krátkodobých nedostatků hotovosti Správa cash poolingových okruhů Hodnocení investičních příležitostí Strategický reporting o vývoji a prognozách hotovostní pozice Řízení finančních rizik Tvorba strategie řízení finančních rizik Dealingové operace na finančních trzích Měření rizik (VaR, stress test, atd.) What-if analýza Kontrola dodržování limitů, Reporting o míře rizikové expozice Strategie Politika Pravidla Organizace Technologie Lidé Řízení dluhových pasiv Financování a prognózování Plánování struktury bilance Výběr refinančních produktů Hodnocení nabídek financování Smluvní ujednání a právní aspekty Sledování plnění kovenantů Administrace dluhu Splátky a úroky Vnitřní výkaznictví Nastavení struktury výkazů Tvorba nástrojů pro tvorbu výkazů Implementace struktury výkazů do všech subjektů skupiny Shromažďování a vyhodnocování obdržených výkazů Zpracování výkazů a jejich distribuce Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Finanční nástroje řízení podniku Druhy rizik majících dopad do hospodaření podniku Vnější Prodejní Obchodní Technické Primární Provozní Vnitřní Sekundární Finanční „Lidský faktor“ Specifické Likviditní Translační/ Ekonomická Systematické Kreditní Měnové Transakční Úrokové Kursové Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Finanční nástroje řízení podniku Proces řízení finančních rizik Identifikace a kvantifikace finančních rizik Strategie řízení finančních rizik Realizace strategie řízení finančních rizik Předpisová základna Výkaznictví / Kontrolní mechanismy Identifikace finančních rizik – kvalifikace zdrojů expozice vůči finančním rizikům Analýza citlivosti nákladových, výnosových, bilančních a mimobilančních položek na vývoj tržních proměnných Obsahuje: Strategii řízení likvidity Strategii řízení finančních rizik Strategii řízení dluhových pasiv Investiční strategii Limity maximální rizikové expozice Představuje Vlastní zajišťování finančních rizik Monitoring aktuální rizikové expozice Sledování situace na finančním trhu Zajišťování finančních rizik v rámci schválené strategie řízení finančních rizik Využívání schválených produktů finančního trhu Definuje strategii a pracovní postupy při procesu řízení finančních rizik Vnitřní výkaznictví – informační struktura v rámci Skupiny Plná kompatibilita výkazů jednotlivých subjektů Skupiny Jednotlivé výkazy subjektů skupiny jsou konsolidovány na centrální úrovni finančního řízení Vymezuje organizační strukturu skupiny v oblasti finančního řízení a řízení finančních rizik Definuje: Citlivost Skupiny vůči finančním rizikům Produkty používané pro zjišťování finančních rizik Kvantifikace finančních rizik – měření objemu expozice vůči finančních rizikům Metodika kvantifikace finančních rizik Stanovuje odpovědnost jednotlivých pracovníků / organizačních útvarů / subjektů Skupiny v jednotlivých aspektech procesu řízení finančních rizik Kontrolní mechanismy Budování kontrolních mechanismů – interní audit souladu jednotlivých procesů řízení finančních rizik se schválenou strategií, pravidly obezřetného podnikání a Global Industry Practices Vychází ze strategického obchodního plánu Skupiny Schvaluje vrcholový management Skupiny Týká se všech subjektů Skupiny Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Finanční nástroje řízení podniku Identifikace a kvantifikace finančních rizik Strategie řízení finančních rizik Realizace strategie řízení finančních rizik Předpisová základna Výkaznictví / Kontrolní mechanismy Výběr metod měření tržního rizika Basis Point Value Kalkulace změny hodnoty výběrového portfolia při změně ceny tržní veličiny Měří absolutní změnu hodnoty portfolia při zvýšení či snížení ceny tržní veličiny o absolutní Nejjednodušší metoda Value at Risk Stress testing Testuje extrémní (ale možné) situace na trhu a jejich vliv na hodnotu výběrového portfolia – např. krize Aplikace historických scénářů nebo Aplikace hypotetických, ale potenciálně realizovatelných scénářů Příklad „Jak se změní hodnota výběrového portfolia, pokud kurs oslabí/posílí o…“ Variace / kovariace Kalkulace VaR založená na standardních odchylkách tržních veličin a jejich aplikaci na výběrové portfolio Předpokládá normální rozdělení tržních hodnot Historická simulace Kalkulace VaR založena na aplikaci simulovaných, historických tržních hodnot na výběrové portfolio Závislá na kvalitě historických dat Simulace Monte Carlo Kalkulace VaR založena na aplikaci náhodných tržních scénářů na výběrové portfolio Náročná na výpočet (předpokládá vysoký stupeň SW a HW vybavení) Aplikace těchto metod v podmínkách společnosti/skupiny Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Finanční nástroje řízení podniku Strategie řízení finančních rizik Identifikace a kvantifikace finančních rizik Strategie řízení finančních rizik Realizace strategie řízení finančních rizik Předpisová základna Výkaznictví / Kontrolní mechanismy Statutární norma definující přístup skupiny vůči jednotlivým typům finančních rizik a způsob jak jsou tato rizika zajišťována Identifikuje finanční rizika, kterým je skupina vystavena a procesy jejich vzniku Stanovuje metodiku měření a vykazování finančních rizik Stanovuje odpovědnost v oblasti řízení finančních rizik na jednotlivých řídících úrovních skupiny Stanovuje limity maximální rizikové expozice Strategie je obvykle aktualizována jednou ročně v rámci rozpočtového procesu, v případě významné změny podmínek (změna strategie podniku, změna makroekonomického prostředí) je strategie aktualizována mimořádně Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Finanční nástroje řízení podniku Realizace strategie řízení finančních rizik Identifikace a kvantifikace finančních rizik Strategie řízení finančních rizik Realizace strategie řízení finančních rizik Předpisová základna Výkaznictví / Kontrolní mechanismy Proces realizace strategie řízení finančních rizik spočívá ve vlastním zajišťování finančních rizik: Konsolidace a vyhodnocování pravidelně zpracovaných výkazů jednotlivých subjektů skupiny Vyhodnocování aktuální expozice vůči finančním rizikům Procesy zajišťování potřeb skupiny na finančních trzích (provádění zajišťovacích operací, investování přebytečné hotovosti) Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Finanční nástroje řízení podniku Předpisová základna Identifikace a kvantifikace finančních rizik Strategie řízení finančních rizik Realizace strategie řízení finančních rizik Předpisová základna Výkaznictví / Kontrolní mechanismy Předpisová základna vymezuje základní rámec principů a postupů v oblasti řízení finančních rizik: Strategie řízení finančních rizik Manuály pro jednotlivé procesy řízení finančních rizik: Metodika měření finančních rizik Obchodování na finančních trzích Profesionální kodex Pracovní postupy pro jednotlivé činnosti Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Finanční nástroje řízení podniku Výkaznictví/Kontrolní mechanismy Identifikace a kvantifikace finančních rizik Strategie řízení finančních rizik Realizace strategie řízení finančních rizik Předpisová základna Výkaznictví / Kontrolní mechanismy Vnitřní výkaznictví: Jednotná struktura výkazů zpracovávaných jednotlivými subjekty skupiny Vnitřní výkazy Konsolidace a vyhodnocování pravidelně zpracovaných výkazů jednotlivých subjektů skupiny Kontrolní mechanismy: Kontrola souladu jednotlivých procesů se schválenou strategií a dalšími vnitřními předpisy a manuály Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Hranice mezi hedgingem a spekulací

Hranice mezi hedgingem a spekulací Hedging, spekulace, arbitráž = Vytvoření určité pozice v aktivech (pohledávkách) či závazcích (ať už podmíněných či nepodmíněných) umožňující stabilizovat výkyvy hodnoty podkladových aktiv či závazků Cílem hedgingu je eliminace konkrétního typu rizika Hedger je rizikově averzní a platí za zbavení se rizika Hedging obvykle vede k dodání podkladového aktiva = Vytvoření určité pozice v aktivech (pohledávkách) či závazcích (ať už podmíněných či nepodmíněných) umožňující profitovat z nestabilního vývoje hodnoty těchto aktiv či závazků Cílem spekulace je zisk z podstoupení konkrétního typu rizika Spekulant je rizikově neutrální nebo má sklon k riziku a je placen za jeho podstoupení/vyhledávání Spekulant se nezajímá tolik o dodání podkladového aktiva, jako o spekulativní zisk Spekulanti pomáhají utvářet likviditu a snižovat náklady zajištění (tržní spread) = Vytvoření určité pozice v aktivech (pohledávkách) či závazcích (ať už podmíněných či nepodmíněných) umožňující téměř „bezrizikově“ profitovat z „nesprávně“ oceněných aktiv či závazků na různých trzích (promptních i termínových) Arbitráž rovněž přispívá k efektivitě finančních trhů, tj. správnému ocenění aktiv Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Hranice mezi hedgingem a spekulací Druhy hedgingu Dynamický Transakční expozice Translační expozice Křížový Rizika portfolia Statický Pomocí termínového trhu Přirozený Pomocí peněžního trhu Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Hranice mezi hedgingem a spekulací Hedging dle typu trhu Přirozený hedging netting paralelní (back-to-back) půjčky diverzifikace Hedging pomocí peněžního trhu kombinace spotového nákupu měny a současného čerpání úvěru v jedné a depozita ve druhé měně u silně korelovaných měn lze využít i pro účely křížového hedgingu Hedging pomocí termínového trhu (finančních derivátů) krátkodobá rizika forwardy, futures, opce dlouhodbá expozice swapy Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Hranice mezi hedgingem a spekulací Hedging dle pružnosti úpravy zajištění Statický hedging představuje udržování původní úrovně zajištění (tzv. hedge ratio) bez ohledu na vývoj tržních veličin a případné změny v podkladových aktivech proč dynamický hedging – různá maturita podkladového aktiva a zajišťovacího nástroje, změna v podkladovém aktivu, změna v politice zajištění používá se pokud podkladová a zajišťovací aktiva mají stejnou splatnost nebo při relativně stabilních tržních či obchodních podmínkách Dynamický hedging představuje průběžnou úpravu úrovně zajištění v závislosti na vývoji tržních veličin a změnách v podkladových aktivech používá se, pokud podkladová a zajišťovací aktiva mají různou splatnost nebo při měnících se tržních a obchodních podmínkách zpravidla spojen s vyššími transakčními náklady vhodné průběžně vyhodnocovat efektivitu hedgingu Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Hranice mezi hedgingem a spekulací Hedging dle typu expozice Hedging transakčních rizik rizika plynoucí z existence závazků a pohledávek v cizích měnách mezi tradiční nástroje patří diverzifikace činnosti, volba fakturační měny, finanční deriváty, případně technika „lead and lag“ (tj. oddalování či akcelerace splatnosti pohledávek/závazků - zpravidla nutné spojit s motivačními či sankčními nástroji) Hedging translačních rizik riziko plynoucí z dopadu volatility cizích měn na hodnotu aktiv či závazků vyjádřenou v cizí měně – nemusí mít nutně bezprostřední dopad do hospodaření podniku mezi tradiční nástroje patří volba bazické měny a finanční deriváty Hedging rizik portfolia riziko plynoucí z odlišnosti v parametrech výnosu, rizika a likvidity jednotlivých aktiv v portfoliu mezi tradiční nástroje patří slaďování časové struktury cash flow (cash flow matching), slaďování různé citlivosti na změny tržních veličin (např. matching durace a konvexity) Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Hranice mezi hedgingem a spekulací Druhy spekulace „Zdravá“ (stabilizační) „Nezdravá“ (destabilizační) vychází z neúplných či špatně interpretovaných informací nesprávně kalkuluje riziko je založena na iracionálním jednání subjektů (zejm. skupinové psychologii) snižuje efektivitu trhu (zejm. manipulace s trhem a obchodování na základě neveřejných informací) vychází z fundamentálních tržních veličin správně kalkuluje riziko je založena na racionálním jednání subjektů zvyšuje efektivnost trhu (zvyšuje likviditu a snižuje náklady zajištění) Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Hranice mezi hedgingem a spekulací Optimální hranice mezi hedgingem a spekulací Spekulace Základním cílem je minimalizace rizika Hedging zpravidla není hlavním předmětem činnosti I při hedgingu ale musí zajišťovatel odhadovat vývoj tržních veličin Optimální hranice ? Základním cílem je zisk z převzetí rizika Spekulace je zpravidla hlavním předmětem činnosti (zejm. institucionálních investorů) Optimální hranice mezi hedgingem a spekulací není zcela zřejmá Vždy záleží na postoji daného subjektu k riziku, resp. celkovému užitku ze zvoleného rizikově-výnosového profilu Sklon k riziku a rizikově-výnosový profil subjektu by vždy měly být jasně definovány Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Nejčastější problémy – příklady z praxe

Nejčastější problémy Příklady z praxe Nadměrné používání složitých instrumentů s nejasnou zajiš – ťovací hodnotou pro klienta (např. zero-cost opční struktury) – při extrémních událostech (viz současná globální ekonomická krize) se otevírá prostor pro extrémní ztráty (tzv. „tail loss“) Nadměrné používání složitých (strukturovaných) derivátových produktů podnikoví klienti bankám často „příliš důvěřují“ a nejsou schopni kvalifikovaně vyhodnotit dopad strukturovaných derivátových produktů do hospodaření podniku Řada produktů se zpočátku (pro první rok) jeví výhodně, ale v dalších letech nadměrně zatěžují hospodaření podniku jedná se zejména o instrumenty typu bariérová (window) opce a ostatní „extendible“ produkty zajištění primárních (obchodních) rizik tak paradoxně podniky vystavuje sekundárním (finančním) rizikům (tj. citlivost na tržní veličiny) Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Nejčastější problémy Příklady z praxe Používání statického namísto dynamického hedgingu – řada podniků nestačí dostatečně rychle reagovat na měnící se tržní či obchodní podmínky a nerestrukturalizuje včas svůj zajišťovací profil Používání dílčího hedging namísto „portfoliového přístupu“ řada podniků neřeší zajištění jako celek, tj. na celkovou expozici, ale uzavírá řadu dílčích pozic mnohdy způsobem „vytloukání klínu klínem“ Nestanovení optimální míry hedgingu řada podniků nestanovuje optimální míru hedgingu v závislosti na vývoji tržních či obchodních podmínek Nevyhodnocování účinnosti hedgingu - řada podniků nevyhodnocuje účinnost hedgingu s ohledem na jeho náklady a v závislosti na tom neupravuje optimální míru hedgingu Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Nejčastější problémy Příklady z praxe Nejasný postoj k riziku, nejasně definovaný rizikově-výnosový profil řada podniků nemá jasně definovaný postoj k riziku ani optimálně nastavenou míru rizikově-výnosového profilu (tj. znalost míry rizika, kterou jsme ochotni a můžeme si dovolit podstoupit a víme za jakou cenu) Nedostatečné využívání možností přirozeného hedgingu řada (skupin) podniků nevyužívá dostatečně účinně vnitroskupinové vztahy a nepracuje tak s čistou rizikovou pozicí řada podniků nevyužívá dostatečně účinně princip vnitroskupinového bankovnictví a vnitroskupinového řízení finančních rizik Chybný postup při jednání s bankami řada podniků chybuje při sjednávání zajišťovacích produktů, neoslovuje více bank, nevyhodnocuje podmínky jednotlivých bank u měnových forwardových kontraktů podniky zmiňují „stranu“ transakce, resp. žádají pouze o jednostranné kotace podniky se často nechají „vmanipulovat“ do formálních prohlášení typu: „Jsme seznámeni se všemi riziky daných instrumentů“ Finanční nástroje řízení podniků – Hranice mezi hedgingem a spekulací

Kontakt Ludvík Polcar se specializuje na oblast manažerského a finančního poradenství, kde má více než dvacetiletou zkušenost. Před nástupem do Deloitte pracoval ve významných pozicích vedoucích podniků českého trhu (Chief treasurer Českého telecomu, finanční ředitel průmyslového holdingu Stella Group, kde byl později jmenován generálním ředitelem). Jeho primární profesí je finanční a strategické řízené. V rámci Deloitte získal rozsáhlé zkušenosti s řízením řady projektů ve významných českých, slovenských, ale i mezinárodních podnicích. V poslední době vedl řadu úspěšných projektů především z oblasti restrukturalizace a řešení insolvence společností. Je absolventem ekonomické katedry strojní fakulty ČVUT, titul MBA získal na University of Chicago, Graduate School of Business (obor strategický management a finance). Je členem americké Asociace finančních profesionálů a vicepresidentem České asociace finančních ředitelů, autorem odborných článků a rešerží. Ludvík Polcar Deloitte Advisory s.r.o. Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 Česká republika tel.: +420 246 042 234 mobil: +420 737 235 510 e-mail: lpolcar@deloitteCE.com

Deloitte refers to one or more of Deloitte Touche Tohmatsu, a Swiss Verein, and its network of member firms, each of which is a legally separate and independent entity. Please see http://www.deloitte.com/dtt/cda/doc/content/ce_about_deloitte_VI08.pdf for a detailed description of the legal structure of Deloitte Touche Tohmatsu and its member firms. Member of Deloitte Touche Tohmatsu © 2009 Deloitte Central Europe 27