Poptávková a nabídková funkce Poptávková funkce D = D(p): závislost celkové poptávky D po daném zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech (důchod, ceny jiných komodit...) Nabídková funkce S = S(p): závislost celkové nabídky S pro dané zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech (ceny výrobních faktorů, ceny jiných komodit aj.) 29.10.2009 1 1

Elasticita poptávky (cenová): vyjadřuje citlivost poptávky na ceně K čemu elasticita: umožní rozlišit situace, kdy zvýšení ceny zvýší tržby a kdy sníží tržby K čemu elasticita: příklad: vodné v Praze : nárůst regulované ceny vodného  pokles tržeb vodáren  další požadavek na zvýšení ceny vodného atd. Viz za chvíli. Elasticita poptávky (cenová): 22.10.2009

Elasticita poptávky (cenová): Čím je p menší, tím je výpočet elasticity přesnější. Nejpřesněji: (!!!) Jde o propočet ceteris paribus při zafixovaných ostatních relevantních faktorech (důchod, ostatní ceny aj.) 22.10.2009

(Cenová) elasticita poptávky je mírou zbytnosti a substituovatelnosti zboží vysoká ED(p) : zbytné zboží, nízká ED(p) : nezbytné, těžko nahraditelné !!! pozor : jedno zboží může mít při různé ceně různou elasticitu (bodová vlastnost) 22.10.2009

Jednotková elasticita poptávky: Dvě ekvivalentní definice: ED(p1) = 1  výdaje (=tržby) se při malé změně ceny nezmění, tj. pro malá p platí: R(p) = p.D(p) = R(p+p) = (p+p).D(p+p) Pozor! nepřesné, důkaz… Alternativní definice: jak se mění tržby při cenové změně? 22.10.2009

p>0  p.D(p) > (p+p).D(p+p) Elastická poptávka: ED(p1) > 1  výdaje se při růstu ceny klesnou: p>0  p.D(p) > (p+p).D(p+p) Dokonale elastická poptávka: 22.10.2009

Neelastická poptávka: ED(p1) < 1  výdaje se při růstu ceny stoupnou: p>0  p.D(p) < (p+p).D(p+p) Zcela neelastická poptávka : konstantní D(p) (nezávislá na ceně) 22.10.2009

Příklad poptávky s jednotkovou elasticitou ve všech bodech: D1(p) =k/p, kde k je konstanta, neboť výdaje (= tržby) se s cenou nemění: R1(p) = p. D1(p) = p . k/p = k E1(p) = -[D1(p)]´. p / D1(p) = = - (-k/p2) . p/ (k/p) = 1 22.10.2009

Příklad poptávky neelastické a elastické ve všech bodech: Poptávka neelastická ve všech bodech (příklad): D2(p) = k/p, kde k je konstanta, neboť výdaje s cenou rostou: R2(p) = p. k/p = k.p E2(p) = -[D2(p)]´. p/D2(p) = = - [-k.(-1/2)/ p] . [p/ (k/p)] = ½ < 1  Poptávka elastická ve všech bodech (příklad): D3(p) = k/p2, kde k je konstanta, neboť výdaje s cenou klesají: R3(p) = p. k/p2 = k/p E3(p) = -[D3(p)]´. p/D3(p) = - [-k.(-2)/ p3] . [p/ (k/p2)] = 2 > 1 22.10.2009

Na první pohled z tvaru D(p) není elasticita vidět: D1(p) - Poptávka s jednotkovou elasticitou ve všech bodech D2(p) - Poptávka neelastická ve všech bodech D3(p) - poptávka elastická ve všech bodech 22.10.2009

Poptávková funkce, nabývající všech kladných hodnot elasticity: D1(p) =k – m.p, kde k, m jsou konstanty: 22.10.2009

Příklad poptávky s různou elasticitou v různých bodech: vodné v Praze: Pro p  p0 zvyšování regulované ceny snižovalo tržbu vodáren (elastická poptávka). Pro p>p0 zvyšování regulované ceny zvyšuje tržbu vodáren (neelastická poptávka). 22.10.2009

Paradoxy: Giffenův statek – v souladu s ekon. logikou: klesá poptávka při růstu ceny Pokles poptávky po Rolls Royce při poklesu ceny: v rozporu s ekon. logikou v užším smyslu- tzv. ostentativní spotřeba Kravata za 100 000 v Karlových Varech v rozporu s ekon. logikou – už ani ostentativní spotřeba Zpět zakřivená nabídková křivka pro práci - v souladu s ekon. logikou: Přechod k jednopříjmovým domácnostem Pokles nabídky firmy při nárůstu ceny: jen zdánlivě nutně v rozporu s ekon. logikou, ale může to být důsledkem skutečnosti, že ceny jiných možných produktů firmy rostou více. Tedy: rozhodují více relace cen ne jejich absolutní výše, 22.10.2009

Bonmot Tržní ekonomika směřuje k cíli (efektivnost ekonomiky), který explicitně nesleduje (k tomuto cíli jí postrkuje neviditelná ruka trhu tržní ekonomiky Adama Smithe) CPE nesměřuje k cíli, který explicitně sleduje (regulovat k „společenskému propěchu“ (od tohoto cíle ji odstrkuje jakási neviditelná ruka CPE)

1. Důchodová a křížová elasticita, elasticita nabídky 2 1. Důchodová a křížová elasticita, elasticita nabídky 2. Elementární nabídkově - poptávková analýza 29.10.2009

Cenová elasticita poptávky Poptávková funkce Cenová elasticita poptávky 29.10.2009

Cenová elasticita poptávky Nízkou elasticitu způsobuje: obtížná (nemožná) nahraditelnost substituty nedostatek času na přizpůsobení malý podíl na výdajích způsobující nízký důchodový efekt 29.10.2009 17 17

Důchodová elasticita poptávky: kde W je důchod. (!!!) Jde o propočet ceteris paribus při zafixovaných ostatních relevantních faktorech (cena, ceny ostatních komodit aj.) Vysoká EW(p): luxusní zboží, Nízká EW(p): nezbytné zboží, záporná EW(p): inferiorní (podřadné, méněcenné) zboží. 29.10.2009 18 18

Křížová elasticita poptávky: kde p´ je cena jiné komodity (!!!) Jde o propočet ceteris paribus při zafixovaných ostatních relevantních faktorech (důchod W, cena předmětné komodity p aj.) Ep´ udává vztah k předmětné komoditě: Ep´ > 0 : substitut Ep´ < 0 : komplement Ep´ = 0 : nesouvisející komodita 29.10.2009 19 19

Čím je p menší, tím je výpočet elasticity přesnější. Nejpřesněji : Elasticita nabídky: Čím je p menší, tím je výpočet elasticity přesnější. Nejpřesněji : 29.10.2009 20 20

ES je mírou dlouhodobosti nabídky: Elasticita nabídky ES je mírou dlouhodobosti nabídky: ES = 0 : jde o zcela nepružnou nabídku 29.10.2009

Nízká elasticita nabídky Nízkou elasticitu nabídky způsobuje nedostatek času na přizpůsobení se. Čas pracuje ve prospěch spotřebitele: V dlouhodobém horizontu cena klesá a objem spotřebovávaných statků roste 29.10.2009

Empirické odhady cenové a důchodové elasticity Někdy je nezbytné cenové elasticity číselně odhadnout: výrobce chce vědět, jaký bude mít dopad zvýšení ceny aut na jejich prodej univerzita potřebuje vědět, jak vyšší školné ovlivní počet uchazečů vydavatel bude chtít vypočítat vliv vyšší ceny učebnice na její prodej. Jiná rozhodnutí zase závisejí na důchodových elasticitách: vláda, která plánuje výstavbu silniční nebo železniční sítě, chce znát jaký vliv mají rostoucí příjmy na automobilovou dopravu, vláda musí odhadnout vliv předpokládaného růstu příjmů na spotřebu energie aby rozhodla o výstavbě jaderné elektrárny zahraniční investor odhaduje vliv růstu příjmů na poptávku po mobilních telefonech ... 29.10.2009 23 23

Empirické odhady cenové a důchodové elasticity statek cenová elasticita USA ČR rajčata hrášek legální hazardní hry taxislužba nábytek filmová představení boty právnické služby zdravotní pojištění autobusová doprava elektřina pro domácnosti 4,6 2,8 1,9 1,2 1,0 0,9 0,7 0,6 0,3 0,2 0,1 < = <? >> > 29.10.2009 24 24

Empirické odhady cenové a důchodové elasticity statek důchodová elasticita USA ČR automobily bydlení ve vlastním bytě nábytek knihy jídlo v restauraci oděvy lékařské služby tabák vejce margarín vepřové výrobky mouka 2,5 1,5 1,4 1,0 0,7 0,6 0,4 -0,2 -0,4 = < > >> 29.10.2009 25 25

Empirické odhady cenové a důchodové elasticity Ale: elasticita není vlastnost statku (pro jeden statek může být vysoká i nízká – viz vodné v Praze 1993) elasticita závisí na definici statku: elasticita komodity „zelenina“ je nízká (je nenahraditelná), ale elasticita statku „kedluben“ je vyšší (lze nahradit ředkví a jinou zeleninou), ne vždy lze provádět porovnání elasticit v různých státech: komodita „zdravotní pojištění“ je zcela jiná tam, kde jde o připojištění ke státem garantované péči a tam, kde jde o základní zajištění v nemoci, cenová i důchodová elasticita se může změnit pomocí reklamy (lidi jsou ochotnější kupovat i drahé zboží) 29.10.2009 26 26

Elementární nabídkově – poptávková analýza (příklady): Cenová regulace omezením ceny shora Mzdová regulace omezením mzdy zdola Nepřímá daň Problém zemědělců Dotace Odvod z mezd Deregulace letecké dopravy Důraznější regulace počtu lékařů Důsledek zavedení dovozní přirážky pro spotřebitele 29.10.2009 27 27

Cenová regulace omezením ceny shora (regulace nájemného) 29.10.2009 28 28

Mzdová regulace omezením mzdy zdola může vyvolat nezaměstnanost : 29.10.2009 29 29

Nepřímá daň (přirážka k ceně) Kdo „odnese“ nepřímou daň? Spotřebitel nebo výrobce? daň uložena výrobci, spotřebitelská poptávka je nepružná (např. Sunar) (p je cena, kterou platí spotřebitel) 29.10.2009

Nepřímá daň (přirážka k ceně) původně poté výdaj spotřebitele p0.Q0 p0.Q0+p.Q0 tržba výrobce vybraná daň p.Q0 Resumé: daň na úkor spotřebitele, i když je daň uložena výrobci (tzv. přesun daňového břemene). Spotřebitel „pyká“ za svou cenovou nepružnost. 29.10.2009

Nepřímá daň (přirážka k ceně) Kdo „odnese“ nepřímou daň? Spotřebitel nebo výrobce? daň uložena spotřebiteli, nabídka je nepružná (např. dodatečný poplatek za ubytování vyměřený místním úřadem) 29.10.2009

Nepřímá daň (přirážka k ceně) původně poté výdaj spotřebitele p0.Q0 tržba výrobce p0.Q0-p.Q0 vybraná daň p.Q0 Resumé: daň na úkor výrobce, i když je daň uložena nájemci (opět přesun daňového břemene). Výrobce „pyká“ za svou cenovou nepružnost: ES(p) < ED(p) 29.10.2009

Dopad daně Ve skutečnosti se daňové břemeno rozdělí mezi spotřebitele a výrobce podle relace jejich elasticit nezávisle na tom, komu je daň uložena (tzv. přesun daňového břemene). Plátce „pyká“ za svou cenovou nepružnost. Pozn.: nejmenší ztrátu alokační efektivnosti v důsledku zdanění mají komodity s nejnižší elasticitou nabídky nebo poptávky, neboť vyráběný objem Q0 se změní minimálně (u nulové elasticity poptávky nebo nabídky se nezmění vůbec). Jedná se o tzv. Ramseyovy daně, které se však týkají sociálně nejcitlivějších komodit, zvyšovaly by nerovnost v příjmech a jsou proto politicky sporné. 29.10.2009

Problém zemědělců: - při zvýšení efektivnosti se tržby zemědělců sníží: p1.Q1 < p0.Q0 Důvod : specifikum trhu zemědělské produkce, kde je nepružná poptávka a ještě nepružnější nabídka 29.10.2009

Jaká forma dotace zemědělcům je lepší? dotace k cenám p: cena výrobce p : část ceny, kterou platí stát (p - p) : cena spotřebitele 29.10.2009

Jaká forma dotace zemědělcům je lepší? dotace za půdu ladem, vedoucí ke snížení nabídky o S: 29.10.2009

Jaká forma dotace zemědělcům je lepší? sub a): dotace k cenám tržby zemědělců se zvýší: p1.Q1>p0.Q0 tržby zemědělců se zvýší bez inflačních dopadů (spotřebitelská cena se nemění) nezmění se užitek spotřebitelů existují dvojí ceny, je narušena alokační efektivnost ekonomiky sub b): dotace za půdu ladem, vedoucí ke snížení nabídky sníží se užitek spotřebitelů (zaplatí za menší objem více peněz) spotřebitel.ceny se zvýší, jde o inflač. impuls zvýší se průměrné hektarové výnosy neexistují dvojí ceny, není narušena alokační efektivnost ekonomiky 29.10.2009

Jaká forma dotace zemědělcům je lepší? Další možnosti: c) daňová úleva (zvýší nabídku S, sníží tržby) výkony zemědělců se zvýší ekologické zatížení se zvýší cena se sníží příjmy zemědělců se sníží daňové příjmy státu se sníží 29.10.2009

Jaká forma dotace zemědělcům je lepší? Další možnosti: d) (asi nejlepší): se státní pomocí pěstovat technické plodiny (řepkový olej jako palivo povinně přimíchávané do PHM): nabídka produktů pro výrobu potravin se sníží 29.10.2009

Deregulace letecké dopravy 29.10.2009

Důraznější regulace počtu lékařů Specifikum trhu lékařských služeb: prakticky absolutně nepružná nabídka, málo pružná poptávka 29.10.2009