Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy Obecná charakteristika Specifická část Doplňky H. Patofyziologie B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy C. Extracelulární principy F. Lipidy J. Opakování D. Intracelulární principy G. Proteiny K. Riskuj! C-1

Obecná charakteristika C. Extracelulární principy

Regulace příjmu potravy Přechod živin z tenkého střeva do krve OSNOVA PREZENTACE: Schéma metabolismu Regulace příjmu potravy Trávení V ústní dutině V žaludku V tenkém střevě Přechod živin z tenkého střeva do krve Resorpce glukózy Resorpce tuků Resorpce proteinů Vrátnicový oběh Játra C-3

Využitelné části potravy SCHÉMA METABOLISMU A INTRACELULÁRNÍ ČÁST Využití - BUŇKY TKÁNÍ: svalové cévy tukové ostatní Metabolity Pankreatická šťáva žluč Odstranění z těla: Močové ústrojí Dýchací soustava Využitelné části potravy Štěpení potravy Nestravitelné zbytky Stolice Řitní otvor Tlusté střevo C-4 EXTRACELULÁRNÍ ČÁST

a) EXTRACELULÁRNÍ část metabolismu Rozklad přijatých živin potravy v jednotlivých oddílech trávící soustavy na formu vstřebatelnou do tělních tekutin a transportovatelnou k cílovým buňkám. C-5

Regulace příjmu potravy Aktivní centrum sytosti (hypothalamus) Pokles hladiny glukózy v krvi → Klesá aktivita buněk centra sytosti Aktivní centrum hladu (hypothalamus) C-6

Regulace příjmu potravy Typická snídaně: Rohlík – polysacharidy Máslo – tuky Salám - bílkoviny Aktivní centrum hladu (hypothalamus) C-6

Trávení v ústní dutině PTYALIN Slinné žlázy vylučují Typická snídaně: Podčelistní žláza Slinné žlázy vylučují PTYALIN Typická snídaně: Rohlík – polysacharidy štěpí se částečně na disacharidy (škrob → maltóza) Máslo – tuky neštěpí Salám – bílkoviny neštěpí C-7

Trávení v ústní dutině C-8

Žaludeční žlázy vylučují Pepsinogen + HCl → PEPSIN Trávení v žaludku Stěna žaludku Buňky vylučující pepsinogen mucin Buňky vylučující HCl Žaludeční žlázky Žaludeční žlázy vylučují Pepsinogen + HCl → PEPSIN Typická snídaně: Rohlík – polysacharidy neštěpí Máslo – tuky neštěpí Salám – bílkoviny štěpí na polypeptidy C-9

Trávení v tenkém střevě A Trávení v tenkém střevě První opouštějí žaludek sacharidy škrob Pankreatická šťáva maltáza amyláza škrob maltóza glukóza Výstelka tenkého střeva produkuje disacharidázy → štěpí disacharidy na monosacharidy: Maltáza: maltóza → glukóza + glukóza Sacharáza: sacharóza → fruktóza + glukóza Laktáza: laktósa → galaktóza + glukóza Lumen tenkého střeva C-10

Trávení v tenkém střevě A Trávení v tenkém střevě Druhé odchází z žaludku polypeptidy ↓ Produkty enzymatického štěpení bílkovin v žaludku Pankreatická šťáva proteázy → polypeptidy AMK Slinivka břišní produkuje inaktivní proteázy: trypsinogen, chymotrypsinogen, prokarboxypeptidázu Střevní sliznice produkuje enzym enteropeptidázu → aktivuje trypsinogen na trypsin Trypsin aktivuje → chymotrypsinogen na chymotrypsin → prokarboxypeptidázu na karboxypeptidázu Lumen tenkého střeva C-10

Trávení v tenkém střevě A Trávení v tenkém střevě Nejdéle jsou v žaludku zadržovány tuky ↓ Většina tuků se do tenkého střeva dostává nedotčená Pankreatická šťáva Žluč emulgace MK tuk Tukové kapénky glycerol lipáza Lumen tenkého střeva C-10

Trávení v tenkém střevě C-11

Přechod živin z tenkého střeva do krve Živiny musí při cestě z lumen střeva do krve překonat dvě vrsty stěnu střeva stěnu kapiláry / mízní cévy Do klku vstupují krevní kapiláry mízní céva C-12

Přechod živin z tenkého střeva do krve PASIVNÍ PŘENOS bez spotřeby ATP difuzí po směru koncentračního spádu (fruktóza) ATP ATP AKTIVNÍ PŘENOS spotřeba ATP přes stěnu střeva pumpovány proti směru koncentračního spádu umožňuje vstřebání většího množství živin než prostá difuze aminokyseliny, malé bílkoviny, vitamíny a glukóza C-13

Resorpce glukózy ATP Sekundární aktivní transport (Na+ kotransport) krev Lumen tenkého střeva K vytvoření gradientu napříč membránami je využívána sodno-draslíková pumpa → při transportu se spotřebovává ATP Na+ je transportován do buňky po koncentračním spádu Na+ strhává glukózu proti koncentračnímu spádu C-14

(transportní forma tuků ve střevě) Resorpce tuků Žlučové kyseliny + mastné kyseliny (MK) a monoglyceridy tvoří v lumenu střeva micely (transportní forma tuků ve střevě) Buňky enterocytů → micely se rozpadají MK a monoglyceridy projdou membránou do buněk, žlučové kyseliny se vracejí do lumen střeva MK s absorbovaným cholesterolem, fosfolipidy a β-lipoproteiny vytvářejí chylomikrony→ tukové kapénky, které se exocytózou dostávají do lymfy a hrudním mízovodem do krve C-15

SEKUNDÁRNÍ AKTIVNÍ TRANSPORT Resorpce proteinů Resorpce AMK, nebo méně dipeptidů do portálního oběhu Mechanismus: SEKUNDÁRNÍ AKTIVNÍ TRANSPORT (Na+ KOTRANSPORT) C-16

Trávení proteinů – celkový přehled

A Vrátnicový oběh Dolní dutá žíla (v. cava inferior) Aminokyseliny a cukry jsou po vstupu do kapilár odnášeny krevním řečištěm Vrátnice (v. portae) MK AMK glukóza glycerol Z glycerolu a mastných kyselin jsou po vstupu do stěny střeva opět syntetizovány tuky → spolu s cholesterolem jsou obaleny bílkovinou → vznikají chylomikrony → exocytózou se dostávají do mízní cévy a pokračují do hrudního mízovodu a odtud do krevního řečiště C-18

Vrátnicový oběh Vrátnice odvádí krev ze stěn: žaludku, střev, ze slinivky břišní a ze sleziny Přivádí do jater krev se vstřebanými látkami ze střeva Zpracování v játrech Krev bohatá na živiny odchází dolní dutou žílou Srdce Rozvod po těle k cílovým buňkám C-19

Játra a metabolismus C-20

Činnost jater je regulována: Játra a metabolismus Hlavní funkce jater → udržují stálé koncentrace řady látek v krevní plasmě Buňky tkání jsou závislé na konstantní dodávce energeticky bohatých látek regulují množství dodávaných látek do krve Játra zásobárna energeticky bohatých látek Hormonálně Činnost jater je regulována: Nervově C-21

OPAKOVÁNÍ C-22