VSP, UK Trh práce a politika zaměstnanosti. Situace v ČR Evropská strategie zaměstnanosti.

Obsah Teorie - Nezaměstnanost Trh práce a politika zaměstnanosti Praxe Státní politika zaměstnanosti Evropská strategie zaměstnanosti

Teorie Co je nezaměstnanost? Přirozený společenský jev tržní ekonomiky Kdo je nezaměstnaný? (splňuje tyto body) bez placeného zaměstnání registrovaný na úřadu práce hledající práci schopen a ochoten ihned do práce nastoupit (zdroj: Eurostat, 1992)

Teorie Ekonomicky aktivní= zaměstnaní + nezaměstnaní Jak se nezaměstnanost měří? počet nezaměstnaných Míra nezaměstnanosti= x 100 počet nezaměstnaných + nezaměstnaných

Registrovaná nezaměstnanost se může lišit od skutečnosti: Nezahrnuje pracovníky, kteří pracují na zkrácený prac. úvazek a chtěli by pracovat na plný pracovní úvazek Mnoho krátkodobě nezaměstnaných se na ÚP ani nehlásí a zároveň úřad vyřazuje dlouhodobě nezaměstnané, kteří již ztratili nárok na podporu Evidováni nejsou také ti, kteří ztratili naději, že práci najdou a přestali hledat Naopak se na ÚP registrují i ti, kteří vlastně práci vůbec nehledají a raději žijí z podpory

Teorie Typy nezaměstnanosti: dobrovolná, nedobrovolná Frikční Strukturální Cyklická Technologická dobrovolná, nedobrovolná krátkodobá, dlouhodobá

Teorie Společenské náklady nezaměstnanosti: Ztráta makroekonomického produktu Nevyužité ekonomické zdroje Ztráty na daních Výdaje na podporu v nezaměstnanosti Ztráta lidského kapitálu (člověk mimo pracovní proces ztrácí kvalifikaci)

Trh práce Pracovní trh je místo vzájemného vztahu mezi zaměstnavatelem (poptávka) a zaměstnancem (nabídka) Typy trhu práce primární, sekundární externí, interní formální, neformální

Teorie rovnováhy prac. trhu w sL w2 we E w1 DL LE L

Pohyb poptávky po práci w sL w2 we E w1 E1 DL DL 1 L1 LE L

Teorie mezního užitku W míra 10 20 30 40 50 60 70 L (hodiny) 100 90 WX X 80 70 60 50 40 30 LX 10 20 30 40 50 60 70 L (hodiny)

Politika zaměstnanosti může být realizována čtyřmi způsoby Podpora nezaměstnanosti – náhrada časti ztraceného výdělku podporami se strany „státu veřejných sociálních služeb“ (pasivní politika) Regulace pohybu osob na trhu práce a vstupu celých sociálních skupin na trh práce či naopak uvolňování jiných osob z tohoto trhu (předčasně důchody) Podpora ekonomické aktivity (zejména investiční) přinášející růst pracovních příležitosti v ziskové a stimulace spotřeby (Keynes) Aktivity ve vytvoření pracovních příležitosti s pomocí přímých státních výdajů ve veřejném sektoru a v její expandující odvětví sociálního státu (zdravotnictví, školství, sociální péče), které se samy stávají „velkým zaměstnavatelem“. (skandinávský přistup) (Mareš,1998)

Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti: Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace programy veřejných prací Finanční stimulace zaměstnavatelů k vytvoření nových pracovních míst Poradenské služby Speciální programy pro handicapované lidi Pasivní politika zaměstnanosti: Dávky v nezaměstnanosti - Zprostředkování zaměstnání ÚP

Czech market labour and employment policy

Nezaměstnanost v ČR Nezaměstnanost se u nás objevila jakožto zcela nový společensko ekonomický jev na počátku 90.let Na samém počátku ekonomické transformace došlo k určitému, ne příliš dramatickému nárůstu nezaměstnanosti K řešení napomohl vznik soukromého sektoru a četné předčasné odchody do důchodu V letech 1992-96 byla nezaměstnanost kolem 3% a patřila k nejnižším v Evropě

Nezaměstnanost v ČR V pol. 90.let došlo k zpomalení tempa hospodářského růstu, celkovému zhoršení makroekonomických ukazatelů a zavádění nových technologií šetřících práci, ve státních podnicích klesala přezaměstnanost V roce 1997 pak vzrostla míra nezaměstnanosti na 5,2% Tento trend se pak v dalších letech prohluboval a v roce 99 přesáhla nez. hranici 9%

Nezaměstnanost v ČR Zaměstnanost v primárním a sekundárním sektoru se nadále snižovala, v terciéru rostla Zároveň se vymezily problémové regiony s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti: regiony s vysokým podílem průmyslu pro-cházejícím restrukturalizací a poklesem výroby (severní Čechy, severní Morava) a regiony s vysokým podílem zaměstnanosti v primárním sektoru (příhraniční zemědělské okresy)

Nezaměstnanost v ČR Výraznou překážkou je skutečnost, že nabízená výše mzdy v nových odvětvích a v nových pracovních činnostech není dostatečně motivující a nepůsobí ke změně kvalifikace ani k pohybu za prací. Poměrně nízká úroveň mezd u nás a štědrý systém sociálních dávek vede k nezájmu o zaměstnání

Nezaměstnanost v ČR Situaci nezlepšuje ani vzdělávací systém, který je příliš setrvačný a těžkopádný a nereaguje ani ochotně ani včas na aktuální situace. Zatím se ukazuje, že školy nevěnují dostatečnou péči uplatnění svých absolventů. Ani samotné výrobní firmy většinou nejsou ochotny pečovat o vlastní odborníky, raději hledají již hotové pracovníky

EU podle GNI

EU Členské státy Nezaměst v % Nezaměstt v % European Union 8.8 Finland 8.6 Germany 9.6 Ireland 4.2 United Kingdom 4.6 Portugal 7.2 France 9.8 Czech Republic 8.1 Italy 7.8 Hungary 6.3 Spain 9.9 Slovakia 15.5 Netherlands 5.0 Slovenia 5.9 Belgium Luxembourg 4.7 Sweden Lithuania Austria Cyprus 5.1 Denmark 4.9 Latvia 9.1 Poland 17.8 Estonia 7.9 Greece 9.7 Malta 6.8

Evropská strategie zaměstnanosti ESZ vytvořena pro koordinaci politiky zaměstnanosti členských států EU (subsidiarita, benchmarking, konvergence). Strategie je směřována k vytvoření podmínek plné zaměstnanosti a k posílení sociální koheze Zvyšování míry zaměstnanosti v EU na 70% a růstu míry zaměstnanosti žen na více než 60% k 2010

Politika zaměstnanosti EU Evropská komise Lisabonská smlouva Integrované příručka pro růst a práce (2005-2008) Evropský sociální fond Evropská strategie Zaměstnanosti (1997) 1.Rekvalifikace 2.Adaptabilita 3. Investice do lidského kapitálu