Historické souvislosti vzniku UR Proč a kdy vznikl koncept UR? Co mu předcházelo a co vyvolalo poptávku po udržitelnosti rozvoje? Jaká byla formulována hlavní rizika dosavadního rozvoje? Jak lze snižovat environmentální zátěž? S jakými faktory souvisí?

Vznik politického konceptu UR Výsledek práce komise pro ŽP a rozvoj ustavené VS OSN a vedené Gro Harlem Brundtlandovou Naše společná budoucnost, 1987 - vymezení politického konceptu udržitelného rozvoje Zátěž = Populace x Úroveň spotřeby x Dopad  

Definice udržitelného rozvoje Rozvoj, který umožňuje uspokojovat současné potřeby bez ohrožení možností budoucích generací uspokojovat jejich potřeby (Zpráva Světové komise pro životní prostředí a rozvoj, OSN, 1987) „Trvale udržitelný rozvoj je pohyblivý cíl. Představuje nepřetržitou snahu o vyvážení a integraci tří opěrných sloupů –sociální prosperity, ekonomické prosperity a ochrany životního prostředí ve prospěch současných a budoucích generací.“ (Gisber Glaser, International Geosphere Biosphere Program, in: Gaia vrací úder)  

Co ovlivnilo vznik konceptu UR Mlčící jaro Rachel Carsonové, 1962 Meze růstu, D. a M. Medowsových, 1972 Vznik environmentálního hnutí – poptávka veřejnosti Ropná krize Rexlexe modernity – kritika masové konzumní společnosti (Frankfurtská škola - k okruhu frankfurtské školy jsou řazeni vedle zakladatele Marxe Hokheimera a spoluzakladatele Theodora W. Adorna, také filozof Jürgen Habermas, psycholog a psychoanalytik Erich Fromm, sociolog umění a literatury Walter Benjamin, filozof a politolog Herbert Marcuse)

Společnost x příroda V jádru udržitelného rozvoje jsou obavy z potenciálních rizik civilizačního rozvoje na přírodní procesy Člověk je iniciátorem převratných změn a významně mění životní prostředí (zemědělství, těžba surovin, stavebnictví..) Žijeme v antropocénu – člověk je dominantní druh na planetě Jaké mohou být důsledky?

Jak fungují přírodní procesy? Ekologie: přírodní věda o vztazích organismů k prostředí a vztazích mezi organismy navzájem. Zakladatel Ernst Haeckel, v roce 1866. Přírodě je vlastní změna – studium změn a vzájemných vztahů v přírodě

Ekologický slovníček Životní prostředí: vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou: neživé:ovzduší, voda, horniny, půda, živé: organismy, ekosystémy a energie.   Přírodní zdroje: ty části živé a neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. Jsou obnovitelné a neobnovitelné.

Ekologický slovníček Základní jednotkou fungování přírody jsou ekosystémy (soubor organismů žijících na určitém území spolu s neživým prostředím tohoto území. Je charakterizován koloběhem prvků a tokem energie. Ekosystém: funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase (Zákon č. 17/92, o životním prostředí) Příklady ekosystémů: jezero, louka, les Umělé ekosystémy: sad, pole, rybník

Přírodě je vlastní změna Vývoj ekosystémů – sukcese Ekosystémy reagují na podněty - vyznačují se dynamickou rovnováhou Obecnou vlastností organismů je maximálně se rozmnožit, přizpůsobují se měnícím se podmínkám a formou přirozeného výběru se populace druhů mění tak, aby byla co nejúspěšnější a obstála v konkurenci o zdroje Jednotlivé druhy mají mezi sebou různé vztahy – konkurence/ symbióza/ parazitismus..  

Ekosystém se v čase vyvíjí: sukcese = přirozený vývoj Dochází ke střídání druhů a jejich dominance. Různé životní strategie: K- životní strategie – individuální i populační růst pomalý, vrozený rozmnožovací potenciál malý, mají velkou hmotnost těla, jedinci později pohlavně dospívají a délka jejich života je dlouhá. r- životní strategie – tzv. pionýrské druhy, vyznačující se rychlým růstem populace, vysokým vrozeným reprodukční potenciálem, malou hmotností těla, časným rozmnožováním mladých jedinců a krátkověkostí.

Nosná kapacita území Limitní velikost určité populace v daném prostředí. Při jejím dosažení početnost populace se nezvyšuje ani neklesá, při jejím překročení dojde k nedostatku dostupných zdrojů a zvýšení úmrtnosti. Klimax: konečné stadium sukcese (ekosystém je stabilizovaný)

Jak reagují ekosystémy na změny? Rezistence (odolnost)...při nadměrné zátěži se hroutí, nevratný proces Rezilience (pružnost, přizpůsobivost)   Druhově rozmanitější ekosystémy jsou pružnější –mají více možností na změny reagovat (např.změnou dominantních druhů...)

Regulace -negativní zpětná vazba Vztahy mezi druhy a prostředím jsou specifické pro konkrétní prostředí, vyhynutí jednoho druhu může způsobit kaskádu dalších změn, než dojde k nalezení nové rovnováhy Reakcí, jak se udržují ekosystémy v rovnováze, je negativní zpětná vazba Např. zvýšení početnosti populace vede k většímu nároku na potravinové zdroje a jejich omezením dochází k opětnému snížení početnosti populace.

Negativní x pozitivní zpětná vazba Negativní zpětná vazba – regulace v přírodě Pozitivní zpětná vazba – charakteristika ekonomického rozvoje

Vznik a vývoj života na Zemi Teorie evoluce a přírodního výběru Život vznikl před 3,8 miliardami let Po více jak 3 miliardy let byly oceány obydleny pouze bakteriemi a řasami V prvohorách (před 0,5 miliardou let) došlo k evolučnímu rozmachu (vazba na dostatečnou hladinu volného kyslíku v atmosféře, vznik nového typu buněk – dýchání organismů)

Jaký je význam biologické rozmanitosti? Společenstva jsou někdy přirovnávána k letadlu, kde jednotlivé druhy představují nýty, díky nimž drží letadlo pohromadě. Odstranění několika nýtů nemá žádné následky, když však budeme odstraňovat další nýty, letadlo se rozpadne.   Rizikem dnešních změn je homogenizace biosféry. Mizí místní specifika a zachování ostrůvků místní diverzity. Problém invazních druhů je pozorovatelný i u nás (bolševník velký....)

Ekologie globálního ekosystému – teorie Gaia, živoucí planeta Teorie GAIA, J.Lovelock Člověk zasahuje do globálního ekosystému třemi způsoby: Změna zemského pokryvu Zvýšení množství oxidu uhličitého (od r.1800 se zvýšilo množství CO2 v atmosféře o 25%,dochází k navýšení průměrné globální teploty ) Zvýšení množství živin (hlavně dusíku) v biosféře – zvýhodňuje rostlinné druhy, které rychle rostou

Hrozí ekologická katastrofa? Źivot jako takový nezahyne. Může se stát,že se i vlivem člověka natolik změní přírodní podmínky, že se Země stane pro člověka a další druhy špatným místem k životu. V ochraně přírody a životního prostředí nejde o zachování stability biosféry, ta je proměnlivá, ale o to zachovat svět v té podobě, jakou známe a jakou chceme. Je to podoba, na jakou se člověk po miliony let adaptoval jak biologicky, tak kulturně. Pokud má smysl mluvit o ekologické katastrofě,tak nikoli jako o možném zhroucení života na Zemi, ale o hroucení světa, který je nám blízký.  (D. Storch.S.Mihulka, str.137)

Literatura: David Storch, Stanislav Mikulka: Úvod do současné ekologie, Portál, 2000 James Lovelock: Gaia vrací úder, Academia, 2008 Pokorný P., Bárta M (eds): Něco překrásného se končí, kolapsy v přírodě a ve společnosti, Dokořán, 2008