Utopičtí socialisté

Utopický socialismus Směr na počátku 19. stol., který kritizoval kapitalistický řád Marxistický pojem pro předchůdce marxismu Nauka o společnosti založené na společném vlastnictví, povinné práci pro všechny a rozdělování hodnot podle zásady rovnosti Představiteli byli hlavně: Claude Henri Saint-Simon (1760 – 1825) Charles Fourier (1772 – 1837) Robert Owen

Robert Owen 1771 – 1858 Anglický sociální utopista Od 10 let pracoval v obchodě, poté přešel do textilního závodu V roce 1792 se stal ředitelem přádelny bavlny v Manchesteru, kde se snažil zlepšit hygienické a pracovní podmínky Soukromě studoval filosofii, sociologii, náboženství a morálku V roce 1800 koupil se svou ženou přádelnu v New Lanarku ve Skotsku, kde se stal ředitelem Ve své továrně vytvořil vhodné prostředí pro dělníky. Stavěl jim školy, knihovny a domy. Zavedl podporu na stáří a nemocenskou podporu. Pracovní den omezil na 10 hod. Zakázal práci dětem.

Robert Owen …a výchova dětí Děti zaměstnával až po dosažení 10 let věku Zakázal používání tělesných trestů Vytvořil 1. systém výchovy dětí v Anglii V roce 1809 založil 1. předškolní zařízení = Dětská škola Děti od 2 do 6 let Zaváděny názorné pomůcky, zpěv, tanec a tělesná cvičení Denní škola – pro děti od 6 do 10 let Vědní obory – čtení, psaní, počty, přírodopis, zeměpis, dějepis Gymnastika – tanec, hudba, společenské chování, vojenská cvičení Produktivní práce – chlapci-práce na zahradě a na poli; děvčata-šití Po dosažení 10 let byly děti zařazovány do továrny, mohly však navštěvovat večerní školy a různé kurzy

Ústav pro výchovu charakteru Otevřen 1. 1. 1816 Nový institut pro výchovu racionálního charakteru První ústav pro veřejnou výchovu dětí předškolního věku Škola pro děti do 5 let Škola pro děti od 5 do 10 let Škola pro pracující mládež od 10 do 17 let V ústavu se pořádaly přednášky, kulturní zábavy pro dělníky a jejich rodiny, večerní kursy pro negramotné Odmítal memorování, verbalismus a formalismus Podporoval rozvoj aktivity dítěte Pedagogy ústavu vedl ke spolupráci s rodiči žáků

Škola pro malé děti (do 5 let) Byla jí věnována největší péče Tresty byly nepřípustné ani podrážděný tón nebo nevlídné slovo Owen nedoporučoval knihy kvůli jejich náboženskému obsahu a scholastickému rázu Děti si hrály hlavně venku 2 oddělení: Pro děti od 18 měsíců do 3 let 30 – 50 dětí Pro děti od 3 do 5 let Pomáhaly hlídat mladší děti

Denní a večerní škola Denní škola – pro děti od 5 do 10 let Čtení, psaní, počítání, dějepis, přírodní jevy, literatura, tělesná cvičení, zpěv, tanec, pracovní výchova Pod nátlakem veřejnosti bylo zavedeno i náboženství Večerní škola – pro pracující mládež od 10 do 17 let Přírodní vědy, fyzika, chemie, praktická cvičení V denní a večerní škole měla být poskytována všestranná výchova (rozumová, mravní, estetická, tělesná a pracovní)

New Harmony V roce 1825 koupil Owen půdu v USA v Indianě, kde vybudoval kolonii Nová Harmonie – osada rovnosti Do 1,5 roku bylo dítě vychováváno matkou Do 5 let výchova dětí ve škole bez vyučování Od 5 do 8 let byly děti vyučovány 9 hodin denně Děti vychovávány celou komunou Nevyužívaly se tresty, ani odměny Jeho sociální experiment, založený na bezpeněžním (poukázkovém) způsobu hospodaření, se nezdařil

Oba tyto návrhy byly vydány až po jeho smrti „Můj život nebyl jistě bez užitku, i když svět, kterému jsem přinesl důležitou pravdu, mne nepochopil, protože jsem předběhl svou dobu.“ V roce 1807 navrhl zavedení povinné školní docházky a vzdělávání chudých Oba tyto návrhy byly vydány až po jeho smrti Celý život zasvětil zavádění sociálních, osvětových a výchovných reforem ve prospěch dělníků a jejich rodin Poslední roky života strávil v bídě, podporován syny a několika málo přáteli

Pedagogické názory R. Owena Výchovu pokládal za všemocnou S výchovou je třeba začít od narození, od 1 roku by děti měly být ve společnosti dětí téhož věku Výchovu charakteru zakládal na všestranném rozvoji osobnosti Kladl důraz na význam vědy a techniky Byl proti knižnímu učení Již v předškolním věku by si děti měly osvojit pracovní návyky Podcenil význam rodinné výchovy Podcenil individuální a sociální rozdíly

Dílo: Nový názor na společnost neboli Eseje o zásadách formování lidského charakteru (1813) Vylíčil zde své názory na nápravu společnosti pomocí filantropického výchovného systému Zásadní vliv na utváření charakteru člověka má prostředí „Osobní štěstí jedince závisí především na štěstí společnosti.“ „Kořen všeho zla je nutno hledat v nevědomosti a omylech po předcích, které může odstranit pouze rozum a vědění.“ Reformě společnosti jsou na překážku tři kořeny zla: soukromé vlastnictví, náboženství a současná forma rodiny Chtěl nastolit společné vlastnictví, podporovat vědění a zavést život v kolektivu

Děkuji za Vaši pozornost