Využití prostředků EU pro podporu rozvoje podnikání a investice Ing. Vít Šumpela

Obsah Kontext NSRR a souvislosti Stav realizace OPPI OP VAVPI Budoucnost

Podpora podnikání – koncepce Neexistuje jednotná strategie/koncepce Podpora podnikání napříč resorty (ale zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu) zlepšování podnikatelské prostředí dotační tituly (dle sektorů/území apod.) Ministerstvo průmyslu a obchodu Malé a střední podniky, průmyslové zóny, technologická centra… Ministerstvo zemědělství Zemědělství, rozvoj venkova… Ministerstvo pro místní rozvoj Cestovní ruch kraje Středočeský Fond cestovního ruchu a podpory podnikání apod. 3

Kohezní politika Evropská unie prostřednictvím kohezní politiky usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Cílem je zmírnit rozdíly v životní a ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími zeměmi EU. Fondy EU - hlavní nástroj kohezní politiky: Strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti (CF/FS) ČR – Národní strategický referenční rámec (NSRR) základní programový a strategický dokument kohezní politiky v ČR navazuje na Národní rozvojový plán cíle, priority a opatření kohezní politiky + systém implementace 4

Národní strategický referenční rámec Cíl 1 NSRR Konkurenceschopná česká ekonomika Cíl 2 NSRR Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Cíl 3 NSRR Atraktivní prostředí Cíl 4 NSRR Vyvážený rozvoj území OP Podnikání a inovace (MPO) OP Výzkum a vývoj pro inovace (MŠMT) OP Lidské zdroje a zaměstnanost (MPSV) OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita (hl.m. Praha) OP Doprava (MD) OP Životní prostředí (MŽP) 7 x regionální OP (Regionální rady) OP Praha Konkurenceschopnost Integrovaný OP (MMR) Podpora podnikání zejména v Cíli 1, částečně v cíli 2 (ESF) a 4. OP Podnikání a inovace – primárně určený pro podporu podnikání ROPy - podpora podnikání v cestovním ruchu OP LZZ a OP PA – podpora lidských zdrojů IOP – sociální podniky (v OP VaVpI nemohou žádat podnikatelé) I. Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika Posilování konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru zvyšováním jeho produktivity a urychlením udržitelného hospodářského růstu založeném na systematicky rozvíjeném inovačním potenciálu silné a progresivně strukturované české ekonomiky, generující robustní a udržitelný ekonomický růst. II. Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Vytvoření moderní občanské společnosti otevřené vnějším příležitostem, společnosti která je schopná reagovat na tyto impulsy. Cílem je podpořit rozvoj vnitřně různorodé sociálně citlivé a soudržné společnosti a přispět ke zvyšování kvality života obyvatel, vytvořit moderní vzdělávací systém, který by přispěl k rozvoji znalostní ekonomiky, a stal se zdrojem efektivity a flexibility trhu práce, což vyústí ve vytvoření silné schopnosti ekonomiky vytvářet nová a kvalitní pracovní místa. IV. Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území Vyvážený a harmonický rozvoj celého území ČR, dosažený prostřednictvím zmírňování disparit mezi regiony i uvnitř regionů. Bude posílen ekonomický růst a růst zaměstnanosti využitím přírodních, ekonomických a sociokulturních odlišností regionů a jejich diferencovaného vnitřního potenciálu. Zároveň bude posílena územní a sociální soudržnost respektováním variability prostorových struktur (sídelní struktura, hierarchie měst, typy venkovských oblastí). 5 5 5

Cíl 1 - Konkurenceschopná česká ekonomika „Posilování konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru zvyšováním jeho produktivity a urychlením udržitelného hospodářského růstu založeného na systematicky rozvíjeném inovačním potenciálu silné a progresivně strukturované české ekonomiky, generující robustní a udržitelný ekonomický růst.“ Cíl: posílení a zvýšení efektivnosti kapacit v oblasti V&V a pro tvorbu inovací, soustavné zvyšování podílu znalostní ekonomiky v národním hospodářství. Zaměření klíčových intervencí: bude podporován rozvoj kapacit V&V pro posílení inovací v regionech, tj. adaptace a rozvoj veřejných kapacit V&V, cílem je usnadnit spolupráci s domácí i zahraniční podnikatelskou sférou, která se zaměří na vytvoření podmínek pro rozvoj aplikovaného výzkumu a posílení inovačního procesu. Naplňován pomocí třech základních aktivit: konkurenceschopnost českých podniků rozvoj kapacit výzkumu a vývoje pro posílení inovací rozvoj cestovního ruchu, včetně rozvoje kulturního dědictví První cíl „Konkurenceschopná česká ekonomika“ je zaměřen na posilování konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru v České republice zvyšováním a zároveň na urychlení udržitelného hospodářského vývoje pomocí inovací. (Součástí aktivit prvního cíle je také udržitelný cestovní ruch a využití potenciálu kulturního dědictví, vyhodnocení této aktivity bych však zařadil až k cíli „Vyvážený rozvoj území“). Výsledkem má být zdravá ekonomika, která je základem pro udržitelný hospodářský růst. Prostředky za strukturálních fondů směřují na zvýšení motivace k podnikání a rozvoje podnikatelské infrastruktury. Cíl: posílení a zvýšení efektivnosti kapacit v oblasti V&V a pro tvorbu inovací, soustavné zvyšování podílu znalostní ekonomiky v národním hospodářství. Zaměření klíčových intervencí: bude podporován rozvoj kapacit V&V pro posílení inovací v regionech, tj. adaptace a rozvoj veřejných kapacit V&V, cílem je usnadnit spolupráci s domácí i zahraniční podnikatelskou sférou, která se zaměří na vytvoření podmínek pro rozvoj aplikovaného výzkumu a posílení inovačního procesu.

OP Podnikání a inovace Cíl: Zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikání (zejména) prostřednictvím inovací Podporované aktivity: Vznik a rozvoj firem, úspory energie a obnovitelné zdroje, inovace, platformy spolupráce, školící střediska, infrastruktura pro podnikání, poradenství (celý OP) Typ žadatele: Podnikatelé (zejména malé a střední podniky), sdružení podnikatelů, výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce a další Formy podpory: dotace, úvěry, záruky, vstup rizikového kapitálu Objem prostředků: cca 88 mld. Kč Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu; www.mpo-oppi.cz 7

Další operační programy ERDF/regionální úroveň Regionální OP (7x; mírné odlišnosti) Cíl OP: zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory Podporované aktivity: Budování a modernizace infrastruktury cestovního ruchu Typ žadatele: Malé a střední podniky Formy podpory: dotace Řídící orgán: Úřady regionálních rad NUTS II OP Praha - Konkurenceschopnost Cíl OP: zvýšení konkurenceschopnosti Prahy Podporované aktivity: Inovace, klastry, spolupráce (oblasti podpory 3.1,3.3) Typ žadatele: Podnikatelské subjekty (zejména malé a střední podniky), profesní a zájmová sdružení a další Formy podpory: dotace Řídící orgán: hl.m.Praha; www.prahafondy.eu 8

Další operační programy ESF OP Lidské zdroje a zaměstnanost Cíl OP: zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti Podporované aktivity: Zvýšení adaptability zaměstnanců (rekvalifikace apod.), podpora sociálního podnikání (oblasti podpory 1.1 a 3.1) Typ žadatele: zaměstnavatelé, podnikatelská a profesní sdružení, vzdělávací a poradenské instituce Formy podpory: dotace Řídící orgán: MPSV; www.esfcr.cz OP Praha - Adaptabilita Cíl OP: zvýšení zaměstnanosti v Praze Podporované aktivity: Zvýšení adaptability zaměstnanců (oblasti podpory 1.1,2.1) Typ žadatele: Podnikatelské subjekty, nestátní neziskové organizace, profesní a zájmová sdružení a další Formy podpory: dotace Řídící orgán: hl.m.Praha; www.prahafondy.eu 9

Další operační programy ERDF/ČR mimo Prahu Integrovaný OP Cíl OP: zefektivnění fungování veřejné správy a služeb s cílem podpořit socioekonomický růst a zvýšit kvalitu života Podporované aktivity: investiční podpora při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky (oblast podpory 3.1) Typ žadatele: podnikatelé, včetně OSVČ Formy podpory: dotace Řídící orgán: MMR; http://www.strukturalni-fondy.cz/iop Pozn.: Informace o otevřených výzvách všech OP, včetně informace o výši alokace a typu oprávněných žadatelů najdete zde: http://www.strukturalni-fondy.cz/Stav-cerpani/Prehled-otevrenych-vyzev 10

Dle aktuálních údajů o čerpání je certifikováno, tedy předloženo EK v podobě certifikovaných výdajů 138,7 mld. Kč, což je 17,6 % celkové alokace NSRR, která aktuálně pro Českou republiku činí 788,0 mld. Kč na programové období 2007–2013. Certifikované výdaje předložené EK jsou považovány za prostředky vyčerpané z celkové alokace NSRR na toto programové období. Od počátku programového období bylo v rámci politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU realizované na území České republiky podáno více než 75 tis. žádostí o podporu v celkové hodnotě 1 179,8 mld. Kč. Finanční prostředky schválené ke spolufinancování ze SF / FS a národních zdrojů pro projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou dosahují k aktuálnímu datu 569,8 mld. Kč, to je 72,2 % celkové alokace, tedy téměř ¾ prostředků, které má Česká republika na programové období 2007–2013 k dispozici. Příjemci dosud obdrželi od řídícího orgánu nebo zprostředkujícího subjektu celkem 313,7 mld. Kč, což je více než třetina (39,7 %) celkové alokace, kterou má k dispozici Česká republika na implementaci SF / FS.

Stav plnění limitu čerpání v roce 2012 Všechny operační programy realizované v rámci NSRR (tj. 18 OP), splnily pravidlo n+3 pro alokaci 2008 (včetně 1/6 alokace 2007). Na žádný OP nebylo aplikováno automatické zrušení závazku. Jednotlivé OP se pouze lišily ve způsobu naplnění tohoto pravidla. Většina OP splnila limit čerpání na základě reálného stavu čerpání, některé operační programy s využitím předběžných plateb a ročních závazků velkých projektů předložených EK ke schválení. Česká republika tedy v roce 2011 nepřišla o žádné finanční prostředky ze SF / FS. Na konci roku 2012 budou řídicí orgán vykazovat stav čerpání jednotlivých OP vůči pravidlu n+3 pro alokaci 2009 navýšenou o 1/6 alokace 2007. Od počátku programového období do konce roku 2012 musí výše certifikovaných výdajů, resp. žádostí o platbu zaslaných Evropské komisi dosahovat přibližně 31 % celkové alokace OP na programové období 2007–2013. Tohoto limitu čerpání mohou řídicí orgány dosáhnout také s využitím předběžných plateb, příp. ročních závazků velkých projektů předložených EK ke schválení. Již nyní, na začátku roku 2012, velká část operačních programů realizovaných v rámci NSRR splňuje limit čerpání pro rok 2012 dle požadovaného objemu certifikovaných výdajů, příp. s využitím předběžné platby a ročních závazků velkých projektů předložených EK ke schválení. U ostatních operačních programů lze předpokládat, že s pokrokem v realizaci v průběhu tohoto roku budou postupně dosahovat potřebného limitu čerpání, příp. s využitím některého z relevantních nástrojů.

Územní aspekt čerpání Vývoj rozložení finančních prostředků ze SF / FS a národních zdrojů na území Česka v období 2007–2011 Na následujících obrázcích je graficky znázorněn územní aspekt implementace NSRR. Každý obrázek zachycuje prostorové rozmístění finančních prostředků krytých Rozhodnutím / Smlouvou o poskytnutí dotace na území Česka od počátku programového období do konce daného roku (tzn. od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007, resp. 2008, 2009, 2010 a 2011). Z obrázků je patrné, že zejména během druhého a třetího roku implementace došlo k pokrytí finančními prostředky z fondů EU téměř celého území Česka. V roce 2009 k tomu přispěly projekty na zřízení center Czech POINT, které byly realizovány ve velkém počtu obcí. V dalších letech se zvyšovala koncentrace investic ze SF / FS a národních zdrojů do jádrových oblastí s významnými koncentracemi obyvatel a ekonomiky (pražská aglomerace, krajská města a jejich zázemí, další regionální centra), do strukturálně postižených oblastí (Ostravsko, Karlovarsko, Ústecko, Liberecko), ale i environmentálně atraktivních regionů (Krkonoše, Šumava, Jeseníky, Moravskoslezské Beskydy). Finanční prostředky jsou směrovány také do periferních oblastí (Vysočina, východní Čechy). V mapách se projevují také tzv. vnitřních periférií, což jsou oblasti podél hranic jednotlivých krajů, kam míří finance v menší míře (obce podél hranic Středočeského kraje s ostatními kraji). Ke konci roku 2011 evidujeme necelých 350 obcí, kam prozatím „nedotekly“ finanční prostředky z fondů EU. Největší počet těchto obcí se nachází na území Středočeského, Jihočeského a Plzeňského kraje. Hodnocení a vyvozování závěrů o této skutečnosti vyžaduje hlubší znalost, založenou na detailnější analýze. Další zbylá velká bílá místa na obrázcích představují vojenské újezdy (Hradiště v Karlovarském kraji, Brdy ve Středočeském kraji a Březina v Jihomoravském kraji), na jejichž území zatím nebyl realizován žádný projekt spolufinancovaný z fondů EU. Naopak ve vojenském újezdě Boletice v Jižních Čechách a Libavá v Olomouckém kraji jsou finanční prostředky ze SF / FS a národních zdrojů investovány v oblasti životního prostředí a vzdělávání.

Podnikání a inovace Kód Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Závazek příjemce Dosažená hodnota 070100 Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci v MSP – celkem Počet míst 0,0 26 500,0 6 734,1 110200 Počet projektů na kooperaci mezi podniky a výzkumnými institucemi Počet projektů 450,0 88,0 7,0 380210 Počet nově založených firem Počet firem 177,0 382161 Počet inovačních firem podpořených inkubátory, inovačními centry a vědeckotechnickými parky 500,0 6,0 Kód Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Závazek příjemce Závazek příjemce v % Dosažená hodnota 110100 Počet podpořených projektů v oblasti výzkumu a technologický vývoj (RTD), inovace Počet 0,0 1 750,0 1 247,0 71,2 502,0 120210 Počet podpořených projektů inovací a patentů 1 200,0 988,0 82,3 386,0 130100 Vynálezy a udělené patenty - počet přihlášek 450,0 530,0 117,8 166,0 382135 Uvedení na trh nových nebo inovovaných produktů, zavedení procesních, organizačních a marketingových inovací 2 800,0 2 429,0 86,8 942,0 Finanční závazek: 18 259,7 mil. Kč. (78,6 % alokace prioritní osy) Podnikání a inovace Věcné plnění prozatím mírně zaostává za finančním čerpáním a cíle jsou naplňovány na úrovni čtvrtiny cílových hodnot. Tento stav je však důsledkem nastavení sledování věcného pokroku v tomto OP. Některé aktivity jsou dlouhodobějšího charakteru, tzn. že jejich výsledky se projeví až v delším časovém horizontu. Priorita podporuje proces zakládání a dalšího rozvoje podnikatelské infrastruktury, a tak s přispěním peněz ze strukturálních fondů prozatím vzniklo 177 nových firem a příjemci se zavázali vytvořit více než 26,5 tis. pracovních míst v podnicích, které se zaměřují na inovace, výzkum a vývoj. Nízké plnění indikátoru sledujícího počet nově vytvořených firem odráží situaci kolem programu START, kde je v současnosti vyčerpáno 20 % z alokace programu. V současnosti probíhají jednání mezi OP PI a EK o záručních schématech ČMRZB, a.s. Po spuštění fondu rizikového kapitálu a vyhlášení dalších výzev programu START očekáváme navýšení hodnot tohoto indikátoru. Aktivity, které jsou sledovány prostřednictvím indikátoru počet inovačních firem (prozatím 6 firem), navazují na právě probíhající aktivity OP PI a jeho naplnění se očekává v následujících letech. Inovační výkonnosti českých podniků v mezinárodním srovnání ukazuje, že Česká republika zaostává za průměrem EU-27 zejména v oblasti lidských zdrojů pro inovace (85 % průměru EU-27), financování podpory inovací (63 % průměru EU-27) a v oblasti mezivýstupů inovačního procesu, tj. především v oblasti ochrany práv průmyslového vlastnictví (49 % průměru EU-27). Naopak na průměru EU-27 je Česká republika v oblasti podnikových investic do inovací a mírně nad průměrem v kategoriích inovujících podniků (102 % průměru EU-27) a v ekonomických efektech inovací (108 % průměru EU-27). V oblasti průmyslových práv je pozice České republiky tradičně výrazně podprůměrná v oblasti patentových přihlášek. Ze sledovaných indikátorů vyplývá, celkem bylo u těchto indikátorů dosaženo úrovně 117 patentových aktivit. Z průběžných dat vyplývá, že na jednu realizovanou aktivitu bylo vynaloženo přibližně 21 tis. Kč. Počty udělených patentů vzrostly oproti roku 2007 z 3 941 na úroveň cca 4 600 patentů za rok v roce 2010.

Rozvoj kapacit VaV pro posílení inovací - VaV centra Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity dle typu centra VaV - 195 557,0 m2 Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV dle typu centra VaV - 3 736 nových pracovních míst VaV Na rozvoj VaV v ČR je především zaměřen OP VaVpI. Záměrem je posílit úroveň výzkumu a technologického rozvoje, rozvoj spolupráce veřejných a soukromých výzkumných a vývojových center, uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v podobě výrobních a výrobkových inovací, transfer technologií a zvýšení investic do lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje. V České republice dosahovaly v roce 2009 celkové výdaje na VaV 55,3 mld. Kč. Po mírném poklesu v roce 2008, došlo v roce 2009 opět k nárůstu celkových výdajů na VaV na hodnotu 1,53 % HDP. Výdaje státního rozpočtu na VaV v roce 2009 činily 21,9 mld. Kč a podnikatelského sektoru 33,2 mld. Kč. Ačkoli výdaje státního rozpočtu na VaV v posledních letech rostly, v podnikatelském sektoru docházelo ke stagnaci a mírnému poklesu. Jednou z hlavních aktivit, které příjemci projektů center VaV realizují, je rekonstrukce, rozšiřování a budování nových kapacit pro VaV. Celkově se příjemci zavázali rekonstruovat, rozšířit či vybudovat 195,6 tis. m2 ploch kapacity pro VaV. Graf ukazuje, jak se oba typy center VaV (tj. centra excelence a regionální centra VaV) podílí na daném závazku. Více kapacit VaV připadá na regionální centra VaV (112,4 tis. m2) než na centra excelence (83,2 tis. m2). Další aktivitou příjemců projektů center VaV je vytváření nových pracovních míst v sektoru VaV. V rámci obou typů schválených center VaV by mělo vzniknout téměř 4 tis. nových pracovních míst. Vyšší počet nových pracovních míst se opět zavázali vytvořit příjemci realizující regionální centra VaV (2 309 nových pracovních míst, 61,8 % celkového závazku) oproti centrům excelence (1 427 nových pracovních míst, 38,2 %). Alokace: Regionální VaV centra - 46,5 % x Evropská centra excelence - 53,5 %

Lokalizace center VaV Rozmístění center VaV na území Česka společně s přehledem naplňovaných směrů výzkumu zachycují následující obrázky. Souhrnně lze konstatovat, že centra VaV jsou primárně umisťována do univerzitních center či jejich zázemí (Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Liberec), tedy do oblastí s koncentrací vysokých škol, vzdělávacích a výzkumných zařízení, a do center s průmyslovou tradicí. Některá centra VaV jsou lokalizována v několika místech realizace, což zpravidla souvisí se sídlem partnerů, spolupracujících na projektu centra VaV, nebo se sítí zařízení nezbytných pro činnost daného centra VaV (např. CzechGlobe). Dále je vhodné doplnit, že některá centra VaV využívají stávající infrastruktury, tzn. průmyslové areály (brownfields), technické parky, objekty vzdělávacích, vědecko-výzkumných zařízení, která v rámci projektu spolufinancovaného z ERDF a národních zdrojů revitalizují a modernizují, nebo staví na tzv. zelené louce.

Ověření aktuálnosti cílů NSRR vzhledem k vnějším vlivům Dosavadní vývoj socioekonomického prostředí ČR potvrzuje správnost obsahového nastavení strategických cílů a jejich priorit v rámci NSRR. Pozitivní změny např. v oblasti rozvoje informační společnosti, vzdělávání, dlouhodobé nezaměstnanosti. Spíše stagnace např. v oblasti konkurenceschopnosti domácího podnikatelského sektoru, výzkumu a vývoje, kvality dopravní infrastruktury, veřejné správy. Změny ve vývoji socioekonomických podmínek neměly natolik významné dopady, které by vyžadovaly zásahy do nastavení strategických cílů NSRR Strategické cíle a priority stanovené v NSRR jsou platné i pro druhou polovinu programového období. Důraz na podporu oblastí, které mají klíčový význam pro udržitelný rozvoj ČR, nicméně dosud vykazují spíše stagnující vývoj. Výsledky střednědobého hodnocení, které se v jedné ze svých částí věnovalo také „ověření aktuálnosti cílů NSRR vzhledem k vnějším vlivům“. Cílem této části střednědobého hodnocení bylo jednak ověřit, zda došlo k zásadním změnám výchozích socioekonomických podmínek, které byly platné v době příprav NSRR? A pokud ano, jaké tyto změny byly a zda mají výrazný vliv na strategii NSRR? Dále bylo zjišťováno, zda je žádoucí v důsledku změn výchozích podmínek, případně vzniku nových potřeb, upravit strategii NSRR a v případě, že ano, jak? Dosavadní vývoj socioekonomického prostředí České republiky potvrzuje správnost obsahového nastavení strategických cílů a jejich priorit v rámci NSRR. Stále ještě probíhající ekonomická krize, která pokryla v podstatě téměř celou první polovinu stávajícího programového období, ještě více zdůraznila potřebu podpory rozvoje oblastí zahrnutých v NSRR. Přesto v některých oblastech dochází k postupnému pozitivními vývoji, jsou to např.: oblast informační společnosti, kde dochází k rozvoji ICT ve firmách a domácnostech, dále oblast vzdělávání, kde dochází k nárůstu počtu absolventů i studentů VŠ, a dále roste také účast na celoživotním vzdělávání, v neposlední řadě také klesá dlouhodobá nezaměstnanost, je pod průměrem EU. Jsou však stále ještě oblasti, které spíše stagnují, jde např.: o konkurenceschopnost domácího podnikatelského sektoru, důvodem je, že konkurenceschopnost je stále založena spíše na efektivitě než na inovacích, dále o výzkum a vývoj, kde inovační index a výdaje na VaV jsou pod průměrem EU; dále je to např. přetrvávající nízká kvalita a rozvinutost dopravní infrastruktury, nedostatečné propojení k sousedním státům a řadě důležitých regionálních center, a v neposlední řadě jde o oblast veřejné správy. Změny ve vývoji vnějších faktorů socioekonomického prostředí však zatím nemají natolik významné dopady na NSRR, které by pro druhou polovinu současného programového období vyžadovaly zásahy do nastavení strategických cílů a priorit NSRR. Doporučení pro zbytek programového období a pro období po roce 2013 Strategické cíle a priority stanovené v NSRR jsou tedy platné i pro druhou polovinu současného programového období. Vzhledem k závěrům evaluace je vhodné pokračovat v implementaci NSRR ve stávající podobě prostřednictvím jednotlivých operačních programů s důrazem na podporu oblastí, které mají klíčový význam pro udržitelný rozvoj ČR, nicméně dosud vykazují spíše stagnující vývoj. Na základě dosavadního vývoje socioekonomického prostředí, lze předpokládat platnost většiny stávajících strategických cílů a priorit NSRR i pro budoucí programové období 2014+. Podpora by proto měla být i v příštím programovém období směřována do oblastí, jejichž rozvoj zajistí podporu udržitelného růstu ČR. Jedná se zejména o následující oblasti: posilování konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím dalšího zjednodušování podmínek pro podnikání, rozvoje spolupráce mezi podnikatelským sektorem a vzdělávacími a výzkumnými institucemi, uplatňování výsledků výzkumu v praxi a intenzivnějšího využívání rizikového kapitálu, rozvoj kvality a rozsahu dopravní infrastruktury, modernizace a zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, posilování integrovaného rozvoje území, snižování rozdílů v míře ekonomické vyspělosti a v míře nezaměstnanosti jednotlivých regionů.

Podpora inovací po roce 2013 Evropa 2020 Národní rozvojové priority

Strategie „Evropa 2020“ Jádrem strategie Evropa 2020 by měly být podle Komise tři priority: inteligentní růst zahrnující rozvoj ekonomiky založené na znalostech a inovacích, udržitelný růst zahrnující podporu konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje, růst podporující začlenění, který má spočívat v rozvoji ekonomiky s vysokou zaměstnaností, „jež se bude vyznačovat hospodářskou, sociální a územní soudržností". V rámci těchto priorit Komise navrhuje pět „měřitelných cílů", jedním z těchto cílů je také oblast výzkumu, vývoje a inovací: cílem je zvýšení investic do výzkumu a vývoje na 3 % HDP Evropské unie (kombinace veřejných a soukromých zdrojů) a zároveň vytvoření „ukazatele, který by intenzitu výzkumu, vývoje a inovací odrážel".

Národní rozvojové priority po roce 2013 Na základě usnesení vlády ze dne 31. srpna 2011 č. 650 má MMR mandát: rozpracovat národní rozvojové priority do úrovně vymezení budoucích operačních programů (s příslušnými resorty a MKS) – do dubna 2012, připravit a vyjednat Smlouvu o partnerství (která bude obsahovat operační programy) – průběžně, koordinovat přípravu budoucích programových dokumentů - průběžně. Národní rozvojové priority: Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Rozvoj páteřní infrastruktury Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví Integrovaný rozvoj území Smlouva o partnerství: kapitola II, hlava 2 (čl. 13 – 15) návrhu obecného nařízení – Každý členský stát ve spolupráci s EK vypracuje smlouvu o partnerství na období 1.1. 2014 –31. 12. 2020. Smlouva bude základní strategický dokument pro fondy SSR na národní úrovni a nemělo by se příliš lišit od NSRR. ČR bude prosazovat rozdělení obsahu smlouvy na významnou a méně významnou část. Významná část by byla schvalována rozhodnutím EK a méně významná část by mohla podléhat jiné zjednodušené proceduře.

„Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky“ Priorita „Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky“ Cíl: Podpora hospodářského růstu ČR, založená na pilířích znalostní ekonomiky (inovace-vzdělávání-výzkum), rozvoji podnikatelských aktivit a kvalifikované a flexibilní pracovní síle. Tematické oblasti priority: Podpora podnikání Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje Fungující trh práce jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky Zvyšování kvality vzdělávání Podpora podnikání – podpora rozvoje inovačních kapacit podniků, podpora spolupráce podniků s vědeckovýzkumnými institucemi a vysokými školami, podpora transferů znalostí, technologií, rozvoje klastrů, technologického foresightingu a skautingu, rozvoj infrastruktury a služeb na podporu podnikání. Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje – viz. další slajd. Fungující trh práce jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky – podpora opatření vedoucí ke zvýšení adaptability a profesní a geografické mobility pracovní síly, včetně rozvoje bydlení pro mobilitu, a celkové flexibility trhu práce a prohloubení souladu kvalifikační struktury pracovní síly s potřebami trhu práce. Zvyšování kvality vzdělávání – zvyšování pedagogických kvalit pracovníků, zkvalitňovaní vzdělávacích programů s důrazem na znalostní ekonomiku a využití ICT, podpora adaptability institucí primárního vzdělávání na požadavky zaměstnavatelů, zvyšování adaptability absolventů všech typů škol a uplatnitelnosti na trhu práce, podpora spolupráce škol se zaměstnavateli, zlepšení materiálních podmínek škol.

Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje ČR je charakterizována nízkou poptávkou soukromého sektoru po inovacích. Inovace ve výrobě a službách málo navazují na výsledky vědeckého výzkumu. ČR se však může chlubit poměrně vysokými investičními výdaji veřejného sektoru do výzkumu a také nemalým počtem kvalitních pracovišť vědy a výzkumu. Podporovaná opatření by měla proto směřovat k lepší komercionalizaci výsledků vědy, výzkumu, vývoje a inovací, užší spolupráci firem, vysokých škol, výzkumných institucí s veřejnými institucemi. Důraz bude kladen na efektivní využívání a rozvoj nově vybudovaných center výzkumu a vývoje. Zásadní problém byl identifikován také ve špatném řízení výzkumu a vývoje financovaného z veřejných prostředků. Je třeba posílit a zkvalitnit manažerské řízení výzkumných organizací a zkvalitnit programy výzkumných organizací.

Děkuji za pozornost! 24