Obecná část, věcná práva, dědické právo Občanské právo hmotné Obecná část, věcná práva, dědické právo Základy ekonomie a práva (1) - Občanské právo hmotné I. Mgr. Pavel Pražák

Původ kontinentálního soukromého práva Lex duodecim tabularum 1. st. př. Kř. – sporná ustanovení Gaius – Institutiones 2. st. po Kr. Učebnice o čtyřech knihách 1. Osoby a jejich status 2. Věcná práva a právo testamentární dědické 3. Obligace 4. Právo procesní Justinián – Digesta seu Pandectae 533 po Kr. – 50 knih + Institutiones seu Elementa Ve středověku Corpus Iuris civilis (CIC) - recepce Od 15. st. v Německu Usus modernus pandectarum 1804 Code civil, 1811 ABGB, 1900 BGB Původ kontinentálního soukromého práva

Osnova nového občanského zákoníku – 89/2012 Sb. 1. část - Obecná část (§§ 1 až 646) Hlava I Předmět úpravy a její základní zásady Hlava II Osoby Hlava III Zastoupení Hlava IV Věci a jejich rozdělení Hlava V Právní skutečnosti 2. část - Rodinné právo (§§ 647 až 969) Hlava I Manželství Hlava II Příbuzenství Hlava III Poručenství a jiné formy péče o dítě Hlava IV Zapsané partnerství 3. část - Absolutní majetková práva (§§ 970 až 1 710) Hlava I Základní ustanovení Hlava II Věcná práva Hlava III Dědické právo 4. část - Relativní majetková práva (§§ 1 711 až 2 984, zahrnuje závazkové právo) Hlava I Obecná ustanovení o závazcích Hlava II Závazky z právních jednání Hlava III Závazky z deliktů Hlava IV Závazky z jiných právních důvodů 5. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§§ 2 985 až 3 046) Osnova nového občanského zákoníku – 89/2012 Sb.

Občanské právo Dispozitivní metoda regulace (§ 1(2) NOZ) Obecné soukromé právo – subsidiární, tj. univerzální platnost pro obchodní či pracovní vztahy (po Nálezu Pl. ÚS 83/06), někdy pro celý právní řád (osoby) /§ 9 odst. 2 NOZ/ Dispozitivní metoda regulace (§ 1(2) NOZ) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Zásady - § 3 NOZ (pacta sunt servanda) Občanské právo

Právní osobnost (subjektivita) Právní osobnost (subjektivita) = způsobilost mít práva a povinnosti (x svéprávnost!) Nelze se vzdát. Práva či povinnosti může mít jen osoba (§ 17 NOZ) Fyzické osoby § 19 NOZ Čl. 5 Listiny: Každý je způsobilý mít práva. Vzniká narozením § 24 NOZ (nasticurus § 25 NOZ) Zaniká smrtí (důkaz smrti § 26 NOZ x domněnka § 71 NOZ) Novinka – nezvěstnost § 66 NOZ Právnické osoby § 20 NOZ Vzniká i zaniká společně se vznikem § 118 NOZ (x ustavení 122 NOZ) a zánikem právnické osoby, tj. zásadně její registrací, resp. výmazem z příslušného rejstříku právnických osob. Obchodní společnosti, družstva, nadace, fondy, obce, kraje… Právní osobnost (subjektivita)

Svéprávnost (způsobilost k právním úkonům) Svéprávnost = způsobilost vlastními úkony nabývat práv a zavazovat se k právním povinnostem. Deliktní způsobilost = způsobilost nést následky chování, které je v rozporu s právním řádem. Fyzické osoby V plném rozsahu dosažením zletilosti, tj. 18 let, nebo uzavřením manželství (starší 16 let) či nově emancipací (§ 37 NOZ). U nezletilých dle rozumové a volní vyspělosti přiměřené věku. §31 NOZ (Darování nemovitosti?; Předepsání a nákup antikoncepce?) Při narušení schopnosti právně jednat Předběžné prohlášení (určení opatrovníka) Nápomoc při rozhodování (smlouva schválená soudem) Zastoupení členem domácnosti (schválení soudu) Omezení svéprávnosti Právnické osoby Jednají prostřednictvím určitých fyzických osob (zástupců) a tyto úkony jsou považovány přímo za úkony právnické osoby. Statutární orgány, zaměstnanec, pověřená osoba Překročení oprávnění? § 166 (1,2) NOZ Okamžik vzniku a zániku splývá se subjektivitou. Svéprávnost (způsobilost k právním úkonům)

Právní skutečnosti Soulad s právem (+) Vůle (-) Vůle (+) Právní událost Právní úkon Protiprávní stav Protiprávní úkon Ex lege Vůle (-) Vůle (+) Soulad s právem (-) Právní skutečnosti

Právní jednání (právní úkon) Soulad s právem (+) Právní událost Právní jednání Protiprávní stav Protiprávní jednání Ex lege Vůle (-) Vůle (+) Soulad s právem (-) Právní jednání (právní úkon)

Projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností Projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností. § 545 NOZ Konáním (výslovně i konkludentně) či opomenutím (např. nevypovězení smlouvy s následkem jejího prodloužení). § 546 „…neobdržíme-li od Vás vyjádření ohledně přiloženého návrhu do dvou týdnů, budeme předpokládat, že s ním souhlasíte.“ Qui tacet non consentire videtur! Náležitosti: Učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně § 551-553 NOZ. – není jednáním! --- Soulad se zákonem a dobrými mravy § 580 NOZ. Způsobilost subjektu § 581 NOZ. Forma, je-li předepsána § 582 NOZ. Prost omylů ohledně podstatných okolností § 583 NOZ. Absence tísně a nápadně nevýhodných podmínek – Lichva § 1796-1797 NOZ Absence úmyslu zkrátit věřitele (jen odporovatelnost) § 589 NOZ Právní jednání

! Novinka – zásada relativní neplatnosti § 586 odst. 1,2 ! promlčení práva - podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 504/2007, ze dne 25. 2. 2009 Absolutní neplatnost jen dle § 588 NOZ Původně zásada absolutní neplatnosti s výj. § 40a OZ. Následky neplatnosti

Protiprávní jednání Soulad s právem (+) Vůle (-) Vůle (+) Právní událost Právní jednání Protiprávní stav Protiprávní jednání Ex lege Vůle (-) Vůle (+) Soulad s právem (-) Protiprávní jednání

Protiprávní jednání Delikt x trestný čin x přestupek Následkem je povinnost snášet realizaci sankce – právní odpovědnost. Předpoklady vzniku odpovědnosti Deliktní způsobilost (zletilostí nebo podle „schopnosti ovládnout své jednání a posoudit následky“ § 422 OZ, § 2920 odst. 1 NOZ) Porušení povinnosti ze zákona či smlouvy Zavinění: úmysl (přímý, nepřímý), nedbalost (vědomá, nevědomá). Osoba o dosažení následku usilovala a svým jednáním k němu směřovala – přímý úmysl (dolus directus); věděla, že k následku může dojít, a byla s tím srozuměna, zaujala k jeho vzniku vztah lhostejnosti (dolus eventualis) věděla, že může způsobit určitý následek, avšak bez přiměřeného důvodu předpokládala, že k němu nedojde (vědomá nedbalost); nevěděla, že může následek způsobit, ačkoli to vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měla a mohla (nevědomá nedbalost). X Případy objektivní odpovědnosti (provozní činnost, odložené věci). Protiprávní jednání

Právní událost Soulad s právem (+) Vůle (-) Vůle (+) Právní jednání Protiprávní stav Protiprávní jednání Ex lege Vůle (-) Vůle (+) Soulad s právem (-) Právní událost

Právní událost Narození, smrt člověka Plynutí času Počítání lhůt - § 605 NOZ: (1) Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. (2) Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. § 606 NOZ Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. § 607 NOZ Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Splnění podmínky (rozvazovací, odkládací) Promlčení (609 a násl. NOZ) x prekluze (§ 654 NOZ, př:1187 NOZ) Zastavení běhu: uplatnění práva u soudu, písemné uznání dlužníka Právní událost

Protiprávní stav Soulad s právem (+) Vůle (-) Vůle (+) Právní událost Právní jednání Protiprávní stav Protiprávní jednání Ex lege Vůle (-) Vůle (+) Soulad s právem (-) Protiprávní stav

Protiprávní výsledek sil působících nezávisle na lidské vůli § 2936 NOZ Kdo je povinen někomu něco plnit a použije při tom vadnou věc, nahradí škodu způsobenou vadou věci. To platí i v případě poskytnutí zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb. § 2937 NOZ (1) Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. (2) Způsobila-li škodu věc pádem nebo vyhozením z místnosti nebo podobného místa, nahradí škodu společně a nerozdílně s tím, kdo je povinen k náhradě podle odstavce 1, i osoba, která takové místo užívá, a nelze-li ji určit, vlastník nemovité věci. Protiprávní stav

Vznik oprávnění ex lege Soulad s právem (+) Právní událost Právní úkon Protiprávní stav Protiprávní úkon Ex lege Vůle (-) Vůle (+) Restituční zákonodárství Extenze legislativy do exekutivy Soulad s právem (-) Vznik oprávnění ex lege

Věcná práva Práva absolutní (erga omnes), jejichž předmětem je věc. § 489 NOZ: Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věci hmotné a nehmotné (= zejména práva a jiné majetkové hodnoty) § 496 NOZ Nemovité věci: §119 OZ „Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.“ x § 498 NOZ! – Nehmotná věc nemovitá Části lidského těla? Zvířata? §§ 493, 494 NOZ Věcná práva Vlastnické právo Práva k cizí věci Věcná práva

Vlastnické právo Soubor dílčích práv k věci Omezení vlastnictví Držet (ius possidendi) Užívat a brát z ní plody (ius utedndi et fruendi) Disponovat – zcizit (ius disponendi) Zničit – (ius abutendi) § 1012 NOZ Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Možnost disponovat i jednotlivými dílčími právy (nuda proprietas) Omezení vlastnictví Čl. 11 (3) Listiny „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“ (dále §§ 1012 a násl. NOZ) Sousedská práva a tzv. sousedské imise § 1013 a násl. NOZ Čí je jablko spadlé přes plot ze sousedního stromu? Stará úprava x nová (§ 1016 NOZ)? Může soused uříznout větev přesahující na jeho pozemek? (§ 1016 odst. 2 NOZ) Úředním rozhodnutím (jen ve veřejném zájmu a za náhradu). Vlastnické právo

Originární x derivativní - § 1045 – 1114 NOZ x § 132 OZ Okamžik nabytí vlastnictví při zcizení Princip tradice - předáním (římské právo, OZ) Princip konsenzu - translační účinky smlouvy (Francie - Code civile, NOZ - § 1099 NOZ) Princip abstrakce – Verpflichtungs- und Verfügungsgeschäfte (Německo – BGB) Zboží v samoobsluze § 2160 (2) NOZ Nemovitosti – princip intabulace § 1105 NOZ Nemo plus iuris transfere potest, quam ipse habet. Dobrá víra kupujícího nestačí, je třeba věc vydržet (3 roky / 10 let) § 1089 - 1091 NOZ. (pravá držba) Ztracené, opuštěné a skryté věci (§1051 a násl.) poklad § 1063-1065 NOZ Bezdůvodné obohacení. Nabytí vlastnictví

Podílové spoluvlastnictví Ideální (pomyslné) podíly vyjádřené zlomkem O podílu na rozhodování o správě rozhoduje velikost podílu, v případě rovnosti nebo důležité změny rozhodne soud. Předkupní právo § 140 OZ x výrazné omezení § 1124- 1125, 3062 NOZ Oddělení a zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání - §§ 1140 a násl. 1. dohoda 2. reálné rozdělení 3. přikázání za náhradu 4. prodej a rozdělení výtěžku Specifika vlastnictví bytů - § 1158 NOZ (72/1994 Sb.) Podílové spoluvlastnictví

Společné jmění manželů Nově zařazeno do části rodinného práva (§§ 708 a násl. NOZ) Nedělí se na podíly! Dříve „bezpodílové spoluvlastnictví manželů“ Předmětem je vše nabyté za trvání manželství kromě majetku nabytého darováním a děděním a věci osobní potřeby a dalších výjimek. (§ 709 NOZ) Do SJM spadají i závazky kromě těch, které se týkají majetku jednoho v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, a dále kromě těch, které převzal bez souhlasu druhého aniž se jedná o obstarávání každodenních potřeb. (§ 710 NOZ) Možnost smluvní úpravy – nutná forma veřejné listiny (notářského zápisu) § 716 NOZ Správa majetku je společná. Sám může činit úkony jeden z manželů jen v rámci obvyklé správy. §§ 713, 714 , lze smluvit jinak Nákup norkového kožichu? Při vypořádání se SJM rozdělí na stejné podíly + nárok na náhrady. Nedojde-li tři roky po zániku manželství k vypořádání, platí nevyvratitelná právní domněnka Hmotné movité věci toho, kdo je drží a užívá. Ostatní věci podílové spoluvlastnictví ½ a ½ Společné jmění manželů

Pan Semerád (60 let) bez zaměstnání a většího majetku, který měl z bývalého manželství syna, si vzal podnikatelku paní Rosenthalovou (50 let), která po svatbě zdědila starou zanedbanou chalupu. Z podnikatelských příjmů manželky pak společně chalupu zrekonstruovali a zhodnotili ji o 2 mil. Kč. Pan Semerád krátce na to zemřel. Jeho syn nárokuje v dědickém řízení ½ mil. Kč po paní Smerádové, která ale veškeré prostředky investovala do chalupy. Jak to dopadne? Rizika SJM

§ 741 NOZ (1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. (2) Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Řešení NOZ

2 mil. Vynaloženy ze SJM. => zánik SJM => ½ podíl pana Semeráda => pohledávka 1 mil. do dědického řízení => ½ manželce a ½ synovi => syn má nárok na 500 tis. Kč. Korektiv písm. f) Původně § 742 (1) OZ Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. (…) Rizika SJM

Tato práva/povinnosti lpí na věci bez ohledu na změnu jejího vlastníka. Věcná práva k cizí věci Právo stavby Věcná břemena (Služebnosti a reálná břemena) Zástavní právo Zadržovací (retenční) právo Věcná práva k cizí věci

§ 1240 NZ: (1) Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou. (2) Právo stavby může být zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého sice není pro stavbu zapotřebí, ale slouží k jejímu lepšímu užívání. § 1242 Právo stavby je věc nemovitá. Stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech. Právo stavby

Věcná břemena (služebnosti) Představují omezení vlastníka nemovitosti ve prospěch jiné osoby nebo jiné nemovitosti nejčastěji něco strpět (tzv. právo chůze či jízdy či užívání domu – tzv. výměnek) nebo se něčeho zdržet (nezvyšovat stavbu, nevysazovat stromy…) nemovitost panující a nemovitost zatížená Věcná břemena (služebnosti)

Zápis v KN

Slouží k zajištění pohledávky – v případě prodlení dlužníka se může věřitel domáhat uspokojení ze zástavy. Zástavní právo k nemovitosti – hypotéka pouze na celou nemovitost či celý podíl Zastavení pohledávky Zákaz propadné zástavy již neplatí zcela – jen je nutné ex post ocenění (§ 1315 odst. 2 NOZ) neoprávněné obohacení hyperocha Vznik zástavního práva ruční zástava předáním či svěřením schovateli zápisem do rejstříku zástav vkladem do KN Zánik zástavního práva zánikem pohledávky zpeněžením zástavy ve veřejné dražbě Zástavní právo

Zápis v KN

Zadržovací (retenční) právo Jen u věcí movitých (x věcná břemena jen u nemovitostí) Kdo je povinen věc vydat, může ji zadržet až do doby obdržení protiplnění. Nemá osoba, která drží věc neprávem, zejména zmocnila-li se jí svémocí či lstí. Dojde-li k exekuci na majetek, má zadržovatel právo na přednostní uspokojení ze zpeněžení zadržované věci. Zadržovaná věc nesmí být prodána ani užívána. Zadržovací (retenční) právo

Dědické právo

Přechod vlastnictví (pozůstalosti) po zemřelé osobě (zůstavitele) na její nástupce (dědice). Pozůstalost: věci, pohledávky, dluhy, akcionářská práva etc. Nabývá se smrtí zůstavitele. Zásada rodinného nástupnictví x testovací volnosti Dědění z dědické smlouvy, závěti a zákona Výjimky: neplatná závěť, neopominutelní dědicové, dědická nezpůsobilost Dědická nezpůsobilost (§ 1481 NOZ): Z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul. (srov. Riggs vs. Palmer) Dědické právo

Dědění z dědické sml., závěti, dovětku, odkaz Závěť – testament. Zásadně plná způsobilost k právním úkonům Formy 1. Holografní – vlastnoruční (datum, podpis) 2. Alografní – jinak než vlastní rukou (podpis + 2 svědkové) 3. Notářským zápisem –centrální evidence závětí Podmínky, přání a příkazy dříve bez právních účinků, svěřenské nástupnictví (x NOZ) Omezení testovací svobody – neopominutelní dědicové (nezletilí ¾ zákonného podílu, zletilí pak ¼) Lze zmírnit příkazem k započtení darů (vyjma běžných) či vyděděním ze zákonných důvodů neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, byl odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, trvale vede nezřízený život. Nová závěť ruší starou. Dědická smlouva (donatio mortis causa) Dědění z dědické sml., závěti, dovětku, odkaz

Zemřel-li zůstavitel bez závěti, je-li závěť neplatná či nedědí-li testamentární dědic (odmítl), nastupuje dědění ze zákona. 6 tříd dědiců (pův, 4 dědické skupiny) 1. manžel (partner) a děti rovným dílem dědická posloupnost – reprezentační princip nasciturus 2. není-li dětí, dědí manžel (partner), rodiče a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně rok před jeho smrtí ve společné domácnosti a pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Manžel vždy nejméně ½ 3. není-li manžela ani rodičů, dědí sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem (viz ad 2) reprezentační princip u sourozenců zůstavitele 4. prarodiče a jejich děti 5. prarodiče rodičů polovina ze str. otce, polovina matky 6. děti dětí sourozenců a děti prarodičů Není-li zákonných dědiců, připadá odúmrť státu (§ 1634 NOZ) Dědění ze zákona

Dědické řízení Provádí soudem pověřený notář Průběh: Předběžné šetření (rozsah majetku, závěti…) Zjištění dědiců a umožnění dohody (schvaluje soud) Potvrzení dědiců Dědické řízení

KONEC Dotazy a připomínky na pavel@iprazak.cz Informace o přednáškách na www.iprazak.cz KONEC