MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Základy oboru geriatrie a psychické a sociální dopady vybraných onemocnění na seniorskou populaci případně jejich rodinu a komunitu.

Základy oboru geriatrie 1. Základy oboru geriatrie

Historická fakta Medicínský pohled na starého nemocného člověka se datuje do období počátku devatenáctého století. Prvním geriatrickým počinem byly přednášky Josefa Hamerníka (1810 – 1887) o nemocech vyššího věku na pražské lékařské fakultě, které se konaly v roce 1843. Tyto přednášky nebyly jen teoretickým sdělením, ale i demonstracemi u lůžka nemocného.

Za dalšího z „otců“ moderní evropské geriatrie Bychom měli považovat Františka Procházku, který své přednášky „patologie a terapie nemocí pokročilého věku“ s demonstracemi uskutečňoval od akademického roku 1904/1905 až do počátku 1. světové války. Postupně se věnoval sociálnímu lékařství a nyní jej vnímáme jako zakladatele tohoto oboru v ČR.

Na geriatrickou tradici navázal od roku 1921 Rudolf Eiselt (1881-1950) který založil v tehdejším chudobinci sv. Bartoloměje Ústav pro nemoci stáří. Tento ústav se po roce 1929 přesunul do nově vzniklých Masarykových domovů v Praze -Krči a stal se tak prioritou – první instituce tohoto typu na světě. Světový unikát.

Masarykovy domovy Jednalo se o sociální ústavy hlavního města Prahy Geriatrická klinika – nemocí stáří Po dohodě a děkanátem zde vzniklo i výzkumné oddělení Byla zajištěna žurnální služba, ambulance, laboratoře. Kapacita činila 800 lůžek.

Toto ve své době moderní zařízení nepřetrvalo však 2. světovou válku. Od roku 1941 se postupně měnily na vojenskou nemocni a lazaret. A ani po válce se nevrátili již se svému původním u účelu V současné době zde sídlí Thomayerova nemocnice.

Po 2. světové válce Upozorňovali na důležitost geriatrie například profesor brněnské lékařské fakulty Ferdinand Heršík. Profesor pražské lékařské fakulty Bohumil Prusík, hradecký Jindřich Groh a další osvícení klinikové.

Od roku 1974 Vznikaly v Československu léčebny dlouhodobě nemocných. Ve snaze zlepšit nevyhovující stav péče o dlouhodobě nemocné pacienty. Tato zařízení se stala lůžkovou základnou oboru geriatrie.

Rok 1983 Od tohoto roku je geriatrie samostatným lékařským oborem v ČR. Tento počin byl vnímán ve své době jako velmi pokrokový. V 80 letech 20 století byl také zaveden institut geriatrické sestry. Jednalo se o velmi užitečnou službu, která rozšiřovala geriatrii o ošetřovatelský rozměr.

Geriatrie Je samostatná vědní disciplína,jejímž předmětem zájmu je stárnoucí a starý člověk ve zdraví a především v nemoci. Shrnuje a zobecňuje seniorskou problematiku zdravotního a funkčního stavu. Zabývá se prevencí, diagnostikou, léčbou i následnou péčí. Sociálními souvislostmi chorob stáří.

V období 1990 - současnost Na základě transformace geriatrické péče se vytvořila nově koncipovaná zařízení a specializovaná zařízení, která se v další době dále profilovala.

V současné době V Brně vznikla klinika interní geriatrická a praktického lékařství (zaměřena na problematiku diabetologie) V Hradci Králové existuje Gerontometabolická klinika se zaměřením a problematiku intenzivní péče v geriatrii, metabolismus poruch výživy, sarkopenie Geriatrické centrum krajské Baťovy nemocnice ve Zlíně provozuje diferencovaný přístup ke geriatrické péči , diabetologii a poúrazové péči. Fakultní nemocnice v Olomouci, odd. geriatrie.

Geriatrická klinika v Praze špičkové zařízení věnující se kromě geriatrické péči také výzkumu, výuce a gernotofarmakoterapii. Gerontologické centrum v Praze- Alzheimerova společnost. FN Plzeň vzniklo první geronto-traumatologické oddělení. Gerontologické centrum v Pardubicích, specializující se na léčbu chronických ran. Vznikají další geriatrická centra ( Kladno, Liberec, …)

Rok 2013 V ČR je 9 zařízení jejíž náplní je problematika oboru geriatrie 545 lůžek Ambulantní geriatrická péče je zajišťována ve 33 registrovaných pracovišť.

2. Psychické a sociální dopady vybraných onemocnění na seniorskou populaci

Senior, stárnutí, stáří Stárnutí představuje neodvratný fyziologický děj. Je cestou do stáří, jenž je poslední ontogenetickou periodou lidského života. Stárnutí je působení času na lidskou bytost.

Kategorizace stáří dle WHO 65-74 let- rané stáří - senescence 75-89 let - vlastní stáří - kmetství 90- a více dlouhověkost - patriarchium

65 let - 74 let Dobrá kondice Zdravotní intervence ve srovnáním se střední generací Využití znalostí, životních zkušeností Mají své ambice, plány, chtějí být prospěšní Oblast dobrovolnických aktivit Edukace , prevence chorob.

75 let - 89 let Navýšení nemocnosti U jednoho jedince několika chorob Polymorbidita Chronicita Sklon ke komplikacím Zhoršení celkové kondice, „ ubývá sil“ Rozvoj závislosti Riziko pádů, úrazů a zlomenin.

Nad 90 roků Dlouhověkost Křehký senior Rizikový senior

Nejčastější choroby seniorů ICHS (arytmie, srdeční selhání) Hypertenze arteriální Diabetes mellitus Choroby pohybového aparátu CMP Nemocni pohybového aparátu, úrazy, fraktury Nádorová onemocnění Demence

Nejčastější příčiny úmrtí ICHS Nádorová onemocnění CMP Demence Úrazy DM

Geriatrické syndromy Syndrom hypomobility, dekondice a svalové slabosti Syndrom imobility Syndrom instability s pády Syndrom malnutrice Syndrom inkontinence Syndrom kognitivního deficitu(demence, a poruch paměti)

Syndrom deliria Syndrom týrání, zanedbávání a zneužívání seniorů Syndrom teplotní zátěže Syndrom dehydratace Syndrom duálního senzorického deficitu Syndrom maladaptace Syndrom terminální geriatrické deteriorace

Geriatrické syndromy Značně zhoršují kvalitu života Zvyšují potřebnost péče o nemocného Zdravotní tak ošetřovatelské

U geriatrického pacienta U geriatrického pacienta se nám propojuje: medicínské intervence Sociální intervence - ztráta soběstačnosti (disabilita) Dopady onemocnění seniorů vyústí do: Potřeby péče Zajištění péče zdravotně sociální.

Zdravotně- sociální péče (Long-term –care) Zdravotně sociální dlouhodobá péče je spektrem služeb, které potřebují osoby se sníženou soběstačností, které jsou závislé na cizí pomoci. Zákon o sociální službách/Zdravotních službách. V rámci pobytových služeb v zařízeních sociálních služeb je možno poskytovat ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotní péči…. Poskytovatelé lůžkové zdravotní péče mohou poskytovat pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují lůžkovou péči ….

Agentury domácí péče - stárnutí doma, rodinná péče. (1989) Laická péče a podpora pečujících rodin Osobní asistence Nestátní neziskové organizace – občanská sdružení. Dobrovolnictví. Spirituální podpora Hospice - paliativní péče, thanatologie.

Zdravotně sociální zajištění seniora Aktivační centra Denní stacionáře Domovy s pečovatelskou službou (DPS, Penziony) Domovy pro seniory OLÚ, LDN Ošetřovatelská oddělení nemocnic , DIP, DIOP Respitní péče

Psychické dopady stáří , nemoci, disability Z průzkumů seniorů : Závislost na pomoci druhé osoby Ne-moci si dělat co chci Zhoršující se fyzický stav, přítomnost nemoci. Nebezpečí institucionalizace Samota

Vlivem stáří, chorob se radikálně mění emocionální stav člověka Odchod do důchodu Odchod dětí, vnoučat Biologické změny stárnutí Projevující se nemoci Smrt partnera, blízkých lidí a vrstevníků Změna bydlení, případně vstup do domova důchodců.

Období smutku ? . Složitý, komplikovaný proces, který končí v optimální případě přijetím reality. Vyrovnat se s životními ztrátami a změnami. Přijmou realitu, nerezignovat ! Zachovat si optimismus, nehledat iluze !

!!! Je třeba respektovat starého člověka jako osobnost, jeho důstojnost Podporovat jeho zájmy Pokračovat v péči Co nejdéle pečovat v rodině.

Rodina Ve skutečnosti zajišťuje pro seniora to nejhlavnější v jeho životě . Po generace přináší doprovázení starého člověka radost a hluboké vnitřní spokojení. Ale, aby rodina mohla být se starým rodičem a pomáhat mu, potřebuje sama často také ona sama pomoc. Zvláště, když její úkol není lehký a trvá dlouho. A pak ve chvílích, kdy musí udělat zásadní rozhodnutí.

Komunikace se seniorem Být s druhými ani daleko, ani blízko ve správné vzdálenosti. Umět pochopit, porozumět, naslouchat, mlčet, hovořit a pohladit. Napomáhat Podpořit lásku k životu i když jsou někdy chvíle těžké. Podpořit radost z každé maličkosti.

Autonomie/přijetí pomoci Péče znamená také vztah člověka k člověku. Respektování autonomie druhého je základem pomoci Je třeba si položit otázky: Cosi udělá sám? Co může dělat? O čem může rozhodovat? Co chce? Autonomie znamená i možno rozhodovat se, vybrat si, zůstat pánem svého života.

Uspokojovat své životní potřeby Uspokojovat všechny potřeby stejně jako každý z nás. Nejsou důležité jen fyziologické potřeby (jídlo, pití, spánek…), ale také potřeby psychologického rázu. ( pocit bezpečí, udržování vztahů, nezávislost, smysl života). Touha nezná věk, potřeba lásky je trvalá. Začlenění je důležité, patřit někam k někomu.

Hrozba Vytržení člověka z jeho společenského kontextu.

Samota Nedoceněná přítelkyně - když s ní umíme žit, jen, když ji chceme, můžeme ji kdykoliv přerušit. Smrtící nepřítelkyně - přilepí se, brání v kontaktu s druhými lidmi. Vede k vyřazení z lidské společnosti, prožívání opuštěnosti, izolace.

Psychické dopady stárnutí, nemocí a disability působí jak na seniora samého, tak na jeho blízké, pečující. Je třeba podporovat příjemné prožitky, projevy lásky, důvěry u seniora. Je třeba pečovat o pečující, zabránit syndromu vyhoření.

Jan Pavel II „Stáří je příznivým časem k dovršení lidského dobrodružství, časem, do něhož se všechno sbíhá, aby člověk mohl lépe pochopit smysl života a dosáhnout moudrosti srdce“.

Sociální dopady stáří, nemoci a dysability na komunitu, společnost . 3. Sociální dopady stáří, nemoci a dysability na komunitu, společnost .

Demografie a sociologie stáří ČR - základní fakta Snižuje se podíl děti-snížení porodnosti Těžiště společnosti - čtyřicátníci Zvyšování počtu starších obyvatel ( nad 65 let), v r.2020-zvýšení počtu osob nad 65 let na 3l%. Nárůst velmi starých seniorů (nad 90 a 100 let) Zvýšení počtu žen v poměru k mužům

Kolem roku 2050 kulminace nárůstu seniorů ve společnosti (na jednoho pracujícího/ jeden důchodce). Ještě nikdy v historii lidstva nebyl takto rozložen sociální svět

Společenské důsledky stárnutí: Soužití různých generací, ale i společenství (migrace obyvatelstva), heterogenita společnosti Lidská mezigenerační solidarita (rok 2012 byl vyhlášen Evropským rokem stárnutí a mezigenerační solidarity a aktivního stárnutí) Snaha o porozumění problémům seniorů Obrana proti segregaci seniorů ve společnosti a boj proti ageismu (diskriminaci)

Populační vývoj kopíruje demografické výhledy celorepublikové

Významný nárůst seniorů nad 80 let věku

Střední délka života Muži- 67,7 let……………..72,4 Ženy- 75,4 let………….....78,2 stav vystihující zdravotní stav obyvatelstva Zvyšování životní úrovně prodlužuje život. (Čím bohatší země tím, delší doba dožití). Průměrný věk v Německu, Francii, Skandinávii a Švýcarsku je 77 – 80 let, v ‚CR je 75 let, Na Ukrajině v Rusku činí 65 – 68 roků.

nárůst populace seniorů chápat za znamení doby stáří jako dar a úkol Úkol pro jednotlivce, rodinu, společnost. umožnit seniorům účast na společenském životě na úrovni občanské, kulturní a sdružovací; vznik stavovských organizací, tzv. asociací seniorů

Senioři se dožívají vyššího věku, v lepší zdravotní kondici, zvláště při preventivních opatřeních a zdravém životním stylu. Zdravotní komplikace se budou objevovat později Nároky ze strany seniorů budou vyšší, na veškeré poskytované služby i na kvalitu ,individuální a etický přístup v následné i dlouhodobé péči Na dostupnost služeb.

Vždy to budou Ti, kteří budou potřebovat pomoc. Mnohdy nejsou krásní nejsou přitažlivý Jsou nevýkonní Ale mají svou hodnotu, vnitřní bohatství a potřebují lidské pochopení, porozumění a pomocnou ruku.