Tělesné a zdravotní postižení a stárnutí, geragogika OTZP + paliativní péče. Martina Hellerová 1. NMgr. Učitelství pro základní školy – německý jazyk

Osoba se zdravotním postižením V celé populaci je asi 10% osob se zdravotním postižením. S věkem se toto procento zvyšuje. Odhaduje se, že u osob nad 80 let má zdravotní postižení 50% osob. Člověk se zdravotním postižením nepotřebuje pouze zdravotní péči, ale i péči z oblasti pedagogické, sociální a pracovní.

Chorobné procesy ovlivňující stáří Pro stáří jsou častá onemocnění, která mohou vést k omezení soběstačnosti Těmito onemocnění se zabývá geriatrie a gerontologie. ATEROSKLEROZA Kornatění tepen Ischemická choroba tepen, postižení mozkových tepen, postižení tepen dolních končetin

OBSTRUKČNÍ CHOROBA BROMCHOPULMONÁLNÍ (ROZEDMA PLIC) Příčinou je nejčastěji chronický zánět průdušek Postižený trpí dušností, na dolních končetinách se objevují otoky OSTEOARTROZA Degenerativní postižení kloubní chrupavky a přilehlé kosti Příčinou bývá dědičnost, ale také zatěžování kloubů a úrazy OSTEOPOROZA Vystupňovaná atrofie kosti s úbytkem její hutnosti Vede ke snížení výšky, k nahrbenému postoji

ALZHEIMEROVA NEMOC PORUCHY ZRAKU PORUCHY SLUCHU PARKINSONOVA CHOROBA Je nejčastější příčinou demence Atrofie mozku se zánikem buněk PORUCHY ZRAKU U seniorů se často objevuje zelený a šedý zákal a také degenerativní postižení žluté skvrny PORUCHY SLUCHU Řadíme sem poruchy sluchu, které nejdou ovlivnit sluchadly PARKINSONOVA CHOROBA Degenerativní onemocnění mozku Projevuje se třasem a chvěním končetin, pomalou až šouravou chůzí, zmateností, ztrátou paměti, …

DIABETES MELLITUS SENILNÍ DEMENCE U starších jedinců se objevuje „stařecká cukrovka“ SENILNÍ DEMENCE Projevuje se dezorientací, pomateností, netečností, poruchami paměti Úbytek kognitivních funkcí a to především inteligence a paměti

Počet stárnoucích osob s postižením i bez postižení stále stoupá, takže tato tématika je i při evropských jednáních označována jako velmi důležitá. Ve většině evropských zemích se předpokládá, že se v následujících letech zvýší doba dožití, což znamená, že se zvýší podíl starších a velmi starých občanu spolu s progresivním úbytkem počtu narozených dětí.

Při skutečnosti, že se stále bude zvyšovat věk jedinců, je také důležité, aby toto prodloužení života korespondovalo se schopností „stárnout pozitivně“. Velmi velká část starších lidí může mít nějaké tělesné či mentální postižení, které může být jak vrozené, tak i získané během života či v procesu stárnutí.

Podle údajů Evropského statistického úřadu (EUROSTAT) bude okolo roku 2040 v Evropě 6,5% populace, tzn. 24,5 miliónů lidí s těžkým postižením. Dle vědeckých výzkumů je dokázáno, že pravidelná pohybová aktivita má pozitivní vliv jak na tělesné, tak i na psychosociální zdraví a proto je dnešním trendem, aby stárnutí probíhalo aktivně a zdravě, čímž se dá mnohým následným postižením předcházet.

Právě pohybová aktivita se musí mezi staršími lidmi mnoho propagovat a tím se zabývala i Evropská Unie, která v roce 2005 vydala Akční plán postižení. Dříve se o lidech s postižením mnoho nemluvilo a byli také vyřazováni ze společnosti, ale to by se právě mělo v 21. století změnit.

Životní podmínky a systém péče o seniory Senioři v Evropě nejčastěji žijí ve vlastních domácnostech, v rodinných domcích či v bytech. Ve východní a střední Evropě žije 75% stále ve vlastní domácnosti a to buď s pomocí rodiny či bez pomoci. Rozdílem je právě západní Evropa, kde již 40% starších lidí žije v různých geriatrických zařízeních.

V současnosti asi 20% procent starší populace využívá určitou formu domácí péče a očekává se, že toto procento stále poroste. Starší lidé žijící nezávisle nevyžadují tolik finančních prostředků jako ti, žijící ve specializovaných geriatrických institucích. Přes rozdílné podmínky se počet domovů pro seniory a množství služeb domácí péče zvyšuje v celé Evropě.

PROGRAM VÝZKUMU V OBLASTI STÁRNUTÍ Důležitým programem na podporu aktivního stárnutí je Program výzkumu v oblasti stárnutí pro 21. století, který podporuje realizaci Madridského mezinárodního akčního plánu pro problematiku stárnutí 2002 Tento program se skládá ze čtyř částí, které jsou uvedeny v následující tabulce:

Co to je stárnutí? Stárnutí je biologický děj. Proces stárnutí je ovlivněn zevními faktory. Proces stárnutí je provázen řadou involučních (zánikových) změn v orgánech a tkáních. Časné stáří → 65-75 let Střední stáří → 75-85 let Pozdní stáří → 85 let a výše

Změny pohybového systému při stárnutí Procento tělesného tuku se zvýší a hmota kosterního svalstva ubývá. Tím ubývá i svalová síla – častá je nemoc sarkopenie (úbytek svalové hmoty). Dochází k degenerativním změnám kloubních chrupavek provázeným tvorbou kostních výrůstků – artrózám kloubů, které omezují hybnost kloubů.

Změny transportního systému při stárnutí Hlavním příznakem je snížení dýchání, kdy senior potřebuje maximální množství kyslíku. Klesá saturace kyslíku, což způsobuje zadýchávání i při malé fyzické zátěži. Nejčastější problémem u osob starších 65 let jsou však srdeční choroby, které jsou nejčastější příčinou úmrtí U této věkové skupiny se vyskytují 2/3 všech infarktů!

Pohybové aktivity ve stáří Frekvence, intenzita a zatížení při pohybových aktivitách seniorů by se nemělo přeceňovat, aby nevznikaly různé úrazy, které by mohly mít za následek trvalé postižení. Toto zatížení musí odpovídat biologickému věku, ale musí se k němu přistupovat jednotlivě. Doporučuje se především chůze, jízda na kole nebo kondiční gymnastika

Geragogika Je pedagogická disciplína zabývající se edukací seniorů. Je součástí andragogiky. Geragogika je nová věda, která vznikla až na konci druhého tisíciletí.

Funkce geragogiky Prevenční Anticipační Rehabilitační Posilovací Opatření, která jsou aplikována v předstihu, tak pozitivně ovlivňují proces stárnutí. Anticipační Předjímá budoucí životní situace a připravuje člověka na změny života při odchodu do důchodu. Rehabilitační Napomáhá obnovování a udržování fyzických i duševních sil jedince. Posilovací Zaměřuje se na rozvoj zájmů a potřeb seniorů a dá se označit také za funkci stimulační

Je důležité, aby i starší jedinec dokázal držet čas s dobou, což je bohužel v dnešní přetechnizované době pro starší lidi velice těžké. Proto již mnoho univerzit v České Republice nabízí tzv. Univerzity třetího věku, kde se může tato generace vzdělávat a rozšiřovat si své obzory. Pokud by se stalo, že senior se nebude snažit udržovat krok s dobou, tak je možné, že by u něho nastala stagnace a nemusel by se později zapojit do běžného života.

Paliativní péče Paliativní péče je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu. Cílem paliativní péče je zmírnění bolesti a duševního strádáni takto nemocného pacienta. Důležité je také zachování důstojnosti pacienta a poskytnutí podpory jeho blízkým.

Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy (2004) 23 O organizaci paliativní péče Je dokument evropského významu, jehož hlavním cílem je, že na paliativní péči se má pohlížet jako na velmi významnou součást systému zdravotnických služeb. Definuje také pojmy paliativní péče a doporučuje opatření, která by měla vést k rozvoji paliativní péče. Byl předložen a vydán v 26 členských zemích EU.

Obecná paliativní péče Je tím rozuměna dobrá klinická praxe v situaci pokročilého stádia onemocnění, která je poskytována odborníky. Jejím základem je sledování a rozpoznání potřeb pacienta (např. léčba nejčastějších symptomů, respekt k pacientově autonomii, citlivost a empatická komunikace s pacientem a jeho rodinou, manažerská zdatnost při organizačním zajištění péče a při využití služeb ostatních specialistů, zajištění domácí ošetřovatelské péče atd.).

Specializovaná paliativní péče Pod pojmem specializovaná paliativní péče je rozuměna aktivní interdisciplinární péče poskytována pacientům a jejich rodinám speciálními odborníky, kteří jsou vzděláni v oboru paliativní péče. Poskytování paliativní péče je hlavní náplní tohoto týmu odborníků.

Základní formy specializované paliativní péče zařízení domácí paliativní péče, tj. domácí (případně „mobilní“) hospic hospic jako samostatně stojící lůžkové zařízení poskytující specializovanou paliativní péči oddělení paliativní péče v rámci jiných lůžkových zdravotnických zařízení (tj. především v rámci nemocnic a léčeben) konziliární tým paliativní péče v rámci zdravotnického zařízení (nemocnice nebo léčebny) specializovaná ambulance paliativní péče denní stacionář paliativní péče („denní hospicový stacionář“) zvláštní zařízení specializované paliativní péče (např. specializované poradny a tísňové linky, zařízení určená pro určité diagnostické skupiny atd.) 

Hospic Hospic je zdravotnicko-sociální zařízení, kde jsou ubytování klienti s nevyléčitelnými chorobami či s velmi těžkým onemocněním. Hlavním cílem hospiců je zvýšit kvalitu života v jeho závěrečné fázi a umožnit důstojné umírání. Hospice v Úteckém kraji: Hospic Sv. Štěpána v Litoměřicích, Hospic v Mostě Hospic Litoměřice

Eutanazie Termín eutanazie (neboli z řečtiny „dobrá smrt“) dle definice označuje dobrovolný odchod ze života za pomoci lékařů neboli asistovanou sebevraždu u nevyléčitelně nemocných. V ojedinělých případech se jím označuje také zmírnění velkých bolestí, které však smrt nepřináší. Když jsem se v předešlé části své práce zabývala tématem paliativní péče, tak si myslím, že i téma eutanazie by zde mělo být naznačené, ač se zde nechci zabývat se svým osobním názorem.

O problému eutanazie se diskutuje na právní rovině již od 18 O problému eutanazie se diskutuje na právní rovině již od 18. století a dodnes nepanuje jednotný názor, zda má či nemá být povolena. Jedná se spíše o právnickou otázku, ale je to především otázka etická a existuje mnoho názorů pro i proti a každý má své opodstatnění. V dnešní době je eutanazie legální v Nizozemsku, Švýcarsku, Belgii, Lucembursku a také v amerických státech Oregon a Washington

Sociální služby pro seniory Poskytování sociálních služeb se řídí dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dělení soc. služeb Ambulantní (klient do zařízení dochází) Pobytové (klient je v zařízení ubytován) Terénní (služby jsou poskytovány u klienta doma)

Další dělení sociálních služeb Sociální poradenství (základní, odborné) Služby sociální péče (pečovatelská služba, osobní asistence, týdenní stacionáře, …) Služby sociální prevence (azylové domy, ranná péče, domy na půli cesty,…) Sociální služby jsou poskytovány bez úhrady, s částečnou úhradou či s plnou úhradou

Osobní asistence Odlehčovací služby Je poskytována osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění či zdravotního postižení Centrum pro zdravotně postižené Ústeckého kraje, o.s., Clementia o.p.s, Odlehčovací služby Opora, Domov pro seniory Velké Březno, Domov pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem

Pečovatelská služba Domov pro seniory Je poskytována osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění či zdravotního postižení Poskytuje se v domácnosti klienta nebo v centrech denních služeb Clementia o.p.s., Opora, Pampeliška o.p.s., Pečovatelská služba Ústí nad Labem Domov pro seniory Klienti zde mají trvalé bydliště Poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu vyššího věku, které potřebují pravidelnou pomoc v oblasti soběstačnosti a osobní péče Domov pro seniory Bukov, Domov pro seniory Dobětice, Domov pro seniory Krásné Březno

Denní stacionáře Centra denních služeb Služba je poskytována během denních hodin, klient se večer vrací do své domácnosti Domov pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace (zřizují Domov pro osoby se zdravotním postižením Severní Terasa, Denní stacionář Úsměv) Centra denních služeb Poskytuje ambulantní služby klientům se sníženou soběstačností Senior o.s. ( Denní centrum pro seniory Ústí nad Labem)

Týdenní stacionáře Služby jsou poskytovány během pracovního týdne, o víkendech a svátcích jsou klienti doma Domov pro osoby se zdravotním postižením Všebořice, Domov pro osoby se zdravotním postižením Severní Terasa

Svaz tělesně postižených Svaz tělesné postižených je neziskovou organizací, jejímž cílem je chránit a podporovat potřeby tělesně postižených, který v ČR existuje od roku 1990. Pro seniory poskytuje mimo jiné sociální služby, aktivizační služby, půjčení kompenzačních pomůcek nebo také organizuje rekondiční a rehabilitační pobyty.

Zdroje http://www.thenapa2.org/publications/products/Recommendations/Czech_Recommendations.pdf http://www.mpsv.cz/files/clanky/6007/research_agenda_CZ.pdf http://www.martabouckova.cz/ShowPage.aspx?tabId=485&chosenMenuItem=453 http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/js07/fyzio/texty/ch08s03.html http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/geragogika http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/36202/1/Senio%C5%99i%20ve%20v%C3%BDkonu%20tretu%20odn%C4% 9Bt%C3%AD%20svobody%20Jakub%20Zvol%C3%A1nek.pdf http://www.umirani.cz/definice-paliativni-pece.html http://www.umirani.cz/doporuceni-vyboru-ministru-rady-evropy-2003-24.html http://tema.novinky.cz/eutanazie http://is.muni.cz/th/8452/pedf_m/Diplomova_prace.pdf http://cs.wikipedia.org/wiki/Hospic